Spojené království hlásí rekord: V aukci pro mořský vítr uspělo 8,4 GW výkonu

Zelené Nemecko, ktoré sa s morálnou nadradenosťou pasuje do úlohy záchrancu klímy, po rokoch ideologickej energetickej politiky a preinvestovaných stoviek miliárd eur do tzv. obnoviteľných, no v praxi nestálych zdrojov, dosahuje dnes uhlíkovú intenzitu výroby elektriny približne 430 g CO₂ na kWh.

Medzitým Francúzsko, často kritizované za „zastaralú“ jadrovú energetiku, vyrába elektrinu s emisiami okolo 30 g CO₂ na kWh – teda rádovo nižšími.

Toto sú výsledky po rokoch. Nie sľuby, nie slogany, nie zelený marketing, ale tvrdá realita čísel, ktorá ukazuje rozdiel medzi ideológiou a funkčným riešením.

Suverénně nejdražší je energie z nových jaderek. Ty devastují tržní cenu pro všechny.

Nie. Nové jadrové elektrárne sú drahé na výstavbu, ale nie na výrobu elektriny a nedevastujú trhovú cenu.

Naopak, vďaka nízkym prevádzkovým a okrajovým nákladom trhovú cenu skôr stabilizujú.

Skutočný problém sú občasné zdroje bez záloh a vysoké systémové náklady.

Nechápu, kde berete ty dojmy. Nové jaderky vyrábí za 150 eur a více. A to nim ještě vlády metou cestičku speciálními zákony a výlukami z pojištění. V prostředí energetiky založené na OZE nemají smysl. Ekonomický ani provozní.

To niesu dojmy. Špeciálne zákony a garancie sú štandard pri veľkých infraštruktúrnych projektoch, nie dôkaz, že jadro „nemá zmysel“. Btw tak isto ako aj pri OZE. V systéme s veľkým podielom OZE jadro práve stabilizuje sieť a trhovú cenu, takže ekonomický a prevádzkový zmysel má.

Nie je pravda, že jadrová elektrina sa „vykupuje za 150 €/MWh“ ako fixná cena.

130/150 - €/MWh je len orientačný LCOE pre nové bloky, nie cena na trhu.

V skutočnosti trh riadi cenu, pričom jadro kvôli nízkym prevádzkovým nákladom zvyčajne tlačí trhovú cenu nadol, nie nahor.

Zdroj: IEA – Nuclear Power Economics

Nechápem vaše dojmy, ,,V prostředí energetiky založené na OZE nemají smysl,,

Európska energetika nie je založená len na OZE. Je to mix zdrojov: obnoviteľné zdroje tvoria kolísavý podiel ~40 %, jadro poskytuje stabilnú základnú záťaž a fosílne zdroje slúžia ako flexibilné zálohy.

Zaručená výkupní cena elektřiny z Hinkley Point C (nová UK jaderka) je aktuálně £130/MWh.

Ale ve Velké Británii připadá na ten 1 (ne moc povedený) nový reaktor, několik starších. které vyrábějí za méně, než cca 40 €/MWh. Takže kolik stojí jaderná elektřina? Oproti tomu VtE potřebují CFD po celou dobu provozu, tj. nikdy nebudou levnější.

Nehledě na další nutné náklady k VtE

Hinkley Point C má dohodnuté CfD na 35 let s inflační doložkou. Pokud se podaří v roce 2030 spustit, bude to přes £150/MWh. To je tedy reálná britská cena za elektřinu z nových jaderek, staré elektrárny (tři reaktory se mají do roku 2030 odstavit, mimochodem) v tomhle moc relevantní nejsou.

Sizewell C pak má schválený model RAB, kdy spotřebitel platí ještě předtím, než elektrárna vůbec začne produkovat elektřinu, od prosince 2025 £3,5 MWh a postupně to bude stoupat. A to vše min. do roku 2035.

To není "reálná britská cena za elektřinu z nových jaderek", ale reálná cena za elektřinu z Hinkley Point C. Díky tomu jak je nastavený model financování elektrárny něj vychází elektřina takhle extrémně draho. Cca dvě třetiny té ceny tvoří jen úroky. Proto taky britská vláda u Sizewell C zvolila úplně jiný model - RAB, aby nebyla elektrárna financovaná celá na dluh, což výslednou cenu elektřiny oproti Hinkley Point C významně sníží. Navíc většinu projektu vlastní britský stát, který si dokáže půjčovat výrazně levněji než EDF/CGN v případě HPC.

