Příjmové stropy navrhované EK mohou ovlivnit trh s PPA kontrakty

Dle provozovatele energetické platformy společnosti LevelTen mohou příjmové stropy na velkoobchodní ceny elektřiny přinést dodatečnou nejistotu na trh se smlouvami o výkupu elektřiny (PPA). Stropy se vztahují na příjmy ze všech smluvních tržních ujednání, včetně elektřiny prodávané na velkoobchodním trhu, na základě PPA kontraktů i na forwardové zajištění. To může dle asociací zastřešující producenty solární a větrné energie znamenat zpomalení výstavby obnovitelných zdrojů.

Návrh Evropské komise který byl v pátek odsouhlasen členskými zeměmi platí od 1. prosince 2022 minimálně do 30. června 2023. Výše cenového stropu dle evropské legislativy je nastavena jednotně v celé Evropské unii.

Členské státy ovšem mají možnost zavést vlastní regulace příjmů z velkoobchodní ceny elektřiny. Takový precedens by dle názorů expertů mohl vnést na trh dodatečnou nejistotu ohledně cen elektřiny. Příjmový strop na úrovni 180 EUR/MWh pro provozovatele obnovitelných zdrojů a možnost členských států stanovit nižší hranici stropu se setkal s negativními komentáři evropských asociací pro obnovitelné zdroje.

Asociace SolarPower Europe varovala, že nižší cenové stropy mohou ovlivnit smlouvy o nákupu elektřiny, které jsou zásadní pro rozvoj obnovitelných zdrojů."Rozhodnutí ministrů energetiky z minulého týdne je nešťastným krokem. Potenciál nekoordinovaných národních příjmových stropů zahrnující i PPA kontrakty, může ochladit trh v době, kdy podniky potřebují zajistit stabilní ceny energie více než kdy jindy,“ uvedl Joop Hazenberg, ředitel působící v platformě pro obnovitelné zdroje RE-Source.

„Evropa potřebuje co nejdříve více obnovitelných zdrojů, aby snížila svou přílišnou závislost na dovozu ruských fosilních paliv a překonala současnou energetickou krizi. Spleť různých cenových stropů, jednostranně zavedených jednotlivými členskými státy, vytváří investiční nejistotu,“ uvedla Asociace pro větrnou energii WindEurope.

 „Investoři však potřebují přehled. Celoevropský strop pro příjmy z obnovitelných zdrojů by tedy měl být jednotný. Umožnit zemím, aby se od něj odchýlily a měly nižší příjmové stropy, vytváří zmatek a nejistotu," doplnil generální ředitel WindEurope Giles Dickson.

Ohledně možných dopadů zavedení cenových stropů na vývoj trhu s PPA kontrakty ovšem existuje v současné době mnoho nejistot. Například analytička Thelia von Bulow v rozhovoru pro magazín Energate uvedla, že „Ceny u většiny PPA kontraktů jsou nižší než plánovaný příjmový strop, takže návrh nebude mít žádný přímý vliv. U nových, krátkodobých smluv by však regulace mohla nepřímo stlačit zasmluvněnou cenu v rámci PPA kontraktů až na úroveň cenového stropu.“

Součástí PPA kontraktu jsou vždy cenové podmínky, doba trvání kontraktu a množství odebrané elektřiny. Otázkou v delším časovém horizontu je, který z těchto bodů ujednání bude současným vývojem na trhu s elektřinou nejvíce ovlivněn.

Prvním příkladem se stalo Řecko

K zavedení nižšího příjmového stropu již přistoupilo například Řecko. Země od letošního července stanovila strop z příjmů pro obnovitelné zdroje ve výši 85 EUR/MWh. To je výrazně pod hranicí stropu, který obsahuje návrh Evropské komise. Dopad zastropování příjmů je nicméně prozatím nejistý vzhledem ke krátké době trvání nařízení a malé rozvinutosti řeckého národního trhu s PPA konrakty.

Vzniklý problém lze řešit například výjimkou projektů s PPA kontrakty z příjmového stropu. Kromě zavedení příjmového stropu může rozvoj PPA kontraktů ovlivnit i vysoká volatilita na trhu s elektřinou. Dle poradenské společnosti v oblasti PPA kontraktů Pexapark volatilita na trzích s elektřinou vede ke krácení doby trvání PPA kontraktů. Důvodem je fakt, že zasmluvněná cena by v delším časovém horizontu nemusela odpovídat cenám na velkoobchodním trhu s elektřinou, což by stavělo jednu ze smluvních stran do nevýhodné pozice.