Zelený vodík poprvé v českých plynovodech. GasNet spustil své první vodíkové město

oEnergetice.cz
15. květen 2026, 11:06
11 komentářů
zeleny-vodik-poprve-v-ceskych-plynovodech-gasnet-spustil-sve-prvni-vodikove-mesto

Vůbec poprvé v České republice proudí ve veřejné distribuční síti obnovitelný vodík. Skupina GasNet zahájila v Hranicích u Aše v Karlovarském kraji distribuci směsi zemního plynu a vodíku. Distribuce probíhá v rámci pilotního projektu, který ověřuje možnosti budoucího využití H2 v plynárenské síti. Je to první české město, kde začali zákazníci tento obnovitelný plyn naplno využívat. Vodík se navíc v této lokalitě přímo vyrábí, a kromě znatelného snížení emisí přináší distribuce této plynové směsi i posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti regionu.

Hranice jsou prvním městem v České republice, kde distribuujeme vodíkovou příměs. Ve středoevropském kontextu se jedná o unikátní koncept, protože na rozdíl od jiných obdobných projektů na Slovensku nebo v Německu probíhá výroba vodíku přímo v místě jeho spotřeby,“ říká Andrzej Martynek, generální ředitelskupiny GasNet, a dodává: „Tento pilotní projekt nám přináší cenné zkušenosti z reálného provozu. Zároveň prověřil technické, provozní i bezpečnostní parametry tohoto řešení. Nejde však o model, který bychom nyní automaticky plošně zaváděli i v dalších lokalitách. Vnímáme ho především jako důležitý krok v přípravě na možné budoucí využití vodíku v distribuční síti.
Vodíkovod
Vodíkovod

Vodík obstál. V topné sezóně probíhaly dodávky bez problémů

Definitivní spolehlivost a bezpečnost dodávek plynové směsi pro koncové zákazníky prověřila uplynulá topná sezóna. Lidé v Hranicích topili směsí vodíku se zemním plynem celou zimu, protože GasNet zahájil dodávky ve zkušebním režimu už loni na podzim. Po celou dobu pak plynaři pečlivě sledovali a vyhodnocovali provoz svých zařízení včetně několika kontrolních míst u zákazníků.

Během testovacího provozu se potvrdilo, že distribuční soustava i plynové spotřebiče pracují s příměsí bez jakýchkoliv potíží. Právě zimní období je pro plynárenství klíčové. Spotřeba plynu dosahuje kvůli vytápění maxima a byla to poslední velká zkouška před zahájením pravidelné distribuce,“ popisuje Andrzej Martynek.

Snížení emisí

Vodík v zemním plynu výrazně snižuje emise vznikající při spalování. Hořením vodíku se totiž neuvolňují žádné škodlivé látky, do ovzduší odchází jen čistá vodní pára.

V Hranicích nyní GasNet distribuuje 10% příměs vodíku. Zákazníci plyn využívají stejně jako v případě distribuce čistého zemního plynu – plynem se ve městě topí, vaří se na něm a pro svou výrobu jej taky využívá místní průmyslový podnik. Celkem se jedná o 360 odběrných míst.

Náš inovativní projekt v Hranicích jasně prokazuje, že je distribuce nízkoemisního vodíku ve směsi se zemním plynem ve stávající plynárenské infrastruktuře technicky možná. Společně s biometanem se vodík reálně stává dalším nízkoemisním plynem, který můžeme už nyní vtláčet do veřejné distribuční sítě. Jako distributor se na postupné navyšování jeho podílu v plynárenské infrastruktuře dlouhodobě a systematicky připravujeme. Další rozvoj využití vodíku se bude samozřejmě odvíjet od jeho ceny a dostupnosti na energetickém trhu,“ vysvětluje Andrzej Martynek z GasNetu.
Směšovací a vtláčecí zařízení
Směšovací a vtláčecí zařízení

