PPK: V dekarbonizaci je potřeba zbavit se ideologického absolutismu

Podzimní plynárenská konference představila v panelu Barbaru Jinksovou, Victora Bernabeua, Wolfganga Peterse a Patricka Peicherta. Debatovali o tom, jak v současné době EU pracuje na rozvoji obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, jako je vodík a biometan, které mohou přispět k dosažení klimatických cílů EU.

Distribuční sítě vodíku mohou zajistit základní spojení mezi výrobci a spotřebiteli této komodity, což může vést ke snížení emisí CO2 o více než 500 milionů tun ročně, vytvořit v Evropě milion pracovních míst a podpořit dekarbonizaci evropské výroby a tím zabránit odlivu průmyslu do zemí s menšími požadavky na dekarbonizaci procesů.

To je jeden ze závěrů, ke kterému dospěla iniciativa Ready4H2 sdružující 70 provozovatelů distribučních a místních plynárenských sítí a národních sdružení v 9 zemích Evropy. Za Česko je členem GasNet. Na Podzimní plynárenské konferenci ji v panelu zabývajícím se evropskou perspektivou na plynárenství představila Barbara Jinksová, ředitelka iniciativy a jedna ze tří přednášejících žen na PPK.

V diskuzi potom upozornila, že podle analýzy agentury IRENA bude splnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015 vyžadovat zvýšení podílu elektřiny v energetickém mixu z 22 % v roce 2020 na 51 % v roce 2050. To podle Jinksové představuje dostatek prostoru pro využití plynů.

„Úkolem Evropy ale není říct, že frakování fungovat bude a vodík fungovat nebude. Musíme dovolit všechno jádro, nízkoemisní vodík, biometan, CCU/CCS,“ zmínila ředitelka Ready4H2.

Technologická neutralita

NA principu technologické neutrality se obecně shodli všichni panelisté.

„Legislativci se vzdálili realitě, nemáme incentivy pro biometan nebo biometanové cíle, nemáme podporu například modrého nebo růžového vodíku. Soustředíme se pouze na obnovitelný vodík, ale chybí nám regulace a správné kombinace podpory různých alternativ,“ řekl v diskuzi Victor Bernabeu, policy director sdružení Eurogas.

Po závazných cílech pro výrobu biometanu v EU už loni volala například Světová bioplynová asociace a 46 dalších organizací, které se podílejí na dekarbonizaci plynárenství v Evropě. Napsaly společný dopis tvůrcům politik Evropské unie, v němž vyzývají EU, aby do vodíkového a plynového balíčku zahrnula závazný cíl pro rozšíření biometanu do roku 2030.

Kromě toho signatáři požadují širší závazný cíl na úrovni EU pro rozvoj všech obnovitelných plynů, doplněný konkrétními opatřeními, která by nařídila snížení intenzity skleníkových plynů ve skladbě plynů do roku 2030.

Bezpečnost, dostupnost a udržitelnost

Bernabeu také upozornil, že EU se ve veškeré legislativě soustředila pouze na udržitelnost a vypadly další dva pilíře - bezpečnost dodávek a cenová dostupnost.

To je jedna z chyb, kterou dle Wolfgang Peters, vlastníka „The Gas Value Chain Company GmbH“, který dříve působil ve společnostech RWE Transgas, Duke nebo Mobile, dělá Německo.

„Německo se soustředí pouze na vodík nepřemýšlí o cenové dostupnosti. K tomu navíc zakazujeme využití dalších možností, jak dekarbonizovat, jako je jádro. Procházíme tak uhelným a jaderným phase outem, zakazujeme si využití CCU/CCS a produkci vodíku extrémně regulujeme,“ uvedl v debatě Peters.

Vodík je tak dle panelistů součástí řešení, ale není řešením jediným a bylo by vhodné, aby se začaly se stejným důrazem rozvíjet i další plyny.