Producenti uhlí z USA chtějí zvýšit vývoz, problémy jim to ale zřejmě znemožní

Producenti uhlí ve Spojených státech se snaží zvýšit vývoz, aby využili růstu cen suroviny na světových trzích po ruské invazi na Ukrajinu. Plány jim ale pravděpodobně zkříží logistické problémy, ať už jsou to potíže s dopravou, nedostatek vhodných pracovníků anebo nepříznivý dlouhodobý výhled odvětví, který nesvědčí investicím do nových dolů. Myslí si to experti, které oslovila agentura Reuters.

Znamená to, že Spojené státy, které mají největší zásoby uhlí na světě, zřejmě nebudou hrát významnější roli ve snaze mezinárodního společenství posílit vývoz uhlí do Evropy před očekávaným srpnovým zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Brusel k tomuto zákazu přistoupil krátce po začátku invaze, kterou Moskva zahájila 24. února.

Producenti uhlí v USA přitom už více než deset let zápasí s nepříznivými podmínkami na trhu, které jim vlády na státní i federální úrovni komplikují snahou omezit uhlíkové emise. Elektrárenské firmy už například musely začít nahrazovat uhlí ekologicky šetrnějším zemním plynem či sluneční a větrnou energií. Prezident Joe Biden stanovil rok 2035 jako termín pro dekarbonizaci americké rozvodné sítě ve snaze bojovat s dopady klimatických změn.

„Schopnost amerických firem reagovat (na růst cen) omezují logistické problémy, jako v této době většinu průmyslových činností,“ řekl partner a obchodní ředitel společnosti Oluma Resources Ted O’Brien.

Zmiňuje v této souvislosti přetížené železnice, nedostatek pracovníků a dostupnost nového vybavení.

Výkonný ředitel společnosti Xcoal Energy & Resources Ernie Thrasher odhaduje, že zákaz dovozu ruského uhlí by mohl z globálního trhu vzít kolem 114 milionů tun uhlí ročně. Spojené státy ale podle něj nebudou schopny nahradit více než desetinu tohoto výpadku, což je důsledek nedostatečných investic do tohoto odvětví. Jak Oluma, tak Xcoal se věnují prodeji uhlí.

„To je skutečně problém,“ řekl Thrasher k nedostatečným investicím do těžby.

„Do tohoto odvětví se neinvestuje žádný kapitál prakticky už od roku 2015,“ dodal. Upozornil také, že Evropa se ve snaze nahradit výpadek ruského uhlí patrně bude nejvíce spoléhat na jiné země, jako je Kolumbie, Indonésie, Jihoafrická republika nebo Austrálie.

Těžba uhlí ve Spojených státech se od začátku letošního roku meziročně zvýšila zatím o 3,8 procenta na 203,7 milionu tun, uvádí americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA). Znamená to mírné zotavení z úrovní, na které těžba klesla v nejhorších dobách pandemie covidu-19, kdy objem produkce spadl na minimum od roku 1965.

Export se ale stejně nezotavil. Vývoz uhlí z USA v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl přibližně o 2,5 procenta zhruba na 20,2 milionu tun, uvádí EIA. Logistické problémy pak tento úřad přiměly k tomu, aby snížil odhad vývozu amerického uhlí na letošní rok na 85,7 milionu tun. To je proti předchozí prognóze z dubna pokles přibližně o 3,7 procenta. Příští rok se objem vývozu podle úřadu zvýší asi o 3,6 procenta na 88,8 milionu tun.

Relativně příznivý výhled exportu nastínila americká společnost Alliance Resource Partners, která má doly od státu Illinois až po Západní Virginii. Prezident a generální ředitel firmy Joe Craft očekává, že rusko-ukrajinská válka zvýší ceny uhlí vyváženého z USA víc než ceny uhlí pro americký trh. Týkat se to podle něj bude jak termálního uhlí, které se používá v elektrárnách, tak uhlí koksovatelného, které nachází uplatnění při výrobě oceli. Craft očekává, že tento stav vydrží nejméně 18 měsíců.

Objem vývozu, s kterým Alliance počítá, by se v důsledku toho měl v letošním roce zvýšit na více než šest milionů z loňských čtyř milionů tun. V roce příštím se pak s vysokou pravděpodobností zvýší o dalších 1,5 milionu tun, očekává Craft. Zvýšení exportu napříč odvětvím je ale v nejbližší době nepravděpodobné, protože jen málo podniků otevírá nové doly. Většina nových investic navíc směřuje do udržení stávající těžby, upozornil O’Brien ze společnosti Oluma.

S novými investicemi do zprovoznění dolů na těžbu termálního uhlí nepočítá ani společnost Arch Resources, řekl v dubnu její prezident a generální ředitel Paul Lang. Arch je druhým největším producentem uhlí v USA za společností Peabody Energy.

„Já si myslím, že budeme i nadále generovat hotovost z těchto aktiv, žádné další peníze ale do nich už prostě dávat nebudeme,“ řekl Lang.

„Naši akcionáři to nechtějí a já si myslím, že to pro nás není dobrá investice.“

Peabody spolu s dalšími významnými producenty uhlí, jako je Alliance, Arch nebo Alpha Metallurgical Resources, se ke svým plánům v tomto směru nechtěli vyjadřovat. Národní sdružení těžebních společností (NMA) uvádí, že problémy v dodavatelských řetězcích na železnici, která se k přepravě uhlí používá nejvíce, způsobují firmám ztráty jak z hlediska poklesu objemu vyváženého uhlí, tak z hlediska vyšších nároků na pracovní sílu.

„Těžební firmy čelí obrovským problémům, aby dostaly uhlí ke spotřebitelům,“ řekla v dubnu právnička NMA Katie Millsová.

Mluvčí tohoto sdružení Ashley Burkeová agentuře Reuters řekla, že odvětví se snaží maximálně posílit zásobování, aby vyhovělo požadavkům zákazníků v Evropě, ale že naráží na limity v podobě omezení na železnici a v přístavech.