Tribunál EU zamítl stížnost Polska ohledně uvolnění zbylé kapacity plynovodu Opal

Tribunál Soudního dvora Evropské unie v minulém týdnu zamítl stížnost Polska a společností PGNiG a PGNiG Supply & Trading, kterým se nelíbilo rozhodnutí Evropské komise z loňského podzimu, díky kterému by ruská státní společnost Gazprom mohla využívat vyšší podíl přepravní kapacity plynovodu Opal. Gazprom tak bude zřejmě moci využívat plynovod z větší části po další dva roky, dokud soudy v této věci nerozhodnou.

Na základě rozhodnutí Evropské komise a německého síťového regulátora Bundesnetzagentur z roku 2009 se přidělování přepravní kapacity plynovodu nemusí po dobu 22 let řídit ustanoveními evropské směrnice týkající se vnitřního trhu se zemním plynem. Na základě směrnice musí správci plynovodů nediskriminačně umožnit dodavatelům plynu přístup ke svým službám.

Díky rozhodnutí Komise tak ruská společnost Gazprom, která má dominantní postavení na trzích mnoha unijních zemí, má možnost rezervovat si až 50% podíl z celkové přepravní kapacity plynovodu. Současně ale společnost může překročit tuto hranici, pokud plynovodem přepraví přes 3 miliardy metrů krychlových plynu za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek.

Na základě žádosti německého regulátora Evropská komise loni v říjnu umožnila zpřístupnění zbylé poloviny nevyužívané přepravní kapacity. Provozovatel plynovodu však musel přijmout opatření pro podporu přístupu k plynovodu i dalším subjektům. Přesto ale nemůže být vyloučeno, že po aukci uvolněných kapacit připadne velký podíl právě Gazpromu.

Bezprostřední škoda nehrozí

Soudní dvůr Evropské unie nicméně na základě stížnosti Polska na konci loňského roku výkon rozhodnutí Evropské komise pozastavil. Po dalším přezkoumání žádosti nyní Tribunál požadavek Polska a dvou tamních společností zamítl s tím, že údajná škoda není bezprostřední a pozastavení zrušil.

„Polská republika a obě společnosti nedokázaly předložit přesvědčivé důkazy o tom, že nemohou vyčkat na výsledky soudního řízení v daných žalobách, aniž by byly vážně a nenapravitelně poškozeny,“ uvedl k zamítnutí stížnosti předseda Tribunálu.

Plynovod, jenž je pod správou německého regulátora BNetzA, byl zprovozněn v červenci 2011. Opal navazuje na Nord Stream 1, který přes dno Baltského moře přivádí do západní Evropy ruský plyn. Plynovod Opal o délce 472 km je při plném využití schopný ročně přepravit mezi německým městem Lubmin a českým Brandovem až 36 miliard metrů krychlových plynu. Podle provozovatele plynovodu by toto množství stačilo na pokrytí přibližně třetiny německé poptávky.