Domů
Větrné elektrárny
Největší offshore větrný park má využívat nejvýkonnější větrné turbíny na světě
Vizualizace offshore větrných elektráren Haliade-X. Zdroj: GE

Největší offshore větrný park má využívat nejvýkonnější větrné turbíny na světě

Projekt větrné elektrárny Dogger Bank, který v nadcházejících letech vyroste u pobřeží Velké Británie, bude s největší pravděpodobností využívat větrné turbíny Haliade-X, které se mají stát největšími a nejvýkonnějšími sériově vyráběnými větrnými turbínami na světě. Po svém dokončení má soustava větrných parků disponovat celkovým instalovaným výkonem 3,6 GW.

Společnosti Equinor and SSE Renewables, které stojí za projektem větrné elektrárny Dogger Bank, oznámily, že jako preferovaného dodavatele technologie zvolily GE Renewable Energy s jejími obřími turbínami Haliade-X. Přestože má být přesný počet turbín pro celý projekt teprve určen, při instalovaném výkonu 3,6 GW a výkonu každé turbíny 12 MW by se mělo jednat okolo 300 turbín.

„Dogger Bank se stane domovem největším offshore větrným turbínám na světě a této průkopnické nízkouhlíkové technologii, která bude hrát klíčovou roli pro dosažení uhlíkové neutrality Spojeného království do roku 2050,“ uvedl Paul Cooley, ředitel kapitálových projektů u SSE Renewables.

Podle Bjørna Ivara Bergema, projektového ředitele Dogger Bank Wind Farms, stojí za úspěchem projektu v aukci na provozní podporu z velké části dodavatelský řetězec, včetně spolupráce s GE Renewable Energy.

Celý projekt by si měl mezi lety 2020 a 2026 vyžádat investice okolo 9 miliard liber. Do konce příštího roku by mělo padnout případné konečné investiční rozhodnutí, se kterým bude rovněž potvrzen dodavatel turbín.

První část projektu o výkonu 1,2 GW by měla zahájit provoz v roce 2023, po úplném dokončení by se soustava větrných farem měla podílet na výrobě elektrické energie ve Spojeném království přibližně 5 %.

Obří větrné turbíny vyrobí o 45 % více elektřiny než současné modely

Obří větrné turbíny, jejichž lopatky budou měřit 107 metrů, budou dosahovat do výšky 260 metrů. S výkonem 12 MW by jedna turbína měla v běžných oblastech Severního moře ročně vyrobit zhruba 67 GWh elektrické energie. Oproti v současné době dostupným modelům by tak nové turbíny měly vyrábět o 45 % více energie.

První prototyp této turbíny určené pro výstavbu na moři roste v Nizozemsku u Rotterdamu.

Komentáře

(34)

Miloslav Černý

28. prosinec 2019, 15:19

Přikláním se jednoznačně k těm, kteří odsuzují jádro, i když jsem ho také v minulosti preferoval. K tomuto přesvědčení jsem postupně došel na základě stále nových přicházejících informacích o nových způsobech akumulace, inovacích ve fotovoltaice a dalších alternativách výroby bez emisní energie, vztáhnu to i na naše podmínky. Kdo chce hledá způsob (což je vždycky těžší), kdo nechce hledá důvod. A když k tomu přidám ještě bezpečnostní hledisko s veřejným míněním nejenom našeho tak to jasně převažuje. A o tom to všechno je. Vývoj nikdo nezastaví, důležitý je se mu co nejlépe a nejdříve přizpůsobit. Pak to příznivěji vychází navíc ještě více ekonomičtěji.

energetik II

3. říjen 2019, 11:33

Pokud je údaj správný a z jedné turbíny po 12 MW by se získalo ročně 67 GWh elektřiny ,pak by účinnost byla tak výborná, až se mi to nechce věřit. Z 10 turbín o 120 MW celkem by se získalo 0, 67 TWh a ze 100 turbín o 1200 MW pak 6,7 TWh ročně. 1 GW výkonu těchto větrníků by ročně dodával kolem 5 TWh , což je roční výkon běžné uhelné elektrárny o 1 GW. Pokud jsou čísla správná, pak tento park ročně dodá 20 TWh , což je jen o něco méně než stavěný jaderný Hinkley Point-C , který dodá kolem 24 TWh. Ovšem poslední cena pro Hinkley je zatím 22,5 mld. Liber a pro uvedený větrný park jen 9 mld. Liber. Zdá se tak, že se z větru podaří získat podobné množství elektřiny za zhruba třetinové stavební náklady.