Místní vodík do místních plynovodů

Vodík pro Hranice se vyrábí v blízkém okolí města. Jeho produkci zajišťuje Farma Trojmezí, která pro jeho výrobu využívá obnovitelnou elektřinu z vlastního větrného a solárního parku. Vyrobený vodík se následně skladuje v nadzemních zásobnících, ze kterých putuje vodíkovodem do směšovacího zařízení. Tady jej plynaři z GasNetu smíchají v potřebném poměru se zemním plynem a směs je vtláčena do místní distribuční sítě, kterou je dopravena už přímo k zákazníkům. Směs se spotřebuje přímo ve městě a jeho okolí, protože celá místní síť funguje jako uzavřený ostrov.
Na počátku stál projekt větrného parku v Trojmezí – Hranice u Aše, který jsme s výkonem 2,7 MW uvedli do provozu v roce 2007. Při rozšiřování o solární část parku jsme začali hledat efektivní způsob, jak v místě co nejlépe využít přebytky vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Inspiraci jsme našli v roce 2018 v Německu, kde jsme se seznámili s projekty přeměny elektřiny na vodík a jeho následného přimíchávání do zemního plynu. Právě tato zkušenost nás přivedla k myšlence připravit obdobné řešení také v Hranicích,“ říká Václav Benedikt, předseda představenstva Farmy Trojmezí a.s.

Následovala koupě vhodné lokality pro výstavbu, zahájení a realizace veřejnoprávního projednání projektu a výběr vhodné technologie na výrobu vodíku. Tato část přípravy projektu probíhala mezi lety 2020 a 2024. Zároveň v dubnu 2021 zahájila Farma Trojmezí spolupráci s GasNetem.

Stavební povolení nabylo právní moc v dubnu 2024. Povolení zkušebního provozu pro výrobnu vodíku získala Farma v únoru 2025 a zkolaudováno bylo kompletně o dva měsíce později.

Zásobníky s vodíkem
Zásobníky s vodíkem

Plynovody i kotle jsou na směs připraveny

Před spuštěním projektu provedl GasNet ve spolupráci se Strojírenským zkušebním ústavem, Technickou inspekcí ČR a Asociací pro optimalizaci komínů a spalování (APOKS) rozsáhlé kontroly plynových spotřebičů a spalinových cest na všech odběrných místech ve městě. Výsledky potvrdily, že zařízení zákazníků mohou směs bez problémů využívat. Stejnou kontrolou s pozitivním výsledkem prošla i plynárenská zařízení provozovaná GasNetem. Při výstavbě místní sítě byly už v minulosti použity materiály a technologie umožňující bezpečnou distribuci směsi.

Projekt zaštítily Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO ČR) a Energetický regulační úřad (ERÚ). Získal také podporu Karlovarského kraje, který patří mezi lídry vodíkové transformace v České republice, a který navíc financoval kontrolu spalinových cest u zákazníků. Projekt vznikal i za podpory Státního fondu pro životní prostředí (SFŽP).

„Spuštění pravidelné distribuce směsi zemního plynu a obnovitelného vodíku ve městě Hranice představuje významný milník nejen pro českou energetiku, ale především pro Karlovarský kraj. Tento projekt přináší regionu moderní a udržitelný zdroj energie a zároveň otevírá nové příležitosti pro inovace a investice. Karlovarský kraj se tak stává průkopníkem v oblasti využívání vodíku v plynárenské infrastruktuře a potvrzuje svou roli lídra v přechodu na čistší a ekologičtější energetiku,“ doplnil hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Vnitřní vybavení směšovacího zařízení
Vnitřní vybavení směšovacího zařízení

Kromě GasNetu se do projektu zapojili i další plynárenští experti. Zařízení pro míchání vodíku a zemního plynu dodala na míru společnost Hutira. Na nastavení řízení celého systému se podílela firma Orise, která se zaměřuje na automatizaci a digitalizaci průmyslové výroby. Výrobce plynových zařízení Baxi dodal na část kontrolních míst plynové kotle nové generace.

Technici z Asociace pro optimalizaci komínů a spalování (APOKS) pak kromě kontroly spalinových cest provedli i odborné měření emisí spalin z plynových kotlů domácností.