Ovšem inflační doložku má i podpora VtE, takže berme nynější ceny.

Do poloviny roku 2030 bude v UK v provozu ještě 5 "starých reaktorů" o výkonu cca 6 GW, posléze 1 o 1,2 GW.

Takže i po 2030 bude stejný výkon ve v obou reaktorech a i kdyby v tom starém byla cena 40 a v novém 130 (v dnešních cenách), průměr je 85 €/MWh, a to je pořád méně, než offshore VtE a méně, než polovina onshore VtE. Bez dalších nákladů na akumulaci a záložní zdroje.

Kde berete ty dojmy vy, Petře? Nové jaderky nevyrábí za 150 € a více. Žádné prostředí založené na OZE nemáme, největší zdroj elektřiny v EU jsou pořád právě jaderné elektrárny. Speciální zákony a "umetené cestičky" mají všechny zdroje, viz např. různé "Lex OZE".

90 liber je více, než 100 €, tedy více, než kolik by měla stát elektřina z nového bloku Dukovan. Respektive jejich pozemní elektrárny budou mít větší CFD, než Dukovany, u mořských plovoucích více, než dvojnásobné.

To je pěkný blábol, "Petře". Tržní cenu nijak nedevastují, je to tzv. inframarginální zdroj, tj. přijímají tržní cenu takovou jaká na trhu je. A nejdražší samozřejmě nejsou ani vzdáleně, zrovna větrné elektrárny jsou podstatně dražší, ty plovoucí, jak sám vidíte z této aukce, dokonce násobně dražší.

Je to úplně stejně konečná cena jako u Dukovan.

pozor na životnost 20-25 let verzus 80 let tím jak klesá cena peněz tak ve skutečnosti tato JE bude v celém životním cyklu mnohem levnější než ty větrníky i když na začátku se to zdá podobné. Podle mě z OZE má smysl jedině FVE vítr se hodí jen pro jádro odmítající země.

Uhodil jste hřebíček na hlavičku. OZE má smysl jen pro Německo, když mají zakázané JE. A nové JE budou časem také staré a levné, kdežto OZE mezitím musíte 4x sešrotovat a postavit nové.

Já bych to nepaušalizoval na celé OZE buďme objektivní a řekněme vítr na moři. Vítr na pevnině je levnější než nové jádro - objektivně. u JE je další problém a to je že cena platí když je 100% odběr jenže to bude platit pro zimu nebo dejme tomu pro chladnou polovinu roku v teplé polovině roku bude s odběrem problém, protože levné FVE + akumulace srazí cenu silovky přes léto.

1) No to tedy objektivně není.

2) Není důvod proč by neměl být odběr celoročně, tyto zdroje prodávají na dlouhodobé kontrakty. Jestli má někdo problém s omezováním výroby, tak větrné elektrárny mnohem větší.

No to ano jasně že budou dlouhodobé kontrakty jenže ten kdo je bude dělat bude vědět ,že v létě je pro něj el. energie málo cenná , kdežto VTE mají menší podíl výroby elektřiny v létě a vyšší v zimě to vede na vyšší dosaženou cenou za výrobu než u JE.

Další výhoda VTE je rychlost výstavby ty VTE tam budou pokud je to připravené do 1,5 roka stát a vyrobí v podmínkách okolo UK 40TWh el. energie to je jako 4 jaderné bloky , pokud by se stavěly v jedné lokalitě s postupných začátkem výstavby pak je to 20 let než se to v UK postaví. Další věc je stabilita vítr je nestabilní , ale ne v okolí UK v zimě. Využití v zimě může být u takových moderních turbín i k 70%. V létě je to méně to je výhoda větru , že se doplňuje v celoroční výrobě z FVE je to komplementární zdroj , kdežto JE není k FVE komplementární zdroj. Když máte hodně FVE a možnosti instalovat VTE na moři , tak je to energeticky výhodné - Německo.

1) Ten kdo je bude dělat potřebuje baseload, stálou dodávku 8760 hodin v roce, takže ho logicky zajímá jen průměrná cena za celý rok, je mu k ničemu že v létě nebo v zimě je v některých hodinách elektřina levná, když v jiných je naopak o to dražší. Podstatná je pro něj průměrná cena v celém roce a hlavně potřebuje předvídatelné ceny dopředu. Proto si taky ten baseload kupuje a je ochotný si za tu předvídatelnost ceny i klidně něco připlatit.

