Uhlí je v USA na ústupu, výroba elektřiny z něj poklesla na úroveň roku 1976

DomůUhlíUhlí je v USA na ústupu, výroba elektřiny z něj poklesla na úroveň roku 1976

Výroba elektřiny z uhlí poklesla ve Spojených státech amerických v minulém roce na nejnižší hodnotu za posledních 42 let. Podle dat zveřejněných americkým ministerstvem pro energetiku se jedná o meziroční pokles o 16 %.

Uhelné elektrárny v USA v loňském roce vyrobily „pouze“ 966 TWh elektrické energie – na podobných hodnotách se přitom výroba elektřiny z uhlí pohybovala naposledy v roce 1976. Od té doby výroba postupně rostla, až dosáhla svého vrcholu v roce 2007, kdy se z uhlí vyrobilo cca 2 000 TWh elektrické energie.

Za posledních 13 let tak USA prošly v energetice výraznou změnou, a to i přes setrvalou podporu uhelného sektoru ze strany současného prezidenta Donalda Trumpa. Ve srovnání s rokem 2007 se totiž v loňském roce vyrobilo z uhlí pouze poloviční množství elektřiny. Na druhé straně výroba větrných elektráren je ve srovnání se stejným obdobím téměř desetinásobná.

Výroba elektřiny v USA od roku 1970

Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak o 8 %).

K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na zdejším velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se pochopitelně podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.

Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).

O tom, že má zemní plyn v USA nad uhlím výrazně navrch svědčí i využití instalovaného výkonu jednotlivých zdrojů. Obvykle totiž platí, že elektrárny na zemní plyn jsou díky své flexibilitě využívány především pro pološpičkovou nebo špičkovou výrobu, zatímco elektrárny uhelné jsou mnohem častěji vyžívány v základním zatížení.

Obvykle tak plynové elektrárny mají nižší využití instalovaného výkonu než konkurenční uhelné elektrárny. To ovšem v loňském roce v USA neplatilo – zatímco instalovaný výkon zdrojů spalujících uhlí byl využíván ze 48 %, v případě plynu se jednalo o 57 %.