Domů
Teplárenství
Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice
Biomasa
Zdroj: PSNH / Creative Commons / CC BY-ND 2.0

Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice

Teplárenství
34 komentářů
21. červen 2020, 07:32
ČTK

Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.

Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. „Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,“ uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.

Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.

Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.

Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.

Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):

2019201820172016201520142013201220112010
výnosy198.413189.487200.307196.507197.636188.270208.676212.339215.972253.041
náklady200.981186.411187.921189.467190.425177.593198.012200.041204.018238.732
zisk před zdaněním-1309381415.2598475721010.67810.66412.29811.95414.308

Zdroj: Teplárna Písek

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
petr
21. červen 2020, 16:01

Základní problém teplárenství je cena 644 Kč/GJ při dnešní ceně zemního plynu cca 140 Kč/GJ je prostě mimo mísu.

Investovat do kotle na biomasu je pak úplná kravina, jen to dále zdraží teplo....

je jen otázkou kolik SBD se od CZT odpojí a udělají si vlastní kotelnu na plyn či tepelná čerpadla...

Pak průměrná cena zase povyroste...

Martin Hájek
21. červen 2020, 19:29

Jasně, pane Petře, tak ten plyn za těch 140 pro maloobchod někde kupte... A samozřejmě teplo není jen cena plynu. To je jako říkat, že chleba dovezený k vám domů nemá být dražší než mouka na jeho výrobu.

Karel
21. červen 2020, 23:34

Pokud jsem nepočítal blbě, platím v plynu cca 360 Kč/GJ a to mám dvouletou smlouvu z dob vysokých cen, takže pořád je cena jinde. Platil jsem cca 36000 za 28 MWh. Ale je možný že se pletu :-)

Martin Hájek
22. červen 2020, 01:57

Ano, to máte správně, ale je to jen cena toho plynu, ne finální dodávky tepla. Ten kotel jste musel koupit, vydrží tak 15 let, k tomu opravy, údržba, revize, spotřeba elektřiny atd. Jak už jsem psal, nejde porovnávat velkoobchodní cenu mouky s cenou chleba, který vám přivezou až domů.

Energetik 007
22. červen 2020, 06:10

V Praze už je koncová cena např. Praha 4 Háje CZT 960Kč/GJ a kousek vedle z plynové kotelny kolem 600GJ.

Jan Veselý
22. červen 2020, 07:15

To všechno se vejde do nějakých 40-50 Kč/GJ. Plynové kotle jsou levné a i té elektřiny za tak moc nežerou. Provozovatelé CZT by se nad sebou měli zamyslet, ty ceny, co si účtují, jsou nehorázné. Ani placení si lidí, kteří vynýšlejí důvody, proč to "tak musí být" a "že to tak hrozně drahé zase není" ten problém nezamaskuje.

Martin Hájek
22. červen 2020, 08:41

Pane Veselý, tak běžte do toho a začněte v tom podnikat, určitě vyděláte. Za Vašich 40-50 Kč GJ totiž nikdo nenabízí ani provoz domovní plynové kotelny, natož její pořízení a anuitu.

Jaroslav Studnička
22. červen 2020, 08:58

Samozřejmě určitý rozdíl v ceně dělá taky daň z plynu a emisní povolenky. Se zavedením daně z plynu pro domovní kotelny se již koketuje. Jak to bude vypadat s emisními povolenkami do budoucna zatím nikdo myslím neví...

Josef
22. červen 2020, 08:31

problém CZT je ten, že musí dimenzovat síť i zdroje na špičkovou spotřebu, která přijde jednou za x let a tím celkovou neefektivitu výroby kdy produktivita práce třeba přes léto je tristní, ale zákazník to platí, dále pak ztrátovost sítí a jejich drahá údržba. Celkově je účinnost vytápění CZT také nižší, než při výrobě el. energie a využití tepelného čerpadla. Stát CZT tvrdě prosazuje většinou pomocí demagogických argumentů - typu ekologie což je naprostý nesmysl a také je znevýhodněn provoz tepelných čerpadel pro velké bytové domy. Ve výsledku miliony lidí platí za vytápění svých bytů prakticky dvojnásobek než by platily, kdyby měli tepelné čerpadlo nebo vlastní plynovou kotelnu, do budoucna bude tento nepoměr dále růst, protože teplárny budou muset přestat využívat levné uhlí a přejdou na drahý plyn nebo biomasu v lepším případě na odpad.

