Ačkoliv je česká energetika závislá na dovozu ropy i zemního plynu z druhých zemí světa, tyto strategické suroviny jsou, ač v malém měřítku, na našem území těženy. Tuzemská produkce je nicméně schopna pokrýt pouze zlomek domácí poptávky v řádu maximálně jednotek procent.

Produkce českého zemního plynu je v posledním desetiletí relativně stabilní, v případě ropy se však potýká s klesajícím trendem. Případné změně nenahrává ani pokles cen těchto surovin na světových trzích. Téměř veškerá těžba probíhá v současné době na území Jižní Moravy, malá část i na Moravě severní.

Historie těžby v ČR

Prvopočátky těžby ropy a zemního plynu na území dnešní České i Slovenské republiky se datují více než 100 let nazpět. Průkopníkem v „těžbě“ a využívání zemního plynu se ukázal Jan Medlen, který při kopání odvodňovací strouhy na svém pozemku v Gbelech, jež nyní leží na slovenské straně státních hranic, náhodou narazil na ložisko zemního plynu.

Plyn zavedl do svého obydlí, kde ho využíval především pro účely vytápění. Systém přívodu plynu byl relativně primitivní, což vedlo v roce 1913 k jeho nahromadění a následné explozi, která neunikla ani samotnému Rakousko-Uhersku.

Rok 1914 – zrození českého ropného průmyslu

Následně byly provedeny první průzkumné vrty a kromě zemního plynu byla překvapivě objevena i ropa. Těžba daného ložiska započala v roce 1914, který lze tímto považovat jako počátek ropného průmyslu na našem území. Ačkoliv produkce z tohoto ložiska byla v dnešním měřítku bezvýznamná, tehdy stála až za polovinou veškeré produkce Rakousko-Uherska.

K objevu prvního komerčního ložiska na území dnešní ČR došlo v roce 1919. První průzkumný vrt hluboký více než 200 metrů byl proveden v prostoru vysušeného rybníku Nesyt a těžba probíhala v této oblasti až do 60. let minulého století.

V počátcích byla těžena pouze ropa z nižších hloubek a zpracovávána byla na petrolejové oleje.

Situace v období druhé poloviny 20. století

V období druhé světové války měla tehdejší česká ložiska pro nacistické Německo strategický význam. Tehdy provozovala nejvýznamnější německá těžařská společnost, Deutsche Erdöl A. G., na Hodonínsku více než 1200 vrtů. Československé rafinérie si tehdy dokonce vyžádaly pozornost spojeneckých vojsk, zejména jejich bombardérů.

Po válce byly veškeré tehdejší vrty i rafinerie v roce 1946 sloučeny pod Československé naftové závody se sídlem v Hodoníně. O významnosti společnosti vypovídá i její velikost, kdy v roce 1948 zaměstnávala až 1858 zaměstnanců. Na počátku roku 69 se společnost se vznikem Československé federace rozdělila na samostatné Moravské doly a Slovenské naftové doly.

S revolucí přišel i nárůst těžby ropy

Před revolucí se domácí roční těžba ropy pohybovala okolo 50 tisíc tun. Počátku nárůstu se dočkala v roce 1991 s ročním vytěženým množstvím v rozsahu 64 tis. tun, během následujících let těžba stabilně rostla, až v roce 2003 dosáhla maxima a to 310 tisíc tun.

Současná situace těžby ropy v ČR

V České republice je evidováno několik desítek ložisek ropy i zemního plynu, přičemž většina je koncentrována do oblasti vídeňské pánve. Následující mapa představuje přehled evidovaných a již vytěžených ložisek.

Evidovaná ložiska ropy na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)
Evidovaná ložiska ropy na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)

Počet těžených ložisek ropy je v posledních letech víceméně konstantní, těžba samotná však postupně klesá. V roce 2013 se po 10 letech propadla dokonce na polovinu. Při srovnání se světovou těžbou je domácí produkce zanedbatelná (pouhá třetina procenta).

Nejvýznamnějšími společnostmi věnujícími se těžbě ropy na území ČR jsou v současné době hodonínské MND a. s. (dříve Moravské naftové doly), skupina LAMA ENERGY GROUP a ostravská společnost UNIGEO a. s.

Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Počet ložisek celkem 34 33 34 39 37
Počet těžených ložisek 27 27 27 30 29
Zásoby celkem (kt) 29 015 30 891 30 781 28 811 27 094
Bilanční prozkoumané 15 424 20 326 20 108 21 236 21 100
Bilanční vyhledané 4 475 3 983 4 092 1 758 1 747
Nebilanční 9 116 6 582 6 581 5 817 5 816
Vytěžitelné 1 415 1 664 1 628 1 534 1 449
Těžba (kt) 173 163 150 152 148

Těžba ropy v ČR (Zdroj: Česká geologická služba)

V následující tabulce je dále uvedena světová těžba ropy podle WBD (World Mining Data od rakouského Federálního ministerstva pro vědu) a podle BP (ropná společnost, dříve známa jako British Petroleum).

Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Světová těžba ropy podle WBD (mil. t) 3 921,7 3 947,9 4 052,0 4 068,8 N/A
Světová těžba ropy podle BP (mil. t) 3 979,3 4 010,6 4 117,4 4 130,2 4 220,6

Světová těžba ropy (Zdroj: Česká geologická služba)

Dovoz ropy do ČR

Česká republika je závislá na dovozu ropy z jiných zemí světa. Domácí produkce v roce 2014 lehce přesáhla dvě procenta veškerého dovozu. Nejvýznamnějším dodavatelem ropy je pro ČR Rusko, které pokrývá zhruba 2/3 importované ropy.

Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Kazachstán (kt) 563 597 518 620 817
Ruská federace (kt) 4 945 4 102 4 545 4 213 4 164
Polsko (kt) 0 1 0 0 0
Itálie (kt) 0 0 11 0 0
Azerbajdžán (kt) 2 008 2 038 1 859 1 659 2 317
Írán (kt) 161 168 0 0 0
Alžírsko (kt) 50 19 141 60 36
Celkem (kt) 7727 6925 7074 6552 7 371

Dovoz ropy do ČR (Zdroj: Česká geologická služba)

Současná situace těžby zemního plynu v ČR

Obdobně jako u ropy se většina ložisek nachází v oblasti Jižní Moravy, zemní plyn se však nachází i v hornoslezské pánvi v podobě sorbovaných ložisek v uhelných slojích.

Evidovaná ložiska zemního plynu na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)
Evidovaná ložiska zemního plynu na území ČR (Zdroj: Česká geologická služba)

Počet těžených ložisek v rozmezí let 2009 až 2013 mírně poklesl, samotná těžba však výrazné změny v množství nezaznamenala a pohybuje se okolo hodnoty 200 milionů m3 za rok. Stejně jako v případě ropy nedosahuje tuzemská produkce ani jednoho procenta celosvětové.

Společnosti, jež se v ČR věnují těžbě zemního plynu, jsou totožné s těžaři ropy. Lze k nim zařadit i společnost Green Gas DPB, a. s., která se věnuje těžbě důlních plynů v uzavřených dolech ostravsko-karvinského regionu a nákupu přebytečných plynů od těžařských společností operujících v dolech ještě aktivních.

Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Počet ložisek celkem 94 83 90 96 93
Počet těžených ložisek 52 48 46 40 40
Zásoby celkem (mil. m3) 28 924 30 172 30 506 31 085 27 949
Bilanční prozkoumané 6 123 7 374 7 243 7 646 7 491
Bilanční vyhledané 2 281 2 335 2 791 2 981 2 956
Nebilanční 20 520 20 463 20 472 20 458 20 458
Vytěžitelné 4 767 4 660 4 886 5 512 5 064
Těžba (mil. m3) 201 187 204 207 198

Těžba zemního plynu v ČR (Zdroj: Česká geologická služba)

V následující tabulce je dále uvedena světová těžba zemního plynu podle WBD (World Mining Data od rakouského Federálního ministerstva pro vědu), podle BP (ropná společnost, dříve známa jako British Petroleum) a podle IEA (Mezinárodní energetická agentura).

Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Světová těžba zemního plynu podle WBD (mld. m3) 3 314,1 3 415,6 3 483,1 3 523,6 N/A
Světová těžba zemního plynu podle BP (mld. m3) 3 180,8 3 233,0 3 310,8 3 347,6 3 460,6
Světová těžba zemního plynu podle IEA (mld. m3) 3 287,5 3 370,8 3 424,3 3 512,1 3 524,1

Světová těžba zemního plynu (Zdroj: Česká geologická služba)

Dovoz zemního plynu do ČR

Téměř veškeré potřeby České republiky, co se týče zemního plynu, musí být pokrývány dovozem. Domácí produkce dosahuje pouze jednoho až dvou procent dováženého množství. Z následující tabulky je zřejmé, že v letech 2012 a 2013 pocházel takřka veškerý dovážený plyn z Ruské federace. V roce 2014 došlo k významnému nárůstu dovozu zemního plynu z Norska.

Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Norsko (mil. m3) 1 057 280 3 4 699
Ruská federace (mil. m3) 7 453 9 041 7 468 8 475 6 550
Celkem 8510 9321 7471 8479 7249

Dovoz zemního plynu do ČR (Zdroj: Česká geologická služba)

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *