Přeměna uhelných oblastí se bez státu neobejde, míní odborníci
Přeměna oblastí s těžbou uhlí v České republice se neobejde bez razantní podpory státu a Evropské unie. Shodli se na tom dnes účastníci konference Budoucnost v Chodově na Sokolovsku. Zúčastnila se jí stovka odborníků od zástupců evropského i českého parlamentu, přes ekonomy až po představitele krajů a obcí. Ti zároveň deklarovali připravenost Karlovarského kraje na zahájení kompletní ekonomické transformace.
„Zásoby uhlí v našem regionu jsou nejméně na dalších dvacet let. Pokud kvůli ochraně životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů chceme zastavit těžbu dříve, musí jít o řízený proces. A ten bez aktivní pomoci státu nezvládneme,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Podle starosty Chodova Patrika Pizingera (HNHRM), ale Česká republika při řešení útlumu těžby a zpracování hnědého uhlí poněkud zaspala.
„Ochrana klimatu je velmi důležitá, ale pokud řekneme a, musíme říci i b. Když odstavíme uhlí, reálně nám hrozí rychlý zánik tisíců pracovních míst,“ obává se Pizinger.
Podle údajů Sokolovské uhelné je dnes v Karlovarském kraji na těžbu uhlí přímo či nepřímo vázáno až 15.000 lidí, dalších více než 120.000 obyvatel kraje odebírá teplo z centrálních zdrojů spalujících hnědé uhlí. Plných deset procent HDP kraje přitom tvoří právě uhelný průmysl.
Pomoci se změnou hospodářské struktury kraje po skončení těžby uhlí by mohla podle europoslanec Pavla Poce (ČSSD) i Evropská unie.
„V novém rozpočtovém období by od roku 2021 mělo z Evropských strukturálních a investičních fondů určených České republice směřovat více než 61 procent všech peněz právě do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. A velká část z nich by měla být, ve spojení s národními prostředky, využita právě na restrukturalizaci uhelných regionů. Z tohoto pohledu by pak Sokolovsko, jako nejmenší ze všech uhelných pánví, mohlo dobře posloužit jako pilotní projekt,“ řekl Poc.
Účastníci konference Budoucnost poukazovali na systémové řešení útlumu těžby a zpracování uhlí v sousedním Německu, kde ho dokonce řeší speciální zákon. V Chodově proto opakovaně padl požadavek, aby stejný postup zvolil také český kabinet.
Za to, aby se problémem budoucí podoby uhelných regionů začal už nyní zabývat stát, se postavili v petici a prohlášen i poslanci a senátoři z Karlovarského a Ústeckého kraje, zastupitelé Karlovarského kraje i představitelé regionální tripartity.
Mohlo by vás zajímat:
A já myslel že mají uhlobaroni našetřeno na úklid po svém "podnikání".
Jestli tam jsou zásoby jen na 20 let tak to už bych je to nechal vyrabovat i kdyby to mělo skončit někde na skládce, potom už by neměli záminku pro další dotace kvůli tomu že museli přestat těžit o nějaký ten rok nebo měsíc dříve než by stejně museli skončit. Takže mi to přijde že ten "útlum" je ve skutečnosti naplánován a velmi dobře organizován samotnými uhlobarony aby se mohli ještě více přicucnout na stání cecky a vyrabovat ještě i stát.
Jestli to uhlobaronům projde, tak to bude i velmi inspirativní i pro atomteroristy. Naplánují si jakože předčasné ukončení a hodí to na stát, druhá varianta by byla že to nechají před koncem havarovat, jelikož prakticky za nic neručí a z pojistky by ještě dostali více než je limit maximální částky kterou mohou zaplatit za škodu, tak by se toho také tak jednoduše zbavili a ještě na tom vydělali.
Dobrý den,
Je to tak 14 dní co jsem na totožné téma psal prakticky totožný komentář jako teď.
Nerozlišujete nebo nechcete rozlišovat dopady na životní prostředí a dopady na sociální situaci v kraji.
