Nizozemsko schválilo přestavbu části stávajících plynovodů na vodíkové. Náklady dosáhnou 1,5 mld. eur
Nizozemská prozatímní vláda ve středu oznámila, že zahájila plán, který má určit lokality a načasování pro vybudování vodíkové sítě a ověřit dostupnost finančních prostředků. Prozatímní vláda působí během probíhajících koaličních jednání po březnových volbách.
"Skutečnost, že naši vynikající plynovou síť můžeme po několika úpravách bezpečně a nákladově efektivně přeměnit na přepravní síť pro vodík, nabízí nizozemskému průmyslu velkou příležitost pro zlepšení jeho udržitelnosti, kterou bychom neměli promarnit," uvedl státní tajemník pro hospodářské záležitosti a politiku klimatu Dilan Yesilgoz-Zegerius.
Vláda tento plán podpořila poté, co byla zveřejněna rozsáhlá zpráva HyWay 27 o proveditelnosti přeměny plynové sítě na vodíkovou, kterou nechal vypracovat stát. Zprávu vypracovaly společnosti PWC, TenneT a Gasunie pod vedením nizozemského Ministerstva hospodářství a klimatické politiky.
Nákladově efektivní přestavba stávajících plynovodů
Zpráva HyWay 27 dospěla k závěru, že využití stávajících plynovodů umožní snižující se potřeba přepravy zemního plynu a možnost jejich nákladově efektivní a bezpečné přestavby pro přepravu vodíku.
Objem přepravy zemního plynu se sníží v důsledku dvou faktorů:
- poklesu vývozu v důsledku ukončení těžby plynu z pole Groningen, které by mohlo být zcela uzavřeno již do dvou let,
- poklesu spotřeby zemního plynu v důsledku postupující energetické transformace, s dopadem v dlouhodobém horizontu.
Gasunie zároveň uvolní stávající plynovody přesměrováním toků zemního plynu na paralelní plynovody, nebo v případě potřeby na zcela jinou trasu.
Společnost Gasunie, která byla pověřena dohledem nad plánem, v rámci zprávy vypočítala, že úprava stávajících plynovodů by stála 873 milionů eur (22,3 miliardy korun) a výstavba přibližně 200 kilometrů nových plynovodů 667 milionů eur (17 miliard korun).
Vybudování zcela nové sítě vodíkových potrubí by bylo ve srovnání s tím čtyřikrát dražší, uvádí studie.
Vodíková strategie Nizozemska
Nizozemsko ve své vodíkové strategii představené v roce 2020 usiluje o to, aby země "zaujala přední místo" v oblasti vodíku v Evropě. Do roku 2030 by mělo být k dispozici 3-4 GW instalovaného výkonu elektrolyzérů na výrobu vodíku. Země připravuje plány na otevření vodíkové burzy a přilákala do projektů elektrolyzérů investice od velkých společností včetně Equinoru, RWE a Shellu.
Tyto ambice byly formulovány ještě před zpřísněním evropských cílů v oblasti snižování emisí uhlíku ze 40 % na 55 % do roku 2030.
"Díky velkému potenciálu výroby elektřiny na moři a dobré poloze [nizozemských] přístavů přitahujících dovozní toky má Nizozemsko dobrou pozici stát se důležitou součástí budoucího mezinárodního vodíkového řetězce," uvedl Yesilgoz-Zegerius.
Mohlo by vás zajímat:
Rozumné a ověřené je distribuovat vodík (když už)v sítích pro rozvod zemního plynu(když už)v podobě směsi se zemním plynem. To by snížilo i vodíkovou křehkost materiálu potrubí(ocel)a přestavba armatur a spotřebičů by se obešla bez dramatických investic.
@svatoslav butora
Ano pridavat do zemneho plynu v nejakom MALOM mnozstve (tak aby to nesposobovalo problemy ani pri transporte ani pri spotrebe) je ok.
ALE tu sa to prezentuje ako sucast prechodu na OZE a bezfosilne zdroje, teda to plati aj pre zemny plyn (ktori je podla prepoctov vyrazne vacsi zdroj sklenikovych plynov aj ako uhlie) - co v konecnom dosledku znamena, ze nebude kam vodik primiesavat a ostanu len dedikovane rozvody pre vodik - ktore su ale samozrejme vyrazne (mozno nasobnne) narocnejsie ako na vystavbu tak aj prevadzku (co v konecnom dosledku znova zdrazuje celkovu cenu cyklu P2G).
Je to sice hezké, ale ptejme se k čemu to je ? Odpověď je k ničemu. Nizozemí může pro svojí potřebu těžit zemní plyn dalších 100 let a pokud podle eia země jako USA neplánují do roku 2050 jakékoli snížení emisí CO2 , pak kromě ekonomických důvodů nemá smysl snižovat emise CO2 tady a výroba vodíku rozhodně ekonomický smysl nedává.
