Je ideální doba na pořízení fotovoltaiky. Na trh vstupují prvotřídní výrobci technologií, říká Martin Hodek

Podobně jako celá energetika od roku 2021, také sektor rezidenčních fotovoltaických elektráren je od energetické krize jako na houpačce. Společně s energetickou krizí podstatně vzrostl počet nových rezidenčních instalací. Po letech se tak začal zvyšovat instalovaný výkon fotovoltaických elektráren připojených do české soustavy. Tento trend nicméně pozvolna odeznívá.

Přesto mohou být podmínky pro pořízení rezidenční fotovoltaické elektrárny ideální právě nyní. Jak uvádí Martin Hodek ze společnosti Huawei Technologies, ceny solárních panelů jsou aktuálně velice nízké a také se na trhu zvyšuje množství špičkových dodavatelů technologií.

Kromě samotných panelů se to týká také střídačů pro fotovoltaiku. O tom, jaké jsou v této oblasti aktuální trendy, proč je u střídače důležitá delší záruční doba a jaká jsou specifika českého trhu, a další témata jsme probrali s Martinem Hodkem.

Martin Hodek, energetik a specialista technického designu, se v sektoru obnovitelných zdrojů pohybuje již řadu let. Jeho znalosti vycházejí jak ze spolupráce s asociacemi, univerzitami a výzkumnými pracovišti, tak i z přímé zkušenosti s designem a instalací fotovoltaických elektráren a bateriových systémů. Řada udržitelných projektů tak nese jeho rukopis, ať už symbolicky, či doslovně. V oblasti rezidenčních systémů se věnuje především osvětě, bezpečnosti instalací a cizelování tržního prostředí.

Solární elektrárny rostly v Česku loni především na střechách rodinných domů. Solární elektrárny sice i letos rostou nejvíce na střechách, ale tentokrát mnohem víc na střechách firem a průmyslových objektů. Jaké trendy pozorujete na trhu vy?

Je to přesně, jak říkáte, což potvrzují i data Solární asociace. Za první polovinu tohoto roku bylo připojeno 484 MWp, zatímco v minulém roce to bylo 487 MWp za první pololetí. V detailu je pak vidět, že byť se instalovaný výkon meziročně příliš neliší, v rezidenčních instalacích je to dnes 224 MWp a v komerčních a průmyslových instalacích 255 MWp. To je významný posun oproti roku 2023, kdy za první pololetí bylo instalováno 382 MWp v rezidenčních systémech a 105 MWp v průmyslu.

Jaké faktory ovlivnily zájem o solární elektrárny v rezidenčním sektoru?

Ten propad je naprosto zřejmý a není se čemu divit. V minulých letech stimulovala poptávku jak štědrá dotační podpora, tak i energetická krize a zároveň trend, že fotovoltaika je něco nového, lákavého, co má pozitivní vliv na účty za elektřinu. Zároveň domácnosti měly možnost získat vlastní obnovitelný zdroj energie, z čehož plyne i určitá míra nezávislosti. To samozřejmě platí i dnes, nicméně s uklidněním trhu poklesla i prvotní vlna zájmu.

Je to mírně paradoxní. Systémy, které jsou na trhu dnes, disponují řadou pokročilejších funkcí jak v ohledu bezpečnosti systému, tak i vyšší účinnosti. Ochlazení trhu zároveň vedlo k propadu cen. Zvláště u solárních panelů jsme nyní na faktickém dně, jelikož opadlo určité davové šílenství spojené s energetickou krizí. Kdo si na FVE počkal, má dnes příležitost investovat do významně dokonalejšího řešení za slušné peníze a stále s dotační podporou ze Státního fondu životního prostředí.

Pozorujete nějaké změny v preferencích zákazníků z rezidenčního sektoru?

Změn vidím hned několik. Byť boom rezidenčního trhu trval sotva dva roky, obecné povědomí o fotovoltaických systémech je dnes daleko vyšší než dříve. Klienti mají dnes lepší představu o tom, co požadují, na co si dát pozor a jak například rozvrhnout panely na střeše.

