Evropské společnosti opětovně potvrdily přízeň projektu Nord Stream 2 i přes hrozící americké sankce
28. listopad 2020
Evropská unie potřebuje významně urychlit rozvoj výroby vodíku a infrastruktury pro jeho import, skladování a přepravu v přístavních oblastech, aby naplnila své cíle v této oblasti pro rok 2030. Podle studie vypracované společností Deloitte pro iniciativu Clean Hydrogen Partnership by v budoucnu mohlo být až 42 % evropské poptávky po vodíku koncentrováno právě v evropských přístavech.
Vodík, zejména obnovitelný nebo zelený, získal v posledních letech důležitou pozici v plánech Evropské unie na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Měl by hrát významnou roli zejména v sektorech, které by bez jeho využití byly obtížně dekarbonizovatelné, jako jsou těžký průmysl nebo doprava. S jeho využitím se ale počítá také v sektoru výroby elektřiny či tepla.
Podle studie vypracované poradenskou společností Deloitte pro iniciativu Clean Hydrogen Partnership by poptávka po vodíku v Evropě mohla do roku 2050 vzrůst na 53 milonů tun (1 764 TWh). Z uvedené hodnoty by až 42 % mohla činit poptávka v přístavních oblastech. Ta bude tvořena jak potřebou průmyslových podniků nacházejících se v přístavech nebo v jejich blízkosti, tak mezinárodní přepravou. Z evropských přístavů má být zároveň vodík přepravován dále do vnitrozemí.
S ohledem na očekávanou prudce rostoucí poptávku po vodíku v Evropě je pravděpodobné, že velkou část potřebného vodíku budou evropské země v budoucnu dovážet. Podle zmíněné studie by podíl importovaného vodíku na celkové spotřebě v EU mohl v roce 2050 činit 25 až 70 % v závislosti na schopnosti členských států navyšovat výkon obnovitelných zdrojů, pomocí kterých by si vodík mohly vyrábět sami.
"Výsledky optimalizačního nákladového modelu Deloitte ukázaly, že severozápadní Evropa (Belgie, Nizozemsko, Dánsko a severní Německo) bude vysoce závislá na dovozu vodíku (ze 40 až 80 %), který bude pocházet ze severní Afriky (Maroko, Egypt, Alžírsko), Blízkého východu (Omán, Saúdská Arábie, Katar) a dokonce i ze vzdálenějších oblastí (například z Austrálie)," uvedla iniciativa Clean Hydrogen Europe v tiskové zprávě.
S vysokým podílem importovaného vodíku počítá i loni schválený plán REPoweEU, prostřednictvím kterého chce EU ukončit závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska. Podle tohoto plánu by poptávka po obnovitelném vodíku v EU měla v roce 2030 činit 20 milionů tun (660 TWh). Podíl domácí výroby na celkové spotřebě má činit 50 % a zbylé množství vodíku má být do Evropy dováženo.
28. listopad 2020
11. prosinec 2020
12. prosinec 2020
18. prosinec 2020
27. únor 2021
20. září 2021
11. říjen 2021
13. říjen 2021
vodík bude unikat, ne že by to bylo nebezpečné, uniky nebudou velké a zabránit aby docházelo k nebezpečným koncentracím bude snadné. ALE uniklý vodík (libovolné "barvy") bude stoupat až do vysokých vrstev atmosféry kde bude slunečním větrem odvanut d meziplanetárního prostoru, nebude tento fakt mít vliv na definici vodíku jako obnovitelného zdroje energie? ALE2, co na to ozonová vrstva pokud kolem bude prolétat vodík, nemůže docházet k reakcím co by ozonovou vrstvu oslabovaly? nejsem chemikem takže netuším za jakých podmínek reaguje O3 s H2, nezabýval se tím někdo? měli bychom zaděláno na daleko větší průšvih než z co2, který škodlivý není ikdyž se ho ekoorganizace bojí jako upíři dřevěných kůlů. Co2 není skleníkový plyn, nekoncentruje se ve velkých výškách a neodráží záření odražené povrchem zpět k zemi, co2 absorbuje určitou oblast infrazáření ale koncentruje se nízko. Vyšší koncentrace co2 zefektivňuje fotosyntézu, která pak může probíhat i za vyšších teplot než při optimálních 27°C
Zas tak snadné "zabránit aby docházelo k nebezpečným koncentracím" asi není, když se to nepovedlo ani v Marshallově vesmírném letovém středisku:
arstechnica. com/science/2023/04/ula-continues-investigation-of-centaur-stage-anomaly/
Jinak vodík je taky skleníkový plyn.
Není, Na rozdíl od již dobře prostudovaných účinků jiných skleníkových plynů, jako je metan a CO2, má vodík na atmosféru spíše nepřímý oteplovací účinek. Jakmile totiž unikne do okolí, většina vodíku – přibližně 70 až 80 % – je absorbována mikroby a bakteriemi v půdě
Škoda že jste opsal jen tu část která se vám hodí a taktně zamlčel tu která se vám nehodí:
"Zbytek se dostává do atmosféry, kde reaguje s hydroxylovým radikálem (OH), přirozeně se vyskytující molekulou, která je vysoce reakční. Například metan reaguje s OH a tato reakce je způsob, jakým je přirozeně rozkládán a odstraňován metan a další plyny z atmosféry.
Vyšší koncentrace vodíku v atmosféře, který reaguje s OH, ponechává menší zásobu OH, která má menší potenciál uniklý metan pohlcovat. Metan v atmosféře má pak 84x větší oteplovací efekt než CO2, nejznámější skleníkový plyn, za období 20 let. Větší množství vodíku v atmosféře pak vede k prodloužení doby života metanu v atmosféře. To představuje přibližně polovinu celkového nepřímého oteplovacího účinku vodíku.
Emise vodíku také reagují v troposféře - nejnižší oblasti atmosféry – kde vytvářejí přízemní ozón, který je také považován za skleníkový plyn. Molekuly vodíku dále vytvářejí další skleníkový plyn v podobě vodní páry ve stratosféře."
oenergetice. cz/vodik/edf-dopady-emisi-vodiku-globalni-zmeny-klimatu-jsou-prehlizeny-podcenovany
Také schází informace, že vliv CO² na klima je pravděpodobně nepodstatný a že celá nesmírně drahá a neefektivní snaha o vodíkové hospodářství je z energetického hlediska úplně nesmyslná.
Zdá se mi, že EU vyhlašuje různé strategie stále rychleji. A o co hlasitěji je vyhlašuje, o to tišeji přichází s jejich vyhodonocením. Je jich dokonce tolik, že už tady máme i databázi strategií, která obsahuje 1882 aktuálních strategií.
pekne. je to proste taky "strategicky" spolok. a na cele strategicka sudruzka Ursula, co si musela v Cine sama spravit tlacovku. Kedze nebolo nikoho kto by ju chcel robit s nou
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.