Martin Hájek
22. červen 2020, 08:38

Pane Josefe, a vy si myslíte, že ostatní sítě se na špičkovou spotřebu dimenzovat nemusí? Pokud je soustava zásobování teplem s kogenerací, tak je tamní dodávka tepla výrazně účinnější, než v případě kombinace výroby elektřiny a tepelného čerpadla. To je fyzika, pane Josefe. Kdyby to tak nebylo, tak máte perpetuum mobile jak vyšité. Jak je znevýhodněn provoz tepelných čerpadel pro bytové domy víte asi jen vy sám. Já vím jen o tom, že je stále výrazně zvýhodněn proti jiným odběrům elektřiny. Zbytek raději nebudu komentovat.

Carlos
22. červen 2020, 20:15

Pane Hájku,

nechci se Vám do toho moc míchat, ale pokud budou mírnější zimy, budeme mít PPE a účinností >55% a tepelná čerpadla která budou mít topný faktor 3-4, v průměru, tak by se mělo jednat o systém, který bude účinnější než teplárenská kogenerace, Na jednotu užitečné práce sice vypustíme do prostředí 1 jednotku tepla, ale z toho samého prostředí odčerpáme 3-4 jednotky tepla. Takže pokud odhaduji správně to pozitivně vychází.

Martin Hájek
22. červen 2020, 21:08

Milý Carlosi, vidím, že jste typický produkt moderní doby, termodynamikou zcela nepoznamenaný, zato se přímo hemžíte novými technologiemi. Tedy vězte, že teplárny budou při dnešním tlaku na ten paroplyn přecházet také. Bude stále efektivnější i u paroplynu využít teplo, než polovinu energie vypustit do vzduchu. Kogenerace funguje přesně opačně než tepelné čerpadlo, ale je účinnější. Na nízkotlakém dílu turbíny proti jednomu dílu výroby elektřiny získáte 5 dílů tepla. Tedy fakticky máte "tepelné čerpadlo" s topným faktorem 5, které navíc není závislé na počasí. To je ta stará, nudná a nemoderní a nezelená kogenerace. Zkuste se nad tím zamyslet.

Josef
22. červen 2020, 21:44

Máte pravdu je to fyzika, když spálíte v teplárně k kogeneračním cyklu palivu je účinnost max. 80% , dalších zhruba 5% jsou ztráty. Takže máme výtěžnost 75% primárního paliva. Poměr mezi teplem a el. energií je 5:1 takže rozdělení je následující 25% ztráty, 15% el.energie a 60% teplo. když vezmu tepelní čerpadlo s cop 3 pak z těch 15% udělám 45% +60% teplo to máme tedy 105% procent využití energie primárních paliv. Pokud to samé palivo použiji v moderní elektrárně s účinností 43% s tepelným čerpadlem cop 3 mám využití primárního paliva 129%. Pokud si to podělíte získáte tedy při systému výroby el. energie ve spolupráci s tepelným čerpadlem asi o 23% energie více než v kogeneraci - Fyzika je fyzika pane Hájek a perpetuum mobile do toho netajete to je normální termodynamika. Jak jsou znevýhodněná tepelná čerpadla pro bytové domy - no jednoduše. Máte nějaký paušál za jistič. Za 16A platíte polovinu než za 32A jenže pak to už stoupá s exponentem, ale nejlepší je příklad jedinná možná sazba, kterou dostanete je D57d za 16A jistič zaplatíte 189 kč měsíčně, za 32A jistič zaplatíte 377kč tedy 2 násobek, ale když chcete 125A tj pouze 3,9x tolik pak byste měl zaplatit asi 1472 kč jenže regulační úřad za tento jistič požaduje 6741kč měsíčně bez DPH = cca 98 000 ročně včetně daně jen za paušál, takže malé bytovka někde na vesnici, si bez problémů pořídí TČ s 32A jističem, ale 4x větší bytový dům ve městě napojený na CZT by musel ročně zaplatit téměř 100 000 za paušál pro tepelné čerpadlo