2) "VTE tam budou pokud je to připravené do 1,5 roka", akorát předtím klidně deset nebo i víc let trvá než "je to připravené", takže ta rychlost je rovněž pofidérní.

3) Vítr je nestabilní i "v okolí UK v zimě".

4) Můžete uvést jak jste přišel na to že "využití v zimě může být u takových moderních turbín i k 70%"? Naštěstí i na to jsou k dispozici data, podle dat Ember byl v zimních měsících (leden, únor, prosinec) koeficient využití britských větrných elektráren 42,3 % a nikoliv "k 70%". Tak by to příště asi chtělo méně dojmů a více faktů.

5) VtE je mnohem méně komplementární zdroj k FVE než JE, jaderná elektrárna může na léto naplánovat odstávky, což větrná elektrárna nedělá, ta si vyrábí kdy chce a jak chce a často se kryje výroba VtE s výrobou FVE i nevýroba VtE s nevýrobou FVE. Což je krásně vidět např. zde: energy-charts.info/charts/power_heatmaps/chart.htm?l=en&c=DE&year=2025&wind_onshore=1&wind_offshore=1

6) Jak jste přišel na to že je to pro Německo energeticky výhodné? Samozřejmě mnohem energeticky výhodnější byly jejich jaderné elektrárny, které Němci měli postavené poblíž míst spotřeby a nemuseli elektřinu tahat tam a zpátky přes celé Německo, jak to dělají dnes, a k tomu ještě udržovat druhou energetiku pro případ špatného počasí.

, JE není s FVE vhodný zkuste si představit že vyrábíte doma stále 1kW výkonu a k tomu máte 10kW FVE na střeše. Když pojede FVE bude vám tak 1kW k ničemu a to je přesně případ JE. Kdežto VTE mají v létě pokles výkonu a v zimě nárůst.

z vašeho odkazu

https://energy-charts.info/charts/energy/chart.htm?l=en&c=DE&year=2025&month=-1&source=wind_offshore_unit_eex

zde je vidět že VTE off shore vyrábějí teplém období málo a chladném hodně v dubnu vyrobili větší 1/3 než v lednu nebo prosinci. Když si s tím pohrajete zjistíte jak to hezky doplňují FVE to že to není ideální je fakt, ale stabilní JE co v létě vyrábí naplno je mnohem horčí a žádné odstávky na léto plánovat nejdou , palivo se mění když je třeba vyndavat ho nevyhořelé nejde a když v něm není energie klesá Vám výkon reaktoru a ekonomika JE se zhoršuje.

1) Není důvod si zkoušet představovat podobné nesmysly. Jaderné elektrárny jsou určené na pokrytí základního zatížení, stálé dodávky kterou zákazníci požadují. Své zákazníky mají a není žádný důvod, proč by měly vyrovnávat nějakou náhodnou výrobu FVE, to si mohou zajistit samotné FVE například bateriemi nebo jinými zdroji.

2) Když potřebujete zajištěný výkon, tak vám není k ničemu zdroj toho zajištěného výkonu ale naopak ten náhodně dodávající zdroj.

3) VtE mají pokles výkonu v létě i v zimě. Zjevně si pletete pojmy výroba a výkon.

4) Váš odkaz uvádí pouze statistické měsíční souhrny, které jsou ve chvíli, kdy nemáme žádnou akumulaci schopnou vyrovnávat výkyvy v rámci měsíců, úplně k ničemu. Takže pohrávat si můžete s čím chcete, realita na hodinové bázi je úplně jiná než že "hezky doplňují FVE". Jak je vidět např. zde: energy-charts.info/charts/power_heatmaps/chart.htm?l=en&c=DE&wind_onshore=1&wind_offshore=1&year=2025

5) Stabilní JE není mnohem "horčí" ale z hlediska stabilní dodávky naopak mnohem "lepčí" než občasné zdroje.

6) Jak to "nejde" je krásně vidět např. na tomto grafu energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=FR&interval=year&year=2025&legendItems=ly3

Samozřejmě že to jde a úplně běžně se to tak dělá.

P.S.: Díky za potvrzení toho že "Využití v zimě může být u takových moderních turbín i k 70%" jste si vymyslel.

