Nové LNG projekty v Evropě jsou ohroženy nízkým využitím těch stávajících

V Evropě je momentálně plánováno 42 nových LNG terminálů, které by měly zahájit provoz v roce 2025. Realizaci těchto projektů však ohrožuje aktuální nízká míra využití stávajících regasifikačních zařízení, která je pouze 46 %, analyzuje Platts Commodity Insights.

Evropské regasifikační projekty mají do konce desetiletí zvýšit kapacitu kontinentu o 121 milionů tun LNG ročně. Ze 42 projektů plánovaných na zahájení v roce 2025 je 11 již ve výstavbě. Avšak s klesající poptávkou po LNG a mírou využití stávajících terminálů pod 50 % vyvstávají otázky ohledně potenciálního nadměrného investování.

Zvýšení dovozu LNG do Evropy

Strategický význam LNG v Evropě se projevil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a následné energetické krizi. Evropské země začaly hledat alternativní dovozní cesty, aby zajistily energetickou bezpečnost regionu.

Dodávky LNG si v tomto období zajistila  i Česká republika. Energetická společnost ČEZ zajistila v roce 2023 dodávky plynu v terminálu v nizozemském Eemshavenu, který zahájil provoz v polovině září 2022. Tehdy šlo o první terminál na zkapalněný zemní plyn zprovozněný v Evropě od začátku války na Ukrajině. Pronájem kapacity skončí v roce 2027 a měl by být nahrazen terminálem v Stade poblíž Hamburku, který je již ve výstavbě, a ve kterém bude mít Česko ve spolupráci se skupinou ČEZ od roku 2027 dlouhodobě pronajatou roční kapacitu dvou miliard metrů krychlových plynu, což tvoří asi čtvrtinu tuzemské roční spotřeby.

Po vypuknutí války na Ukrajině se objevily obavy z nedostatečné kapacity zpětného zplynování, což vedlo k výraznému rozdílu mezi cenami LNG a zemního plynu. Podle Platts Commodity Insights dosáhl rozdíl v cenách LNG a na nizozemském plynovém uzlu TTF 3. října 2022 rekordních 29,55 USD/MMBtu. Od té doby  ceny klesly, a to zejména proto, že Evropa zvýšila kapacitu zpětného zplynování.

Přesto v současnosti dovoz ruského plynu do Evropy činí přibližně 30 milionů metrů krychlových denně. Očekává se však, že toto množství výrazně poklesne ke konci roku 2024 po ukončení tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou Ukrajina nehodlá obnovovat. Současné tempo růstu projektů LNG by však mohlo převýšit dynamiku poptávky v Evropě i po poklesu dovozů z Ruska.

Využití terminálů

Navzdory pokračujícím investicím do LNG projektů byla stávající zařízení na zpětné zplynování historicky málo využívána. Průměrná míra využití pro rok 2024 je zatím 46 %, přičemž od dubna 2023 toto číslo nepřekročilo 70 %, jak ukazují data Commodity Insights.

Hlavním důvodem je, že Evropa zažila dvě mírné zimy, což spolu s dodatečnými norskými dodávkami a výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů omezilo poptávku po LNG. Navíc se většina evropské regasifikační kapacity nachází v zemích s nízkým využitím, jako jsou Španělsko a Spojené království.

Dovoz LNG do Evropy se v prvním pololetí roku 2024 meziročně snížil o 20 % na 54,9 milionu tun, oproti 68,5 milionům tun v roce 2023, jak ukázala data Commodity Insights.

Očekává se, že poptávka po LNG v letech 2025 a 2026 poroste. Analytici Commodity Insights předpovídají, že průměrná poptávka v prvním čtvrtletí roku 2025 bude 11,3 milionu tun, což je nárůst z necelých 10 milionů tun oproti roku 2024. Počítá se s nárůstem průmyslové poptávky a postupným koncem využívání uhlí.

Pokles ceny související s vývojem na globálním trhu a nárůstem regasifikačních kapacit v Evropě však podle obchodníků nepokrývá náklady na zpětné zplynování. Výsledkem je, že zásoby plynu zůstávají vysoké a obchodníci stále preferují potrubní plyn. To vede k nižší míře využití LNG terminálů po celé Evropě.

Výstavba dalších terminálů je tak spíše strategickou pojistkou než výhodným obchodním rozhodnutím.