Dave

29. březen 2021, 19:23

A to ještě nezapomeňte, že v těch vetrnici h už není žádné riziko že by se to nedostávalo a dají se uvádět do provozu postupně jak se budou instalovat. To u jaderné elektrárny nepřichází v úvahu. V případě války jsou po stránce bezpečnostní bez rizika na rozdíl od jaderné elektrárny.

Zkrátka pokrok.

Jan Veselý

3. říjen 2019, 12:19

Bacha na pojmy, píšete o koeficientu využití, v tomto případě ~62%, ne o účinnosti. Zbytek je pravda.

Navíc jsou i provozně levnější a není principiální problém stavět další a další a další, moře mají Britové dost, a každá další postavená turbína udělá ty další levnější, to je zákon masové produkce.

Emil

3. říjen 2019, 12:28

Pouze pokud se nepočítají úměrně tomu rostoucí náklady na kapacitní mechanismy.

energetik II

3. říjen 2019, 12:44

TO : Emil

Samozřejmě jde jenom o cenové srovnání samotných prvotních stavebních nákladů, než se zdroj rozeběhne a pracuje. Poté do hry vstupuje obří množství dalších cenových údajů, Hinkley bude obsluhovat možná 500 lidí , větrný park řídí počítač automaticky ,životnost větrníku ale jen 20 let, Hinkley 80 let, větrník bude potřebovat bateriové systémy k ukládání přebytků, Hinkley zase palivové tyče ke krmení reaktoru + trvalé úložiště odpadu, atd. atd. atd. Chtělo by to komplexní cenový rozbor všech nákladů za celou dobu životnosti výrobního systému až do jeho rozebrání a zrušení. Jen takový rozbor by byl nezavádějící a spravedlivý.

Emil

3. říjen 2019, 12:57

Souhlasím, ale u Hinkley Point C tohle všechno započítané v ceně je. U Dogger bank nikoliv. Proto také ten cenový rozdíl.

Martin Pácalt

3. říjen 2019, 12:41

Ten projekt je zajímavý i tím, že uprostřed Severního moře nikomu vadit nebude, na stavbu se dostanou rotory z relativně blízkého Rotterdamu (vypadá to tedy, že bez překládky), těch skoro 5600 hodin ročně kdy to poběží, je také úctyhodných a místa spotřeby jsou s výjimkou severozápadu na všechny světové strany.

Rád bych znal míru pořizovací energie takové jedné elektrárny, množství betonu a jaký je tedy poměr energie vložené a získané. Zakládání na mořské mělčině patří k mistrovským kouskům v oboru, protože je náročné. Dtto navrhnout životnost komponent tak, aby obstály v nejhorší 5. třídě prostředí.

Martin Pácalt

3. říjen 2019, 13:06

...nicméně ten 1,2GW výkonu zabere mezi 515 a 599km2, tzn. čtverec 23x22 (24x25) km a plán je až 3,6GW. Na tom je dobře vidět, jakou výhodu skýtá "koncentrovaná energie jádra" - Dukovany s 2,040GW zabírají 126ha. :-)

Ivan Novák

3. říjen 2019, 15:40

Stavba na Dogger Bank se plánuje řadu let, příslušná žádost u Crown Estate byla postupně výkonově redukována (píše Wikipedie). Teď to podle mapy vypadá, že chtějí stavět jen v hloubkách do 20m, což se snad už umí dobře. Ale krok do nevyzkoušené praxe může vždy vést k objevům. Páni od 630 MW farmy London Array, v provozu od r.2013, by mohli vyprávět, jak jim za 5 let většinu konců lopatek zničila vodní tříšť - kapky nečekaně vysoko, lopatka moc rychlá. Oprava jakýmsi pogumováním. Aerodynamika, řekl bych, pak asi horší, než projektová.

Emil

3. říjen 2019, 15:52

Tady píšou, že 20. 9. 2019 získali CfD na 3×1200MW, stavět budou v hloubce 20 - 35m:

doggerbank_com/downloads/CfD-results-press-release-FINAL.pdf

Josef

3. říjen 2019, 12:50

Jenže moderní JE vydrží 70-100 let a toto max 20 let a vysoká je i cena údržby. K tomu záložní zdroj. Ani v podmínkách severního moře nejsou VTE levnější než JE....

