Jsou americké ropné společnosti připraveny na energetický přechod?

Nízké ceny ropy, zemního plynu a rozhodnutí Trumpovy administrativy odstoupit od Pařížské dohody mohlo někoho vést k domněnce, že průmysl fosilních paliv je ve Spojených státech nedotknutelný. Dle analýzy od BCG (The Boston Consulting Group) snižování emisí na straně výroby elektrické energie a trendy v dopravě by mohly změnit podmínky pro těžařské společnosti na americkém trhu.

Během následujících dvou desetiletí by změny v americké energetice a dopravě mohly způsobit pokles poptávky po ropných produktech. Naopak nárůst poptávky po zemním plynu je očekávaný. Za hlavní aktéry v této změně jsou považovány: státní iniciativy v oblasti čisté energie, technické pokroky a globální trendy v oblasti energetické účinnosti.

Současný ropný průmysl Spojených států amerických

USA je v současné době na třetím místě v produkci ropy za Ruskem a Saudskou Arábií. Produkce surové ropy byla od listopadu 2018 přes 10 milionů barelů za den (bpd). EIA předpovídá, že průměrná produkce surové ropy bude v roce 2018 10,7 milionů bpd a v roce 2019 11,3 milionů bpd. V roce 2017 bylo v USA přes 900 tisíc aktivních ropných a plynných vrtů a ropný průmysl vytvářel více než 2,5 milionu pracovních míst. Náklady na produkci ropy byly v průměru 23 dolarů za barel v případě nekonvenční ropy a 20 dolarů za barel v případě ropy konvenční. (Pro srovnání: v Saudské Arábií jsou náklady na produkci barelu ropy 9 dolarů a v zemích jako Irán a Irák je to kolem 10 dolarů).

V roce 2016 byla průměrná spotřeba v USA 19,69 milionů barelů ropných produktů denně. V roce 2014  zajišťovalo pohyb surové ropy, ropných produktů a LNG (zkapalněný zemní plyn) přes 320 tisíc kilometrů potrubí.

Jak budoucnost automobilového průmyslu ovlivní rafinerie

Benzín tvoří z 60 % produkci rafinerií a exporty tohoto paliva rostou. BCG ale odhaduje, že by mohlo dojít až k 35% poklesu poptávky po benzínu v případě úspornějších spalovacích motorů a růstu elektromobilů. CAFE (Corporate Average Fuel Economy) standardy určující spotřebu paliva amerických automobilů se zpřísňují. Je to hlavně díky pronikání na mezinárodní trhy (přísnější požadavky na spotřebu paliva) a technickým pokrokům spalovacích motorů. Od roku 1990 až do 2010 zůstaly limity na spotřebu paliva v USA stejné, 27,5 mílí na galon. V přepočtu je to spotřeba 10,3 litrů na 100 kilometrů. Mezi roky 2012-2016, při implementaci fáze I, NHTSA (úřad pro bezpečnost silničního provozu) nastavil spotřebu automobilů vyrobených v roce 2016 na 24,1 mílí na galon, tedy 8,3 litrů na 100 kilometrů.

Výrobci automobilů v USA čelí slabému růstu na domácím trhu. V roce 2017 bylo v USA prodáno 17,1 milionů vozidel, tedy malý pokles od roku 2016, ve kterém prodej vozidel byl 17,4 milionů. Američtí automobiloví výrobci se tedy snaží cílit na zahraniční trhy. Jedním z příkladů je Čína, která má příslib velkého nárůstu prodeje automobilů, ale má oproti USA přísnější požadavky na spotřebu paliva vozidel. Prodej nových automobilů v Číně v následujících letech je odhadován na 25 až 35 milionů vozidel za rok. Odhad prodeje vozidel v následujících letech v USA zůstává na současných hodnotách, tedy mezi 16-17 miliony vozidel.

Nárůst elektromobilů

Nárůst elektromobilů by mohl být dramatický během následujícího desetiletí a značně tak snížit poptávku po automobilech se spalovacím motorem a tedy po ropných produktech. Je odhadováno, že země jako Francie a Spojené království přestanou prodávat automobily se spalovacími motory v roce 2040. Čína zvažuje také zákaz prodeje spalovacích motorů.

Cena lithium-ion baterií, reprezentující okolo třetiny ceny elektromobilu, během několika posledních let klesla. Větší energetická hustota baterií umožní cestovat na delší vzdálenosti. Výdaje na nabíjecí infrastrukturu činily v roce 2016 okolo 6 miliard dolarů.

