USA loni vyvezly rekordní množství zkapalněného plynu
Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států v loňském roce opět vzrostl, a vyšplhal se tak na rekordní hodnotu. K růstu vývozu pomohlo kromě zprovoznění dalších zkapalňovacích linek v exportních terminálech rovněž zotavení poptávky v Evropě a Asii po covidem silně ovlivněném roce 2020.
Zatímco v roce 2020 vývoz zkapalněného plynu z USA negativně ovlivnila koronavirová pandemie, která způsobila globální pokles poptávky po plynu a řada dříve nasmlouvaných nákladů z USA byla dokonce zrušena, loňský rok se nesl ve znamení rychlého zotavení poptávky. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) tamní terminály exportovaly v roce 2021 v průměru 9,7 miliard stop krychlových plynu denně (bcf/d), tedy o polovinu více než v roce 2020.
Nejvíce LNG z USA loni putovalo do Číny a Jižní Koreje, do kterých směřovala dohromady zhruba čtvrtina veškerého vývozu. Čína přitom zaznamenala vůbec nejvyšší meziroční nárůst objemu plynu dováženého z USA, kdy se dovoz vůči roku 2020 de facto zdvojnásobil. Na růstu tohoto objemu mělo zásadní podíl snížení cel, která Čína původně zavedla v rámci obchodní války s USA. Ještě v roce 2019 clo činilo 25 %, ke snižování na následných 10 % začalo docházet již v roce 2020.
Vývoz LNG z USA v letech 2020 a 2021 podle cílových zemí. Zdroj: EIA
Podle odhadů EIA byly Spojené státy loni s 12% podílem třetím největším dodavatelem LNG do Asie po Austrálii a Kataru, které na tamní trh dodaly 29 %, resp. 21 %.
Do Evropy, včetně Turecka, podle agentury loni zamířila zhruba třetina vývozu LNG z USA. S průměrnými 3,3 bcf/d se tak jednalo o 32% nárůst oproti roku 2020. Vývoz LNG do Evropy začal růst zejména okolo března a dubna, když dlouhá zima 20/21 zanechala evropské podzemní zásobníky plynu na velmi nízkém stupni zaplnění. Následně však dovoz poklesl, kdy vyšší spotové ceny na asijském trhu vedly k přesměrování toku flexibilních dodávek.
Vývoz LNG do Evropy začal opět růst v posledním čtvrtletí, kdy ceny plynu na evropských trzích začaly prudce stoupat z důvodu nízkých dodávek plynu z Ruska. V prosince USA dle agentury vyvážely do Evropy v průměru 6,7 bcf/d, vůbec nejvyšší množství v historii, který byl však následně překonán během letošního ledna a února.
Mohlo by vás zajímat:
Nedostatek terminálů pro možnou dodávku plynu pro česko by se dalo v budoucnu řešit lodní labskou dopravou. Takže další důvod pro dobudování stále oddalovaného splavnění Labe, které lze při splnění podmínek dokončit. Jenom si spočítejme kolik el. energie bychom měli jenom s výroby na tomto vodním díle. Kolik by jsme ušetřili na fosilních palivech. Turecké hospodářství se k nám nehodí.
Žádná zaoceánská loď s plynem po labi nikdy nezdit nebude.. tomu ten jez opravdu nepomůže.....
Přišlo by mě jednodušší se dohodnout se Slovenskem nebo Rakouskem a vybudovat terminál na Dunaji který už splavný je i když i tak by bylo nutné v Rumunsku přečerpávat plyn na říční lodě.
biztweet.eu/article/1416-na-dunaji-planuju-postavit-lng-terminaly-vramci-europskeho-projektu
Další možnost je dohodnout si LNG terminál s nějakým pobřežním státem Německem nebo Rumunskem.
zpravy.aktualne.cz/mapa-potrubi-plynovodu-a-ropovodu-v-evrope/r~i:photo:232771/r~i:article:653477/
Pokud by nestačilo rozšíření nám nejbližších stávajících terminálů LNG, tedy polského Svinoústí a chorvského terminálu Omišalj na ostrově Krk https://en.wikipedia.org/wiki/%C5%9Awinouj%C5%9Bcie_LNG_terminal , tak by mělo smysl nový terminál vybudovat v okolí německého Greifswaldu, kam vedou čtyři trubky pod mořem (Nord Stream 1 a 2), které patrně nebudou příliš využité. Odtud už je infrastruktura vybudovaná, k nám třeba OPAL a Gazela https://cs.wikipedia.org/wiki/Plynovod_OPAL
Musíš také zbourat historický most v Drážďanech.
Odra bude brzy spravná až na hranici k Olši.
Splavná.
A který most konkrétně (z těch historických) máte na mysli? V Drážďanech se pod všechny mosty vejdou i tyhle dvě největší osobní lodě - August der Starke a Gräfin Cosel: https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:%2BS%C3%A4chsische_Dampfschiffahrt_-_Weisse_Flotte_-_Dresden_-_Schiff_Gr%C3%A4fin_Cosel_und_August_der_Starke_-_Bild_003.jpg
Problém Labe je nízký ponor v období sucha (třeba jen kolem jednoho metru), nikoli podjezdné výšky. A Odra (obzvlášť dolní polský úsek nad soutokem s Nisou) je na tom se splavností mnohem hůře než Labe, to si můžete ověřit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se