Nizozemsko schválilo přestavbu části stávajících plynovodů na vodíkové. Náklady dosáhnou 1,5 mld. eur
Nizozemská vláda schválila rozsáhlou přeměnu stávajících plynovodů pro přepravu vodíku. Nizozemský provozovatel plynárenské sítě Gasunie odhaduje náklady na přibližně 1,5 miliardy eur. Využití stávajících plynovodů bude umožněno klesající potřebou přepravy zemního plynu a přesměrováním jeho toků.
Nizozemská prozatímní vláda ve středu oznámila, že zahájila plán, který má určit lokality a načasování pro vybudování vodíkové sítě a ověřit dostupnost finančních prostředků. Prozatímní vláda působí během probíhajících koaličních jednání po březnových volbách.
"Skutečnost, že naši vynikající plynovou síť můžeme po několika úpravách bezpečně a nákladově efektivně přeměnit na přepravní síť pro vodík, nabízí nizozemskému průmyslu velkou příležitost pro zlepšení jeho udržitelnosti, kterou bychom neměli promarnit," uvedl státní tajemník pro hospodářské záležitosti a politiku klimatu Dilan Yesilgoz-Zegerius.
Vláda tento plán podpořila poté, co byla zveřejněna rozsáhlá zpráva HyWay 27 o proveditelnosti přeměny plynové sítě na vodíkovou, kterou nechal vypracovat stát. Zprávu vypracovaly společnosti PWC, TenneT a Gasunie pod vedením nizozemského Ministerstva hospodářství a klimatické politiky.
Nákladově efektivní přestavba stávajících plynovodů
Zpráva HyWay 27 dospěla k závěru, že využití stávajících plynovodů umožní snižující se potřeba přepravy zemního plynu a možnost jejich nákladově efektivní a bezpečné přestavby pro přepravu vodíku.
Objem přepravy zemního plynu se sníží v důsledku dvou faktorů:
- poklesu vývozu v důsledku ukončení těžby plynu z pole Groningen, které by mohlo být zcela uzavřeno již do dvou let,
- poklesu spotřeby zemního plynu v důsledku postupující energetické transformace, s dopadem v dlouhodobém horizontu.
Gasunie zároveň uvolní stávající plynovody přesměrováním toků zemního plynu na paralelní plynovody, nebo v případě potřeby na zcela jinou trasu.
Společnost Gasunie, která byla pověřena dohledem nad plánem, v rámci zprávy vypočítala, že úprava stávajících plynovodů by stála 873 milionů eur (22,3 miliardy korun) a výstavba přibližně 200 kilometrů nových plynovodů 667 milionů eur (17 miliard korun).
Vybudování zcela nové sítě vodíkových potrubí by bylo ve srovnání s tím čtyřikrát dražší, uvádí studie.
Vodíková strategie Nizozemska
Nizozemsko ve své vodíkové strategii představené v roce 2020 usiluje o to, aby země "zaujala přední místo" v oblasti vodíku v Evropě. Do roku 2030 by mělo být k dispozici 3-4 GW instalovaného výkonu elektrolyzérů na výrobu vodíku. Země připravuje plány na otevření vodíkové burzy a přilákala do projektů elektrolyzérů investice od velkých společností včetně Equinoru, RWE a Shellu.
Tyto ambice byly formulovány ještě před zpřísněním evropských cílů v oblasti snižování emisí uhlíku ze 40 % na 55 % do roku 2030.
"Díky velkému potenciálu výroby elektřiny na moři a dobré poloze [nizozemských] přístavů přitahujících dovozní toky má Nizozemsko dobrou pozici stát se důležitou součástí budoucího mezinárodního vodíkového řetězce," uvedl Yesilgoz-Zegerius.
Mohlo by vás zajímat:
Rozumné a ověřené je distribuovat vodík (když už)v sítích pro rozvod zemního plynu(když už)v podobě směsi se zemním plynem. To by snížilo i vodíkovou křehkost materiálu potrubí(ocel)a přestavba armatur a spotřebičů by se obešla bez dramatických investic.
@svatoslav butora
Ano pridavat do zemneho plynu v nejakom MALOM mnozstve (tak aby to nesposobovalo problemy ani pri transporte ani pri spotrebe) je ok.
ALE tu sa to prezentuje ako sucast prechodu na OZE a bezfosilne zdroje, teda to plati aj pre zemny plyn (ktori je podla prepoctov vyrazne vacsi zdroj sklenikovych plynov aj ako uhlie) - co v konecnom dosledku znamena, ze nebude kam vodik primiesavat a ostanu len dedikovane rozvody pre vodik - ktore su ale samozrejme vyrazne (mozno nasobnne) narocnejsie ako na vystavbu tak aj prevadzku (co v konecnom dosledku znova zdrazuje celkovu cenu cyklu P2G).
Je to sice hezké, ale ptejme se k čemu to je ? Odpověď je k ničemu. Nizozemí může pro svojí potřebu těžit zemní plyn dalších 100 let a pokud podle eia země jako USA neplánují do roku 2050 jakékoli snížení emisí CO2 , pak kromě ekonomických důvodů nemá smysl snižovat emise CO2 tady a výroba vodíku rozhodně ekonomický smysl nedává.