A kde jste přišel na to, že: " zkuste si představit že vyrábíte doma stále 1kW výkonu a k tomu máte 10kW FVE na střeše. Když pojede FVE bude vám tak 1kW k ničemu"

Spíše můžete tvrdit, že je Vám těch 10 kWp FVE na střeše k ničemu. Protože průměrná spotřeba je menší, než 1 kW. Respektive v omezené době by se Vám nárazově hodilo i více, ale to nemusí být v době, kdy FVE vyrábí.

A teď si zkuste představit, že budete mít na střeše (průměrným výkonem 1 kW odpovídající) VtE s instalovaným výkonem 5 kW + 10 kWp FVE.

V celoročním průměru to vyjde stejně /jako 1 kW stabilní +10 kWpFVE), ale nikdy nebudete mít jistotu, že se zapadajícím sluncem začne foukat a i večer budete mít k dispozici alespoň ten 1 kW výkonu.

Takže ještě doplníme aku na vyrovnání alespoň jednoho dne. Akorát to uiž bude asi dražší, než i z té nejnovější JE.

A i tak nepokryjete (alespoň zaručeným výkonem 1 kW) zimní dny s krátkým svitem a Sluncem nízko nad obzorem, když nefouká (málo fouká) a to třeba týden v kuse.

Nejde o jistotu jde o peníze , vy nepotřebujete aby to vyrábělo 24/7 na to máte řiditelné zdroje , vy potřebujete hodně el. energie v zimě a méně v létě. FVE funguje přesně opačně , VTE funguje správně , JE výkon během roku nemění.

Jako velká skupina spotřebitelů potřebujeme, aby to vyrábělo 24/7 a v rámci roku nejvíce v zimě. Hlavně , jestliže chceme i topit masivně elektřinou.

A které ty řiditelné nízkoemisní zdroje to mají být?

K JE jich moc nepotřebujete (respektive s denní akumulací prakticky žádné). Ke zdrojům typu FVE, (případně i FVE + VtE) hodně.

Pokud je nutně potřebujete a to ve velkém množství, musíte jejich náklady, včetně kapacitních plateb, připočíst k ceně elektřiny z OZE.

Ani VtE vždy "nefungují správně". Sice je to lepší, než u FVE, ale stejně ty záložní zdroje musíte mít.

ad1) Emil: stálou dodávku každých 365 dní v roce nedá žádný současný jaderný reaktor, a nové , které by to potenciálně mohly být schopné tu budou v ? (2050?).

To dodá jenom Muskova velká fotovoltaická elektrárna na oběžné dráze, a ta tu bude do 2030 či 2035. Ale to je zajímavé jen pro nejvyspělejší mocnosti (USA, Čína).

1) Stálou dodávku každých 365 dní v roce je schopen zaručit každý provozovatel jaderné elektrárny, Vaněčku, dělá to tak že většinou provozuje víc reaktorů současně a jejich odstávky střídá tak aby pokud možno vždy ten nasmlouvaný výkon poskytovaly, a pokud toho v nějakých mimořádných případech není schopný, na vlastní náklady tento zajištěný výkon zajistí z jiných dražších zdrojů.

2) Vaše zbožná přání o fotovoltaických elektrárnách na oběžné dráze, z nichž kromě mnoha dalších věcí vůbec není technicky vyřešený přenos energie na zemský povrch, mě absolutně nezajímají.

Tvrzení "stálou dodávku každých 365 dní v roce nedá žádný současný jaderný reaktor," není pravdivé.

Vždyť každý reaktor v ČR už má provozní část kampaně delší než 365 dní.

Nejsou levnejěí. Nekoukejte jenom na to že mají vysoutěženou cenu 60E/MWh. K tomu naskajují přece další náklady.

1) Ta cena se jim platí i když je operátor zastaví při nadbytku, nebo když na spotu je menší cena .

