27. březen 2021
Reporty a data
Vyschlý Dunaj vzal střední Evropě přes 3 GW jádra. Sucho se stává rizikem pro trh i bezpečnost dodávek

Rekordně nízká hladina Dunaje odstavila maďarskou elektrárnu Paks i rumunskou Cernavodu — dohromady přes tři gigawatty levného a stálého základního zdroje, a to na vrcholu vlny veder. Vlády obou zemí vyzvaly průmysl k omezení spotřeby a připravují krizová opatření. Pro propojený středoevropský trh to může znamenat dražší dovozy, vyšší volatilitu cen elektřiny a další důkaz, že extrémní počasí se stává jedním z hlavních rizik pro bezpečnost dodávek.
Maďarská elektrárna Paks se čtyřmi reaktory a instalovaným výkonem kolem 2 000 MW běžně pokrývá zhruba 45 až 50 % maďarské výroby elektřiny. Kvůli poklesu Dunaje na historické minimum musela postupně omezovat výkon, až přistoupila k úplnému odstavení – poprvé za 44 let provozu. V sousedním Rumunsku odstavila jediná tamní jaderná elektrárna Cernavodă nejprve jeden a po dalším poklesu hladiny i druhý blok. Dva reaktory přitom zajišťují přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny.
Výpadek více než tří gigawattů stabilního výkonu se v propojeném evropském trhu neztratí. Maďarsko i Rumunsko musely chybějící výrobu nahrazovat dražšími plynovými zdroji a dovozem elektřiny, což se začalo promítat do cen zejména ve večerních hodinách, kdy po západu slunce klesá výroba fotovoltaických elektráren, ale spotřeba kvůli klimatizacím zůstává vysoká.
Článek pokračuje pro předplatitele
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Co se dozvíte v placené části:
- Proč výpadek jádra zdražuje večerní elektřinu přes plynové zdroje.
- Jak Maďarsko a Rumunsko chystají omezení průmyslové spotřeby.
- Jak se tržní dopady mohou přenést až na Česko.
Nejvýhodnější roční předplatné
Měsíční varianta 99 Kč / měsíc
89 Kč/ měsíc
Mohlo by vás zajímat
23. září 2023
13. červenec 2026
16. červenec 2026
19. červenec 2026
3. srpen 2026
4. srpen 2026
8. srpen 2026
Komentáře (8)
Jak může článek na tomto webu obsahovat takovou blbost? "Maďarská elektrárna Paks se čtyřmi reaktory a instalovaným výkonem kolem 2 000 MW běžně pokrývá zhruba 45 až 50 % maďarské spotřeby elektřiny."
To není zhruba 45 až 50 % maďarské spotřeby elektřiny, ale Maďarské výroby.
Chybí zohlednit takový detail, že běžně dováží kolem 30% své spotřeby.
V posledních dnech ve špičku dovážejí až 2/3 své spotřeby.
To neustálé zaměňování výrobních podílů za spotřební podíly jsou tak otřepaná a celým mediálním prostorem neustále papouškovaná historka, že ji bohužel opakují i na tomto serveru.
Přestože jsem již před lety dával návrh, aby do statistik na Energostatu doplnili do sloupcových i koláčových výrobních grafů vlivy importů a exportů (nebo alespoň saldo). Neudělali to.
I když Energy-Charts dělá záměrně ještě „krásnější“ koláčové grafy (zásadně také jen výrobních podílů), tak jim alespoň německá důkladnost nedá a u koláče celkových podílů ještě také uvádějí sumární výrobu i spotřebu. Takže je z toho vidět alespoň to saldo.
Kouzelné přitom je, že je vůbec „netrápí“, že ty „krásné“ OZE podíly vytvářejí třeba:
Jen z 80% spotřeby (Dánsko 29.týden = 533,1 GWh výroba / 673,4 GWh spotřeba)
nebo zase naopak ze 123% spotřeby (Česko 31.týden = 1 267 GWh výroba / 1 034 GWh spotřeba)
Důležité přitom je, aby psí OZE hlava byla nasazena těm správným státům (Česko) a aby povzbudivě ty grafy vypadaly pro OZE premianty (Dánsko a hlavně Německo). A to ty grafy s výrobními procenty právě splňují.
