Agora: Evropa může nahradit ruský plyn do pěti let
Dle německého think-tanku Agora Energiewende by EU mohla snížit poptávku po ruském plynu do pěti let o 80 % zavedením patnácti opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. K tomuto cíli by Evropě dále pomohlo vytvoření nového fondu s prostředky ve výši 100 miliard eur. V kombinaci s alternativními zdroji, jako je LNG, by to umožnilo 100% nahrazení dovozu ruského plynu.
Berlínský think-tank Agora Energiewende nastínil 15 opatření, která by EU měla přijmout v rámci své strategie REPowerEU, kterou Komise představila na začátku března tohoto roku. Jak think-tank informoval na svých stránkách, Evropa by se mohla od ruského plynu osvobodit do pěti let a zároveň tím i pomoci v dosažení unijních energeticko-klimatických cílů.
Navrhovaná opatření pro plnění plánu RePowerEU by v příštích pěti letech mohla snížit spotřebu fosilních plynů v budovách o 480 TWh prostřednictvím opatření na zvýšení energetické účinnosti, dálkového vytápění a většího využití tepelných čerpadel.
V průmyslu by opatření a navrhovaný fond mohl zajistit úspory ve výši 223 TWh, zejména prostřednictvím elektrifikace nízkoteplotních a středněteplotních tepelných procesů.
Pro oblast energetiky pak respektovaný německý think tank navrhuje opatření s potenciálem úspory ve výši 500 TWh přes navýšení flexibility a většího využívání větrné a solární energetiky. Tyto úspory znamenají snížení celkové spotřeby plynu o přibližně 32 % do roku 2027.
Agora Energiewende navrhuje patnáct opatření ve třech oblastech: budovy, průmysl a energetika. Jde například o:
- Zastavení instalace nových plynových kotlů
- Urychlené rozšíření výroby a instalace tepelných čerpadel
- Urychlené rozšíření renovací budov
- Podpora připojování budov k systémům dálkového vytápění
- Zrušení regulovaných cen průmyslového plynu a energie
- Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie pro nízkoteplotní a středněteplotní průmyslové teplo
- Zavádění opatření k navyšování materiálové účinnosti a zvyšování recyklace energeticky náročných materiálů
- Zavedení povinnosti výstavby solárních zdrojů na střechách a na zastavěných územích a maximalizování využití solárních panelů pro vlastní spotřebu domácností
Implementace navrhovaných opatření by dle Agora Energiewende znamenala úsporu 80 % dnešního dovozu ruského plynu do roku 2027. V kombinaci s alternativními zdroji, jako je dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA nebo Blízkého východu, by to umožnilo 100% nahrazení dovozu z Moskvy.
Mohlo by vás zajímat:
No vida jak je to prosté. O kolik kvůli tomu zchudne průměrný Němec a jak se to projeví na cenách energií a konkurenceschopnosti německého průmyslu?
Bohužel, v předloženém návrhu opatření nejsou uvedeny žádné podrobnější empirické hodnoty, takže předpokladem pro přijetí zjištěných výsledků zůstává víra čtenáře v úplnost a správnost myšlenek modelu.
Podle mého názoru jde o čisté iluzorní divadlo,která bylo vytvořeno pouze za účelem přehlušení hlasů těch, kteří varují před hrozícím kolapsem německé a následně i evropské ekonomiky v případě zastavení dodávek energie z Ruska.
Je třeba poznamenat, že Agora zcela opomíjí všechny ostatní rámcové podmínky, za nichž by k tomuto odchodu od ropy, uhlí a plynu došlo.
Je nepochopitelné, že se ignoruje již existující situace nedostatku a rostoucích cen energie a veškeré výroby závislé na energii.
Krásný, ideální svět abstraktního modelu vede zelené technofantasty k přesvědčení, že stačí do vzorce dosadit několik různých hodnot, zcela odtržených od reality, aby bylo možné zobrazit různé scénáře, z nichž jednomu se pak přisoudí vyšší pravděpodobnost a podá se německému občanovi jako prášek na uklidnění.
Bylo by hrozné, kdyby panika vypukla nyní, před zastavením dodávek plynu. Pak by se politici možná museli vrátit k rozumu...
To je nemyslitelné!
Mám pro Agoru zdarma jeden tip, který ušetří víc plynu než např. veškeré zmiňované úspory v průmyslu. Přestat s nesmyslným odstavováním jaderných elektráren zejména v Německu a Belgii, naopak spustit ty nedávno odstavené, které ještě nestihli zelení šílenci definitivně zlikvidovat. Je to daleko nejlevnější, nejrychlejší a nejjednodušší řešení ze všech zmiňovaných. To by ale Agora nesměla být jen hlásnou troubou "ekologických" organizací, jejichž hlavním cílem není ani snižování závislosti na ruském plynu, ani ochrana klimatu, ale právě ideologický boj proti jádru.
Obávám se, že to by asi problém nevyřešilo, většina plynu "mizí" ve vytápění budov. Ačkoliv by obnovení/spuštění těchto elektráren mohlo nějaký ten TWh (~76) zajistit, stále bude pětinásobek energie chybět.
Chtělo by to tedy zkombinovat s nějakým tím opatřením typu zateplení a teplená čerpadla. Další point je samozřejmě v tom, že bez akumulace ty elektrárny stejně plnou zimní zátěž neutáhnou a bude třeba to dotovat plynovkami. Ale ty by mohly jet řádově kratší dobu roku a pokrýt to nějakým tím svobodným plynem ze zásobníků apod.
Stále je třeba přestat (nebo významně) spalovat plyn pro vytápění, což v některých budovách není tak úplně snadné. Nemálo komerčních budov má nemalé plynové kotle, kterými vytápí, popř. vyrábí páru k provozu. Tedy nastíněný horizont 5 let je stále poměrně optimistický, a do té doby se už dávno přestane válčit, ani jedna strana to tak dlouho nevydrží.
Myslím že až se ten konflikt urovná tak v závislosti na výsledku se může stát, že plyn z Ruska bude zase "in". No uvidíme.
Nepsal jsem že by to problém vyřešilo, psal jsem že by to značné množství plynu ušetřilo. Jen v Německu a Belgii to znamená minimálně 100 TWh elektřiny navíc, což je ekvivalent zhruba 200 TWh zemního plynu, spáleného v plynových elektrárnách.
Kombinovat s dalšími opatřeními by to jistě chtělo, ani zateplení ani tepelná čerpadla ale zdaleka nemají potenciál ušetřit tolik plynu v tak krátkém čase, navíc tepelná čerpadla potřebují elektřinu, která by se také musela z něčeho vyrobit, nejspíš opět v plynových elektrárnách, protože ostatní zdroje budou zřejmě tak jako tak vytížené na maximum.
Německo ročně spotřebuje cca 100 miliard m3 zemního plynu
z toho na výrobu elektřiny pouze cca 4 miliardy m3 = pouhá 4%
Nejlepším řešením jsou tepelná čerpadla = úspora energií je obrovská
Letos jsem spotřeboval na vytápění RD díky TČ pouhých cca 4,5 MWh, kdybych vytápěl elektrickým kotlem spotřeboval bych cca 17 MWh.
Při přepočtu na zemní plyn to znamená roční úsporu cca 2000 m3
Ve 4 miliardách m3 zemního plynu je 42 miliard kWh = 42 TWh tepelné energie, viz např. zde: cs. wikipedia. org/wiki/Spaln%C3%A9_teplo.
Podle Fraunhoferů loni vyrobili Němci ze zemního plynu 86 TWh, viz zde: energy-charts. info/charts/energy/chart.htm?l=en&c=DE&year=2021&stacking=grouped&chartColumnSorting=default&interval=year.
