Vodíkové autobusy v MHD v Ústí nad Labem v nejbližší době nebudou

Vodíkové autobusy v Ústí nad Labem v nejbližší době nebudou. Krajské město nebude realizovat projekt zavádění vodíkové mobility, na který chtělo žádat o podporu z programu Spravedlivá transformace, ekonomicky by se nevyplatil. ČTK to řekl primátor Petr Nedvědický (ANO).

Cílem projektu bylo snížení negativních dopadů na životní prostředí, které vytváří provoz veřejné hromadné dopravy. Dopravní podnik měl pořídit 20 vodíkových autobusů, v plánu byla výstavba čerpací stanice a rekonstrukce servisního zázemí. Město počítalo s dodávkami vodíku vyprodukovaném v ústecké Spolchemii.

„Projekt jsme kvůli rozhodnutí o typu (podporovaného) vodíku, který vydala Evropská komise, museli pozastavit,“ uvedl primátor.

Vodík se označuje různými barvami. Zelený se vyrábí štěpením vody pomocí elektrolýzy. Veškerá potřebná energie pochází z obnovitelných zdrojů. Růžový se získává elektrolýzou pomocí elektřiny a tepla z jaderných elektráren, což je případ vodíku ze Spolchemie. Projekt s využitím tohoto typu vodíku by nezískal podporu z Evropské unie.

Vliv na pozastavení projektu měla podle Nedvědického i deklarovaná cena suroviny. „Existuje jeden závazný dokument, což je vládní strategie rozvoje vodíku, ve kterém je definováno, že kilo vodíku v roce 2030 bude stát průměrně čtyři eura (asi 100 Kč). Ale ani my bychom nebyli schopni zajistit při využití místního zdroje ze Spolchemie cenu šest až osm eur. Pro nás by to bylo absolutně ekonomicky nevýhodné, navíc bychom ohrožovali představenstvo a dozorčí radu dopravního podniku, pokud bychom šli do rizika, že budeme nakupovat vodík od našeho výrobce, ale daleko dráž než evropský,“ řekl primátor.

Projekt vodíkové mobility v Ústí nad Labem byl rozdělen do čtyř částí, a to výstavba plnicí stanice H2, nákup vodíkových autobusů s palivovými články, rekonstrukce haly oprav a výstavba čisticí a komprimační stanice. Vodík vzniká ve Spolchemii jako vedlejší produkt při výrobě chloridu sodného a chloridu draselného pomocí membránové elektrolýzy. Náklady na projekt se odhadovaly na miliardu korun, dotace z EU měla činit podle informací na webu Ústeckého kraje zhruba 848 milionů korun.