Zdroj: Huawei Technologies

Trendem minulých let bylo za každou cenu maximalizovat výrobu fotovoltaické elektrárny, čemuž odpovídala snaha koncových zákazníků instalovat fotovoltaické panely primárně na jižně orientované části střechy.

Jakou nevýhodu může mít právě orientace na jih, která je v zásadě základní orientací?

To lze ukázat na jednoduchém příkladě. Řada z provozovatelů fotovoltaických elektráren se nyní diví, že byť mají maximální možnou výrobu, špička výroby nastává okolo poledne, kdy pro energii z FVE nemají velké uplatnění.

Logickým nápadem je, že v poledne budete prodávat elektřinu do sítě. To má ovšem podstatný háček, jelikož všichni majitelé FVE chtějí také dodávat do sítě. Nebavíme se přitom jen o domácnostech, ale také o pozemních instalacích v řádu megawatt instalovaného výkonu. Ti všichni by chtěli prodávat elektřinu zrovna když je dostatečný osvit. Adekvátně tomu ale nikdo nechce za přebytečnou elektřinu platit. Ve výsledku se tak může její dodání do sítě i prodražit, neboť cena elektřiny bude v záporných hodnotách.

Jak tedy takovou situaci ideálně řešit?

Z popsaného problému vychází jako řešení stávající trend, za který jsem rád, a to zaměření se na maximální vlastní spotřebu. Odpovídá tomu i rozložení panelů na střeše, nejčastěji s orientací na západ a východ.

Taková instalace sice nevyrobí tolik energie, co jižně orientovaná, nicméně její výrobní křivka je daleko plošší. To znamená, že vám FVE začne elektřinu dodávat už od rána (tedy dříve než jižně orientovaná) a vydrží až do pozdního odpoledne (tedy opět déle než jižně orientovaná).

Ve výsledku tak máte daleko lepší příležitost energii z FVE využít pro vlastní spotřebu (jejíž výroba začíná již ráno, než člověk vyrazí do práce, a pokračuje až k večeru, když se z práce vrací). Z toho vám pak plyne úspora na účtech za elektřinu, a to by měl být i primární cíl při instalaci FVE. Tedy ušetřit, nikoliv vydělat. Samozřejmě není na škodu, když pomocí chytrého řízení dokážete s přebytky z FVE obchodovat na trhu, ale to by mělo být bonusem, nikoli prvořadým cílem. Ostatně, kdo si to zvolil za cíl v minulých letech, dnes pravděpodobně již lituje.

Zmínil jste, že je dnes technologie fotovoltaických systémů již významně dokonalejší. Došlo až k takovému technologickému skoku v posledních dvou letech?

Ano i ne. V Česku máme takovou unikátní situaci - měření po fázích, které určuje jakým způsobem se vyhodnocuje a účtuje energie odebraná ze sítě a dodaná do sítě. V Evropě jsme takřka jediná země, kde je tento systém použit. To vede i k určité izolaci lokálního trhu z pohledu fotovoltaických technologií. Standardní solární střídače, tedy ty tzv. symetrické, nejsou pro instalaci v Česku ideální a je potřeba použít takzvaný asymetrický model.

Když se na to podíváme z hlediska výrobce, který uvažuje zda obsluhovat jedním modelem střídače celoevropský trh, nebo zda vyvíjet atyp pro český trh, je pochopitelné, že až donedávna hrály v ČR prim střídače několika málo značek, převážně menších čínských dodavatelů.

Je nějaký výhled, že se tato situace změní?

Právě v tomto roce došlo k významnému posunu. Na lokálním trhu se objevila celá řada asymetrických střídačů řady výrobců, a to od neznámých značek sporné kvality (nicméně s lákavou cenou) až po technologicky vysoce vyspělé značky, jak z Evropy tak i z Asie. Jednou ze zmiňovaných je i společnost Huawei Technologies, která je již řadu let po sobě největším dodavatelem solárních střídačů na celém světě.