Carlos

3. říjen 2019, 20:30

No 70-100 možná vydrží trubky a beton, turbíny, čerpadla, ale zejména elektronika bude muset být za tu dobu několikrát měněna, stejně jako výkonová část, trafo nevydrží 70 let, spíš budete, tak jako je to ostatně nutné i dnes, generálkovat co 20 let, takže tam máte periodicky nemalé náklady na toto (byť v porovnání s se stavbou malé).

JE mají také takovou cenu že se za normálních okolností, kdybyste to měl stavět za peníze na trhu a bez státních záruk, že se zaplatí tak za 40 let, kde už jednou budete muset generálkovat. S takovou návratností Vás asi pošlou někam, pokud nebudete s to jim platit na dividendách třeba 5-10% obratu. VtE se naproti tomu zaplatí za 10-20 let se životností kolem 25.

Martin Hájek

4. říjen 2019, 01:20

Proč myslíte, Carlosi? Dnes jsou záporné úrokové sazby, tedy ideální doba pro úvěry do velkých infrastrukturních staveb. A leckterý důchodový fond by za 2 % úrok byl velmi vděčný.

Milan Vaněček

4. říjen 2019, 07:58

Důchodové fondy musí investovat do NERIZIKOVÝCh příležitostí. To je třeba fotovoltaická elektrárna. Jaderná elektrárna je BOHUŽEL rizikovou investicí, to snad popřít nemůžete, pane Hájku.

Jan Veselý

4. říjen 2019, 07:59

Však důchodové fondy takhle velmi ochotně investují do FV a větrných farem s 5-6% úrokem. Finta je ovšem v tom, že odmítají investovat do stavby, to je mimo jejich know-how. Funguje to tak, že to někdo postaví a následně nečeká 10-15 let na ekonomickou návratnost, ale okamžitě to prodá třeba penzijnímu fondu, okamžitě vydělá a má dost kapitálu na další výstavbu.

Myslím, že by penzijní fondy klidně investovaly i do jaderných elektráren, ale až po tom, co je investor postaví a bude jistý počátek výroby a cena.

Emil

4. říjen 2019, 08:45

Asi proto, že penzijní fondy odmítají investovat do stavby ještě ke všemu rizikových jaderných elektráren, si jeden penzijní fond koupil rovnou Westinghouse...

Jan Veselý

4. říjen 2019, 09:04

ad Emil) Koupili je za nižší cenu než stojí stavba jednoho jaderného reaktoru a podle vyjádření nakupujícího hlavně kvůli tomu, že chtějí vydělávat na opravách a údržbě jaderných elektráren. O výstavbě nových nepadlo ani slovo, naopak v podstatě řekl, že firma se čistě zaměří na servis a údržbu, protože tam se dá vydělat.

zdroj

Milan Vaněček

4. říjen 2019, 09:10

Emile, dejte si studený obklad na čelo. Vy asi nevíte v čem všem "Westinghouse" podniká a že si ho jeden fond koupit nemůže ....

Nechte už toho trollování.

Emil

4. říjen 2019, 09:23

Cituji hospodářské noviny a jejich citaci předsedkyně SÚJB paní Drábové: "Podle ní ale není odepsaná například zkrachovalá americká firma Westinghouse, kterou letos koupila investiční společnost Brookfield Business Partners. "To, co bylo předmětem konkurzu, byla stavební divize Westinghousu, která se dostala do potíží při stavbě bloků ve Spojených státech amerických. Ta technologická divize Westinghousu, kterou máme na mysli, mluvíme-li o projektu AP1000, nadále funguje bez problémů, převzal ji od japonské Toshiby kanadský penzijní fond a kromě změny vlastníka tam ve fungování nedošlo prakticky k žádným změnám," dodala předsedkyně."

Nechte už toho trollování.

Jan Veselý

4. říjen 2019, 12:20

ad Emil) Vidíte jak jsme ve shodě, stavební divize šla do háje. Technologická divize funguje dál. Takže teď se vykašlou na stavění ve vlastní režii, technologická sekce bude řešit opravy, upgrady a servis a možná prodají několik licencí na výstavbu AP1000. Stavět nebudou a nechtějí.

A abych se vrátil k meritu věci. Je teoreticky možná, že od nich někdo koupí licenci a postaví AP1000, který potom prodá nějakému penzijnímu (ne investičnímu) fondu. Moc šancí tomu nedávám, ale realita ukáže, můžeme se na tomto webu sejít třeba za 15 nebo 20 let a podívat se zpětně jak se jim to povedlo.