Elektromobily mohou zůstat jen městským fenoménem, pokud nedojde ke zvýšení jejich dojezdu a rozšíření dobíjecích stanic. Americká města představují 81 % populace a 67 % ujetých kilometrů americkými řidiči.

BCG odhaduje, že více jak 20 % nově zaregistrovaných vozidel by mohlo být elektrických kolem roku 2030. Očekávaný pokles spalovacích motorů je 10 % až 15 % kolem roku 2025, a 30 % až 35 % kolem roku 2035. Poptávka po ropných produktech, kde není žádná nízkouhlíková náhražka (letecké palivo, lodní palivo, a ostatní ropné produkty) sice zpomalí pokles poptávky, ale nebude to tak značné.

V roce 2017 byla spotřeba leteckého paliva amerických aerolinek 17,3 miliard galonů (cca 65 miliard litrů). Je to nepatrný nárůst z předchozího roku, kdy spotřeba leteckého paliva byla 17,04 miliard galonů. Odhad BCG je, že poptávka po leteckém a námořním palivu by mohla růst meziročně o 1,5 %.  To by odpovídalo nárůstu o 30-35 % do roku 2035. Nárůst petrochemického průmyslu je odhadován na 2-3 % ročně, což by vyústilo v nárůst poptávky o 60 – 65 % mezi 2015 a 2035.

Zemní plyn bude pohánět energetický sektor

BCG očekává, že poptávka po zemním plynu se zvýší a na trhu zastoupí i část výroby elektrické energie z uhlí. I když několik politických iniciativ pravděpodobně poskytne podporu uhelnému průmyslu, zemní plyn obstojí v konkurenčním prostředí lépe než uhlí. Provoz současných uhelných elektráren stojí více než provoz paroplynových elektráren a elektrická energie vyrobená z uhlí je až o třetinu dražší oproti zemnímu plynu.

V roce 2017 bylo vyrobeno pomocí paroplynových elektráren 31,7 % elektřiny a uhlí přispívalo 30 %.

Obnovitelné zdroje zvýší podíl na trhu na úkor uhlí a zemního plynu

Obnovitelné zdroje zastoupí uhlí a zemní plyn na trhu s elektrickou energií, a to zejména „peakových“ elektráren sloužících k vyhlazení výkyvů v poptávce. V roce 2016 byla výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů 15 %, v roce 2017 to bylo 17,1 %. Podle BCG náklady na instalaci solárních a větrných elektráren by mohly klesnout o 20 % v následujícím desetiletí.  Tento pokles by učinil výrobu elektrické energie ve slunečných regionech z obnovitelných zdrojů bez dotací levnější než ze zemního plynu. Nicméně intermitentnost obnovitelných zdrojů vyžaduje ostatní zdroje na výrobu elektrické energie k pokrytí základního odběru z elektrické sítě.

Celkově je tedy dle BCG předpokladem, že poptávka po zemním plynu by mohla vzrůst z 5 % na 10 % do roku 2035. Pokud by obnovitelné zdroje chtěly efektivně konkurovat plynu, musela by zařízení na uchování elektrické energie stát pětinu až desetinu dnešní ceny.

Cesta, kterou mají ropné a plynárenské společnosti před sebou

Některé ropné a plynárenské společnosti budou schopny adaptovat svoje rafinérie na zvýšení produkce leteckého paliva a petrochemických produktů. Ale dodatečné vybavení rafinerií nese značné náklady a bude potřeba před tímto krokem zanalyzovat potřeby trhu.

Růst podílu elektrických a úsporných vozidel může vést v některých amerických státech k uzavření benzínových stanic. Výsledkem může být zvýšení rivality mezi ropnými společnostmi.

Některé společnosti se smíří se změnami v energetickém odvětví a využijí je. Příkladem je francouzská společnost Total S.A., která  investuje do fotovoltaik a baterií. Norská Statoil investuje do rozvoje offshore větrných elektráren, zachycování uhlíku a uložišť energie. Společnost Shell investuje také do offshore větrných farem a zajímá se o další obnovitelné zdroje. Ovšem investice do obnovitelných částí energetického průmyslu je spíše výjimkou, a u většiny ropných a plynárenských společností jsou tyto výdaje méně než 5 % z celkových výdajů.

Americké ropné společnosti si nemůžou dovolit ignorovat výše uvedené změny, které by mohly významně změnit jejich podnikání v následujících desetiletích. Na druhé straně USA může být se svými diskrétními regionálními trhy, různými regulacemi a bezkonkurenční schopností inovace testem pro firmy, které čelí stejným problémům jinde.