📊 Elektroenergetika v ČR v roce 2025Zobrazit report →

Přetížení evropské přenosové soustavy může do roku 2030 vzrůst na dvojnásobek, varují analytici

David Vobořil
David Vobořil
11. prosinec 2025, 06:37
25 komentářů
pretizeni-evropske-prenosove-soustavy-muze-do-roku-2030-vzrust-na-dvojnasobek-varuji-analytici

Evropská přenosová soustava čelí stále častěji přetížením. Množství elektřiny, kterou nelze kvůli omezené kapacitě sítí bezpečně přenést, může podle nové analýzy do roku 2030 vzrůst téměř na dvojnásobek. Za nárůstem stojí výrazně rychlejší tempo výstavby obnovitelných zdrojů ve srovnání s potřebným rozvojem sítí. Pokud Evropa neurychlí investice do sítí, riziko systémové nestability i náklady na redispečink budou dále stoupat.

Podle odhadů Aurora Energy Research by objem elektřiny, kterou není možné kvůli omezené kapacitě přenosové soustavy bezpečně přenést, mohl do roku 2030 dosáhnout 140 TWh. To je téměř dvojnásobek oproti současným 72 TWh, upozornil analytik Daniel Boehmer pro agenturu Montel.

Přetížení vzniká v situacích, kdy přenosová soustava není schopná přenést veškerou dostupnou elektřinu z větrných, solárních či jiných zdrojů do míst spotřeby. Tato elektřina pak musí být omezena nebo je nutné provést nákladný redispečink.

Redispečink představuje stav, kdy jsou namísto původních zdrojů, které měly dodat elektřinu do sítě, nasazeny zdroje v jiném místě pro předejití přetížení prvků elektrizační soustavy. Tato opatření jsou nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu namísto nich nasazovaných zdrojů.

Boehmer dodává, že očekávaný nárůst přetížení odpovídá roční spotřebě elektřiny Nizozemska, což ilustruje závažnost problému. Přetížení prudce roste zejména proto, že množství nově instalovaných obnovitelných zdrojů výrazně převyšuje tempo rozšiřování a modernizace přenosových soustav.

Aby Evropa dokázala přetížení omezit, musela by podle Aurory investovat 81–124 miliard eur ročně do modernizace sítí. Plánované investice do přenosových soustav jsou však podle analýzy zhruba o 28 % nižší. To by mohlo podle Aurory zpomalit integraci obnovitelných zdrojů a ohrozit klimatické cíle.

Rostoucí náklady na redispečink

Úzká místa v přenosových soustavách se promítají i do prudce rostoucích nákladů na opatření k předcházení přetížení soustav, zejména tzv. redispečink. Aurora upozorňuje, že tato opatření stojí evropskou energetiku přibližně 9 miliard eur ročně.

V Německu dosáhly náklady na tato opatření v první polovině roku 2025 téměř 1,6 miliardy eur, zatímco za první polovinu roku 2024 to bylo něco přes 1 miliardu.

„Je naléhavě nutné urychlit rozšiřování sítě, aby se udrželo tempo integrace obnovitelných zdrojů a zachovala se spolehlivost systému,“ uvedla Felix da Silva a dodala, že pokud se tak nestane, mohlo by to ohrozit klimatické cíle regionu.

Spotřeba elektřiny prudce poroste

Rostoucí význam přenosové infrastruktury umocňuje i očekávaný nárůst spotřeby elektřiny. Aurora předpokládá, že do roku 2050 se evropská spotřeba zvýší o 71 %, zejména díky elektrifikaci dopravy, rostoucímu počtu datových center, elektrifikaci v průmyslu a přechodu domácností na tepelná čerpadla.

Bez dostatečného posílení sítí bude Evropa stále častěji konfrontována se situací, kdy dostupnou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebude možné využít.

Loading...

Komentáře (25)

Karel Valenta11. prosinec 2025, 18:36

Článek dobře popisuje, jak nám OZE zdražuje elektřinu.

Milan Vaněček11. prosinec 2025, 19:33

Elektřinu nám v této dekádě zdražil někdo jiný, pane Valento. V minulé dekádě byla velmi levná. Samozřejmě, když postavíte nové velké zdroje výroby (jadernou elektrárnu, velkou FVE, větrnou farmu na moři,...) tak vždy musíte k tomu postavit nové sítě, když stavíte na nových místech.

