Domů
Uhlí
Výroba elektřiny z uhlí v EU v roce 2019 poklesla o 24 %
Větrné elektrárny u uhelného lomu

Výroba elektřiny z uhlí v EU v roce 2019 poklesla o 24 %

Podle dat think tanků Sandbag a Agora Energiewende emise z elektroenergetického sektoru EU v loňském roce klesly o 12 %. Důvodem je prudký pokles výroby elektřiny z uhlí. Uhlí pak bylo částečně nahrazeno zemním plynem a částečně obnovitelnými zdroji. K dosažení cílů pro další roky bude muset být tempo těchto změn minimálně udrženo.

Sandbag a Agora Energiewende, think tanky, které se zabývají klimatickou změnou, zveřejnily předběžná data o emisích elektroenergetického sektoru EU v roce 2019. Tyto emise v loňském roce poklesly o 12 %, neboli o 120 milionů tun.

K poklesu výroby elektřiny z uhlí došlo ve všech členských zemích EU

Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí meziročně klesla ve všech členských zemích EU (včetně Spojeného království). Celkem o 24 %. Jedná se o nejprudší pokles minimálně od roku 1990. Největší podíl na této změně mají Německo, Španělsko, Nizozemsko, Spojené království a Itálie, jež se na unijním poklesu výroby elektřiny z uhlí podílí z 80 %.

„Když se podíváte na západní Evropu, tak 70 % všech uhelných elektráren bude postupně uzavřeno během následujících pěti let. Na konci 20. let 21. století zůstane uhlí součástí pouze několika trhů, jako jsou Německo, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Česko a Slovensko.“

Kristian Ruby, generální tajemník asociace Eurelectric

Polovina výroby z uhlí byla nahrazena obnovitelnými zdroji a druhá polovina zemním plynem. Podíl obnovitelných zdrojů elektřiny dosáhl rekordní výše 34,6 % na celkové hrubé výrobě elektřiny.

Výroba elektřiny v EU-28. Zdroj: Sandbag, Agora Energiewende

Podle Sandbag a Agora Energiewende byl propad uhlí do velké míry zapříčiněn zvýšením cen povolenek EU ETS na přibližně 25 eur za tunu CO2. Velký vliv měly rovněž velmi nízké ceny plynu. Výroba elektřiny z uhlí se tak stala dražší než ze zemního plynu, jaderné energie a obnovitelné energie. Zároveň se v roce 2019 vyrobil rekordní objem elektřiny z větrných a solárních elektráren – více než ve všech uhelných elektrárnách.

Plyn bude hrát v dekarbonizaci důležitou roli

I přes tento vývoj ovšem EU ztrácí na dosažení svých cílů pro rok 2020. Podle aktuálních dat Eurostat se větrné, solární a vodní elektrárny a elektrárny spalující biomasu na energetickém mixu EU podílí z 18 %. Cílem je přitom 20 %.

Zatímco cíl pro rok 2020 je již na dosah, panují obavy, zda bude EU schopná dosáhnout cíle pro rok 2030, respektive cíle dosažení klimatické neutrality do 2050. Podle obou think tanků bude EU muset obnovitelné zdroje a nízkoemisní zdroje rozvíjet mnohem rychleji. Je zde přitom několik komplikací, se kterými se země budou muset vyrovnat – získávání povolení, postoj veřejnosti, instalace jednotlivých zařízení atp.

Plyn bude podle Rubyho z Eurelectric hrát v dekarbonizaci elektroenergetiky klíčovou roli. Již nyní jsme svědky významného přechodu z uhlí na plyn.

Postupné uzavírání uhelných elektráren a zbývající výkon. Zdroj: Sandbag, Agora Energiewende

Potřebujete být v obraze ohledně uhelné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti uhelné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Teplárny bez uhlí. Hledají cestu, jak nahradit nejvyužívanější surovinu
10. listopad 2022, 00:10
Kritici energodaně zpochybňují úlevu pro uhlí a chtějí pomoct zemědělcům. Přísný limit pro jádro neřeší
8. listopad 2022, 18:00
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(33)
Jan Veselý
6. únor 2020, 10:27

Super zprávy, že ETS začal konečně dělat co má.

Dost zajímavá by pro mě byla analýza proč spotřeba klesla meziročně o 56 TWh. Jaký byl vliv počasí, ekonomiky, vyšší efektivity využití elektřiny, změny struktury paliv, ...

