Úložiště jaderného odpadu má stát přes 100 miliard, vytipována jsou čtyři místa
Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR (Sněmovna dnes schválila zákon o úložišti jaderného odpadu, který jí v prosinci vrátil Senát, v původním znění):
– Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a ve vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
– SÚRAO má za úkol také hledat místo pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a poté na devět. V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v České republice vzniknout v jedné ze čtyř lokalit – Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.
– Uvažované vybudování úložiště má řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež nyní sdružuje přes tři desítky obcí a měst a několik spolků. V minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Platforma také žádá otevření dalších koncepčních možností nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného úložiště podle platformy existují další možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se podle platformy může stát jeho dlouhodobé skladování.
– Proti stavbě úložiště protestují také dotčené obce, například obce z lokality Hrádek na Jihlavsku se úložišti dlouhodobě brání s odkazem na to, že by mohly být poškozeny zdroje vody. Už v minulosti se obrátily na soudy, předloni ale například Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl jejich kasační stížnost směřující proti usnesení, kterým vláda v prosinci 2020 zúžila výběr možných lokalit na čtyři. Skupina obcí se pak ještě začátkem loňského roku obrátila na Ústavní soud (ÚS), ani u něj ale neuspěla.
– Koncem února 2023 podala SÚRAO žádosti o stanovení průzkumného území ve všech čtyřech vybraných obcích. V případě, že ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví (dosud se tak nestalo), zahájí správa geologický průzkum pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště. O nejvhodnější lokalitě by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028. Horniny v dotčených územích chce SÚRAO prověřit také pomocí vrtů do hloubky desítek i stovek metrů.
– Jako součást příprav na vybudování hlubinného úložiště SÚRAO provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukova na Vysočině laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se tam zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v podzemním prostředí. Stavba Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov začala v roce 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017.
– Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda. „Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR,“ stojí v koaliční smlouvě současné vládní sestavy. Ve smlouvě koalice také slíbila posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění úložiště. Návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, který upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních, schválila vláda loni v polovině ledna. Kabinet se tehdy shodl na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu.
– V polovině listopadu zákon schválila Sněmovna. Na rozdíl od vládní předlohy z něj ale poslanci vypustili ustanovení o tom, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem parlamentu. Kvůli tomu senátoři koncem prosince zákon vrátili zpět do dolní komory. Senát tehdy rovněž doporučil, aby vláda neměla možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno. Právo veta pro obce Senát odmítl, podobně jako Sněmovna.
– Dnes poslanci schválili zákon v původním sněmovním znění. O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu tak bude rozhodovat jen vláda.
– Loni v prosinci se členové Platformy proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu shodli na tom, že všechny čtyři zvažované lokality budou nadále postupovat společně. „Dohodli jsme se na komunikační strategii po přijetí zákona. Ze strany státu je navozený mylný dojem, že úložiště musí být v roce 2050, jinak nebudeme moci stavět jaderné elektrárny. To není pravda,“ řekl sekretář platformy Edvard Sequens. Nedávno také představitelé platformy vyjádřili obavy z toho, že s plánovanou výstavbou více jaderných bloků bude muset být úložiště větší, a výraznější tak budou i jeho negativní dopady.
– Letos v lednu se poprvé sešel nově ustavený poradní výbor expertů, který bude dohlížet na výběr finální lokality pro úložiště a který následně dá doporučení vládě. Mezi jeho členy jsou odborníci na obory souvisejícími s přípravou úložiště, například hydrogeologii, radiační ochranu nebo podzemní stavitelství, své experty mají možnost nominovat také obce a kraje.
– Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masivu, se podle předchozích informací odhadují na 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO do té doby přes 1,8 miliardy korun. Podobný problém neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se už úložiště buduje a země plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie.
– České úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Mohlo by vás zajímat:
Nechutne
Jaderný odpad není jen odpad z JE, ale také: Nemocniční odpad z radiologie, radioaktivní detektory (např.požár), hladinoměrové měření (CO60), některé komponenty přístrojů, atd.