Hlavním dodavatelem stavby výrobny vodíku byl Unigranit Písek a.s., elektrolyzér vyrobila společnost Enapter S.R.L., zásobníky vodíku BAEST Machines & Structures, a.s. a vodíkovody postavil Charmont s.r.o.

Partnerem článku je společnost GasNet
Loading...

Komentáře (11)

feliz navidad15. květen 2026, 21:56

"Vodík v zemním plynu výrazně snižuje emise vznikající při spalování."

Při 10% objemové koncentraci zeleného vodíku se emise CO2 sníží o přibližně 3,2 %. Nevím, jestli se tomu dá říkat "výrazně".

Richard Vacek16. květen 2026, 05:56

Hořením vodíku nevznikají škodlivé emise? Snad vznikají. Takové emise NOx vznikají za vysokých teplot z dusíku ve vzduchu a vodík hoří za vyšších teplot než zemní plyn.

Miloslav Černý16. květen 2026, 09:34

Jako mařiče energie při záporných cenách to nějaký význam mít může.

Emil16. květen 2026, 10:55

Pokud nevíte jak utratit co nejvíc peněz s co nejnižším přínosem, tak bezesporu.

Miloslav Černý17. květen 2026, 11:20

Jestliže se máme podle vašich představ ještě více obalit jádrem, které ještě více přispěje k přebytkům tak to vám vadit nebude?

Richard Vacek17. květen 2026, 12:31

Jaderné elektrárny potřebujeme proto, že dodávají energii když jí je nedostatek. Nemáme totiž žádný jiný bezemisní zdroj, který by to dokázal. Je teda pravda, že jakmile jaderky budeme mít, ukáže se, že OZE jsou zbytečné, protože u jaderné elektrárny jsou náklady na palivo nízké a může tedy běžet na cca 90% po celý rok.

Bob17. květen 2026, 12:50

Jaderné elektrárny neprodukují velké přebytky elektřiny. Roční výroba po měsících dobře odpovídá křivce odběru. Co se týká denního průběhu, tam vznikají noční přebytky, ale ty jsou dobře předvídatelné a dají se podchytit řízením spotřeby (nabíjení BEV, ohřev TV v zásobnících, atd.), případně malým množstvím krátkodobé akumulace (PVO, BESS).

Největší přebytky a problémy způsobují FVE v jarní poledne a následně taky největší nedostatky, když nevyrábějí v době odběrové špičky.

Emil17. květen 2026, 18:33

1) Nevím proč sem motáte nějaké obalování jádrem, když je řeč o zeleném vodíku.

2) Jádro k žádným přebytkům přispívat nebude, jak jste na to přišel?

Miloslav Černý17. květen 2026, 16:41

Tyto předpovedi zastánců jádro mají nedostatek, že nezohledňují spousta neznámých veličin, kterých bude čím dál více. Kdo sleduje vývoj v OZ ve spojení s novými způsoby akumulací tutu jadernou hegemonii dost naruší. Rozhodovat bude ekonomika a ta s ohledem státem garantovaných dlouhodobých výkupních cen pro jádro s ohledem na státní zadlužení, za předpokladu efektivnější výroby jinými technologiemi bude vytvářet tlak na jaderný útlum. Současná většinová podpora se může snadno převážít v jaderný odpor, což by nebylo ojedinělé.

Zdeněk18. květen 2026, 06:25

Kolik stojí MWh tohoto zeleného vodíku? Je lidem účtována, aby pocítili skutečné dopady? Nebo je to Proč nevyzkoušet rovnou technickou i ekonomickou připravenost v reálném měřítku.

Omega18. květen 2026, 10:35

10% vodíku v metanu - vodík má 30% objemové hustoty energie v porovnání s metanem.

Takže 0.9*1+0.1*0.3 = 0.93.

Tato směs je o 7% méně výhřevná, než zemní plyn.

Takže otázka zní jestli to odběratelům o těch 7% zlevnili

(no podle E.ON se účtuje za kWh - takže je to asi OK na rozdíl od lihu v benzínu)

Loading