Milan Vaněček
6. únor 2020, 10:51

Ten prvý obrázek má obrovskou vypovídací hodnotu. Ukazuje že v EU už dominuje výroba elektřiny z OZE nad jádrem, i uhlím, i plynem.

Tedy něco, co 90% neinformovaných (a též 100% placených lobbystů uhlí a jádra) hlásalo ješte před 10 lety, že to není možné.

Je to možné, jak vidíme i když se tomu někteří lobbysté stále brání zuby nehty. A stačilo na to uzákonit emisní povolenky (konečně musí zaplatit alespoň část škodna zdraví a životním prostředí) a po dvou velkých havariích zvýšit bezpečnostní standardy jaderných elektráren.

Energetický přechod funguje (i ve zbytku ekonomicky vyspělého světa), teď jsme tak v jeho první třetině. ????????????

Emil
6. únor 2020, 11:38

To není žádná novinka, takhle "dominují" už několik let. Tedy když si všechny OZE sečtete dohromady a ty ne-OZE počítáte každý zvlášť. Ten odkaz ale ukazuje jinou zajímavou věc, a tou je fakt, že daleko víc než OZE roste výroba elektřiny z plynu - za rok 2019 +73,5 TWh, oproti tomu OZE pouze 43,2 TWh.

Milan Vaněček
6. únor 2020, 11:55

Tak to jsem rád že pro Emila, Vladimíra, Filipa i další to není žádná novinka.

Tak ještě porovnejte v obrázku data z roku 2010 a 2019. Vidíte jak uhlí kleslo, jádro kleslo dokonce i plyn klesnul, jen OZE neustále stoupá.

A jak říkám, energetický přechod je teprve. jedné třetině, po cca 20 letech, A úplný Kondratěvův cyklus trvá tak 60 let. Jó pokrok nezastavíte, stáváte se směšnými, věda a technologie jdou kupředu. ????????????

Emil
6. únor 2020, 12:14

O uhlí ani jádru jsem nic nepsal, psal jsem o plynu, a ten posledních pět let, navzdory pumpování veřejných prostředků do OZE horem dolem, roste víc než OZE.

Pokud se stávám směšným, tak je mi aspoň útěchou, že v nejhorším skončím jako Vy...

Jan Veselý
6. únor 2020, 12:22

A před tím 5 let ještě rychleji klesal. Je to fakticky jen fluktuace vlivem vývoje cen komodit, ETS a změn v účinnosti elektráren. V té studií od Sandbag ten spread mají ukázaný v pěkném grafu, koukněte na něj.

Emil
6. únor 2020, 12:59

Jenomže tehdy klesal proto, že klesala i spotřeba elektřiny. Emisní povolenky byly levné a cena plynu relativně vysoko, takže je logické, že byl "první na ráně". Posledních pět let je ale spotřeba celkem stabilní, uhlí je cíleně likvidováno, jak je ale vidět, výrobu z uhlí nahrazuje víc plyn než OZE. Pan Vaněček by tedy asi řekl, že plyn dominuje (kdyby by mu někdo prohodil popisky u sloupečků).

Milan Vaněček
6. únor 2020, 13:07

S Emilem diskutovat je těžké, když neumí porovnat velikost dvou čísel: 1115 TWh a 699 TWh. Ale chápu ho lidsky, má to v popisu práce ihned vystartovat když cokoliv napíši. ????

Ivan Novák
6. únor 2020, 17:00

Instalovaný výkon OZE už se blíží saturaci i bez ohledu na náklady nebo spolehlivost provozu např. při regulaci frekvence. Konkrétně: v širším regionu moc nefouká, nesvítí, za uplynulých 48 hodin musely klasické zdroje v Německu vyrobit cca 1,5 TWh elektřiny, takovou akumulační kapacitou soustava nedisponuje. Anebo nastoupí omezování spotřeby, proč by ne, před 100 lety lidi žili téměř bez proudu a taky to šlo, že.

Jan Veselý
6. únor 2020, 12:03

To jsou Hunger games. Fosilní elektrárny ztratily od roku 2010 v EU 413 TWh/rok neboli cca 26 procent produkce z roku 2010.

