Čína drží největší ropnou rezervu na světě, pokryla by dva týdny globální spotřeby

Probíhající konflikt v Perském zálivu a s ním související narušení dodávek energetických komodit na globální trhy znovu ukazují, jak důležité jsou strategické zásoby ropy a ropných produktů. Podle odhadů americké vládní agentury drží zdaleka největší strategické ropné zásoby Čína, s odstupem následují Spojené státy a dále Japonsko. Velikost čínské rezervy je dána především objemem tamní spotřeby, podobně jako v zemích EU by vystačila na zhruba tři měsíce.

Probíhající válka v Íránu způsobila historicky největší výpadek dodávek energetických komodit na globální trhy. Uzavření Hormuzského průlivu vyřadilo přibližně pětinu dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě. Právě pro takovéto případy drží země a společnosti napříč světem zásoby ropy a ropných produktů, které mají pomoci překlenout až několikaměsíční výpadek dodávek. Tyto rezervy začaly vlády budovat zejména po zkušenostech s ropnými krizemi ze 70. let.

Podle odhadů americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) drží vůbec největší strategické zásoby Čína, Spojené státy a Japonsko, následované evropskými zeměmi v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhady EIA se vztahují k prosinci loňského roku, tedy k předválečnému stavu a před rozhodnutím členských zemí Mezinárodní energetické agentury o uvolnění části ropných zásob.

Vyčíslení strategických zásob ropy nicméně není snadná disciplína vzhledem k nedostatečné transparentnosti v řadě zemí. Pro země bez explicitně zřízené strategické rezervy tak EIA objem ropy odhaduje na základě zásob držených vládami a státními ropnými společnostmi. Podobně EIA v případě strategických zásob nebere v potaz ropu naloženou na tankerech na moři ani komerční zásoby. I toto pravidlo má nicméně jednu výjimku – Čínu, v jejímž případě hranice mezi komerčními a strategickými zásobami splývá vzhledem k silnému podílu státních firem.

Zásoby až na tři měsíce spotřeby

Velikost ropných rezerv se v jednotlivých zemích a regionech světa může značně lišit. Například v případě zemí EU unijní pravidla vyžadují zásoby v objemu, který dokáže pokrýt až 90 dní dovozu či 61 dní domácí spotřeby, přičemž se uplatní vyšší z těchto hodnot. Vzhledem k značné závislosti řady zemí EU na dovozu tak strategické zásoby často dokáží pokrýt až tři měsíce místní poptávky.

Z pohledu celkových zásob ropy na světě jednoznačně dominuje Čína. Ta podle odhadů EIA držela ke konci loňského roku téměř 1,4 miliardy barelů ropy a ropných produktů. V tomto případě EIA do daného objemu zahrnuje i komerční zásoby, jelikož velkou část rezerv drží státní společnosti. Tento objem zásob by dokázal pokrýt zhruba tři měsíce čínské spotřeby a svou velikostí odpovídá necelým dvěma týdnům globální poptávky.

S výrazným odstupem následují Spojené státy americké, které k prosinci disponovaly 413 miliony barelů ropy a ropných produktů ve strategické rezervě a zhruba stejným objemem komerčních zásob. Spojené státy jsou však největším těžařem ropy na světě, tedy tlak na velikost strategických zásob není v jejich případě tak vysoký jako v zemích závislých na dovozu.

Třetí největší strategické zásoby ropy na světě drží Japonsko, celkově se jednalo o přibližně 263 milionů barelů k loňskému prosinci. Další zemí v regionu, která drží relativně silné strategické zásoby, je se 79 miliony barelů Jižní Korea.

Významné strategické zásoby ropy mají zřízeny i země EU, včetně České republiky. Požadavky na velikost strategických zásob v členských zemích upravují unijní pravidla. Podobně jako řada dalších zemí EU tak Česko drží zásoby odpovídající 90 dnům dovozu, což vzhledem k bezmála stoprocentní závislosti na dovozu odpovídá necelým třem měsícům domácí spotřeby.