Do plynovodu Nord Stream 2 bude dodáván plyn z ruského plynového pole Bovanenkovo. Jedná se o jedno z největších polí a podle Gazpromu jsou zásoby odhadovány na 4,9 biliónu metrů krychlových. Podle posledních informací Gazpromu bude Nord Stream 2 zprovozněn v roce 2020.

Do projektu Nord Stream 2 bude plyn dodáván z ruského plynového pole Bovanenkovo, jehož zásoby jsou odhadovány na 4,9 biliónu metrů krychlových.

Komerční, nebo geopolitický projekt?

Polovina projektu v hodnotě 9,5 miliardy euro (přibližně 246 miliard korun) je financována Gazpromem a druhá polovina je krytá evropskými partnery, Wintershall, Uniper, Shell, Engie a OMV. Nord Stream 2 je podle Gazpromu čistě komerční a nikoliv geopolitický projekt. Ovšem přesto jsou s plynovodem spojována témata jako spory s Ukrajinou, nebo americké sankce proti těm, kteří jsou v projektu zainteresovaní.

Některé východoevropské, severské a baltské země, stejně jako USA se obávají, že zprovoznění Nord Stream zvýší závislost EU na Rusku a povede k izolaci Ukrajiny. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že se jedná o nejkratší trasu, jak do Evropy dostat ruský plyn – Henninga Kotheho, vedoucího projektu NS2, je Nord Stream ve srovnání s trasou přes Ukrajinu asi o 2000 km kratší.

Rok zprovoznění se posouvá

Finsko, Švédsko, Německo a Rusko již výstavbu plynovodu schválily, nicméně Dánsko stavební povolení ve svých teritoriálních vodách nevydalo. Naopak Gazprom vyzvalo, aby předložilo návrh jižní, alternativní, trasy plynovodu, jelikož severní trasa byla zamítnuta z environmentálních důvodů. Konsorcium Nord Stream 2 se vůči tomuto rozhodnutí odvolalo.

Podle původního plánu měl být plynovod zprovozněn ke konci roku 2019. Nicméně v polovině května Gazprom naznačil, že by mohl být uveden do provozu v roce 2020. Odsunutí zprovoznění vytvoří nový tlak na uzavření dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o prodloužení tranzitní dohody.

Infrastruktura přispívá k tání permafrostu na Sibiři

Rozšiřování plynárenské a ropné infrastruktury významně ovlivňuje životní styl domorodého obyvatelstva v oblasti. Pastviny pro soby se zmenšují a samotnému podnikání v chovu sobů je bráněno výstavnou nových plynovodů a cest.

Kvůli rostoucím teplotám se někteří experti obávají tání permafrostu. To by mohlo vést k úniku skleníkových plynů, ale také potenciálních nemocí ukrytých ve zmrzlé zemi. V uplynulých letech region zaznamenal šíření smrtelné bakterie antraxu.

Většina současné infrastruktury je v oblasti s vysokým rizikem povrchového tání permafrostu. Průmysl plyn před zahájením přepravy sice chladí, nicméně podle některých odborníků to v určitý moment již nebude stačit.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *