ECB navrhuje zřídit evropský fond pro přírodní katastrofy

Bezprecedentním tempem se zvyšující teploty narušují klimatický systém a ekosystémy planety. Globální oteplování vede k častějším extrémním jevům, jako jsou požáry, povodně a sucha, které způsobují škody s vysokou cenovkou, uvádí data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

Data EEA ukazují, že v letech 2021 až 2024 způsobily klimatické a meteorologické extrémy ekonomické ztráty přesahující 200 miliard eur.

„Negativní dopady se projevují prostřednictvím vyšších nákladů na pojištění v následujících letech nebo vyššího veřejného dluhu,“ konstatuje zpráva, která identifikuje nepříznivé důsledky přírodních katastrof pro HDP, inflaci i úvěrový systém.

Vládám totiž často nezbývá než fungovat jako poslední záchranná síť, což vede ke zvýšení veřejných výdajů a zadlužení. Uvádí to nedávná studie Network for Greening the Financial System, mezinárodní sítě sdružující centrální banky a finanční regulátory.

„Někdy nese hlavní břemeno soukromý sektor, jindy se škody projeví ve veřejných financích. V konečném důsledku jsou však tyto události velmi nákladné pro postižené země i pro jejich okolí,“ uvedla Bénassy-Quéré.

Evropská centrální banka a EIOPA navrhly řešit problém vytvořením nového celoevropského veřejně-soukromého systému zajištění, tedy jakéhosi pojištění pro pojišťovny, a nového evropského fondu pro financování katastrof.

Evropská komise by měla ještě letos představit balíček opatření zaměřených na klimatickou odolnost a řízení rizik, jak informuje server Politico.eu.

„Veřejné orgány musí i nadále poskytovat mimořádnou pomoc, ale Evropa by zároveň měla rozvíjet společné finanční nástroje, které posílí solidaritu a umožní sdílení klimatických rizik mezi členskými státy,“ uvedl španělský europoslanec za socialisty César Luena.

„Budoucí evropský rámec pro adaptaci na změnu klimatu by měl zahrnovat evropský mechanismus klimatického zajištění nebo sdílení rizik,“ dodal Luena.

Ve Francii jsou klimatické katastrofy kryty veřejně-soukromým systémem, který činí klimatické pojištění povinným a rozděluje riziko mezi pojišťovny a stát.

„Mechanismus v podstatě spočívá v tom, že pojistné smlouvy v nejvíce ohrožených oblastech jsou dotovány prostřednictvím marže, kterou pojišťovny získávají z povinného pojištění v méně rizikových regionech podle sazby stanovené státem,“ vysvětlil Langreney, který francouzské vládě v roce 2024 radil s modernizací tohoto modelu.

„Je to osvědčená praxe, která je nezbytná pro další evropské země, jež chtějí rozšířit dostupnost pojištění,“ dodal Langreney.

Pojišťovny zároveň volají po důraznější prevenci. Země by podle nich měly „přestat rozvíjet a budovat majetek v oblastech s vysokým rizikem“, a to nejen v regionech ohrožených požáry, ale také v záplavových územích, uvedl Tobias Grimm, hlavní klimatolog společnosti Munich Re.