Takže už nikdy v životě nepůjdete na CT, když je podle Vás odpad nechutný?
Toho ostatního je nepoměrně méně a dokáže se ukládat stávajícím způsobem např. v bývalých dolech na uran. Odpad stávajících JE je třeba využít v nových technologiích na využití zbytkové nevyužité energie aspoň pro tu tepelnou a v konečný minimalizovaně neškodný odpad ukládat v těch uranových bývalých dolech. Každopádně pokud možno a ono by to šlo, nestavět další jaderné kontraversní monstra, kterých za 30 let nebude potřeba, když půjdeme cestou Rakouska a Německa.
1) Toho ostatního je naopak co do objemu nepoměrně více, nízko a středněaktivní odpady představují 90 % objemu všech radioaktivních odpadů.
2) Vyhořelé palivo se taky dokáže ukládat stávajícím způsobem.
3) Budete si muset vybrat, jestli chcete "využití zbytkové nevyužité energie" nebo jít "cestou Rakouska a Německa", obojí současně není možné. Tedy ne že by na vašem výběru záleželo...
S trochou ironie navrhuji v případě budování trvalých úložišť přestat používat pojem "vyhořelé palivo", protože tím sny o větším využití končí a shodnout se na termínu odpad. Popelu z uhlí se také neříká "vyhořelé palivo" i když je to pojmenování pravdivé.....
To byste nejdřív musel bez trochy ironie změnit atomový zákon, Josefe, v něm jsou totiž pojmy vyhořelé palivo a radioaktivní odpad jednoznačně rozlišené. Vyhořelé palivo je „ozářené jaderné palivo, které bylo trvale vyjmuto z aktivní zóny jaderného reaktoru“, aby se z něj radioaktivní odpad stal, musí jej za něj nejdřív prohlásit původce odpadu nebo SÚJB. Ale pokud se vám termín vyhořelé palivo nelíbí, můžete používat anglický ekvivalent "spent fuel" neboli použité palivo.
Pane Emile, "ironie"
To jste už psal, Josefe, nemusíte to opakovat.
Bývalé doly na uran jsou povětšinou zatopené a tedy nevyužitelné. Taky požadavky na skálu pro úložiště jsou poněkud jiné, než poskytuje většina dolů.
Využití "vyhořelého" paliva je samozřejmě na pořadu dne a nepotřebovali bychom trvalé úložiště, kdybychom využili nabídky ruského TVELu na odběr jejich použitých palivových článků. Rusové jsou schopni vyrobit z použitého (a částečně vyzářeného) paliva nové palivo MOX nebo REMIX, použitelné ve stávajících reaktorech. V množivých reaktorech typu BN nebo BREST se bude nové palivo rovnou vyrábět.
Než se využije všechno "vyhořelé" palivo, lze očekávat nové typy reaktorů řízených vnějším zdrojem neutronů, které využijí i v současných reaktorech nepoužitelné radioizotopy. Je to rozhodně pravděpodobnější, než vynález nějakého perpetua mobile nebo jiného svatého grálu antiatomistů a OZEášů.
Bývalé doly na uran jsou povětšinou zatopené a tedy nevyužitelné. Podívejte se do Příbrami nebo Jáchymova. Taky požadavky na skálu pro úložiště jsou poněkud jiné, než poskytuje většina dolů.
Využití "vyhořelého" paliva je samozřejmě na pořadu dne a nepotřebovali bychom trvalé úložiště, kdybychom využili nabídky ruského TVELu na odběr jejich použitých palivových článků. Rusové jsou schopni vyrobit z použitého (a částečně vyzářeného) paliva nové palivo MOX nebo REMIX, použitelné ve stávajících reaktorech. V množivých reaktorech typu BN nebo BREST se bude nové palivo rovnou vyrábět.
Než se využije všechno "vyhořelé" palivo, lze očekávat nové typy reaktorů řízených vnějším zdrojem neutronů, které využijí i v současných reaktorech nepoužitelné radioizotopy. Je to rozhodně pravděpodobnější, než vynález nějakého perpetua mobile nebo jiného svatého grálu antiatomistů a OZEášů.
