Brusel hledá kompromis se Švédskem. Spor o miliardy z přenosových sítí míří ke zmírnění pravidel

Evropská komise chce využít část miliardových příjmů provozovatelů sítí na financování nových přeshraničních propojení. Švédsko a Francie se proti návrhu ostře postavily a Stockholm dokonce zmrazil investice do nových vedení. Podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena je ale dohoda na dosah. Výsledek bude důležitý pro budoucnost evropské energetiky i financování masivní modernizace sítí, informuje server Montel news.

Evropská unie stojí před paradoxem. Na jedné straně potřebuje rekordní investice do elektrických sítí, aby zvládla rychle rostoucí výrobu z obnovitelných zdrojů energie a elektrifikaci průmyslu, dopravy i vytápění. Na straně druhé se členské státy stále přou o to, kdo tyto investice zaplatí.

Nejviditelnějším projevem tohoto konfliktu se v posledních týdnech stal spor mezi Bruselem a Švédskem o návrh Evropské komise, který je součástí takzvaného balíčku pro rozvoj elektrických sítí (Grids Package).

Právě o něm se minulý týden intenzivně debatovalo také na energetickém fóru Eurelectric Power Summit 2026 v Helsinkách, kde se sešli zástupci evropských vlád, energetických firem i regulátorů. Hlavními tématy letošního ročníku byly urychlení elektrifikace evropské ekonomiky, energetická bezpečnost, konkurenceschopnost evropského průmyslu a financování nové infrastruktury, tedy přesně oblasti, do nichž současný spor zapadá.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen na okraj summitu vyslal uklidňující signál. Některé švédské výhrady podle něj považuje za zcela oprávněné a je přesvědčen, že se podaří najít kompromis.

Spor o osm miliard eur

Jádrem konfliktu jsou takzvané příjmy z přetížení sítí. Ty vznikají z rozdílů cen elektřiny mezi jednotlivými obchodními zónami a vybírají je provozovatelé přenosových soustav.

Evropská komise navrhuje, aby provozovatelé vyčlenili 25 procent dosud nevyužitých příjmů na financování přeshraničních projektů společného evropského zájmu. Cílem je urychlit výstavbu nových vedení a propojení mezi státy, která budou nezbytná pro přepravu elektřiny z větrných elektráren v Severním moři nebo solárních parků na jihu Evropy do průmyslových center a oblastí s vysokou spotřebou.

Právě zde narazila Komise na odpor především ve Švédsku.

Tamní provozovatel přenosové soustavy Svenska Kraftnät nashromáždil v posledních letech téměř osm miliard eur z příjmů vzniklých z přetížení přenosové soustavy mezi jednotlivými obchodními zónami. Stockholm tvrdí, že tyto peníze mají být využity především na posílení domácí energetické infrastruktury.

Švédská ministryně energetiky Ebba Busch proto v květnu zmrazila investice do nových přeshraničních propojení s ostatními státy EU, včetně plánovaného vedení o přenosové kapacitě 1 GW do Dánska. Šlo o bezprecedentní krok, který měl Bruselu ukázat, jak vážně Stockholm své výhrady myslí.

Podobně kritický postoj zaujala i Francie. Podle informací z jednání členských států se Paříži nelíbí zejména to, že by Evropská komise získala příliš velký vliv na rozhodování o využití těchto prostředků. Francouzská vláda dlouhodobě odmítá další posilování pravomocí Bruselu v energetické politice.

Kompromis: Více peněz zůstane státům

Posun v jednání naznačují i nové dokumenty z vyjednávání. Podle uniklého návrhu, který viděla agentura Reuters, vlády zvažují úpravu systému tak, aby si členské státy ponechaly příjmy z přetížení sítí vzniklé uvnitř jejich vlastního území. Na evropské projekty by se pak povinně odváděly pouze prostředky vzniklé přetížením sítí s přeshraničními obchodními zónami.

Taková varianta by fakticky oslabila původní ambici Komise zasahovat do větší části výnosů provozovatelů přenosových soustav, ale zároveň by zachovala princip společného financování přeshraniční infrastruktury.

Zatímco Komise argumentuje tím, že bez společného financování nebude možné včas vybudovat dostatečně robustní evropskou síť, řada států upozorňuje, že právě tyto příjmy už dnes hrají klíčovou roli v domácích investicích do přenosové soustavy.

Politický tlak roste

Napětí se neomezuje jen na Švédsko. Kriticky se staví i Dánsko a Rakousko, které varují, že změna pravidel může narušit investiční plány provozovatelů sítí a oslabit motivaci k budování přeshraničních propojení. Evropská komise zároveň zdůrazňuje, že bez rozsáhlé modernizace přenosových sítí nebude možné splnit klimatické cíle do roku 2050.

Spor se nyní přesouvá do fáze vyjednávání v Radě EU, kde mají ministři energetiky v příštích týdnech hledat společnou pozici. Kypr, který jednání předsedá, tlačí na dosažení dohody už na červnovém zasedání.

Z dosavadních vyjádření však vyplývá, že Komise si uvědomuje politickou citlivost návrhu. Jørgensenův signál z Helsinek proto naznačuje, že Brusel bude ochoten ustoupit a hledat řešení, které ponechá členským státům větší kontrolu nad využitím jejich příjmů.