Emil

4. říjen 2019, 13:07

No nemyslím si, že jsme úplně ve shodě. Westinghouse staví reaktory dál, a podle všeho v tom hodlá nadále pokračovat i pod penzijním fondem.

Carlos

4. říjen 2019, 18:32

Myslím, Martine, že tyto nízké úrokové sazby nebudou trvat věčně, jednou musí tyto intervence skončit, nejpozději když banky zjistí že snižováním sazeb se další růst nepodaří vyvolat.

Podle mne, nejsem tedy ekonom, současné ekonomické problémy kořen v demografické změně, kdy máme populace nerostoucí, nebo dokonce klesající, v minulosti, od doby zrodu kapitalismu, měly populace tvar pyramidy a rostly, s tím přirozeně rostla i ekonomiky, každá další generace jednak byla větší, jednak s novými technologiemi rostlo množství druhů dostupného zboží a klesala cena (např. elektronika), dnes jsme o velkou část toho přišli. Populace stagnuje, nebo mírně roste, ale to jen díky migraci, jinak by již asi klesala. Je otázka, nakolik je to růst stabilní, nakolik tu tito lidé dlouhodobě zůstávají a nakolik tu plánují utrácet více než je nezbytně nutné.

Stejně tak asi nedojde k technologickému průlomu, který by v Evropě a USA, Japonsku... zvládl nahodit novou vlnu konzumu, která by kompenzovala stagnující či klesající populace. V takové situaci hnát růst neustálým litím peněz do ekonomiky je neudržitelné, dříve, nebo později se to musí zastavit, banky také nemají neomezené zdroje.

Na nekonečný nízký či záporný úrok nelze spoléhat, myslím si, rozhodně ne na dobu kdy by se JE měla splácet. Navíc JE mají nepříjemnou tendenci se prodražovat. Navíc asi ani není dostupnost těchto úvěrů taková aby se to vyplatilo, jinak nechápu problémy se stavbou dopravní sítě u nás. Pokud by stát, nebo třeba i konsorcium firem, mohli získat úvěr za 0%, či <0% na dost dlouhou dobu, tak by výstavba vypadala trochu jinak.

Pokud by to bylo tak snadné, tak by si obchvat Třebové nákladní dopravci postavili i kdyby jej měli deklarovat jako vlečku a před stavbou jim měl materiál pár let hnít na dvoře. (Než se to všechno vybaví.) Jenže tomu tak není, stejně jako nevidíme úprk do stavby menších hydroelektráren na jihu Německa. Takže to nebude tak jednoduché.

Milan Vaněček

3. říjen 2019, 13:45

Pane Josef, nepovídejte???? Z hlediska soukromého investora je rozhodnutí jasné, postaví raději VtE která je několikanásobně levnější, vrací mu peníze mnohem dřív než ta JE, provoz má mnohem levnější a produkuje čistou energii bez radioaktivního odpadu.

JE může stavět někdo jen na příkaz vlády, s garancemi vlády, ať to stojí co to stojí, ať to trvá 10 či 15 či 20 či 25 let.

Emil

3. říjen 2019, 13:53

Pane Vaněčku, vždyť Vy dobře víte, že i Dogger bank se staví díky garancím vlády.

Milan Vaněček

3. říjen 2019, 14:34

Myslíte těch vysoutěžených 39 liber za MWh po 15 let????Ano to je vynikající cena pro spotřebitele ve Velké Britanii. Srovnejte to s Hinkley Point a raději mlčte.

Emil

3. říjen 2019, 14:56

Proč bych měl mlčet? Nechcete slyšet pravdu? Tady krásně vidíte, jak je takovéhle srovnávání ceny nesmyslné, díky tomu, co všechno v té ceně není zahrnuté. I přes ten cenový rozdíl je Britům na rozdíl od Vás jasné, že jen na téhle "levné" větrné energii se energetika stavět nedá, a mimo jiné připravují i stavbu dalších jaderných bloků.

A mimochodem, není to 39 liber ale 41 liber, a je to v cenách roku 2012, což jste u Hinkley Point nikdy nezapomněl zmínit, plus připočítat navýšení o inflaci po celou dobu kontraktu. Zrovna tady Vám to ale koukám nějakým "nedopatřením" vypadlo.