Účinnost výroby elektřiny ze zemního plynu podle Bláhy je tedy v Německu 205 %, z kWh zemního plynu se tam prý vyrobí více než 2 kWh elektřiny - zázrak...
A kolik jste investoval do toho čerpadla? Jak dlouho bude fungovat než budete muset za mnoho desítek tisíc Kč udělat nezbytné opravy, aby jelo dál. Když to pak rozpočítáte v čase, nejste na tom stejně s elektrokotlem, o plynu nemluvě...
Do JE se v Německu dlouho neinvestovalo, pro zprovoznění by si vyžádaly JE velké investice a stejně by nakonec byla zastaralá JE. O těch 3 co ještě běží by se uvažovat o prodloužení teoreticky dalo, ale zase s investicemi.
Co by opravdu pomohlo je zrušit emisní povolenky a těžit a pálit uhlí na maximum. Nyní je situace, kdy uhelky stojí a plynovky jedou právě z důvodu ceny emisní povolenky. Ušetřil by se tak nějaký plyn. Nicméně takové rozhodnutí by musela udělat EU ideálně už před měsícem, ale evidentně se k tomu nemá.
Ty odstavované německé JE jsou naopak relativně moderní a potřebné investice jsou oproti jiným alternativám až směšně nízké.
Emisní povolenky nijak nebrání vyrábět uhelným elektrárnám na maximum, protože i se započtením jejich ceny je v současnosti elektřina z uhlí pořád mnohem levnější než z plynu, tedy to nedostatek plynu nijak neřeší. Naopak vyšší cena elektřiny "díky" emisním povolenkám snižuje spotřebu a tím ten plyn šetří.
Cena uhlí šla také nahoru a ceny plynu jsou často zafixované z minulosti. Prostě když se dívám na mapu, tak vidím, že Holansko, severní Itálie a mnoho dalších zemí pálí nyní zemní plyn na výrobu elektřiny. Přitom kdyby se zvýšila těžba uhlí a zvýšilo využití uhelných elektráren, tak se ušetří hodně plynu.
Máte pravdu, že když jsou ceny elektřiny vysoké, tak s ní lidi a firmy šetří. Nicméně ono se zase tolik šetřit nedá. Reálně má vysoká cena dopad na životní úroveň obyvatel a konkurenceschopnost firem.
Ceny uhlí jsou ale zafixované z minulosti častěji, zvlášť u hnědého (někdy i u černého) - majitel lomu=majitel elektrárny, nebo s ní má alespoň kontrakt odpovídající životnosti elektrárny a lomu. Navíc i pokud má plynová elektrárna kontrakt na levný plyn, pořád nemá důvod prodávat levnou elektřinu, to se jí spíš vyplatí tu elektřinu nevyrobit a plyn přeprodat za spotové ceny. U hnědého uhlí to neplatí, protože pokud ho elektrárna nespálí, nikde jinde ho neudá.
Jedna věc je šetření s elektřinou, druhá věc je zavírání energeticky náročných provozů, které jsou při vysokých cenách energií nekonkurenceschopné a už se reálně v Evropě zavírají nebo omezují výrobu. Je to sice kruté, ale to jsou nakonec ty hlavní úspory, i když mají nepříjemné vedlejší efekty.
Příklad.
Pokud se dívám na mapu:
https://app.electricitymap.org/zone/CZ
Tak plynovky u nás jedou kromě noci na 100%, přitom je volná kapacita v uhlí. V jiných zemích je tomu obdobně.
A napriklad hnojiva se budou vyrabet presne z ceho? Z vyrazenych vetrniku, slunecniku a baterii? Nebo z draheho CNG?
Takze cenove prijatelne potraviny budeme dovazet. A odkud? Z ciny?
A co ocel? Take bude jen z Ciny? Pardon, ona uz je.
On neni plyn potreba jen na vareni a topeni doma.
Krav máme mnohem méně než bylo za CK Rakouska. Takže není a nebude čím hnojit. Zato volů je všude dost. Celá EU.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se