Domů
Plynárenství
Německo vyhlásilo včasné varování, očekává problémy s dodávkami ruského plynu
Plynovod Nord Stream
Zdroj: Nord Stream

Německo vyhlásilo včasné varování, očekává problémy s dodávkami ruského plynu

Plynárenství
2 komentáře
30. březen 2022, 07:50
ČTK

Berlín 30. března (zpravodaj ČTK) – Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.

„Je to preventivní opatření,“ řekl Habeck a dodal, že Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj.

„Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu,“ řekl.

Na ministerstvu hospodářství nicméně jedná krizový tým, který pracuje na různých možnostech vývoje. „Pokud by to bylo nutné, přikročili bychom k dalším opatřením k zajištění zásobování,“ uvedl. Připraveni musí být podle Habecka také odběratelé, od kterých se nyní očekává úspora spotřeby. „Jsme v situaci, kdy musím konstatovat, že každá uspořená kilowatthodina energie pomůže,“ řekl.

Habeck již krátce po začátku ruské invaze řekl, že Německo je pro tuto zimu energeticky zajištěno, na tu nadcházející se ale musí připravit. Jednou z cest je diverzifikace dodávek a plné zásobníky plynu, které před současnou zimou naplněny nebyly. Německý Spolkový sněm minulý týden v pátek schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Juan Convidado
30. březen 2022, 09:14

Blafuje Vladimír Putin? Ve válce na Ukrajině se tato zásadní otázka znovu objevuje - jen tentokrát nejde o použití jaderných zbraní, ale o dovoz plynu. V jednom i druhém případě je upřímná a děsivá odpověď: nikdo neví. Náznaky ruských motivů, proč budou v budoucnu požadovat rubly za dodávky plynu na Západ, se však dají shromáždit velmi dobře - zejména na pozadí možných vedlejších škod pro samotné Rusko.

Nejprve to, co je zřejmé: Putin posouvá spirálu sankcí ještě o kousek dál. Není to tak triviální, jak by se mohlo zdát. Evropské vlády a společnosti jsou nyní nuceny učinit rozhodnutí, které je skutečným dilematem: buď podkopou své vlastní sankce a budou skutečně platit v rublech. Nebo riskují zmrazení ruských dodávek a recesi - pokud Putin neblafuje a skutečně zavře plynový kohoutek.

Skutečnost, že EU a její spojenci zmrazili ruské devizové rezervy v zahraničí, Moskvu zaskočila. Nyní Putin odpověděl podobným krokem. Je to další nepředvídatelný obrat ve finanční a hospodářské válce ve stínu útoků na Ukrajinu. Ve skutečnosti je Putin právě teď závislý na stálém přílivu dolarů a eur. Centrální banka je nutně potřebuje k doplnění svých devizových rezerv. Pro Rusko je však pravděpodobně důležitější, že se karta obrátila: Nutí Západ, aby se stal podřízeným izolované centrální bance, má-li plyn proudit i nadále. A možná i uvolnit rozsah sankcí.

Potřeba Ruska po čerstvé devizách může být také přeceňována s ohledem na možnou platební neschopnost. Výjimka udělená americkými úřady, která bankám umožňuje provádět platby úroků v dolarech navzdory sankcím, vyprší v květnu. Nejpozději v té době by již mohla být default z technického hlediska nevyhnutelný.

Je to tak: Rusko se bez příjmů z obchodu s plynem neobejde, aniž by se ekonomicky ještě rychleji nedostalo do úzkých. EU však - i když pozdě - vyvinula veškeré úsilí, aby našla náhradu za ruský plyn. Ukončení obchodních vztahů je předvídatelné. Kromě toho plyn není jediným ruským vývozním artiklem. Vývoz ropy je jako zdroj devizových příjmů a pro státní rozpočet mnohem důležitější. Závislost Evropy na ruské energii je bohužel opačná. Proto je prohlášení ruského prezidenta - ať už blafuje, nebo ne - tak účinné.

Juan Convidado
30. březen 2022, 13:07

Pokud ruský zemní plyn skutečně přestane být dodáván, závod BASF - největší chemický závod na světě - bude pravděpodobně muset na čas zastavit provoz. Současný celosvětový nedostatek hnojiv, který ještě zhoršily západní sankce proti Rusku a Bělorusku , by se ještě zhoršil, což by mělo fatální důsledky pro světovou produkci potravin. Ztráta výroby acetylenu bude mít rovněž závažné důsledky: Acetylen je potřebný nejen pro výrobu plastů a textilních vláken, ale také pro výrobu léků. Podle chemického odborového svazu je jen v centrále BASF zaměstnáno téměř 40 000 lidí. Zastavení dodávek zemního plynu by mohlo v krátké době stát stovky tisíc pracovních míst v celém chemickém průmyslu. Dotklo by se to i dalších odvětví.

Pokud by důsledky zmrazení ruských dodávek byly fatální pro německý průmysl, pravděpodobně by je silně pocítilo i obyvatelstvo. Ukazuje to scénář každoročního cvičení krizového řízení, který nacvičoval, jak se vypořádat s náhlým nedostatkem zemního plynu. Scénář předpokládal ztrátu 30 % dodávek zemního plynu v jižním Německu při 32% naplnění německých zásobníků zemního plynu. Pro srovnání: ruské zásoby zemního plynu dosahují dobrých 50 %, německé zásobníky jsou v současnosti naplněny z méně než 25 %. Podle scénáře došlo během několika dní k přerušení dodávek nejprve v průmyslu, poté také v potravinářském sektoru - například ve velkých pekárnách, chovu dobytka a mlékárenském průmyslu. Brzy následovaly rozsáhlé odstávky, které nyní postihly také soukromé domácnosti, nemocnice a domovy důchodců a pečovatelské domy. V domovech bylo zhoršeno zásobování jídlem, kvůli chladnému zimnímu počasí musela být zahájena výstavba nouzových ubikací. Podle zprávy o cvičení byly i pohotovosti v nemocnicích schopny pracovat jen v omezeném rozsahu.

Stále není jasné, kde bude v krátkodobém horizontu zajištěna náhrada za ruský zemní plyn. V průmyslových kruzích se říká, že by bylo prakticky nemožné zaplnit mezery, které by okamžitě vznikly v případě zastavení dodávek. Rusko v poslední době dodává do EU ročně 150 miliard metrů krychlových zemního plynu. V letošním roce se navíc bude muset obvyklý objem dovozu do EU skutečně zvýšit: Zásobníky zemního plynu v Unii jsou prázdnější, než byly po dlouhou dobu; mají-li být naplněny před nadcházející zimou, bude zapotřebí značné množství dalšího zemního plynu.

Navzdory všem předvídatelným problémům několik německých ekonomů doporučuje nenechat se odradit možným zastavením dodávek. V zásadě jsou optimističtí. V mimořádných situacích jsou prý občané a ekonomika vždy kreativní a nacházejí řešení, jak nahradit ztracenou energii.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se