Zdroj: Huawei Technologies

V tomto ohledu tak reálně nedošlo k zásadnímu technologickému skoku z pohledu vývoje a výrobci, které jsme zvyklí vídat na českém rezidenčním i komerčním trhu, nabízejí vyjma několika kosmetických úprav stále ta samá řešení.

Rozumím tedy správně, že hlavním rozdílem je vstup nových společností na trh, mimo jiné, společnosti Huawei Technologies?

Přesně tak, rozdílem je vstup vyspělejších značek, dlouho známých v okolních evropských zemích, na český trh. Ty nabízejí technologie, které skutečně mění pravidla hry, a protože si také chtějí vybojovat místo na trhu, zaujmou i cenou.

V tomto směru tak může být právě nyní ta nejlepší příležitost investovat do FVE. Ceny solárních panelů jsou na historickém dně a prodávají se pod výrobními náklady (další propad již předpokládat nelze). Na český trh také vstupuje řada prvotřídních výrobců, kteří v rámci zaváděcích akcí lákají nejen technologií, ale i cenou. Blíží se období zimy, kdy poptávka po FVE obecně klesá, a v důsledku zlevňují i realizační firmy. A co se týče dotací? Ty budou do budoucna nejspíš už pouze klesat.

V návaznosti na diskutované téma technologie, jaké jsou nejdůležitější technické vlastnosti, na které by se měli rezidenční uživatelé zaměřit při výběru střídače pro svůj solární systém?

Když to vezmeme od úplných základů, mělo by se jednat o střídač podporující asymetrii. U asymetrie, resp. “unbalanced output” či “asymmetrical output”, jak výrobci tuto vlastnost převážně označují, je pak nutné znát “míru asymetrie”, tedy jak moc asymetricky se dokáže střídač chovat.

Zdroj: Huawei Technologies

Běžně se na trhu vyskytují řešení se 100% asymetrií, což znamená, že střídač dokáže do jedné fáze dodat maximálně 100% fázového výkonu. Například střídač o výkonu 12 kW dodává 12 kW do tří fází, tedy výkon na jednu fázi odpovídá 12/3=4 kW. Takový střídač by při 100% asymetrii dokázal dodávat 4 kW do jedné fáze, zatímco na zbylých dvou by například nedodával nic, nebo třeba jen 2 kW. Taková situace je v domácnosti naprosto běžná, že mezi fázemi existují rozdíly v zatížení.

Jaké jsou zde tedy výhody asymetrických oproti symetrickým střídačům pro zákazníky?

Symetrické střídače zmiňované rozdíly neumí reflektovat. To vede k neefektivitě ve využití elektřiny z FVE a jen omezené úspoře.

Když jsem zmiňoval, že na trh přicházejí vyspělejší produkty, v případě střídače Huawei Technologies, SUN2000-5/6/8/10/12K-MAP0 či SUN5000-8/12K-MAP0 dosahuje míra asymetrie 150 %. V případě již zmiňovaného 12 kW střídače s fázovým výkonem 4 kW by to znamenalo maximální dodávku 6 kW (=4k W * 1,5) na jedné fázi.

Zjednodušeně pak lze říci, že čím vyšší je míra asymetrie střídače, tím lépe se přizpůsobí výkyvům a odběrovým špičkám odběrného místa a tím efektivněji dokáže pokrýt spotřebu. To ve svém důsledku znamená vyšší úsporu na energiích a lepší využití energie z fotovoltaiky.

Jaké jsou další výhody?

Dalším parametrem je pak míra přetížitelnosti, udávající, jak moc můžete střídač krátkodobě přetížit. To je klíčovým parametrem zvláště pro systémy, které jsou plánované s baterií a jako záložní zdroj. Pokud totiž v off-grid módu (tj. v momentě, kdy je např. výpadek sítě) na např. 10 kW střídač připojíte i krátkodobě více jak 10 kW, dojde k jeho odpojení vlivem ochran. Takže jste nakonec potmě stejně jako všichni ostatní.