zde rozhodnutí ERU strana 36

http://www.eru.cz/documents/10540/5228943/ERV9_2019.pdf/01aeb0a1-1973-4ba7-8830-5f2ba549bfb2

76,5 tisíce ročně na víc je slušná částka a za 20 letou životnost TČ je to 1,53 mil korun to je určitě více než kolik stojí kompletní rekonstrukce tepelného čerpadla s prodloužením životnosti o dalších 20 let.

Jinak znevýhodnění je naprosto nesmyslné velké TČ zatíží sít přesně 4x více než malé, ale paušál vzroste 18x. Takže opět někteří jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější a o tom to je....

Carlos
23. červen 2020, 09:17

Pane Hájku,

buď si nerozumíme v úvaze nebo nevím, ale parní turbínu za tepelné čerpadlo považovat nelze.

V systému s PPE vezmeme palivo, které obsahuje dva díly energie, jeden jde do vzduchu, jeden jde do elektrické sítě. Napájíme tím TČ, které ale ze vzduchu vezme na 1 díl elektrické energie 3-4 díly tepla. Pořád tím získáváme 2-3 díly tepla navíc. I kdyby ale platilo že ten 1 díl elektřiny je jeden z těch 3-4 které dodá do domu, budeme pořád s ním o 1-2 díly nad počtem dílů energie spálených v palivu. Teplárna bude mít na výstupu jen stejný počet dílů energie jako se do ní přivede. Tím pádem nemůže kogenerace překonat účinnost TČ, protože TČ si ze vzduchu jednak vezme ten jeden díl který do něj vypustila elektrárna jako odpad, tak dalších několik, které tam jsou k dispozici.

Samozřejmě můžeme natahovat řetězec přes to že ve vzduchu budeme počítat že je to teplo které uniklo z budov vytápěných teplárnou... Ale to pak musíme uvažovat už i teplo uniklé ze spalovacích motorů a technologických procesů, živých tvorů, několikrát již přečerpané přes TČ... Proto si ale musíme stanovit zarážku pokud se bude ten řetězec zkoumat. Jinak se dostaneme do nekonečné smyčky.

A perpetuum mobile to nebude z jednoho prostého důvodu, tu elektřinu vyrábíme na strojích s tepelným spádem stovek stupňů, TČ překonává spád jenom v desítkách stupňů.

Martin Hájek
23. červen 2020, 18:12

Milý Carlosi, termodynamice nerozumíte, tak Vám to zkusím vysvětlit selským rozumem. Kdyby platilo to, co píšete, a tepelné čerpadlo bylo lepší než kogenerace, tak by šlo na odpadní teplo z té turbíny nasadit tepelná čerpadla a postupně přečerpat to teplo zpátky na vstupní teplotu turbíny a přitom bychom získali navíc energii. Tomu se říká perpetuum mobile a jak víme, tak to neexistuje. V té turbíně to funguje tak, že se vzdáte 1 MWh elektřiny (vyrobíte méně elektřiny) a získáte 5 MWh využitelného tepla o teplotě 120 °C oproti teplotě kondenzátoru 30 °C. To má stejný efekt, jako když tepelné čerpadlo spotřebuje 1 MWh elektřiny (je jedno, jestli se elektřina nevyrobí nebo spotřebuje), ale dodá jen 3 MWh tepla. K panu Josefovi - pokud 1 MWh z elektrárny s účinností 43 % dodáte bez ztrát v síti do tepelného čerpadla s COP 3, tak získáte účinnost využití primárního paliva 129 %. Je tu ale podstatně lepší strategie. Když odeberte teplo z nízkotlakého dílu turbítny tak, že výroba elektřiny klesne o 1 MWh, tak získáte navíc 5 MWh využitelného tepla. Tu 1 MWh musíte vyrobit v jiné uhelné elektrárně s účinností 43 %. Ovšem celkové zlepšení využití primárního paliva je potom stejně vypočteno 215 %. Kogenerace tedy vítězí, marná sláva :-)