Bob11. prosinec 2025, 22:04

Jenže, když postavíte FVE bez akumulace, která svou celodenní výrobu soustředí převážně do doby kolem poledne, musíte mát tu síť posílenou násobně více (na polední maximum výroby) a k tomu externí akumulaci na dobu, kdy nesvítí (ráno, večer, noc). Jedině, že by ty akumulátory byly přímo součástí FVE. Ale i tak v obou případech musíte mít jinou záložní elektrárnu a k ní také připojení. Takže ty sítě (připojení) oproti minulosti nejméně dvojnásobné.

No a pokud to budou opravdu decentrální FVE (střešní na téměř každé budově), musíte násobně posílit síť celou, aby zvládla i polední maxima výroby. Ať už uvažujete flexibilitu samotné spotřeby, nebo pomocí BESS. Protože jinak byste musel většinu výroby těch FVE v polední době omezovat.

Jarda12. prosinec 2025, 07:26

Dříve jste tvrdil, že se síť dimenzuje na největší spotřebu, která je v zimě.

To již neplatí?

Majkl12. prosinec 2025, 09:08

Jo, cena byla dříve nízko - ono se jelo trochu na dluh toho, co se postavilo dříve a doufalo, že letadlo poletí pořád dál...

Tak ten zimní přenos směrem k spotřebiteli je nižší, než co dokáží vyprodukovat polední FVE špičky. Takže sít postavená dle zimní spotřeby, tak neumí uspokojit potřeby výrobců, co chtějí dodat v poledním létě...

Ano, lokální akumulace to umí rozprostřít, ale pokud se bude akumulovat mimo místa výroby, tak musím síť mít postavenu jinak.

Bylo by hezké, aby konečně hasiči dali svoje poslední znění norem požadavků pro bytavou výstavbu s ohledem na lokální akumulaci (mají pár let zpoždění), stejně tak, aby NÚKIB už řekl (ti se vzbudili celkem před pár dny), že do toho začne se také aktivně cpát a jak, aby bylo jasné, co bude ve výsledku nakonec levnější...

Bob13. prosinec 2025, 18:41

Máte tak krátkou paměť?

Měli jsme spolu dříve dlouhou debatu o tom, kolik jsou max. polední přetoky běžné průměrné FVE na RD a že jsou násobně větší, než jeho max. zimní spotřeba, na kterou se síť dimenzovala dříve.

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 09:19

Bobe, samozřejmě velké FVE potřebují akumulaci, to ví každý a proto jsou BESS prakticky vyprodány už na celý rok 2026, každý je buduje jak se dá a jak to energetici "starých energetických pořádků" dovolí, pořád to ještě někde drhne.

No a kdo má FVE na střeše, tak už to má (cca 90%) vyřešeno domácí akumulací a stále rostoucí část i elektromobilem. Nemusí se budovat kompletně nové vedení jako u nové JE.

richie12. prosinec 2025, 11:53

ad Milan Vaněček 12. prosinec 2025, 09:19

.. samozřejmě velké FVE potřebují akumulaci, to ví každý .. - tak preco nie su automaticky sucastou kazdej FVE? (ako zakladna podmienka pripojenia)

.. proto jsou BESS prakticky vyprodány už na celý rok 2026.. každý je buduje jak se dá .. .. az na to ze vacsina su len rezervacky na pripojenie do sustavy (idealne aj s vybudovanim/financovanim samotnej pripojky) bez akejkolvek zaruky ze sa vobec nieco postavi

.. každý je buduje jak se dá a jak to energetici "starých energetických pořádků" dovolí, pořád to ještě někde drhne... staci ak ich budu stavat ako sucast FVE (aj existujucich) a nepotrebuju absolutne ziadne dalsie schvalovania

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 12:19

ad richie: už Vám tady roky vysvětluji, že bateriové systémy BESS jsou o 10-15 let zpožděny za rozvojem fotovoltaiky, chce to čas,

rozvoj elektromobility byl velký impuls pro urychlení vývoje baterií, ale BESS mají zase své specifické požadavky,

o rezervacích BESS já nemluvím, já píši o výrobě (grid forming) BESS v Číně a o tom jak obrovský zájem je v celém světě o tyto výrobky

Bob13. prosinec 2025, 18:55

Skoro žádná velká FVE buď nemá akumulaci žádnou, nebo zcela nedostatečnou. Podobně je to u domácích FVE, kde je nyní i u těch nových standard někde kolem 10 kWh akumulace na 10 kWp instalovaného výkonu. Při průměrné hodinové spotřebě (příkonu) RD pod 1 kW to znamená, že dávno před polednem je za dobrého jarního a letního počasí interní BESS plně nabito už dávno před polednem a stejně potřebujete síť posílit na maximum výroby, pokud ji nechcete omezovat.