Na zahlazení krajiny po těžbě se peníze dávají do toho fondu na následné rekultivace, to je zodpovědnost šachet. Na to fond existuje a je plněn tak jak ukládá zákon. Alespoń teda jsem nezaznamenal informace, že by to tak nebylo.
Ale sociální dopady toho, že v kraji (respektive v krajích) v rámci krátkého času dojde k ukončení provozu několika podniků, které zaměstnávají a živí velkou část obyvatel, to není zodpovědnost těch šachet a podniků na ně navázaných. To je v první řadě zodpovědnost těch lidí si najít jinou práci, nebo začít podnikat. Za to ty šachty nemohou nést zodpovědnost. Všichni vědi, že tam ty šachty nejsou na věky, o zastavení těžby se rozhodne s předstihem. A tady se stát, politici a úředníci obávají, že lidé se nepostarají a budou pasivní a sociální situace regionu se dramaticky zhorší.
A tady mám názor, že žádné lití peněz a dotací nepomůže. Zase se jen uměle na omezenou dobu vytvoří vlastně zbytečná pracovní místa, které po ukončení dotací zase zmizí. Rozsah dotací akorát bude lákat odkláněče a nevyhnutelnou korupci a lidi bude stále dál a víc přivazovat na státní cecík dotací a pobídek.
Jediné podle mě řešení je, že se lidé postarají sami aktivně - začnou podnikat a úspěšní podnikatelé zaměstnávat zaměstnance. Ale tomu by stát měl napomáhat, nedusit byrokracií, zajistit právní prostředí (vymahatelnost práva a nešikanování podnikatelů a občanů vůbec) a stabilní zákony které se příliš nemění. Čas je na to pro tyto regiony tak akorát. Takové prostředí nevznikne hned jedním nařízením krále Miroslava, že ANO od teď se všichni mají mít lépe. Takové prostředí vznikne pouze omezením vlivu státu, pročištěním zákonů, střídmostí při navrhování a tvorbě nových zákonů a vyhlášek a tuto linii držet. To není recept jen pro Mostecko, Chomutovsko a Karlovarsko, ale pro celou republiku obecně. Ale toho se ve stávající konfiguraci, kde k vládě byl demokraticky zvolen bývalý informátor STB jsoucí moderním oligarchou + oranžoví socialisté + rudí socialisté, není šance dočkat. Plus s překrytím EU, která je vyloveně socialistická již opravdu narudle. Takže to zase skončí na dotacích, byrokracii a státním cecku...
Realita je ovšem jiná.
Tady píšou že OKD peníze na rekultivace nemá, protože využila díry v zákoně kterou tak může využít každý další:
Desítky milionů na rekultivace lomu Medard zmizely:
Na rekultivaci přispívá i stát ze svého rozpočtu (usnesení vlády č. 242/2002).
Souhlasím s většinou co jste napsal. Přijde mi to s těmi dotacemi jako s daněmi. Mnohem lépe se vybírá (funguje výběr) DPH (nepřímá daň), protože si za černé peníze v obchodě koupíte potraviny a ten hypermarket vám to bez papíru nedá . Kdežto přímá daň, ta se dá eliminovat pomocí odpisů (koupit auto na firmu apod.).
Historie po roce 89 ukázala, že přímé dotace jsou dlouhodobě k ničemu. Rozhodně by stát/kraj, obce neměli rezignovat na dotování úprav krajiny tam, kde je viník dávno po svojí ekonomické smrti . Nebo tam, kde např. hrozí podobný scénář jako s žatečkou hliníkárnou, kdy je stavěn průmyslový komplex na půdě nejvyšší bonity (Poohří) a kde jsou o pár km vedle devastované plochy výsypek a lomu, které zatopeny nejspíš nebudou (nebo jejich část). Dtto korejský Nexen. Přitom pomocí důsledně vyžadovaných regulativ v územních plánech se dají investoři a jejich investice, startupy a spol. směřovat právě tam, kde žádná krajinná škoda už nehrozí...
Jen si dát pozor a zabránit ať nám neutečou uhlobaroni podobně jako u ....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se