Martin Hájek
23. červen 2020, 18:21

P.S. Ještě k tepelným čerpadlům pro pana Josefa. Ono je to přesně obráceně. Tedy nikoliv že velká tepelná čerpadla jsou znevýhodněná, ale ta malá jsou velmi zvýhodněná. Celý zvláštní tarif pro tepelná čerpadla je navíc úplný nesmysl. Z pohledu elektrické sítě není žádný rozdíl mezi tepelným čerpadlem a přímotopem, respektive tepelné čerpadlo je z pohledu sítě horší, protože nemusí blokovat kompresor v době vysoké poptávky na rozdíl od přímotopu, který blokovaný je. Takže asi tak je to s tou diskriminací.

Keb
22. červen 2020, 10:17

Nás panelák má vlastní plynovou kotelnu. Družstvo nakupuje plyn v holportu s dalšími družstvy a předseda se placal po rameni, že několik let po sobě dokázali za plyn vyhandlovat vzdy nižší cenu než rok předtím. Úspora oproti centrální kotelně obrovská...

Martin Hájek
22. červen 2020, 12:57

Tak zkuste dohledat opravdu všechny náklady, které vás to teplo stojí a možná budete překvapen. Malá nápověda - režie domu a fond oprav.

Jaroslav Studnička
22. červen 2020, 13:00

Dále také osvobození od daně z plynu a emisních povolenek...

Energetik 007
22. červen 2020, 07:03

Do Písku vozí štěpku 20t kamiony z 80km vzdálené Šumavy o vlhkosti 55% skutečná vlhkost v tomto období je 60-70% což je na hranici udržení hoření a výhřevnosti tak 7MJ/kg.

Tak že 55000 tun uhlí po kolejích bude nahrazeno 110000 tun štěpky v kamionech takže jeden kamion za dvě hodiny to je tedy ekologie

Nemají krytou skládku a štěpka hoří jen díky tomu že k tomu míchají bůhvíco...

V Písku budou mít nejdražší teplo v ČR hned po Praze.

Energetik 007
22. červen 2020, 07:35

Provozovatelé CZT mají jediný zájem dividendu:

Veolia 0,5 mld Kč, Praha Křetínský 0,75 mld Kč.

Slavomil Vinkler
22. červen 2020, 08:49

Myslím, že každý podnikatel podniká za účelem zisku. Žádný zdroj jsem ještě neviděl jako zdroj EE, Tepla, ... provozovaný neziskovou, dotovanou organizací.

Energetik 007
22. červen 2020, 09:57

Ale nemusí mlaskat jako Křetínský nebo MVV energie

Jan Veselý
22. červen 2020, 10:45

Ono existuje takové americké přísloví: "Hogs get fat, pigs got slaughtered." Pokud nejste dostatečně zběhlý v hovorové angličtině:

"Hungry as a hog" - hladový jak vepř.

"Greedy as a pig" - hamižný jak prase.

Martin Hájek
22. červen 2020, 08:34

A jak vy to všechno víte, když ten kotel na biomasu v Písku ještě ani nestojí...

Energetik 007
22. červen 2020, 09:55

Štěpku s uhlím z otevřené skládky pálí v kotelně bývalého Jitexu.

Vy si snad myslíte, že štěpka vytěžená v lese a ponechaná na hromadě převezená do teplárny zase jen na hromadu z původních cca 50% vyschne, při počasí jaké bylo posledních 14 dní.