Možná když byste měl dost velkou část země pod úrovní moře, tak byste se také snažil růst hladiny zabránit co to jde. Mimo jiné i co nejrychlejší přestavbou energetiky. Třeba i kdyby to mělo být jenom o dny. Nebo máte nějakou jinou alternativu? Já nevím, třeba že by se zatopil Turów? Nebo že by se měla jezera v s. Čechách zaplnit tak aby se hladinou spojila Ohří či Bílinou? Nebo že by se měla voda z Ruru převést do Hambašské díry? Nebo že by se voda z Inde měla pustit do sousední díry? A nebo zaplatit Rusku aby začalo s převody vody do povodí Volhy? Nebo jak a kde tu vodu co jinak zatopí Nizozemí zadržet? Ukecá někdo Sísího že nové hlavní město potřebuje námořní přístav a kanál kterým napojí Katarskou proláklinu která nějaké ty miliardy kubíků také zhltne? Nebo nějakou další řeku vybabráme na závlahy?
Další věc je že tímto mohou mnohem snáze dostat energii z mořských větrných farem na pevninu a nebudou mít problémy s kapacitou vedení a tím kde ji třebas jen na několik měsíců uskladnit. Pokud budou vodíkárny na moři.
Voda , která má zatopit Nizozemí, To jako Nizozemí nezvedne hráze o 70 cm ? za 100 let budou čekat až se jim zatopí část země... a nebo si myslíte, že když budou používat vodík, že se moře nezvedne. To je kapitola zelené utopie. Hladina mořské vody stoupá o 2mm ročně cca ten růst je z různých příčin a je vcelku jisté, že hladina moře bude mírně stoupat až do začátku další doby ledové. Lidé ho mohou zmírnit reálně pouze stavbou dalších přehrad a umělých jezer nebo nevyužíváním zásob spodních vod. Takže byste měl honorovat pro přehrady a zasypávat lidem studny - vodík tomu rozhodně nepomůže :)
Jenže to zvedání o 70 čísel není jenom zvedání o 70 čísel protože hloubka moře je jaksi provázaná s tím co ty vlny napáchají. Takže to nebude jenom o prostém zvýšení.
Asi největším přispěvatelem k růstu hladiny moří je tání ledovců, které je spojené s globálním oteplováním a jejich znečištěním prachem a sazemi spojenými s lidskou činností. Přechod Nizozemí (částečně) na vodík má vést ke snížení jejich emisí CO2. Eventuálně to povede k rozvoji příslušných technologií které pak bude možné aplikovat na jiných místech světa se stejným cílem/efektem - redukci emisí CO2. Což by mělo pak vést ke zpomalení oteplovacího trendu.
Samozřejmě tu máme ještě jiné zdroje růstu hladiny, k těm které uvádíte bych přidal ještě narovnání řek (ono to bude asi jako flusnutí do Dunaja, ale přece jenom jsou to souhrnně snad tisíce kilometrů jen v ČR) a zničení retenční schopnosti půdy. Ale to jsou věci které by bylo vhodné řešit z jiných důvodů a myslím že když projdete diskuzi zde, tak nějaké moje komentáře na to téma najdete.
Zasypávat lidem studny v Evropě bude blbost, většina jich asi nejde do fosilní vody a v Africe a pod zase není dobrý nápad to zasypat někde kde je to jenom na pití. Horší to je s velkozemědělstvím. A zase, pokud si tu diskusi projdete, najdete minimálně několik komentářů ve kterých mluvím o tom že by bylo vhodné využívat OZE k odsolování vody.
Já sem chodím dlouho, vy sem chodíte dlouho, musíte snad vědět jaké řešení a projekty jsme tu kdy probírali a že jsem tu kolikrát mluvil o jezerech třeba v s. Čechách. Ale mám celkem obavu že ani kdyby se realizovala nové jezera tak nějak z každého lomu, ta se spojila přímo s hladinami řek (tzn. budou kolísat podle průtoků) a ani kdyby se postavily nějaké převody do bezodtokých oblastí a i kdyby se zlepšilo zasakování, tak to nebude stačit na víc než možná vykompenzování právě zhoršené zádržné schopnosti krajiny a čerpání fosilní vody.
Dobře, řekněme že nejjednodušší bude zvednout Kaspik o 1 metr, to je asi 376 miliard kubíků. Je to dost, ale pořád by to s oceánem pohlo jenom asi o milimetr, to je nic. Přečerpávání, poměrně náročné na energie, vody do oblasti Aralu by taky s oceánem nepohnulo. Daleko lepší myslím bude soustředit se na to aby ten led v první řádě vůbec netál.
No nevím, podle Energostatu Nizozemsko minulý týden vyrobilo 82 % elektřiny spalováním uhlí a plynu, zatímco vrtule jim daly 5,4 %. Aby nahradili fosilní zdroje, museli by zvýšit počet výrobu v solárech a větrnících 15x !! To mi už přijde jednodušší zvednout o pár metrů ty hráze. Navíc Čína, Indie, Afrika a další rozvíjející se země žádné velké omezování fosilů neplánují a zdá se, že CO2 v ovzduší hranice neuznává.
Vodík draze vyrobí, soupnou do potrubí a tam jim unikne do stěny potrubí, kde způsobí vodikovou křehkost. Pak bouchne trubka s všichni budou spokojení. Greendeal dotace budou vycerpány ukradeny.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se