Na plynové turbíny se stojí fronta. Situace může ohrozit i české dekarbonizační plány

Trh s turbínami pro plynové a paroplynové elektrárny čelí vysoké poptávce způsobené ambiciózními dekarbonizačními cíli, rostoucí potřebou flexibilních zdrojů a potenciálně vyšší spotřebou elektřiny způsobenou rozvojem datových center. Zvýšená poptávka může způsobit, že elektrárny s plynovými a paroplynovými turbínami nebudou připraveny tak rychle, jak požadují ambiciózní dekarbonizační plány řady zemí, včetně České republiky. 

Přechod k nízkoemisní energetice je v celé řadě zemí založen na rozvoji obnovitelných zdrojů, které budou doplněny plynovými a paroplynovými elektrárnami. Plyn je v tomto ohledu často označován za překlenovací palivo, které zajistí stabilitu a dostatečnou flexibilitu soustavy při odchodu od uhelných zdrojů k obnovitelným.

Nejinak je tomu v případě České republiky. Právě z těchto důvodů by do roku 2030 mohlo v České republice vyrůst až 5 GW nových plynových a paroplynových zdrojů. Z toho 1,5 GW má v plánu postavit státem ovládaná společnost ČEZ. Další nové zdroje postaví společnosti ze skupiny EPH - zdroje plánují například elektrárna Opatovice nebo elektrárna Komořany.

Plynová turbína. Zdroj: Siemens Energy

Klíčovým bodem výstavby plynových zdrojů se zdá být včasná dodávka turbíny. Poptávka po turbínách totiž aktuálně výrazně převyšuje výrobní kapacity jejich hlavních dodavatelů. V následujících letech se navíc očekává, že se situace nezmění. Pokud tedy budoucí provozovatel nové paroplynové elektrárny nemá zajištěnou dodávku turbíny již nyní, je možné, že se celá výstavba opozdí.

Silná poptávka na trhu

Poptávka na trhu s turbínami pro plynové a paroplynové zdroje je ovšem vysoká a kapacity pro jejich výrobu nemusí být dostatečné. Analýza společnosti Wood Mackenzie uvádí, že tento stav může trvat až do roku 2040, tedy dalších 15 let.

Poptávka na trhu s turbínami přitom rostla již v loňském roce - objem trhu vzrostl meziročně o třetinu. A letošní rok zřejmě nebude jiný. Plynové zdroje jsou totiž nyní hlavní alternativou k proměnlivé výrobě obnovitelných zdrojů. Kvůli tomu na ně spoléhá nejen Evropa.

Plynová elektrárna Leipheim společnosti LEAG ze skupiny EPH. Zdroj: Siemens Energy

Wood Mackenzie očekává, že v následujících patnácti letech budou globálně uvedeny do provozu plynové a paroplynové zdroje o instalovaném výkonu zhruba 890 GW. Téměř polovina z tohoto výkonu připadá na Spojené státy americké a Čínu.

Hlavní výrobci turbín hlásí fronty

Letos bude nárůst poptávky po plynových turbínách zřejmě dále pokračovat. Jak uvedl jeden ze tří hlavních dodavatelů turbín, společnost GE Vernova, "rostoucí poptávka po elektřině způsobuje výrazné prodloužení čekacích lhůt na její plynové turbíny, přičemž některé dodávky jsou plánovány až na konec tohoto desetiletí."

Podobně je na tom také Siemens Energy, který společně s Mitsubishi Power doplňuje trojici hlavních dodavatelů turbín. Jak uvedl Rich Voorberg, prezident společnosti Siemens Energy, North America, společnosti Siemens Energy se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zdvojnásobil počet objednávek.

Plynová elektrárna Genelba, Argentina. Zdroj: Siemens Energy

Rostoucí trend v počtu objednávek potvrzuje také Mitsubishi Power. Viceprezident společnosti Peter Sawicki pro magazín Power uvedl, že se společnost vrací do dob, kdy inkasuje zálohy na výrobu turbíny, která ale bude dodána až za několik let.

Česko na plynové zdroje spoléhá

Plynové a paroplynové zdroje mají v České republice zajistit plynulý přechod mezi výrobou elektřiny z uhlí a výrobou z jaderné energie. Plynulá náhrada uhlí je přitom nutná, jelikož se uhlí podílí na celkové výrobě elektřiny z přibližně 35 % a nové jaderné bloky budou uvedeny do provozu nejdříve v roce 2036, ale velice pravděpodobně spíše později.

Uhlí by mělo skončit podle politických plánů kolem roku 2033, přičemž není vyloučeno, že role uhlí v energetickém mixu bude klesat mnohem rychleji z ekonomických důvodů a tlak na náhradu plynem ještě zrychlí. Například státem ovládaná společnost ČEZ předpokládá, že provoz jejích uhelných zdrojů nebude rentabilní již na přelomu let 2027 a 2028.

Paroplynová elektrárna Počerady. Zdroj: ČEZ

Právě pro toto období má v České republice vyrůst hned několik GW plynových a paroplynových zdrojů. Plány na výstavbu těchto zdrojů mají podporu také mezi zákonodárci. O tom vypovídá nedávno schválená novela energetického zákona a zákona o strategické infrastruktuře známá pod názvem Lex Plyn, která má zásadně usnadnit výstavbu plynových zdrojů tak, aby byly připraveny včas a mohly nahradit v energetickém mixu uhlí.

Zrychlené povolování je ovšem pouze dílčím problémem. Dalším může být zmiňovaná dostupnost výrobních kapacit pro turbíny. Jestliže budoucí provozovatel nové plynové elektrárny nemá již nyní rezervované místo pro výrobu turbíny, bude zřejmě muset strpět delší čekací dobu na zhotovení turbíny.