Ještě nedávno platilo že CZT je cenově výhodnější než plyn... Dnes nee.

Nejdražší teplo je tam kde investovali do drahých technologií (Jablonec, Liberec, Praha) je teplo dražší než z přímotopů. Prahu resp. ČEZ dalších asi 15 mld Kč investic čeká, těším se jak se budou zase připojovat blokové kotelny u kterých nestačili zbourat komín.

petr
22. červen 2020, 15:07

Jen pro Vaši informaci - kotelna v Jitexu spalovala biomasu (štěpku), která byla skladovaná nekrytá. Tato kotelna ale je již hodně let mimo provoz. Nepatřila teplárně, ale teplo do CZT dodávala. Samotná Teplárna Písek spaluje ve svém areálu spolu s uhlím i biomasu, jestli je krytá nevím.

Otázka budoucnosti CZT je podle mého dost otevřená a bude záležet na mnoha faktorech. Máte pravdu v tom, že v následujících letech bude plyn asi levnější. Ale v okamžiku, kdy je velká část města zasíťovaná nově rekonstruovanými teplovodními rozvody (už několik let probíhá přechod z parovodu na horkovod), se mi představa odpojování velkých odběratelů od CZT moc nelíbí. V případě nahrazování CZT tepelnými čerpadly by asi pomohlo narovnání cen mezi sazbou pro tepelná čerpadla a ostatními sazbami. U plynu je dost pravděpodobné, že na něj časem přejdou i samotné teplárny. Obnovování blokových kotelen na uhlí se mi moc nelíbí.

Energetik 007
23. červen 2020, 08:02

Kotelnu v Jitexu provozuje Komterm pálí tam štěpku, uhlí a všechno co hoří aby to hořelo mokrý. Vše dovoz kamiony. Skládka bez zakrytí.

Martin Hájek
23. červen 2020, 17:56

Pokud jsem správně informován, tak výroba tepla v Jitexu skončila v roce 2015.

Vladimir Gerlich
22. červen 2020, 16:27

1) Já to vidím provoz tepláren pozitivně zejména s budoucím spalováním odpadu - tedy pokud skládkovací lobby to zse někde neposune.

2) Nevím jestli někdo srovnával městské imise (běžné vs při inverzi) při spalování HÚ v teplárně s komínem o běžné výšce cca 80 m vs spalování ZP, kdy se vypoští emise jen pár metrů nad střechu, ale myslím, že pro velká města to bude z pohledu teplárny lepší, pro okolní obce už tomu bude určitě naopak.

Energetik 007
23. červen 2020, 06:35

Martin Hájek TSČR

Nějak dlužíte vysvětlení jak je možné že na Praze 11 Háje jsou vedle sebe dva odběry:

CZT od PTas za 960 Kč/GJ

plyn bloková kotelna kotelna 600Kč/GJ

Vše odběr sekundár

Martin Hájek
23. červen 2020, 17:52

To opravdu nevím. PTas rozhodně nemá cenu 960 Kč/GJ.

Energetik 007
24. červen 2020, 06:00

PTas ne.

Energetik 007
24. červen 2020, 06:12

Teplárenství vznikalo v době kdy nebyl plyn nebo jen málo svítiplynu a potom jen tranzit z SSSR a bylo levné uhlí, spaliny nemusely být odsířeny....

Dnes kdy je přebytek zemního plynu z několika zdrojů a směrů je CZT předražený nesmysl, který je zdrojem peněz EPH Křetínského.

Distribuce plynu je mnohem levnější a beze ztrátová proti distribuci tepla.

Zejména takovými relikty jako horkovod z Mělníka, nebo Opatovic kde se navíc po odstavení uhlí bude topit odpadky a plynem a pak honit čerpadly 70 km do Modřan ty zráty těch čerpadel (alespoň 5 po 1MWe)

Co je to za nesmysl rozhodně je efektivnější topit v Modřanech plynem elekřinou... je jedno jestli přímotopem nebo čerpadlem.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se