Josef
6. únor 2020, 22:15

A kolik pane Veselý rostli FV panely u nás , bez dotací to byla 0, teď jsou to jednotky procent. V přímé konkurenci je nejlevnější uhlí pak je jádro , další je plyn, pak je vítr na souši , FV panely a nakonec vítr na moři. Bez dotací by se v EU dostalo na uhlí, jádro a plyn jako špičkový zdroj. PS: Veškeré uhlí , které nekoupí EU , koupí Japonci ,teď postavili 5 uhelných el. a dalších 18 budou stavět v následujících letech takže se nemusíte o poptávku po uhlí obávat.....

Jan Veselý
6. únor 2020, 22:51

Pro vývoj EU je ČR důležitá zhruba jako Valašsko pro vývoj ČR. Doporučuji si místo ničím nepodloženého cenového srovnání, kde jste zamlčel asi tak 10 důležitých věcí, které předpokládáte, ale nikomu jste je neřekl, přečíst tu originální zprávu od Sandbagu a Agory. Dočetl byste se tam i o dění v jiných státech Unie. ČR totiž není středem dění a nevypadá to, že by jím měla být v budoucnu.

A jak jste přišel na ty "moudra" o Japonsku? Já včera četl, že "Podle schválené energetické koncepce by měl podíl dovozového uhlí (v Japonsku už se prakticky netěží) na celkovém energetickém mixu Japonska klesnout do roku 2030 na 26 procent, ...". Takže to spíše vypadá na (v pro uhlí nejlepším případě), že se za každou postavenou uhelnou elektrárnu stejný výkon zavře. A samozřejmě, většina těch projektů jsou nejspíše jen něčí vlhké sny, které se nikdy neuskuteční, stejně jako se tomu stalo více než 9 GW projektů uhelných elektráren v Japonsku, které bylo zrušeny mezi 2010-2019.

Jirka
6. únor 2020, 12:08

A potom že to nejde. Za rok o 1/4

astrablaster
6. únor 2020, 13:22

Narazil jsem na zajímavý článek, který na uhlí nahlíží z celosvětového pohledu (do roku 2018). Jsou tam pěkné grafy.

Why it's premature to declare coal dead

https://www.yaleclimateconnections.org/2019/08/why-its-premature-to-declare-coal-dead/

energetik II
6. únor 2020, 14:34

Ano, ty grafy ukazují současnou realitu. Roku 2018 tři státy spotřebovaly 71 % uhlí na světě. Čína = 50,5 % , Indie = 12 %, USA přes - 8 %. Ostatní státy světa jsou ve spotřebě uhlí v podstatě bezvýznamné. I když USA postupně srazí svou spotřebu uhlí skoro na nulu a EU taky , tak se vlastně z celosvětového náhledu nic nestane ,protože takové "nové obří státy" jako Indonésie /280 mil. obyvatel ,Vietnam = 100 mil. obyvatel, Pakistán - 210 mil. obyvatel, Bangladéš - 170 mil. obyvatel , ....atd plánují ve velkém nové uhelky stavět ,Indie také a v Číně se očekává ve spotřebě uhlí spíše stagnace. I když tyto "nově industrializované státy" vsadí místo uhlí na plyn , tak také "žádná výhra". I plyn emituje CO2 , takže když si třeba Bangladéš postaví nový výkon 3 GW v plynu, tak bude emitovat skleník. plyny, jako kdyby postavil min. nový 1 GW v uhlí. Tedy plyn není pro obrovsky početný rozvojový třetí svět až takovou výhrou , je lepší než uhlí , ale když se bude masově stavět po celém světě , tak emise CO2 parádně porostou i bez toho uhlí.

Richard Vacek
6. únor 2020, 15:29

Pro první OZE zdroje je snadné umístit se na trhu. Při vyšší saturaci se už jednotlivé OZE zdroje začínají požírat - když fouká, tak skoro všude, když svítí, tak též skoro všude. A tehdy je problém nadbytek elektřiny umístit. Vzhledem k tomu, že už teď dochází k tomu, že cena elektřiny je nulová, vypadá to, že bez akumulace další OZE nebude plně využíváno ( = další tlak na růst ceny elektřiny).

Milan Vaněček
6. únor 2020, 17:50

Tento názor je recyklován již od dob když slunce a vítr představovaly jen pár procent výroby v EU. Ale z modelování Němců vyplývá, že ta hranice kdy potřebujete navýšit současnou akumulaci je tak na 60% větru a slunce (když uvážíte že voda, biomasa a bioplyn jsou pružné zdroje, nahrazující akumulaci)

a když uvážíte jaká ja současná akumulační schopnost v EU +Norsko+Švýcarsko. A zavírané JE též uvolňují akumulaci kterou dřív potřebovaly.

