Eurostat: EU je stále ze 70 % závislá na fosilních palivech

Podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii (gross available energy) klesl v roce 2020 na 70 %. To je o jeden procentní bod (p. b.) méně než v roce 2019 a o 13 procentních bodů méně ve srovnání s rokem 1990, od kterého jsou tato data sledována. Vyplývá to z tiskové zprávy Eurostatu.

Eurostat v uvedené tiskové zprávě uvedl, že pokles podílu fosilních paliv na hrubé dostupné energii mezi lety 1990 a 2020 z 83 % na 70 % byl docílen zejména díky nárůstu využití energie z obnovitelných zdrojů.

„Za posledních 10 let byl u všech členských států EU zaznamenán pokles podílu fosilních paliv na hrubé dostupné energii. Největší pokles byl naměřen v Estonsku (z 91 % v roce 2010 na 66 % v roce 2020; -25 p. b.), dále potom v Dánsku (z 81 % na 59 %; -22 p. b.) a Finsku (z 57 % na 41 %; -16 p. b.). Na druhou stranu nejnižší pokles byl naměřen v Belgii (z 78 % na 76 %; -2 p. b.), následované Německem (z 81 % na 78 %; -3 p. b.) a Maltou (ze 100 % na 97 %; -3 p. b.),“ uvedl Eurostat.

Podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii v roce 2020. Zdroj: Eurostat

Právě Malta byla v roce 2020 s 97% podílem státem s nejvyšší závislostí na fosilních palivech. Mezi další státy s nejvyššími podíly fosilních paliv patří Nizozemsko (90%), Kypr (89 %), Irsko (87 %) a Polsko (86 %).

„Většina členských státu má podíly mezi 60 % a 85 %. Pouze Švédsko (31 %), Finsko (41 %), Francie (48 %), Lotyšsko (57 %) a Dánsko (59 %) mají podíly pod 60 %,“ dodal Eurostat.

Pro srovnání, Česká republika byla v roce 2020 se 71% těsně nad průměrem EU.

Eurostat dále uvedl, že všechny členské státy s výjimkou Litvy, Malty a Belgie dosáhly v roce 2020 meziročního poklesu sledovaného ukazatele. Největšího meziročního poklesu dosáhlo Estonsko se 7 procentními body.

Hrubá dostupná energie představuje podle metodiky Eurostatu množství energie nezbytné k uspokojení veškeré poptávky po energii u subjektů na území daného státu. Kromě paliv spotřebovaných v energetice je tam tak započítána spotřeba paliv pro neenergetické účely (například v chemickém průmyslu) či dopravě, a to včetně paliv nakoupených v dané zemi a využitých jinde (např. v mezinárodní letecké či námořní dopravě).