"Kachní křivka" se letos dál neprohloubila. Největší extrémy na denním trhu již mohly pominout

Takzvaná kachní křivka na českém denním trhu s elektřinou zůstává i v roce 2026 výrazná, zatím však nepřekonává extrémy z roku 2025. Polední ceny se v dubnu a květnu opět často propadaly do záporu, celkový profil je ovšem zatím o něco mírnější. Další změnu může přinést rychlý nástup bateriových úložišť, která mohou, v závislosti na rychlosti jejich nástupu, postupně snižovat cenové rozdíly mezi poledními a večerními hodinami.

Data z letošního roku potvrzují, že takzvaná kachní křivka je na českém trhu již běžným fenoménem. Průměrný denní profil cen v dubnu, květnu a červnu zůstává rozdělený na období s nízkými poledními čtvrthodinami a výrazně dražšími čtvrthodinami ve večerní špičce. Ve srovnání s rokem 2025 se však zatím nezdá, že by se tvar křivky dále dramaticky prohluboval, jako tomu bylo v předešlých letech.

Podle dat z Energostatu za duben až červen dosahovala v roce 2025 normalizovaná cena ve večerní špičce kolem 20. hodiny více než dvojnásobku průměru, konkrétně přibližně 2,07násobku. V letošním roce je zatím hodnota ve stejné hodině mírně nižší, zhruba 1,89násobek. Podobně mírnější je i večerní špička kolem 19. hodiny, kde letošní hodnota zatím nedosahuje loňského maxima.

To neznamená, že problém zmizel. Rozdíl mezi poledními a večerními cenami zůstává jedním z významných tržních signálů pro provozovatele českých elektráren a úložišť. Pouze se zatím ukazuje, že po výrazném posunu v letech 2024 a 2025 nedošlo v letošním roce k dalšímu stejně výraznému skoku.

Duben a květen posunuly celou křivku níže

Mírně odlišný obrázek o stavu na denním trhu dávají data pouze za duben a květen, tedy období, kdy je kombinace vysoké výroby fotovoltaiky, nižší spotřeby o víkendech a svátcích a omezené flexibility soustavy nejviditelnější. V těchto měsících byla letošní kachní křivka tvarově podobná loňsku, ale posunula se mírně níže.

Nejvýraznější propad je patrný kolem 13. a 14. hodiny. V datech za duben a květen vychází normalizovaná cena v těchto hodinách u letošního roku dokonce záporně. To odpovídá častým záporným cenám, které se v letošním pozdním jaru vyskytovaly výrazně častěji. Večerní špička zůstala vysoká, ale již samotný posun poledního dna do záporu ukazuje, že výroba solárních elektráren v jarních měsících dál snižuje tržní hodnotu elektřiny ve vlastních výrobních hodinách.

Pro solární elektrárny i úložiště elektřiny jde o důležitý signál. Jejich realizační cena se stále více odchyluje od průměrné ceny na denním trhu. Pokud vysoké ceny přicházejí až po západu slunce, samotná fotovoltaika z nich těží jen velice omezeně. Naopak každá další instalace bez odpovídající flexibility zvyšuje tlak na polední ceny.

Evropský trh s bateriemi se dále rychle rozvíjí

Právě rozdíl mezi polednem a večerem je hlavním důvodem, proč se v Evropě rychle rozvíjejí bateriová úložiště. Jen v posledních dnech bylo podle Energy Storage News uvedeno do provozu téměř 700 MWh nových BESS projektů v Německu, Estonsku, Belgii, Dánsku a Bulharsku. Konkrétně šlo o projekty o celkové kapacitě 682 MWh.

Největší z nich byl estonský projekt Hertz 2 o výkonu 100 MW a kapacitě 200 MWh. V Belgii byl spuštěn projekt DStor o kapacitě 140 MWh, v Dánsku dvě baterie dohromady se 152 MWh a v Bulharsku projekt o 126 MWh. Německý projekt RheinEnergie a SMA Altenso přidal dalších 64 MWh.

Rychlý růst skladovací kapacity baterií má pro trh dvojí efekt. Krátkodobě pomáhá obchodnímu modelu založenému na arbitráži mezi poledním minimem a večerní špičkou. Dlouhodobě však může větší rozvoj baterií tuto příležitost zmenšovat. Čím více úložišť bude nakupovat ve stejných hodinách s nízkou cenou a prodávat ve stejných špičkách, tím více se cenový rozdíl může zplošťovat.

Pro Česko jde o investiční signál i budoucí riziko výnosů

Český trh s bateriemi je stále na začátku, ale obecně se očekává jeho rychlý rozvoj. Licencovaný výkon úložišť již přesahuje 61 MW a ve správním řízení jsou další žádosti. Licencované zdroje ovšem představují pouze část baterií uvedených do provozu. Podle statistik Solární asociace a asociace AKU-BAT bylo pouze za první pololetí uvedeno do provozu celkem 318 MWh bateriových úložišť. Skutečný výkon baterií provozovaných v české soustavě tak bude výrazně vyšší.

Vedle menších projektů se dále připravují záměry v řádu stovek MW. Mezi největší patří projekty Second Foundation v Tušimicích, Stonavě a Vraňanech, dohromady přes 300 MW výkonu a více než 600 MWh kapacity. Další velké baterie plánuje Sev.en v Chvaleticích a Kladně, dohromady přibližně 160 MW a 320 MWh. Pokud se tyto projekty skutečně dostanou do provozu, může se český trh během několika let změnit podstatně rychleji a kachní křivka se může pod náporem nových baterií dále zploštit.

Pro soustavu je to pozitivní zpráva. Pro investory do akumulace však současně platí, že nejatraktivnější cenové rozdíly nemusí trvat navždy. Stejně jako fotovoltaika čelí kanibalizaci vlastních výnosů v poledních hodinách, podobný jev se může postupně objevit i u bateriové arbitráže. Právě proto bude rozhodující nejen rychlost výstavby, ale také schopnost kombinovat výnosy z trhu, služeb výkonové rovnováhy a řízení lokální flexibility.