2)Nedrží stabilní frekvenci, naskakují další náklady na stabilitu frekvence, např drahé měniče, setrvačníky atd

3) Pořádně fouká jen někde, v Německu mají 80% VE elektřiny z Baltu, takže musíte postavit ještě jednu proudovou dálnici dolů na jih. HVDC , kterou staví má několik let zpoždění a dáli Bůh bude dostavěná okolo roku 2030 (to by byly dřív ty JE). Stála stovky miliard , janže převede pouhých 8GW . Jaderky na jihu měli (a uhelky teď) 20 GW a stabilně. Jak dostanou dolu další GW neví , ale hlavně že plánují další 100GW na Baltu

4) Po 20 letech co mají provozní podporu (a když by konečně měli vyrábět jen za údržbu) je bourají stavějí nové a žádají další provozní podporu na dalších 20 let

5) Nejedou stále, Baterky nelze cenově, ani výrobně , ani několikaletá celosvětová výroba baterek,tj asi 350 GWh, by nepokryla 2 týdenní Dunkelfalute pro Německo(20TWh). Z toho plyne že celou soustavu musíte mít pokrytou ještě jednou plynovkami(nelze, CO2 má být přece nula a vodík je zatím scifi), takže jádrem . Prostavené desítky bilionů v elektrárnách, které budou 3/4 roku stát , ale budete je neustále platit , odpisy, údržbu i lidi.

VtE mají smysl v tom, že vyrábí v zimě. Finančně je to špatné, zvláště u nás. Nicméně, co je za mrazů, když topíte elektřinou lepší? Drahá elektřina, nebo žádná?

Je to hodnota CFD bez ohledu jaké budou, nebo nebudou náklady a je jedno, zda u Dukovan, nebo britských VtE.

Rozdíl je v tom, že reaktor bude pracovat a vydělávat ještě dlouho po skončení CFD, zatímco u VtE a zvláště na moři bude CFD cca po celou dobu životnosti.

A samozřejmě je také rozdíl ve spolehlivosti dodávek.

Dobře píšete, ono se to nasčítá. Kolikpak bude celková cena takového mixu ?

Vybudovat a provozovat mix z offshore VTE + ještě z dalších záložních zdrojů, které VTE k sobě určitě bude potřebovat není rozhodně nic levného. Včetně třeba budování úložišť.

Asi i elektřina z Hinkley Pointu bude levnější. Jádro pudla je optimalizovat skladbu těch zdrojů. Místo mamutích drahých úložišť je určitě výhodnější mít výrazný podíl JE. Francie versus Německo to ukazuje více než názorně. Včetně 10x nižšího měrného ekvivalentu CO2, který má právě Francie.

Reálná cena - stačí se podívat na ceny el. energie v Dánsku tam už ten mix téměř mají. , je to asi 8kč /kWh a pravda z této ceny jsou velké části daně na druhou stranu Dánové tím zase dotují přechod na bezuhlíková paliva , takže je to asi reálná cena. Otázka je kolik bude el energie v Dánsku stát až ten přechod budou mít celý za sebou.

To není "porovnanie lacnej ceny za JE a drahej VE" ale porovnání skoro 3× vyšší kupní síly v Dánsku oproti Slovensku, která zamaskuje i výrazně dražší elektřinu v Dánsku než na Slovensku.

1) Slovensko nepatří "k najviac zadlženým krajinám", v EU patří k zemím s průměrným zadlužením vůči HDP. "Najbližšie ku krachu" jsou úplně jiné země.

2) Slovensku patří ty elektrárny jen z jedné třetiny, státní dluh a jaderné elektrárny spolu vůbec nesouvisí. Zadlužit stát se dá s jadernými elektrárnami i bez nich, jak ukazují s přehledem nejzadluženější Řecko s Itálií, které žádné jaderné elektrárny nemají.

3) Všechny větší investice jsou "na pôžičky", Slovenské elektrárne si ale dva nové bloky postavily bez dotací a naopak slovenský stát pod hrozbou jaderné daně donutil SE k uzavření kontraktu na dodávku elektřiny za výrazně nižší než tržní cenu. To je docela podstatný rozdíl oproti desítkám miliard Eur, které Německo s Dánskem roční lijí jen do provozní podpory OZE.

Máme rok 2026 a ne rok 2040, takže je úplně irelevantní co hrozí Slovensku v roce 2040, když píšete o tom že Slovensko patří k "najviac zadlženým krajinám". V současnosti tomu tak rozhodně není. Zrovna jako je nepodstatné jak na tom bylo v roce 2015 Řecko. Podstatné je jak je to v současnosti, což je vidět např. zde: ec.europa.eu/eurostat/web/products-euro-indicators/w/2-21072025-ap

Slovensko je podle Eurostatu dokonce pod průměrem EU.