USA není jediným státem na americkém kontinentě, který prožívá revoluci v oblasti břidlicové ropy. Také v několika státech Jižní Ameriky byly nalezeny značné zásoby ropy a zemního plynu vyskytující se v břidlicích.

Brzy tedy budeme s velkou pravděpodobností sledovat další významný rozvoj tohoto nekonvenčního způsobu těžby ve státech nacházejících se v oblasti zvané Latinská Amerika.

Otázkou zůstává, kdy se tak stane, jelikož při současné situaci na trzích s ropou a zemním plynem se stává nekonvenční způsob těžby z břidlic čím dál méně konkurenceschopný.

Hydraulické štěpení

Hydraulické štěpení, neboli frakování z anglického originálu “fracking“, je termín, který v posledních letech slýcháme velice často a je spojován s nekonvenční těžbou nerostných surovin, jako je ropa a zemní plyn. Tato metoda se poprvé představila v USA v roce 1949 a zvlášť v posledním desetiletí prodělala značný technologický posun. Jeden z hlavních důvodů jsou světové zásoby břidlicové ropy, které se odhadují na více než 5 bilionů barelů.

Právě díky technologii hydraulického štěpení je možné  efektivně získávat zemní plyn a ropu z různých zemin. Technologie, zkráceně řečeno, funguje na principu vytvoření kanálů, kudy může proudit zemní plyn a ropa. Hydraulicky stlačená kapalná směs se vstříkne do hornin a tím vytvoří trhliny. Vysokotlaká kapalná směs většinou obsahuje vodu, písek a přidané chemikálie. Písek zde slouží především k udržení vytvořených trhlin dostatečně otevřených.

Pro vstříknutí směsi se vytvoří vrt, který si můžeme představit jako studnu. Vstříknutá směs pak umožňuje ropě či zemnímu plynu se promísit s tekutinou. Díky vnitřnímu tlaku v hornině je tekutá směs společně s ropou či zemním plynem dopravena vrtem zpátky na povrch.

Pomocí hydraulického štěpení se tedy získává také zemní plyn. V principu jde o stejnou technologii a postup získávání a i u zemního plynu jsou rozsáhlá naleziště.

Břidlicová ropa

Zde je důležité si vyjasnit, co se míní termínem břidlicová ropa. Mnoho mylných informací pochází z anglického jazyka, kde se mluví o oil shale a shale oil či tight oil. Do češtiny se první dva výrazy překládají povětšinou stejně. Břidlicová ropa, oil shale, je hornina břidlice, která v sobě obsahuje kerogen a lze ji použít především jako topné palivo. Z této břidlice lze udělat i ropu, ale při dnešních cenách ropy je přeměna ekonomicky značně nevýhodná.

Tento článek pojednává o shale oil či tight oil, což je ropa uvězněná v horninách jako je břidlice, vápenec či obecně horniny, které se vyznačují nízkou propustností a vyskytují se především v hloubce 1 až 3 kilometry pod povrchem. Ropa má parametry standardní, běžně těžené, ropy, akorát se nenachází ve větším množství v jedné puklině či bublině. Jde o ropu, která je roztroušená a uvězněná v malých kapslích v hornině, a proto ji nelze těžit konvenčním způsobem.

Kvůli problematice s odbornými termíny se v roce 2013 usnesla světová energetiká rada, že pro ropu z hornin se bude používat termín tight oil nebo light tight oil, v překladu topný olej nebo lehký topný olej. V české literatuře se ovšem stále převážně používá termín břidlicová ropa.

Odhadované zásoby v Jižní Americe

Pomocí frakování se ropa získává především ve Spojených Státech a Kanadě. Je to jeden z hlavních důvodů poklesu ceny ropy v posledních letech. Soukromý sektor je v těchto dvou zemích silně motivován, aby investoval do vývoje technologie a produkce ropy ze zásob, kterými oba státy oplývají.

Jeden z důvodů, proč se ropa těží zejména v USA a Kanadě je dostupnost správných vrtacích nástrojů. Aby frakování bylo efektivní, je potřeba udělat vertikální vrt asi dva kilometry hluboko, kde se nachází vrstva hornin s uvězněnou ropou. Pak je nezbytné vrt zahnout a vrtat horizontálně, jak je vyobrazeno na obrázku výše. Většina vrtacích přístrojů, které umožňují horizontální vrtání, se nachází právě v Severní Americe.

Ve většině států se v současné době provádí především hledání potencionálních nalezišť. Protože se neustále objevují nová naleziště a světové zásoby se rok od roku značně zvyšují. Otázkou zůstává, kolik nalezišť bude ekonomicky výhodných k získávání ropy.

Díky nově nalezeným zásobám čeká pravděpodobně Latinskou Ameriku podobná revoluce jako USA. Jedná se především o Argentinu, Brazílii, Venezuelu a Uruguay. Byly zde nalezeny velké zásoby jak ropy, tak zemního plynu.

Z Argentiny se stala potencionální velmoc na nerostné suroviny z hornin, protože nyní disponuje druhými největšími zásobami zemního plynu z hornin na světě a je čtvrtá ve světových zásobách ropy z hornin. Pro představu, současný odhad zásob břidlicové ropy je 27 miliard barelů a světová spotřeba v roce 2014 byla 33,5 miliard barelů. Zásoby zemního plynu jsou odhadovány na 22,7 bilionů kubických metrů a pro srovnání světová spotřeba v roce 2012 byla zhruba 3,4 bilionů kubických metrů.

O naleziště v Latinské Americe mají zájem ropní giganti

Argentina nepředpokládá, že sama bude ropu a zemní plyn těžit. O dosud největší naleziště Vaca Muerta projevil gigant Chevron. Ten již získal povolení k průzkumu zdejších hornin a uzavřel dohodu s YPF, státem vlastněnou společností zabývající se průzkumem nových nalezišť ropy a zemního plynu. YPF jedná s dalšími těžařskými společnostmi, jako například s americkou Dow Chemical, německým Wintershall nebo čínským Sinopec.

Venezuela dle americké energetické asociace má šesté největší zásoby břidlicové ropy a k tomu poloviční zásoby zemního plynu než Argentina. Venezuela je jedním z největších dovozců ropy, která tvoří 95 % příjmů z celkového exportu země, do USA a Střední Ameriky. Venezuelský prezident dokonce veřejně prohlásil, že USA cíleně těží břidlicovou ropu, aby ještě více nasytilo už takto nasycený trh s ropou a poškodil tak ekonomiku Venezuely a Ruska. Kvůli nízkým cenám Venezuela téměř zastavila průzkum a těžbu ropy a zemního plynu.

Brazílie se po desetiletí zaměřovala na těžbu ropy z moře, která v současnosti tvoří asi 90 % vytěžené ropy v zemi. Podle americké energetické asociace má Brazílie skutečně největší zásoby břidlicové ropy na světě, kterou lze vytěžit, a to zatím ve výši 82 miliard barelů ropy. Brazílie také vlastní zásoby břidlicového plynu ve výši necelých 7 bilionů kubických metrů.

Je zřejmé, že Latinská Amerika se stane v budoucnu předním dovozcem ropy a zemního plynu ze svých břidlicových nalezišť. Vzhledem k aktuálním nalezištím v Texasu a v Severní Dakotě v USA a celkovému poklesu ceny ropy a zemního plynu se ovšem neočekává závratná těžba v příštích pár letech, ale lze předpokládat říct, že v budoucnu si své místo břidlicové zásoby v Latinské Americe určitě najdou.

Zdroj úvodního obrázku: www.rigzone.com