4. říjen 2015
Aktuální výroba v ČR
Produkce plynu v Norsku byla loni na rekordu, letos se čeká mírný pokles

Produkce zemního plynu v Norsku se loni meziročně zvýšila o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard metrů krychlových. Letos se čeká mírný pokles. Dnes o tom na webu informovalo Norské ředitelství pro pobřeží (NOD). Norsko se po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v roce 2022 stalo největším evropským dodavatelem zemního plynu. Zajišťuje přibližně 30 procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie.
„Poté, co na přelomu letošního roku skončila přeprava plynu z Ruska přes Ukrajinu, nabyl plyn z Norska ještě většího významu,“ uvedl generální ředitel NOD Torgeir Stordal.
Podle údajů NOD činila těžba plynu v Norsku v roce 2023 zhruba 116 miliard metrů krychlových. Ten rok silně ovlivnily výpadky v údržbě. Loňský rok překonal i dosavadní rekord z roku 2022, kdy se v zemi vytěžilo 122,8 miliardy metrů krychlových plynu.
Rekord tento týden oznámila i norská energetická společnost Equinor. Ta provozuje v Severním moři pole Troll, kde v loňském roce vytěžila 42,5 miliardy metrů krychlových plynu. Pokrývá tak více než deset procent evropské poptávky.
Norsko podle prognózy NOD vytěží letos 120,4 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 2,9 procenta méně. Zhruba na této úrovni by těžba měla zůstat až do roku 2027, než nastane další pokles, a to na 110,8 miliardy metrů krychlových v roce 2029.
Pokud jde o produkci ropy v Norsku, očekává se, že zůstane letos v porovnání s loňským rokem zhruba na stejné úrovni, tedy 102,2 milionu metrů krychlových. To odpovídá přibližně 1,8 milionu barelů denně, ukázaly prognózy.
K roku 2029 se očekává pokles těžby ropy na 81,2 milionu metrů krychlových. NOD uvádí, že k zastavení očekávaného poklesu je zapotřebí další průzkum a investice do stávajících nalezišť a polí. „Bez investic nastane rychlá likvidace ropných aktivit,“ sdělil úřad.
Kritici však tvrdí, že politika zaměřená na pokračování průzkumu a nový rozvoj je v rozporu s mezinárodním závazkem Norska. To slíbilo, že sníží emise skleníkových plynů ze svého nejvíce znečišťujícího odvětví.
Mohlo by vás zajímat
26. říjen 2021
25. říjen 2021
26. říjen 2021
27. říjen 2021
27. říjen 2021
29. říjen 2021
29. říjen 2021
Komentáře (3)
Evropa by si měla dát za cíl maximální fosilní soběstačnost. Tzn. aby si vystačila pouze s tím co Norsko zvládne vytěžit. To znamená držet domácí uhlí než se postaví náhrady v JE a OZE. Je nesmysl zavírat domácí zdroje uhlí předčasně a zvyšovat nákupy fosilních zdrojů. Myslím, že kdyby do emisí z plynu i adekvátně započítala úniky metanu a energetickou náročnost LNG tak by uhlí vycházelo i lépe.
"To slíbilo, že sníží emise skleníkových plynů ze svého nejvíce znečišťujícího odvětví."
Typická pokrytecká Evropa. Lokálně vytěžený plyn prakticky hned lifrovaný do plynovodu je fujky fujky, ale frakovaný plyn z druhého konce zeměkoule, zkapalněný a týdny vezený ropnými tankery přes oceán má emise nulové, protože to není u nás, jako by atmosféra nad Evropou měla nějaké nepropustné přepážky či co.
Presne, jsem cim dal vuc presvedceny ze emisni povolenky jsou jen dalsi dane a zachrana planety je jen zasterka a pohadkka pro mene bystre.
Zkousi co jeste vydrzime, nic vic, nic min.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.