Vyschlý Dunaj vzal střední Evropě přes 3 GW jádra. Sucho se stává rizikem pro trh i bezpečnost dodávek

Rekordně nízká hladina Dunaje odstavila maďarskou elektrárnu Paks i rumunskou Cernavodu — dohromady přes tři gigawatty levného a stálého základního zdroje, a to na vrcholu vlny veder. Vlády obou zemí vyzvaly průmysl k omezení spotřeby a připravují krizová opatření. Pro propojený středoevropský trh to může znamenat dražší dovozy, vyšší volatilitu cen elektřiny a další důkaz, že extrémní počasí se stává jedním z hlavních rizik pro bezpečnost dodávek.

Maďarská elektrárna Paks se čtyřmi reaktory a instalovaným výkonem kolem 2 000 MW běžně pokrývá zhruba 45 až 50 % maďarské spotřeby elektřiny. Kvůli poklesu Dunaje na historické minimum musela postupně omezovat výkon, až přistoupila k úplnému odstavení – poprvé za 44 let provozu. V sousedním Rumunsku odstavila jediná tamní jaderná elektrárna Cernavodă nejprve jeden a po dalším poklesu hladiny i druhý blok. Dva reaktory přitom zajišťují přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny.

Výpadek více než tří gigawattů stabilního výkonu se v propojeném evropském trhu neztratí. Maďarsko i Rumunsko musely chybějící výrobu nahrazovat dražšími plynovými zdroji a dovozem elektřiny, což se začalo promítat do cen zejména ve večerních hodinách, kdy po západu slunce klesá výroba fotovoltaických elektráren, ale spotřeba kvůli klimatizacím zůstává vysoká.

Dlouhodobě přitom právě jaderné elektrárny patří mezi nejlevnější zdroje základního zatížení na trhu. Jejich výpadek proto nezvyšuje pouze riziko nedostatku výkonu, ale mění i pořadí zdrojů vstupujících do cenotvorby. Na trhu častěji určují cenu dražší plynové elektrárny, což vede k růstu velkoobchodních cen.

Na vývoji spotových cen je patrné, že po odstavení jaderných bloků začaly ceny ve střední Evropě růst, a zároveň se zvýšily rozdíly mezi jednotlivými trhy. Nejcitelnější dopady se objevily v Maďarsku a Rumunsku, odkud se tlak prostřednictvím přeshraničních toků přenesl i do okolních zemí.

Státy začaly omezovat spotřebu

Vlády proto sáhly po opatřeních na straně poptávky. Maďarský premiér Péter Magyar vyzval velké odběratele – automobilky, chemičky či cementárny – aby mezi 17. a 22. hodinou dobrovolně omezili spotřebu. Současně stát připravuje krizovou legislativu umožňující řízené odpojování velkých průmyslových odběrů. Rumunsko vyhlásilo stav pohotovosti a rovněž požádalo o dobrovolné omezení spotřeby během večerních špiček.

Jde o učebnicový příklad toho, jak se z hydrologického problému během několika dní stává ekonomický problém pro celý propojený evropský energetický trh. Z pohledu bezpečnosti dodávek je nejzávažnější, že jednotlivé události nejsou nezávislé. Horko současně zvyšuje spotřebu elektřiny a snižuje výrobní možnosti. Vedle Paksu a Cernavody letos omezovala výkon během veder také Francie, Srbsko hlásilo nižší výrobu vodních elektráren a podobné problémy řešilo i Bulharsko.

Řeky přitom neslouží pouze k chlazení elektráren. Jsou také důležitou dopravní cestou pro uhlí, biomasu nebo další komodity. Nízké stavy vody proto současně komplikují logistiku paliv. Právě tato souběžnost představuje největší riziko. Tradiční plánování elektroenergetiky vychází z předpokladu, že jaderné bloky představují stabilní zdroj výkonu dostupný prakticky nepřetržitě. Extrémní sucho však ukazuje, že i tato část výrobního mixu může být omezena právě v okamžiku, kdy je poptávka nejvyšší.

Česko: Přímé riziko malé, tržní expozice s otazníkem

Pro Českou republiku nepředstavuje současná situace bezprostřední provozní hrozbu. Jaderné elektrárny Dukovany i Temelín využívají uzavřený systém chlazení s chladicími věžemi, který výrazně snižuje závislost na okamžitém průtoku řek.

Chladicí voda je odebírána z vodních nádrží Mohelno a Dalešice v případě Dukovan a z vodního díla Hněvkovice na Vltavě v případě Temelína, přičemž rozhodující část tepla je odváděna prostřednictvím recirkulačního chladicího okruhu. Na rozdíl od průtočně chlazených elektráren, jako je maďarský Paks, proto krátkodobé poklesy průtoků české jaderné bloky neohrožují ve stejné míře.

To však neznamená, že by Česká republika byla vůči podobným událostem imunní. Česká elektroenergetická soustava je součástí synchronní kontinentální evropské soustavy a obchodně je zapojena do jednotného evropského trhu s elektřinou prostřednictvím propojeného denního i vnitrodenního obchodování. Český trh je fyzicky propojen se čtyřmi sousedními státy – Německem, Slovenskem, Rakouskem a Polskem – přičemž právě přes tyto přeshraniční profily probíhá každodenní obchod s elektřinou i vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou.

Výpadek více než tří gigawattů stabilní jaderné výroby v Maďarsku a Rumunsku proto nezůstává lokálním problémem. Vyšší poptávka po dovozech se prostřednictvím propojeného trhu přenáší i do okolních zemí a mění přeshraniční toky elektřiny.

Česká republika sice není s Maďarskem ani Rumunskem přímo propojena přenosovým vedením, obchodní dopady se však přenášejí přes slovenskou a rakouskou přenosovou soustavu a následně ovlivňují celý středoevropský region. V důsledku toho mohou růst velkoobchodní ceny, zvyšovat se cenová volatilita a měnit se směr i objem přeshraničních toků elektřiny také na českých hranicích.