Domů
Ropa
Studie: Některé ropné země by kvůli globální transformaci energetiky mohly přijít až o 40 % státních příjmů
Zdroj: Dentons

Studie: Některé ropné země by kvůli globální transformaci energetiky mohly přijít až o 40 % státních příjmů

Podle prvních závěrů studie think tanku Carbon Tracker by tzv. petrostáty, tedy země závislé na příjmech z ropy nebo zemního plynu, mohly zaznamenat až 51% pokles příjmů kvůli přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Informoval o tom portál Euractiv.

Studie think tanku Carbon Tracker s názvem Beyond Petrostates: The burning need to cut oil dependence in the energy transition se zaměřila na 40 zemí světa s největší finanční závislostí na sektoru ropy a zemního plynu (procentuální poměr příjmů z ropy nebo zemního plynu a HDP). Tyto země jsou lokalizované především na Blízkém východě, v severní a západní Africe a v jižní Americe.

S ohledem na postupnou dekarbonizaci lze ovšem očekávat významnou změnu. Státy, které jsou na příjmech z ropy nebo zemního plynu závislé, budou čelit úbytku státních příjmů a pracovních míst. Ve srovnání s očekáváními průmyslu by příjmy ropných zemí mohly být během nadcházejících dvou dekád nižší až o 9 bilionů USD.

Zranitelnost petrostátů se liší

Carbon Tracker srovnal zisky zkoumaných petrostátů z ropy a zemního plynu za uplynulých pět let, respektive jejich závislost na těchto příjmech a očekávané zisky v potenciálním nízkouhlíkovém scénáři. Díky tomu mohl země rozdělit do skupin podle zranitelnosti. Mezi nejzranitelnější země patří například Ázerbájdžán, Jižní Súdán, nebo Angola. Angola by mohla přijít až o 40 % veškerých státních příjmů. O něco lépe jsou na tom například Nigérie, Saúdská Arábie nebo Irák.

„Mnoho z těchto zemí, které čelí největším ztrátám příjmů, jsou zároveň ty nejchudší. V některých případech mají také velké, rychle rostoucí populace jako například Nigérie a Angola,“ stojí ve studii Beyond Petrostates.

Zranitelnost petrostátů vůči poklesů příjmů z ropy a zemního plynu ve srovnání s nízkouhlíkovým scénářem definovaným Carbon Tracker. Osa y: potenciální pokles příjmů z ropy nebo zemního plynu. Osa x: procentuální podíl příjmů z ropy či zemního plynu na státních příjmech.  Zdroj: Carbon Tracker

Například Rusko je zhruba v polovině škály. Podle studie Carbon Tracker tvoří příjmy z ropy a zemního plynu 23 % státních příjmů Ruska a v letech 2021–2040 budou jeho příjmy z těchto fosilních paliv nižší o 47 % ve srovnání s posledními pěti lety.

Jiným velkým producentům ropy a zemního plynu jako USA, Spojenému království, Nizozemsku, Indii, nebo Brazílii zásadní problémy kvůli poklesu příjmů nehrozí, protože jejich ekonomiky jsou více diverzifikované a méně závislé na příjmech z těžby fosilních paliv.

Potřebujete být v obraze ohledně ropy?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti ropy a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Litva skoncovala s Ruskem úplně. Po ropě a plynu se odpojila i o elektřiny
20. květen 2022, 19:20
Čína s Ruskem posilují vazby na poli energetiky. Země jednají o nákupu ropy do strategických rezerv
19. květen 2022, 12:58
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
pr
17. únor 2021, 07:22

A to je dobře. Existuje na situaci několik přísloví. Třeba bez práce nejsou koláče, nebo lehce nabyl, lehce pozbyl. Ona jim ta práce kterou budou muset v budoucnu dělat, neuškodí.

Jan Veselý
17. únor 2021, 10:39

Jsou země, které živí práce místních lidí, a jsou země, které živí nerostné bohatství (a spousta mixů mezi obojím). Vždy mě těší, když získávají ti první navrch.

Zapletal
17. únor 2021, 08:44

Když klesnou Rusku příjmy o takové částky, tak se nikdo nemůže divit, že se každému snaží vnutit jejích reaktory VVER 1200. Potřebují to v bývalých satelitech SSSR udělat hned, než se zjistí, jaký je to propadák. V Maďarsku to nejde a až to zjistí ostatní, tak dají od Rosatomu ruce pryč. Že už Rosatom tyto reaktory realizoval v zemích třetího světa neznamená, že to půjde i v EU, která je pro Putina nepřítel číslo jedna a která má přísnější podmínky.

Petr
17. únor 2021, 12:31

Tak EU je pro Putina hlavně obchodní partner číslo jedna, a střední i východní Evropa má pro svůj průmysl nejlevněji dostupnou většinu surovin z téhle oblasti. VVER 1200 už roky spolehlivě fungují, a při stavbách jejich ceny nejsou žádným velkým překvapením, na rozdíl od nových amerických a francouzských reaktorů v jejich domovině.

Vinkler
18. únor 2021, 20:39

Jako důkaz propadáku JEDU a JETE - pracují a nahrazují cca 30% uhlí.

Petr
17. únor 2021, 13:21

Mohli, ale nepřijdou. Drtivá většina ropných států má velké rezervy, a při nejhorším můžou začít silně zdaňovat práci, a vysávat poctivě pracující zaměstnance až k vymírání i přez 2 generace jako v EU.

Jinak nejdůležitější číslo dnes je rozdíl mezi cenou na vytěžení a prodejní, podle té se to bude u jednotlivých států nejvíc měnit.

pr
17. únor 2021, 14:34

A jelikož ta první cena je obsahem obchodního tajemství tak pro koncového spotřebitele je důležité, že již existuje reálná možnost platby ropy zatím bohužel pomalu odbourávat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se