Josef

3. říjen 2019, 22:15

Obávám se, že bez dotací by se žádné VTE nepostavily. Ale jak už jsem řekl , celkové náklady včetně ceny regulace sítě a záložního zdroje budou u těchto el. vyšší než u VTE a jak jste se zmínil o jaderném odpadu , pak zde jak jistě víte musí běžet záložní zdroj - typicky plynový , pokud JE produkuje odpad ,který můžeme bezpečně ukládat pak plynová el. produkuje emise , které pouštíme přímo do atmosféry a bez záložního zdroje VTE nefungují, tak si prosím nechte ty žvásty o čisté energii...

Carlos

4. říjen 2019, 00:16

Tak si zase přidejte na druhou stranu externality uhlí, to je dobrých 40€ navrch, hned jsme na ceně 70€/MWh ze staré uhelky na HU, ne na 30. PPE jsou cenově někde na 60€/MWh (ale mají externality někde kolem snad 20€, z hlavy si to nepamatuji přesně), každopádně je to všechno +- ve stejné cenové hladině.

"Záložní" zdroj rozhodně nemusí běžet pořád, to je kec, který se objevuje od doby co se s OZE ve větším začalo. Jednak pro krátkodobé výpadky tu jsou hydroelektrárny, které zareagují v během minuty, jednak PPE reagují během 15 minut pokud jde jen o plynovou turbínu, parní části to trvá trochu déle, ale hlavně, sice nejsme s to předpovědět produkci konkrétního větrníku, ale produkci celého systému odhadnout dovedeme na základě počasí a ta přesnost je pro produkci v dalších třeba 5 hodinách odst dobrá a hodně dobrá na další 2-3 dny dopředu. Aladin se s deštěm splete třeba o 5-10 minut a o 200m, ale to nějaký velký vliv na síť s OZE mít nebude.

energetik II

4. říjen 2019, 11:24

Jsem jen laik , ale přesto se mi zdá organizačně i finančně výhodnější model větrného parku doplněného o "vykrývací" plynovou elektrárnu, než elektrárna uhelná. Třeba uhelná elektrárna o 1 GW ročně spotřebuje nějaké 2 miliony tun uhlí, to je asi 2000 vlaků po 1000 tunách. Denně se tedy na Severu Čech musí vytěžit 6000 tun uhlí , naložit na 6 vlaků a dopravit do elektrárny. Platí se tedy obsluha obřího rypadla, řidiči náklaďáků co vezou těch 6000 tun uhlí k vlaku, mašinfírové, co řídí ty vlaky, dále i obsluha elektrárny. Naproti tomu vítr fouká zcela zdarma , provoz větrného parku řídí počítač , který sám vydá signál mechanikům na drátě, že má nějaká vrtule problém a je třeba se na ni podívat. Rovněž plynová elektrárna mi připadá na obsluhu mnohem jednodušší, plyn do ní vedou trubky a přeprava paliva tak odpadá. I automatizace provozu mi připadá jednoduchá, asi jako když mám doma plynový kotel , jedu si v zimě zalyžovat na Šumavu a plánuji návrat na 17.00 a tak si nastavím automat , aby kotel začal topit v 16.00 a já měl po návratu teplíčko. Stejně si myslím to může jít i u větrného parku, když jeho výkon klesne pod určitou hodnotu, tak se automaticky "nahodí " záložní plynový zdroj. Všechny nemocnice dnes mají záložní nouzové generátory elektřiny, kdyby náhodou vypadla síť. Některé ho přitom nenahodily ani jednou za 5 let. Přesto si ho pořídily. Plynová záložní elektrárna by možná běžela 30 % roku.

Martin Pácalt

4. říjen 2019, 12:22

Pozn.: V té trubce to musí hnát nějaká konpresorovna, takže to není úplně bez energie, ale souhlasím, lepší než vlaky uhlí a rypadla,

Martin Pácalt

4. říjen 2019, 12:23

Oprava: kompresorovna

Carlos

4. říjen 2019, 23:45

V severních Čechách se uhlí nakládá na důlní železnici standardního rozchodu přímo z rypadla, náklaďáky odpadají, nevím teď jestli i na speciální vagony kde se to pak ještě jednou překládá, nebo přímo do těch ve kterých uhlí jede do světa. Předávka se děje na nádraží Washington, které je do poloviny elektrifikováno 1,5kV DC a od poloviny 3kV DC.

vinkler

7. říjen 2019, 06:47

Plynová a zejména paroplynová elektrárna je zhruba stejně složitá jako uhelná, nebo i více. Nedejte se mýlit automatickými kotelnami na plyn.

Co je jednodušší je plynový motor, ale to je cca 10MW na jednotku.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.