Bývalé doly na uran jsou povětšinou zatopené a tedy nevyužitelné. Taky požadavky na skálu pro úložiště jsou poněkud jiné, než poskytuje většina dolů.
Využití "vyhořelého" paliva je samozřejmě na pořadu dne a nepotřebovali bychom trvalé úložiště, kdybychom využili nabídky ruského TVELu na odběr jejich použitých palivových článků. Rusové jsou schopni vyrobit z použitého (a částečně vyzářeného) paliva nové palivo MOX nebo REMIX, použitelné ve stávajících reaktorech. V množivých reaktorech typu BN nebo BREST se bude nové palivo rovnou vyrábět.
Než se využije všechno "vyhořelé" palivo, lze očekávat nové typy reaktorů řízených vnějším zdrojem neutronů, které využijí i v současných reaktorech nepoužitelné radioizotopy. Je to rozhodně pravděpodobnější, než vynález nějakého perpetua mobile nebo jiného svatého grálu antiatomistů a OZEášů.
ps. - to slovo je "kontrOversní".
Nechutne je to, ze obce nemaji pravo veta. Pokud to nekde ma byt, tak se ma stat s obcemi dohodnout (vyrovnat se s nimi) a ne jim tohle pravo uprit a da to tam na silu.
Mnohem raději bych měl za domem trvalé úložiště než: uhelný důl, uhelnou elektrárnu, větrnou farmu, solarní park či bioplynovou stanici. Věřím, že dotčené obce budou patřičně kompenzované a uložený odpad bude na dlouhé staletí bezpěčně uložen. Ještě by mě hřálo u srdce, kolik importovného plynu od pochybných režimů tento uložený odpad ušetřil.
Kdyz obce nemaji moznost to odmitnout, tak logicky zadnou kompenzaci nedostanou. Presne o to jde.
Kompenzace jsou jasně definované v atomovém zákoně a obce je dostávají už teď.
A kolik to je? Jednorazove pro jednu obec 60micu, to je trochu sranda. Prave o tom to je, stat to nema sikanozne tlacit shora, ale s obcemi jednat a dat to tam, kde se s obci dohodne.
1) Už teď bylo obcím proplaceno 203,8 mil. Kč.
2) Jednorázový příspěvek 60 milionů za stanovení chráněného území není zdaleka jediný poplatek, další poplatky se odvíjejí např. od velikosti chráněného území nebo objemu uloženého odpadu. Podrobně je výše příspěvků rozepsaná na stránkách SÚRAO. Jen do roku 2050 dostane finální lokalita vyšší stovky milionů Kč. Pořád málo?
surao. cz/prispevky-obcim/
Pod tento článek jednoznačně patří čerstvá aktualita z Fukušimy. Myslím, že obce s trvalým úložištěm JE odpadu tato zpráva naplní čirým optimismem:
Dnes ráno uniklo z Fukušimy 5,5 tuny radioaktivní vody. Obsah radioaktivních látek ve vodě je 22 miliard becquerelů při maximálním přípustném množství pro vypouštění do životního prostředí 1,5 tisíce becquerelů. Došlo tak k překročení limitu o neuvěřitelných 15.000.000 krát. "Dobře JE"
Limit není 1,5 tisíce becquerelů ale 1,5 tisíce becquerelů na litr, takže nedošlo k překročení limitu 15.000.000 krát ale 2667×. Neuniklo to z Fukušimy ale z jedné nádrže v areálu, voda se rozlila vedle nádrže a areál elektrárny vůbec neopustila. 5,5 tuny je zhruba obsah běžného nafukovacího zahradního bazénu.
Když bylo přiznáno 1000 mld., tak mezi řádky můžeme číst, že to bude 500 mld. a potom to 100 000 let pozorovat, jestli to vydrží neporušeno.
Počítá se s provozem 100 let a ne 100 tisíc let. Doporučoval bych zjistit si aspoň základní fakta. Pak třeba přestanete psát nesmysly o tom co údajně "můžete číst mezi řádky".
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se