Možná když byste měl dost velkou část země pod úrovní moře, tak byste se také snažil růst hladiny zabránit co to jde. Mimo jiné i co nejrychlejší přestavbou energetiky. Třeba i kdyby to mělo být jenom o dny. Nebo máte nějakou jinou alternativu? Já nevím, třeba že by se zatopil Turów? Nebo že by se měla jezera v s. Čechách zaplnit tak aby se hladinou spojila Ohří či Bílinou? Nebo že by se měla voda z Ruru převést do Hambašské díry? Nebo že by se voda z Inde měla pustit do sousední díry? A nebo zaplatit Rusku aby začalo s převody vody do povodí Volhy? Nebo jak a kde tu vodu co jinak zatopí Nizozemí zadržet? Ukecá někdo Sísího že nové hlavní město potřebuje námořní přístav a kanál kterým napojí Katarskou proláklinu která nějaké ty miliardy kubíků také zhltne? Nebo nějakou další řeku vybabráme na závlahy?
Další věc je že tímto mohou mnohem snáze dostat energii z mořských větrných farem na pevninu a nebudou mít problémy s kapacitou vedení a tím kde ji třebas jen na několik měsíců uskladnit. Pokud budou vodíkárny na moři.
Voda , která má zatopit Nizozemí, To jako Nizozemí nezvedne hráze o 70 cm ? za 100 let budou čekat až se jim zatopí část země... a nebo si myslíte, že když budou používat vodík, že se moře nezvedne. To je kapitola zelené utopie. Hladina mořské vody stoupá o 2mm ročně cca ten růst je z různých příčin a je vcelku jisté, že hladina moře bude mírně stoupat až do začátku další doby ledové. Lidé ho mohou zmírnit reálně pouze stavbou dalších přehrad a umělých jezer nebo nevyužíváním zásob spodních vod. Takže byste měl honorovat pro přehrady a zasypávat lidem studny - vodík tomu rozhodně nepomůže :)
Jenže to zvedání o 70 čísel není jenom zvedání o 70 čísel protože hloubka moře je jaksi provázaná s tím co ty vlny napáchají. Takže to nebude jenom o prostém zvýšení.
Asi největším přispěvatelem k růstu hladiny moří je tání ledovců, které je spojené s globálním oteplováním a jejich znečištěním prachem a sazemi spojenými s lidskou činností. Přechod Nizozemí (částečně) na vodík má vést ke snížení jejich emisí CO2. Eventuálně to povede k rozvoji příslušných technologií které pak bude možné aplikovat na jiných místech světa se stejným cílem/efektem - redukci emisí CO2. Což by mělo pak vést ke zpomalení oteplovacího trendu.
Samozřejmě tu máme ještě jiné zdroje růstu hladiny, k těm které uvádíte bych přidal ještě narovnání řek (ono to bude asi jako flusnutí do Dunaja, ale přece jenom jsou to souhrnně snad tisíce kilometrů jen v ČR) a zničení retenční schopnosti půdy. Ale to jsou věci které by bylo vhodné řešit z jiných důvodů a myslím že když projdete diskuzi zde, tak nějaké moje komentáře na to téma najdete.
Zasypávat lidem studny v Evropě bude blbost, většina jich asi nejde do fosilní vody a v Africe a pod zase není dobrý nápad to zasypat někde kde je to jenom na pití. Horší to je s velkozemědělstvím. A zase, pokud si tu diskusi projdete, najdete minimálně několik komentářů ve kterých mluvím o tom že by bylo vhodné využívat OZE k odsolování vody.
Já sem chodím dlouho, vy sem chodíte dlouho, musíte snad vědět jaké řešení a projekty jsme tu kdy probírali a že jsem tu kolikrát mluvil o jezerech třeba v s. Čechách. Ale mám celkem obavu že ani kdyby se realizovala nové jezera tak nějak z každého lomu, ta se spojila přímo s hladinami řek (tzn. budou kolísat podle průtoků) a ani kdyby se postavily nějaké převody do bezodtokých oblastí a i kdyby se zlepšilo zasakování, tak to nebude stačit na víc než možná vykompenzování právě zhoršené zádržné schopnosti krajiny a čerpání fosilní vody.
Dobře, řekněme že nejjednodušší bude zvednout Kaspik o 1 metr, to je asi 376 miliard kubíků. Je to dost, ale pořád by to s oceánem pohlo jenom asi o milimetr, to je nic. Přečerpávání, poměrně náročné na energie, vody do oblasti Aralu by taky s oceánem nepohnulo. Daleko lepší myslím bude soustředit se na to aby ten led v první řádě vůbec netál.
No nevím, podle Energostatu Nizozemsko minulý týden vyrobilo 82 % elektřiny spalováním uhlí a plynu, zatímco vrtule jim daly 5,4 %. Aby nahradili fosilní zdroje, museli by zvýšit počet výrobu v solárech a větrnících 15x !! To mi už přijde jednodušší zvednout o pár metrů ty hráze. Navíc Čína, Indie, Afrika a další rozvíjející se země žádné velké omezování fosilů neplánují a zdá se, že CO2 v ovzduší hranice neuznává.
Vodík draze vyrobí, soupnou do potrubí a tam jim unikne do stěny potrubí, kde způsobí vodikovou křehkost. Pak bouchne trubka s všichni budou spokojení. Greendeal dotace budou vycerpány ukradeny.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se