Lze tomu samozřejmě předcházet a to rozumným používáním spotřebičů v případě, kdy je FVE v off-grid módu. Pokud bych přetížitelnost demonstroval na střídačích SUN2000-5/6/8/10/12K-MAP0 či SUN5000-8/12K-MAP0, dlouhodobě je možné jejich provozování při 110% zatížení, krátkodobě, po dobu 5min, pak až se 150% zatížením a po 10 sekund až při 200% přetížení. Z hlediska uživatelského komfortu se tak nemusíte obávat, že byste střídač přetížili neopatrným zapnutím spotřebiče.

Mluvíte o přetěžování střídače. Jak se jeho přetěžování podepíše na životnosti?

Otázka, zda se takový provoz negativně projeví na životnosti střídače, se samozřejmě nabízí. To je jednoznačně správná úvaha, na kterou výrobci reagují poskytováním záručních lhůt.

Základní záruční doba dnes odpovídá 10 rokům, a to takřka pro všechny výrobce, které známe na českém trhu z dřívějších dní. Zde se opět nově uváděné střídače vymykají, kdy například náš Huawei SUN5000-8/12K-MAP0 a jeho výkonnější verze SUN5000-17/25K-MB0 přicházejí se základní záruční dobou 15 let s možností prodloužení na 20 let, a to kdykoliv po dobu trvání základní záruky. Stejné pak platí pro kompatibilní baterie LUNA2000-7/14/21-S1.

Zdroj: Huawei Technologies

V tomto směru je potřeba zohlednit i fakt, že záruka je platná pouze po dobu, kdy ji máte vůči komu uplatnit. Zajímavostí je, že od roku 2008 zmizelo z trhu 91% značek solárních střídačů. Je tedy potřeba zároveň hledat solidní firmu, se kterou můžete počítat i za 10, 15 či 20 let.

Pokud je standardní záruční dobou 10 let, jak to, že některý výrobce může poskytovat záruku až dvojnásobnou?

Situace, kdy výrobce poskytuje nadstandardní záruku, se často pojí s kvalitou provedení daného produktu. V opačném případě by se záruka výrobci ošklivě nevyplatila. I to je důvod, proč u některých značek na trhu zaplatíte za prodloužení záruky skoro tolik, co za nový střídač.

V tomto ohledu nabízí fotovoltaické systémy Huawei Technologies robustní design, kdy střídač i baterie disponují kovovým tělem, pasivním chlazením a indikací provozního stavu pomocí LED diod. Když se na to podíváme v detailu, kovové tělo samo o sobě nabízí vyšší odolnost střídače i baterie a zároveň umožňuje lepší chladicí efekt. Díky tomu je možné použít pasivní chlazení, kdy z jednoduché logiky, “co tam není, se nemůže rozbít”, je absence ventilátoru krokem k vyšší spolehlivosti řešení.

Blížíme se ke konci. Co byste tedy nyní doporučil domácnostem, které zvažují pořízení vlastní fotovoltaiky?

Jak jsme zmínili v úvodu, ochlazení trhu a vstup nových dodavatelů do ČR nabízí poměrně unikátní příležitost efektivně investovat do rezidenčního fotovoltaického systému. Rozhodnutí by to ale mělo být racionální, ve formě dlouhodobé investice.

Jak už jsme nastínili na začátku, nemělo by se jednat o impulzní realizaci s cílem co nejvíce vydělat, ale naopak, o promyšlený krok jak uspořit a zároveň si zajistit určitou stabilitu cen elektřiny a částečnou nezávislost. Jaká bude cena elektřiny za pár let Vám dnes nikdo neřekne, tedy s výjimkou, že bude vyšší. Naopak cena elektřiny z Vaší vlastní FVE je určitou fixací na příští dvě dekády.

Co se pak týče ohledně rozhodování mezi jednotlivými výrobci a produkty, z dlouhodobého hlediska je důležité se zaměřit na kvalitu, bezpečnost a v neposlední řadě i jednoduchost provozu.