Viz podobný lapsus záměny podílů byl v nedávném zdejším článku pana Budína. O tom že prý OZE pokryly v Německu 58% spotřeby. Samozřejmě jen s těmi procenty výroby ostentativně stále zaměňovanými za % spotřeby (s ignorováním vlivů dovozů a vývozů).
@Josef Sedlák Máte pravdu v tom, že zaměňování výroby a spotřeby deformuje veřejnou debatu. Ale když se podíváme na fyzický tok, pokud Maďarsko v kritických hodinách dováželo až 2/3 spotřeby, znamená to, že problém Paktu se okamžitě stal problémem celého regionu V4 a Balkánu.
Statistika je jedna věc, ale přeshraniční přenosové kapacity (ATC) mají své limity. Myslíte si, že je dlouhodobě udržitelné, aby státy s průtočně chlazeným jádrem spoléhaly na to, že je v letních špičkách podrží dovoz z okolí, kde jsou chladicí věže nebo uhelný záložní výkon?
Na eneginet.dk je udávaná hodnota pre každý kábel. Export alebo import. Nórsko, Švédsko, Holandsko, Anglicko 2x Nemecko. Tiež Bornholm a Storebælt. Výroba veľkých el. Malých el. Vt FV a export ( import). A samozrejme aktuálna spotreba.
Pane Sedláku, vy hlavně musíte pochopit zakladní prvky energetiky, pak nebudete pořád dokola řešit nesmysly (spotřeby a výroby), které z neznámého důvodu trápí jen vás. Evropská energetika je značně propojená a je zcela běžné, že i když jeden stát má v daný okamžik více energii než spotřebuje, tak světe div se, nejej, že v ten okamžik vyváží, ale klidně i dováží z jiného státu. Třeba vaše oblibené Německo má propojení z 11 státy, a třeba aktuálně ze 7 států energii dováží a do 4 vyváží. Nebo Dánsko právě teď do 3 států vyváží a ze 3 států naopak energii dováží.
Řekl bych že důvod není neznámý. Ono není-li vyrovnaná spotřeba s výrobou, říká si soustava o blekaut. To nevíte? A např. španělská naposledy unikla o fous 15,7,2026.
Tak to jste nás opět Bláho pobavil ohledně chápání základních prvků energetiky :-).
To že je Evropská energetika značně propojená nikdo nerozporuje ani p. Sedlák. To jste zase nepochopil psaný text.
p. Sedlák kritizuje způsob reportování, který některé státy ve výsledku zvýhodňuje a některé státy znevýhodňuje.
To, že nechápete důležitost rozdílu mezi výrobním a spotřebním mixem, je Váš problém. Bagatelizací problému se ho nezbavíte.
Aby se společnost jako celek mohla racionálně rozhodovat, potřebuje pravdivé informace. A právě ten zcela nesprávný a ve skrze lživý způsob, kdy jsou výrobní mixy jednotlivých států vykládány a neustále zaměňovány za spotřební mixy, poskytuje o jednotlivých energetikách více nebo méně zkreslené informace. Z výrobních mixů (jediných všude zobrazovaných) se tak zdánlivě zdá, že k funkční energetice stačí pouhé navyšování instalovaných výkonů v OZE (nebo v jiných zdrojích).
Prvním a extrémně jednoduchým krokem by bylo alespoň započítávání výrobních či dovozových sald.
Zcela jinou vypovídací schopnost o účelnosti a o důležitosti jednotlivých energetických zdrojů by určitě poskytovaly mixy spotřební. Ty by teprve ukázaly jak a kdy se další zvyšování instalovaného výkonu nějakého z typů energetických zdrojů začíná v příslušné síti míjet účinkem a daná síť ho už nedokáže dostatečně využít. A to bez ohledu na to, zda jde o zdroj jaderný, uhelný, fotovoltaický nebo větrný.
A právě z takových přehledů by vyplynulo, kdy by větší smysl (než další navyšování instalovaného výkonu) mělo posilování přenosových schopností. Ať již v rámci jednoho státu nebo celé sítě ENTSO-E.
Samozřejmě ve spojitosti s nutnými změnami legislativy nebo některých principů přeshraničního sdílení elektřiny.