I další zvyšování kapacity akumulace má svou mez nejen z hlediska ekonomického, ale i praktického fyzikálního. Nemá totiž smysl akumulovat více, než do další výroby smysluplně spotřebujete. Jinak se Vám začne za dobrého počasí ta elektřina v aku hromadit bez užitku.

Bob11. prosinec 2025, 22:04

Jenže, když postavíte FVE bez akumulace, která svou celodenní výrobu soustředí převážně do doby kolem poledne, musíte mát tu síť posílenou násobně více (na polední maximum výroby) a k tomu externí akumulaci na dobu, kdy nesvítí (ráno, večer, noc). Jedině, že by ty akumulátory byly přímo součástí FVE. Ale i tak v obou případech musíte mít jinou záložní elektrárnu a k ní také připojení. Takže ty sítě (připojení) oproti minulosti nejméně dvojnásobné.

No a pokud to budou opravdu decentrální FVE (střešní na téměř každé budově), musíte násobně posílit síť celou, aby zvládla i polední maxima výroby. Ať už uvažujete flexibilitu samotné spotřeby, nebo pomocí BESS. Protože jinak byste musel většinu výroby těch FVE v polední době omezovat.

Karel Valenta12. prosinec 2025, 09:11

Pane Vaněček, to že jsou za tím OZE, je nyní vidět na tom, že státy převádějí tyto platby mimo cenu elektřiny do státního rozpočtu. Viz např. Německo, nyní se k tomu zřejmě přidá i naše nová vláda s platbou za POZE.

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 09:26

Pane Valento, 3-4 krát vyšší ceny silové elektřiny (bez distribuce) v 2025 oproti roku 2016 jasně ukazují, že za zdražením je něco jiného.

A že by přenos a distribuce u nás trojnásobně více investovala každý rok - to pravda není (jen ERU ji pravidelně zdražuje). Investují jen trochu více.

A celková cena elektřiny u nás je neúnosně vysoká.

Karel Valenta12. prosinec 2025, 10:22

A porovnal jste si ceny povolenek v těchto letech ? A za ty povoleny se dotuje OZE. A kruh se uzavírá ve vysoké ceně elektřiny, kterou je nutné opět dotovat.

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 11:07

Samozřejmě, povolenky a celý mechanizmus jejich zdražování jsou zločin. Specifický pro EU a pár dalších států (ale povolenky do 10 EUR/MWh beru jako oprávněnou pokutu za ty skutečně škodlivé emise z fosilu (CO2 není škodlivá emise).

A vzpomeňte těch keců z komise, že povolenky jen trochu ovlivní ceny.

A peníze z povolenek naprosto narušily skutečný trh s energiemi, jen malá část z nich byla využita smysluplně, většina sloužila korupci pro mnoho zainteresovaných.

Karel Valenta12. prosinec 2025, 11:47

Pak tu ale pan Tykač má dále zajištěné kšefty s uhlím. Cena povolenky 80 EUR/t CO2 posílá uhlí do důchodu, protože cena výroby elektřiny z uhlí je jen 6 EUR/MWh, naprosto rozhodující je cena povolenky :

youtube.com/watch?v=fft7MPIX6Eo

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 12:23

Tykač má zajištěné kšefty s uhlím a jak sám říká i s povolenkami kšeftuje, umí chodit v současném dotačním marasmu.

Pro uhelné elektrárny by neměly být povolenky, ale jen stále přísnější pravidla na jimi vypouštěné škodliviny (třeba ty tuny rtuti co vypouští do ovzduší, přitom rtuťové teploměry na měření tělesné teploty Eu zakazuje=absurdistán).

