Studie: Evropské přístavy se stanou klíčovými centry poptávky po vodíku
Evropská unie potřebuje významně urychlit rozvoj výroby vodíku a infrastruktury pro jeho import, skladování a přepravu v přístavních oblastech, aby naplnila své cíle v této oblasti pro rok 2030. Podle studie vypracované společností Deloitte pro iniciativu Clean Hydrogen Partnership by v budoucnu mohlo být až 42 % evropské poptávky po vodíku koncentrováno právě v evropských přístavech.
Vodík, zejména obnovitelný nebo zelený, získal v posledních letech důležitou pozici v plánech Evropské unie na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Měl by hrát významnou roli zejména v sektorech, které by bez jeho využití byly obtížně dekarbonizovatelné, jako jsou těžký průmysl nebo doprava. S jeho využitím se ale počítá také v sektoru výroby elektřiny či tepla.
Podle studie vypracované poradenskou společností Deloitte pro iniciativu Clean Hydrogen Partnership by poptávka po vodíku v Evropě mohla do roku 2050 vzrůst na 53 milonů tun (1 764 TWh). Z uvedené hodnoty by až 42 % mohla činit poptávka v přístavních oblastech. Ta bude tvořena jak potřebou průmyslových podniků nacházejících se v přístavech nebo v jejich blízkosti, tak mezinárodní přepravou. Z evropských přístavů má být zároveň vodík přepravován dále do vnitrozemí.
Evropa se bude spoléhat na dovoz vodíku
S ohledem na očekávanou prudce rostoucí poptávku po vodíku v Evropě je pravděpodobné, že velkou část potřebného vodíku budou evropské země v budoucnu dovážet. Podle zmíněné studie by podíl importovaného vodíku na celkové spotřebě v EU mohl v roce 2050 činit 25 až 70 % v závislosti na schopnosti členských států navyšovat výkon obnovitelných zdrojů, pomocí kterých by si vodík mohly vyrábět sami.
"Výsledky optimalizačního nákladového modelu Deloitte ukázaly, že severozápadní Evropa (Belgie, Nizozemsko, Dánsko a severní Německo) bude vysoce závislá na dovozu vodíku (ze 40 až 80 %), který bude pocházet ze severní Afriky (Maroko, Egypt, Alžírsko), Blízkého východu (Omán, Saúdská Arábie, Katar) a dokonce i ze vzdálenějších oblastí (například z Austrálie)," uvedla iniciativa Clean Hydrogen Europe v tiskové zprávě.
S vysokým podílem importovaného vodíku počítá i loni schválený plán REPoweEU, prostřednictvím kterého chce EU ukončit závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska. Podle tohoto plánu by poptávka po obnovitelném vodíku v EU měla v roce 2030 činit 20 milionů tun (660 TWh). Podíl domácí výroby na celkové spotřebě má činit 50 % a zbylé množství vodíku má být do Evropy dováženo.
Mohlo by vás zajímat:
vodík bude unikat, ne že by to bylo nebezpečné, uniky nebudou velké a zabránit aby docházelo k nebezpečným koncentracím bude snadné. ALE uniklý vodík (libovolné "barvy") bude stoupat až do vysokých vrstev atmosféry kde bude slunečním větrem odvanut d meziplanetárního prostoru, nebude tento fakt mít vliv na definici vodíku jako obnovitelného zdroje energie? ALE2, co na to ozonová vrstva pokud kolem bude prolétat vodík, nemůže docházet k reakcím co by ozonovou vrstvu oslabovaly? nejsem chemikem takže netuším za jakých podmínek reaguje O3 s H2, nezabýval se tím někdo? měli bychom zaděláno na daleko větší průšvih než z co2, který škodlivý není ikdyž se ho ekoorganizace bojí jako upíři dřevěných kůlů. Co2 není skleníkový plyn, nekoncentruje se ve velkých výškách a neodráží záření odražené povrchem zpět k zemi, co2 absorbuje určitou oblast infrazáření ale koncentruje se nízko. Vyšší koncentrace co2 zefektivňuje fotosyntézu, která pak může probíhat i za vyšších teplot než při optimálních 27°C
Zas tak snadné "zabránit aby docházelo k nebezpečným koncentracím" asi není, když se to nepovedlo ani v Marshallově vesmírném letovém středisku:
arstechnica. com/science/2023/04/ula-continues-investigation-of-centaur-stage-anomaly/
Jinak vodík je taky skleníkový plyn.
Není, Na rozdíl od již dobře prostudovaných účinků jiných skleníkových plynů, jako je metan a CO2, má vodík na atmosféru spíše nepřímý oteplovací účinek. Jakmile totiž unikne do okolí, většina vodíku – přibližně 70 až 80 % – je absorbována mikroby a bakteriemi v půdě
Škoda že jste opsal jen tu část která se vám hodí a taktně zamlčel tu která se vám nehodí:
"Zbytek se dostává do atmosféry, kde reaguje s hydroxylovým radikálem (OH), přirozeně se vyskytující molekulou, která je vysoce reakční. Například metan reaguje s OH a tato reakce je způsob, jakým je přirozeně rozkládán a odstraňován metan a další plyny z atmosféry.
Vyšší koncentrace vodíku v atmosféře, který reaguje s OH, ponechává menší zásobu OH, která má menší potenciál uniklý metan pohlcovat. Metan v atmosféře má pak 84x větší oteplovací efekt než CO2, nejznámější skleníkový plyn, za období 20 let. Větší množství vodíku v atmosféře pak vede k prodloužení doby života metanu v atmosféře. To představuje přibližně polovinu celkového nepřímého oteplovacího účinku vodíku.
Emise vodíku také reagují v troposféře - nejnižší oblasti atmosféry – kde vytvářejí přízemní ozón, který je také považován za skleníkový plyn. Molekuly vodíku dále vytvářejí další skleníkový plyn v podobě vodní páry ve stratosféře."
oenergetice. cz/vodik/edf-dopady-emisi-vodiku-globalni-zmeny-klimatu-jsou-prehlizeny-podcenovany
Také schází informace, že vliv CO² na klima je pravděpodobně nepodstatný a že celá nesmírně drahá a neefektivní snaha o vodíkové hospodářství je z energetického hlediska úplně nesmyslná.
Zdá se mi, že EU vyhlašuje různé strategie stále rychleji. A o co hlasitěji je vyhlašuje, o to tišeji přichází s jejich vyhodonocením. Je jich dokonce tolik, že už tady máme i databázi strategií, která obsahuje 1882 aktuálních strategií.
pekne. je to proste taky "strategicky" spolok. a na cele strategicka sudruzka Ursula, co si musela v Cine sama spravit tlacovku. Kedze nebolo nikoho kto by ju chcel robit s nou
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se