Na tuto úroveň OZE se EU dostane někdy okolo 2045. A do té doby bude v EU již jezdit třeba 100 milionů elektromobilů (5 TWh akumulace) a přibude řada další akumulací v tomto řádu. A chytré sítě budou již v celé EU, která bude navzájem propojena.

Svět se mění, energetický přechod přejde ze současné 1/3 za 1/2 OZE jako výrobce čisté, udržitelné elektřiny.

Richard Vacek
7. únor 2020, 06:08

Vždyť už dnes k tomu dochází. A s každým procentem OZE nahoru to bude častěji. Přitom stále budou existovat zimní bezvětří, kdy budou potřeba záložní zdroje na takřka plný výkon. A kdo zaplatí čekání těch záložních zdrojů?

Co udělá drahá elektřina s Evropou? Už teď je 2x dražší, než v USA.

Milan Vaněček
7. únor 2020, 08:17

Pane Vacek, uvědomte si že za zimního bezvětří se v zemích jako Německo, Švýcarsko, ČR musí topit (převážně plynem). Takže jde jen o to zajistit kogenerací elektřinu a jen zbytkové teplo použít na vytápění. Žádné čekání záložnich zdrojů platit nemusíme, naopak když opět zafouká spadne spotová cena elektřiny k nule, OZE umožňují rasantní snížení ceny elektřiny až dozní ty 15ti či 20ti leté staré poplatky z FiT. ????

Uvědomte si že v zimě jde ve výše jmenovaných zemích více primární energie do topení než do výroby elektřiny!

Antonín Mikeš
7. únor 2020, 08:54

A co budeme dělat když bude třeba topit a současně bude foukat? Kdo bude mít v těch chvílích přednostní přístup na trh s EE OZE nebo KVET? A pokud řekneme že odstavíme KVET a budeme topit elektřinou, kdo mi zaplatí za to že jsem pořídil KVET a pak i přímotopy (TČ) a tím mám dva systémy?

Nezkoušel jsem dělat bilanci ale myslím že poptávka po EE je vetší než kolik je možné vyrobit přes KVET.

Kamil Kubů
7. únor 2020, 09:50

Pane Vaněčku, o jakém "zbytkovém teplu" to mluvíte za situace, kdy je studený, jasný a větrný zimní den? Všichni doma klepou kosu a chtějí se vykoupat v teplé vodě, ale jako na potvoru ty soláry a fofrníky zahltily síť takovým přebytkem elektřiny, že všechny PPE musely stáhnout výkon na technologické minimum aby síť nepraskla ve švech. A "zbytkové teplo" nikde.

Milan Vaněček
7. únor 2020, 09:58

Nastavení KVET a VtE si musí stanovit stát, na základě modelování naší reality a našich možností. Ale myslím že je to u nás zase zatím jen pseudoproblém, vždyť VtE u nás prakticky neexistují, snad teď ČEZ něco začne budovat v Polsku.....

Ale to vše jde, jak mají Němci propočítané, u nás je to též realizovatelné, zimní týdenní bezvětří nikoho neohrozí, my na rozdíl od Němců máme rozvodnou síť předimensovanou....

Rozhodně naše spotřeba tepla v zimních měsících je vyšší než spotřeba elektřiny v té samé době.

A přímotopy-to opravdu není v 90% případů dobré řešení. TČ může být dobré řešení ale zdaleka ne pro každého.

Milan Vaněček
7. únor 2020, 10:04

Pane Kubů, mnohem snáze můžete stáhnout přebytečný výkon větrníku než potřebný výkon KVET.

Ale kdo chce dělat sabotáž, tak stáhne KVET. Ano jsou tu obě možnosti....

V racionálním státě je možné i racionální řešení.

Kamil Kubů
7. únor 2020, 10:54

Takže budeme mít energetický systém, ve které máme de facto dvě kompletní zdrojové soustavy. Jednu zimní a jednu letní. V zimně pojede KVET na plný pecky a OZE budeme mít raději vypnutý, a v létě zase obráceně.

Já vím, že to úmyslně ženu do extrému, ale to je v podstatě základ Vaší argumentace. Ano, je to možnost mít to takhle. Jenže se marně ptám: Proč to tak mít?

