Německý výrobce bateriových úložišť Sonnen míří do insolvence. ČEZ svůj podíl zpeněžil včas

Německý výrobce bateriových úložišť Sonnen GmbH podal insolvenční návrh, a to pouhé dva měsíce poté, co jej od energetického koncernu Shell převzal investor Tiven. Společnost, která patřila k průkopníkům domácích bateriových úložišť a jejich agregace do virtuálních elektráren, se potýkala s prudkým poklesem tržeb, vysokými ztrátami a rostoucí konkurencí asijských výrobců. Český ČEZ přitom patřil mezi její první investory. Svůj podíl však prodal již v roce 2019, kdy Sonnen převzal Shell.

Od výrobce domácích baterií k virtuální elektrárně

Společnost Sonnen vznikla v roce 2010 v bavorském Wildpoldsriedu. Jejími zakladateli byli Christoph Ostermann a Torsten Stiefenhofer. Původně se zaměřovala především na vývoj a výrobu bateriových úložišť pro domácnosti s fotovoltaickými elektrárnami. Sonnen bateriové články nakupovala od externích dodavatelů a ve vlastních závodech z nich kompletovala úložné systémy. Jejich prostřednictvím mohli majitelé solárních panelů ukládat přebytečnou elektřinu a využívat ji v době, kdy jejich elektrárna nevyráběla.

Ambice společnosti však postupně přesáhly samotný prodej baterií. Sonnen začala rozvíjet také digitální energetické služby a vyvinula vlastní software pro řízení baterií a jejich agregaci do tzv. virtuálních elektráren. V rámci projektu SonnenCommunity propojovala domácí bateriová úložiště do jednoho systému, který umožňoval koordinovat jejich provoz a využívat jejich flexibilitu.

Jednotlivá úložiště tak mohla společně poskytovat služby elektrizační soustavě a přispívat k vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Sonnen se tím zařadila mezi průkopníky decentralizované energetiky a tzv. poskytování flexibility, která vedle výroby a ukládání elektřiny staví také na inteligentním řízení její spotřeby.

Investice ČEZ a následné převzetí Shellu

Mezi první významné investory Sonnen patřila česká Skupina ČEZ. Ta do společnosti vstoupila v roce 2015 prostřednictvím svého fondu rizikového kapitálu Inven Capital. Sonnen se stala vůbec první investicí tohoto fondu, který se zaměřuje na technologické společnosti působící v oblasti moderní energetiky.

Investice odpovídala tehdejší strategii ČEZ hledat příležitosti v decentralizované energetice a nových energetických službách. Obě společnosti tehdy připravovaly také pilotní projekty, které měly propojit technologie Sonnen s aktivitami české energetické skupiny.

V únoru 2019 prodal Inven Capital svůj podíl společnosti Shell, která současně odkoupila podíly dalších investorů a získala nad Sonnen kontrolu. Pro ČEZ šlo o první úspěšný exit fondu Inven Capital. Podle pololetní zprávy ČEZ za rok 2019 dosáhla prodejní cena přibližně dvojnásobku pořizovací hodnoty podílu.

Shell chtěl prostřednictvím Sonnen posílit své aktivity v oblasti decentralizované energetiky a propojit výrobu bateriových úložišť s energetickými službami. V září 2023 však začal hledat kupce. K prodeji nakonec došlo až v srpnu 2026, kdy společnost převzal investor Tiven, rodinná investiční kancelář Gerta Purkerta, spoluzakladatele investiční společnosti Aurelius.

Prudký pokles tržeb a konkurence z Asie

Od roku 2024 zaznamenala Sonnen prudký pokles tržeb a vysoké provozní ztráty. Podle údajů citovaných německými médii klesly konsolidované tržby skupiny ze 443 milionů eur v roce 2023 na 198,9 milionu eur v roce 2024. EBITDA přitom v roce 2024 dosáhla ztráty 188,7 milionu eur. V roce 2025 se ji podařilo snížit na 52,2 milionu eur, společnost však zůstávala ve výrazné ztrátě.

Samostatná účetní závěrka dceřiné společnosti Sonnen GmbH ukazuje ještě výraznější propad jejího vlastního hospodaření. Tržby této společnosti klesly z 264 milionů eur v roce 2023 na 78,4 milionu eur v roce 2024 a její čistá ztráta dosáhla 107 milionů eur.

Významnou roli sehrál rostoucí konkurenční tlak. Německý trh domácích bateriových úložišť začali stále výrazněji ovládat asijští výrobci, například BYD, Huawei nebo Sungrow. Ti dokázali nabízet produkty za nižší ceny, což vytvářelo tlak na marže evropských výrobců. Problémy přitom nepostihly pouze Sonnen, ale také další německé společnosti působící v tomto segmentu.

K finančním obtížím mohla přispět rovněž nákladná mezinárodní expanze a rozvoj širokého portfolia energetických služeb. Sonnen totiž nebudovala pouze výrobní kapacity, ale také digitální infrastrukturu a zahraniční obchodní aktivity. Podle německého deníku F.A.Z. mohla být právě nákladnost zahraniční expanze jedním z faktorů, které společnost zatížily. Americká část přitom vykazovala růst a je nadále profitabilní.

Ani nový investor nedokázal insolvenci zabránit

Shell začal hledat kupce pro Sonnen již v září 2023, tedy ještě před výrazným propadem hospodářských výsledků vykázaným za rok 2024. Rozhodnutí zapadalo do širší změny strategie britského koncernu pod novým vedením generálního ředitele Waela Sawana. Shell se v té době stahoval z některých aktivit zaměřených na koncové zákazníky, například prodal maloobchodní prodej elektřiny a plynu v Německu a Velké Británii společnosti Octopus Energy. Nové vedení současně zdůrazňovalo důraz na výkonnost, disciplínu a zjednodušování podnikání. Konkrétní důvod, proč se rozhodlo prodat právě Sonnen, však Shell veřejně nespecifikoval.

V době oznámení záměru prodat Sonnen přitom její hospodářské výsledky ještě nevykazovaly propad, který přišel až v následujícím roce. Handelsblatt tehdy odhadoval tržby společnosti za rok 2023 na přibližně 450 milionů eur a její možnou prodejní hodnotu na 1,35 až 1,8 miliardy eur. Prodejní proces se nakonec protáhl téměř na tři roky.

Novým vlastníkem se v srpnu 2026 stal investor Tiven, který chtěl společnost restrukturalizovat. Insolvenční návrh však přišel již přibližně dva měsíce po dokončení transakce. Dne 22. října 2026 požádala o zahájení insolvenčního řízení německá společnost Sonnen GmbH, a to v režimu vlastní správy. Ten umožňuje dosavadnímu vedení pokračovat v řízení podniku pod dohledem insolvenčního správce. Insolvenční návrh se nevztahuje automaticky na další podniky skupiny.

Podle informací deníku Handelsblatt se počítá s pokračováním stávajícího zákaznického byznysu a servisu pro více než 150 tisíc zákazníků. Řada zahraničních dceřiných společností má být naopak zrušena nebo by měla projít vlastním insolvenčním řízením. Plánované změny se měly týkat například aktivit ve Velké Británii a Itálii, zatímco americké podnikání by mělo pokračovat prostřednictvím nově založené společnosti. Není však jasné, jak dlouho bude zákaznický servis v insolvenčním řízení zajištěn. Nejistá je také budoucnost dobrovolných záruk výrobce, jejichž uplatnění může být insolvencí komplikováno.