Studie: Některé ropné země by kvůli globální transformaci energetiky mohly přijít až o 40 % státních příjmů

Jana Červinková
17. únor 2021, 07:11
7 komentářů
studie-nektere-ropne-zeme-by-kvuli-transformaci-energetiky-mohly-prijit-az-40-statnich-prijmu

Podle prvních závěrů studie think tanku Carbon Tracker by tzv. petrostáty, tedy země závislé na příjmech z ropy nebo zemního plynu, mohly zaznamenat až 51% pokles příjmů kvůli přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Informoval o tom portál Euractiv.

Studie think tanku Carbon Tracker s názvem Beyond Petrostates: The burning need to cut oil dependence in the energy transition se zaměřila na 40 zemí světa s největší finanční závislostí na sektoru ropy a zemního plynu (procentuální poměr příjmů z ropy nebo zemního plynu a HDP). Tyto země jsou lokalizované především na Blízkém východě, v severní a západní Africe a v jižní Americe.

S ohledem na postupnou dekarbonizaci lze ovšem očekávat významnou změnu. Státy, které jsou na příjmech z ropy nebo zemního plynu závislé, budou čelit úbytku státních příjmů a pracovních míst. Ve srovnání s očekáváními průmyslu by příjmy ropných zemí mohly být během nadcházejících dvou dekád nižší až o 9 bilionů USD.

Zranitelnost petrostátů se liší

Carbon Tracker srovnal zisky zkoumaných petrostátů z ropy a zemního plynu za uplynulých pět let, respektive jejich závislost na těchto příjmech a očekávané zisky v potenciálním nízkouhlíkovém scénáři. Díky tomu mohl země rozdělit do skupin podle zranitelnosti. Mezi nejzranitelnější země patří například Ázerbájdžán, Jižní Súdán, nebo Angola. Angola by mohla přijít až o 40 % veškerých státních příjmů. O něco lépe jsou na tom například Nigérie, Saúdská Arábie nebo Irák.

„Mnoho z těchto zemí, které čelí největším ztrátám příjmů, jsou zároveň ty nejchudší. V některých případech mají také velké, rychle rostoucí populace jako například Nigérie a Angola,“ stojí ve studii Beyond Petrostates.

Zranitelnost petrostátů vůči poklesů příjmů z ropy a zemního plynu ve srovnání s nízkouhlíkovým scénářem definovaným Carbon Tracker. Osa y: potenciální pokles příjmů z ropy nebo zemního plynu. Osa x: procentuální podíl příjmů z ropy či zemního plynu na státních příjmech.  Zdroj: Carbon Tracker

Například Rusko je zhruba v polovině škály. Podle studie Carbon Tracker tvoří příjmy z ropy a zemního plynu 23 % státních příjmů Ruska a v letech 2021–2040 budou jeho příjmy z těchto fosilních paliv nižší o 47 % ve srovnání s posledními pěti lety.

Jiným velkým producentům ropy a zemního plynu jako USA, Spojenému království, Nizozemsku, Indii, nebo Brazílii zásadní problémy kvůli poklesu příjmů nehrozí, protože jejich ekonomiky jsou více diverzifikované a méně závislé na příjmech z těžby fosilních paliv.

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (7)

pr17. únor 2021, 07:22

A to je dobře. Existuje na situaci několik přísloví. Třeba bez práce nejsou koláče, nebo lehce nabyl, lehce pozbyl. Ona jim ta práce kterou budou muset v budoucnu dělat, neuškodí.

Jan Veselý17. únor 2021, 10:39

Jsou země, které živí práce místních lidí, a jsou země, které živí nerostné bohatství (a spousta mixů mezi obojím). Vždy mě těší, když získávají ti první navrch.

Zapletal17. únor 2021, 08:44

Když klesnou Rusku příjmy o takové částky, tak se nikdo nemůže divit, že se každému snaží vnutit jejích reaktory VVER 1200. Potřebují to v bývalých satelitech SSSR udělat hned, než se zjistí, jaký je to propadák. V Maďarsku to nejde a až to zjistí ostatní, tak dají od Rosatomu ruce pryč. Že už Rosatom tyto reaktory realizoval v zemích třetího světa neznamená, že to půjde i v EU, která je pro Putina nepřítel číslo jedna a která má přísnější podmínky.

Petr17. únor 2021, 12:31

Tak EU je pro Putina hlavně obchodní partner číslo jedna, a střední i východní Evropa má pro svůj průmysl nejlevněji dostupnou většinu surovin z téhle oblasti. VVER 1200 už roky spolehlivě fungují, a při stavbách jejich ceny nejsou žádným velkým překvapením, na rozdíl od nových amerických a francouzských reaktorů v jejich domovině.

Vinkler18. únor 2021, 20:39

Jako důkaz propadáku JEDU a JETE - pracují a nahrazují cca 30% uhlí.

Petr17. únor 2021, 13:21

Mohli, ale nepřijdou. Drtivá většina ropných států má velké rezervy, a při nejhorším můžou začít silně zdaňovat práci, a vysávat poctivě pracující zaměstnance až k vymírání i přez 2 generace jako v EU.

Jinak nejdůležitější číslo dnes je rozdíl mezi cenou na vytěžení a prodejní, podle té se to bude u jednotlivých států nejvíc měnit.

pr17. únor 2021, 14:34

A jelikož ta první cena je obsahem obchodního tajemství tak pro koncového spotřebitele je důležité, že již existuje reálná možnost platby ropy zatím bohužel pomalu odbourávat.

Loading