ERÚ přispěje k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce

Pracovní skupina pro oblast regulace cen tepelné energie sestávající se ze zástupců ERÚ, MPO, odběratelů, dodavatelů a výrobců tepla, která se již potřetí sešla na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ), řešila mimo jiné větší uplatnění zemního plynu v tuzemském teplárenství a další související témata.

Transformace teplárenství – význam zemního plynu

ERÚ, který letos v červnu představil nově nastavené zásady regulace pro oblast elektroenergetiky a plynárenství, od kterých si slibuje ušetření několika miliard korun spotřebitelům, předpokládá v následujících letech rozsáhlou transformaci teplárenství.

Z tohoto důvodu ERÚ přivítal memorandum mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a Teplárenským sdružením ČR (TS ČR), které podporuje odklon českých tepláren od uhlí, související dekarbonizaci odvětví a přechod k čistším zdrojům energie, včetně zemního plynu.

Místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, Frans Timmermans, na přelomu května a června připustil důležitost zemního plynu při přechodu k zelené energetice, když prohlásil, že ačkoli se snaží EU projektům založených na fosilních palivech vyhnout, v některých odvětvích bude zemní plyn nutné využívat při přechodu od uhlí k energii z OZE.

„Debata okolo budoucnosti teplárenství je v posledních letech velmi vypjatá. Jsem rád, že se do hry vrací věcné argumenty a racionální plány. Pro spotřebitele, a tedy i pro Energetický regulační úřad, je zásadní především dlouhodobá udržitelnost soustav zásobování teplem,“ prohlásil Rostislav Krejcar, člen Rady ERÚ, kterému v červenci letošního roku končí mandát. „Opačný přístup by mohl vést k rozpadu teplárenských soustav, což by nevyhnutelně mělo negativní dopady jak na rodinné rozpočty, tak na celé hospodářství i životní prostředí. Systémové řešení předpokládá definici jasných pravidel a nastavení vyváženého palivového mixu pro teplárenství je jedním z nich,“ dodal.

Budoucí strategie rozvoje

ERÚ dle svého tiskového prohlášení na jednáních deklaroval, že je připraven přispět k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce. Kromě podpory změn v oblasti paliv a většího důrazu na využití plynu, biomasy a odpadů připravuje úřad také další kroky, které mají posílit konkurenceschopnost odvětví.

Dle Krejcara se zvažuje například částečná deregulace a větší zapojení trhu, od kterého si slibuje potenciální zlevnění tepla pro spotřebitele s odkazem na zkušenosti zahraničních kolegů.

Teplárenství pod tlakem cen povolenek CO₂

Počátkem ledna letošního roku vešlo v platnost snížení DPH u tepla z 15 % na 10 %, výraznější pokles cen tepla ovšem nepřineslo. Teplárnám totiž, především z důvodu výrazného růstu cen povolenek CO₂ v uplynulých letech, strmě vzrostly provozní náklady a snížení sazby DPH jim umožnilo udržet stávající ceny tepla.

Dle předsedy výkonné rady TS ČR, Tomáše Drápely, zaplatily v roce 2017 teplárny za povolenky 1,5 miliardy Kč, v loňském roce to mělo být, dle tehdy aktuálního odhadu sdružení, 8,7 miliard Kč, pro letošní rok pak odhad činil 13 miliard Kč.

Povolenky CO₂ zažívají v letošním roce, alespoň z pohledu ceny, turbulentní rok. V březnu se obchodovaly pod 15 EUR/t, aby se v červenci dostaly na více než desetileté maximum a cenu nad 30 EUR/t.

Následující kroky ERÚ

ERÚ nyní připravuje cenové rozhodnutí pro teplárenský sektor na příští rok.  Konkrétní parametry mají být představeny a dány do veřejného konzultačního procesu v průběhu srpna.

„Ačkoliv cenová rozhodnutí nejsou sama o sobě dokumentem dlouhodobé strategické povahy, na strategická rozhodnutí navazují, pomáhají je naplňovat. Právě souhra jednotlivých institucí státní správy, provozovatelů tepláren, zástupců plynárenství a dalších je klíčová pro naplnění scénáře přechodu teplárenství z uhlí na ostatní zdroje,“ nechal se slyšet Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.