Emil
7. únor 2020, 11:02

Protože takhle můžeme mít hodně fotovoltaiky...

Milan Vaněček
7. únor 2020, 11:16

Současná realita: jedna teplárenská soustava (cca polovina obyvatel je na ní závislá a z cca 50% je topení v individuálním vlastnictví milionů obyvatel-majitelů rodinných domků)

a jedna soustava výroby a distribuce elektřiny (z 80-90% ve vlastnictví velkovýrobců a státu, více než dvojnásobně zálohovaná dalšími tepelnými zdroji výroby elektřiny, 10-20% budou podnikové elektrárny, jen velmi hrubý odhad).

Takže velmi robusní systém, přesněji několik systémů, s velkým nadbytečným výkonem, problematického stáří a nemožnosti výstavby nových náhradních zdrojů po přestárlých zdrojích, z důvodů našeho členství v EU (to se týká uhlí) či extrémni ceny a délky výstavby (to se týká jádra).

Výsledek: stále dražší elektřina, rekonstrukce v EU nemožná či extrémně drahá a zdlouhavá.

A můj názor je: energetický přechod v EU i ve světě už nikdo nezastaví, což takhle se rozhlédnout po světě jak pokročily nové obnovitelné a čisté technologie, stále se zlevňujíci, a nezůstat v 21. století ve věku páry (19. a 29. století) ....

Milan Vaněček
7. únor 2020, 11:23

oprava: (19. a 20. století)

energetik II
6. únor 2020, 17:50

TO : Vacek

S tím bych se ztotožnil. Když přijde od Atlantiku pořádný větřík ze Západu, tak nepochybuji, že to pořádně protočí větrníky jak v Británii, tak Španělsku, Francii ,Beneluxu, Německu či Polsku. A nedej bože , aby tento vítr přišel s červencovou jasnou oblohou, což se ovšem také občas stává. Pak pojede na 100 % i solar. Při současných možnostech akumulace a hlavně budoucím růstu výkonu OZE věc k pořádnému zamyšlení.

Jan Veselý
6. únor 2020, 22:57

Uměl byste dát nějaký příklad, kdy se zkombinoval "pořádný větřík od Západu" a "červencová jasná obloha"? A jaký frontální systém sahá od Španělska do Skotska? Ani o jednom jsem v životě neslyšel.

A jakým, "neřešitelným" problémem je tlumení výkonu VtE nebo FVE? Tedy kromě problémů s ušlým výdělkem.

energetik II
7. únor 2020, 10:38

TO : Veselý

Například pan Majling zde píše v článku 11.6.2019 , že : Slunečné a větrné počasí poslalo v Evropě ceny elektřiny do záporu. Nebylo to v červenci, bylo to v červnu. Já tedy v životě zažil slunečný a zároveň větrný den mnohokrát. Není to podle mne nic divného, dochází k vyrovnání tlaků mezi oblastí vysokého a nízkého tlaku. A ne v každém případě to musí nutně přinášet oblačnost.Fronta může přijít od Biskajského zálivu , který je právě omezen územím: Španělska, Francie, Británie, Irska a směrem východním pokračovat přes Německo a Benelux. Tlumení výkonu je jistě možné, ale snižuje to pak efektivitu celého systému. V noci nesvítí a vítr se utiší = náš systém nedává nic, ráno se rozfouká silný vítr a je slunečno = náš systém dává 150 % toho, kolik potřebujeme, tedy výrobu těch 50 % zastavíme a spotřebujeme těch 100 %. Řešení je jistě v akumulaci přebytků , ale ta zatím nefunguje.

Jan Veselý
7. únor 2020, 11:39

Aha, takže červen je červenec a fronta, která putuje několik dní přes západní Evropu způsobí synchronní výrobu elektřiny. Vítejte do světa magického myšlení.

Peter K
9. únor 2020, 15:07

Ak dobre viem tak na Slovensku sa dotuje uhlie kazdy rok 103 milionov /2018/ . Dufam z sa to po volbach skonci. Ak sa skonci dotacia uhlia tak slnko nebude potrebovat ziadne dotacie. Podobne ako vietor v Dansku. Cakam kedy bude

mat vietor v Dansku 60 %.

Richard Vacek
9. únor 2020, 15:20

Dánsko? Ale to musí polovinu elektřiny dovážet. Nevím, jestli si z něčeho takového máme brát příklad.

https://www.nsenergybusiness.com/features/electricity-export-france/

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se