Karel Valenta12. prosinec 2025, 13:04

Stále se opakujete :

Milan Vaněček22. září 2025, 09:54

Spalovat dnes severočeské uhlí čistě není technický problém, viz přednáška pana Hory. ČEZ v Mělníku po rekonstrukci za 3 mld.Kč spaluje uhlí výrazně pod zákonnými limity včetně problematické rtuti. Přesto je nutné vše nedávno postavené zrušit a postavit něco jiného za 30 mld., co bude spalovat dovozový ZP.

Viz zde přednáška: youtu.be/u56BAiglR7E?t=7465

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 16:07

Vy neznáte historii limitů emisí pro auta? Ty emise se stále snižovaly, ale jen tak, jak se nakonec dohodla EU s automobilkami, že je to k určitému datu technicky možné. Ta hranice se neustále posouvá dolů. To je přece dobře.

Ale to co udělala EU - posun na nulu v 2035 (=ZÁKAZ) to už je ideologické šílenství, nesmysl.

A to platí i pro jakékoliv emise. Přemýšlejte.

Karel Valenta12. prosinec 2025, 17:18

Řešili jsme rtuť v uhlí a najednou auta - vysvětlete.

Tu rtuť není dle pana Hory problém vyčistit, ale nikdo to nebude dělat u UE, která do několika let skočí ve šrotu.

Karel Valenta12. prosinec 2025, 10:17

Zásadní článek k OZE o nastolení rovnosti mezi OZE a jádrem. To by znamenalo např. odstranění monstrosních investičních (až 65 % ) a provozních dotací (až 3500 Kč/MWh) do větrníků. Při odstranění těchto dotací u větrníků se u nás už nepostaví díky klimatickým podmínkám ani vrtule a zmizí i problém s akceleračními oblastmi, který nyní jitřit občany na venkově.

echo24.cz/a/H7jyM/zpravy-ekonomika-nemecko-otaci-rovnost-jadro-konec-vyhod-oze-havlicek-energetika-cr?sfnsn=mo

Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku.

Milan Vaněček12. prosinec 2025, 11:10

Rovnost musí být skutečná, pro všechny, a vedoucí k odstranění VŠECH dotací. Přibírání dalších zdrojů do dotačního mechanizmu NENÍ rovnost.

Karel Valenta12. prosinec 2025, 11:32

Pane Vaněček, EU je přímo založená na dotacích všeho druhu a vy jí chcete hned podříznout krk. Zas takový snílek, že EU zruší dotace, nejsem.

Z povolenek ETS1 ve výši nyní 80 EUR/t CO2 by ale šlo investičně podporovat všechny NIZKOEMISNÍ zdroje energie v nějaké rozumné výši třeba 25 % jako je to nyní u FVE. Pokud se v tomto začne EU měnit dle výše uvedeného odkazu, tak snad EU začnu fandit. Snižování emisí CO2 považuji za důležité, viz nyní ta zima-nezima.

Josef Sedlák12. prosinec 2025, 11:06

Tak teď nám zbyde jen čekat, zda EK a Ursula von der Leyenová, která o energetických dálnicích hovořila, bude mít snahu budovat ty energetické dálnice buď jen „jako“ (AC technikou roku 1955) nebo doopravdy (páteřní HVDC sítě technikou 21.století). Obávám se, že zatím ve velké většině vítězí krátkozraké řešení „jako“.

Právě z důvodu stability (a dalších výhodných vlastností) a perspektivy dalšího rozvoje ENTSO je nevyhnutelné přikročit k celoevropským HVDC přenosům. Rozlehlost rozsáhlé ENTSO sítě je totiž čítankovým příkladem, který je již jen s obtížemi zvládnutelný střídavými sítěmi a u kterého jsou fyzikálně – technické přínosy páteřních HVDC zcela jasné. Zejména jako celoevropské energetické dálnice. Z hlediska geografické polohy je logické, aby na nich participovala i ČR. Nebo Česko dopadne jako s dálniční sítí – bude dlouho mimo.

Zásadní přínos by u páteřních HVDC přenosů bylo zvýšení stability rozsáhlé ENTSO sítě a zvýšení přenosových schopností. Tak jako si větší silniční provoz vynutil nutnost dálniční sítě, čeká zcela logicky podobný vývoj i energetiku. Bohužel na systematické zavedení této přenosové techniky 21. století do evropských energetických sítí ale v EU chybí odpovídající ekonomická pravidla.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se