Domů
Větrné elektrárny
Největší offshore větrný park světa Hornsea 2 vyrobil první elektřinu
Zdroj: Dong Energy

Největší offshore větrný park světa Hornsea 2 vyrobil první elektřinu

Budovaný offshore větrný park Hornsea 2, který se po svém dokončení v roce 2022 stane s instalovaným výkonem 1,32 GW největší elektrárnou svého druhu na světě, vyrobil první elektřinu. Informoval o tom vlastník elektrárny, dánská společnost Ørsted.

Offshore větrný park Hornsea 2 bude po svém dokončení zahrnovat 165 větrných turbín o výkonu 8 MW. Turbíny o průměru 167 metrů jsou umístěny 200 metrů nad hladinou moře a disponují lopatkami o délce 81 metrů. První z těchto turbín byla instalována na své místo koncem května letošního roku.

„Vyrobení první elektřiny je pro tento projekt důležitým milníkem a okamžikem, na který může být celý tým hrdý. Výstavba takto velkého projektu je možná pouze díky pevné spolupráci, tvrdé práci a odhodlání,“ uvedl Patrick Harmett, programový ředitel projektu Hornsea 2.

Projekt Hornsea 2 je umístěn 89 km od britského východního pobřeží a sousedí se současným největším offshore větrným parkem Hornsea 1, jehož instalovaný výkon činí 1,2 GW. V oblasti Hornsea by měly v budoucnu vzniknout ještě další dva obří větrné parky.

Společně by všechny čtyři větrné parky v oblasti Hornsea měly Spojenému království významně pomoci dosáhnout ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích.

Aktuálně disponuje Spojené království 40 offshore větrnými parky s celkovým instalovaným výkonem 10,5 GW. Dalších více než 2 500 větrných parků s celkovým instalovaným výkonem  13,9 GW je provozováno na britské pevnině.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(51)
Jiří Kelnar
1. leden 2022, 11:11

Je smutný, že prostě u jádra trvá, než se vyrobí první elektřina dlouhé roky. Tady se staví od května a už se vyrábí aspoň něco. Je to primitivní rozdíl, ale pro nás pro příští roky dost zásadní.

Pavel Karásek
1. leden 2022, 11:16

Tady je jasně vidět, kterým směrem povede cesta v budování obnovitelných zdrojů. Směrem k jádru to ale nebude.

Vladimír Šťastný
1. leden 2022, 12:01

Ne, tady je jasně vidět, kdo a čemu jsou kladeny umělé, byrokratické překážky. Jaderný blok se ve světě dá postavit za pět let. Veškerý čas, který stavby trvají v Evropě navíc, je rádoby ekologická a bezpečnostní pakárna.

Bohužel všichni budou muset počkat, než se i OZE komsomolec Karásek přesvědčí, že energetika nemůže stát na občasných zdrojích energie, a k tomu je ještě dlouhá cesta.

Jiří Kelnar
1. leden 2022, 13:28

Jako Vladimíre, já jsem teda rád, že jsou ty naše jaderky pod tak velkým dohledem, Vy ne? Seškrtal byste nároky na bezpečnost? Jako jo, utrhlej list rotoru dokáže nadělat paseku, ale teda fakt jsem rád, že je štěpná reakce pod dohledem. Dukovany mám 50 km daleko a to není tak moc.

Josef
1. leden 2022, 23:47

Je obecný omyl myslet si ,že vyšší složitost vede k vyšší bezpečnosti. Temelín postavený v roce 2002 byl co se týče bezpečnosti dokonalý to co se děje dál zvedá jen ceny , ale bezpečnost spíše snižuje, protože čím složitější systém máte tím je nebezpečnější. JE bude vždycky z principu nebezpečná můžete mít záložních systémů kolik chcete stejně to nepomůže, protože když selžou 3 pak se stalo něco co vyřadí i ten zbytek. Stačí 1 raketa , cílený nálet , výbuch sopky , zemětřesení atd. Proti tomu můžete mí záložních systémů kolik chcete a nepomůže to a pro zbytek událostí do stačí mít zálohované 3x a vědět že všechny zálohy fungují. Skutečnost je taková , že nároky vymyšlené v poledních 15 letech zavání ne bezpečností , ale snahou o zdražení JE a jejich vyřazení z mixu, protože z mít 13 záložních zdrojů v Dukovanech je prostě nesmysl, který ničemu nepomůže.

Emil
2. leden 2022, 00:08

Doporučoval bych si o problematice nastudovat aspoň základní věci, bezpečnost se zdaleka nezvyšuje jen zvyšováním redundance záložních systémů, ale především zaváděním pasivních bezpečnostních prvků jako jsou např. lapač taveniny, rekombinátory vodíku, systémy pasivního odvodu tepla a pod., které jsou naopak daleko jednodušší než systémy aktivní, protože ke svému fungování jim stačí platnost fyzikálních zákonů, nic víc.

Václav Plášil
1. leden 2022, 18:05

Tak ti nevím

EDU

1970.. Podepsána smlouva se SSSR

1974.. Příprava projektu

1978..Zahájena stavba

1985-87 Uvedení do provozu

ETE

1979 vydán investiční záměr

1986 Zahájena stavba

2000 1. blok dosáhl kritického stavu

Za 5 let to tu nešlo ani když vládli "poručíme větru dešti"

A evidentně to nejde tak rychle ani v Indii

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_K%C3%BAdankulam

Ivan Novák
1. leden 2022, 22:48

V obou případech byl skluz odstartován změnou projektu v pokročilé fázi přípravy nebo výstavby, marketingově řečeno "o půl bezpečnostní generace". To se nyní projevit nemusí, poslední zpřísnění bylo po Fukušimě, od té doby stabilita požadavků.

Vladimír Šťastný
2. leden 2022, 13:33

Akorát, že jsem nepsal, že to TADY šlo za pět let, ale že jinde ve světě to za těch 5 let dokáží. Ale musí chtít všechny strany, což není momentálně případ ani ČR ani celé Evropy.

Decarbon
2. leden 2022, 13:46

Jinde ve svete lze postavit domaci FVE behem 1 tydne. Take v Evrope a zvlast u nas by to melo byt take mozne. JE velka cast obyvatel odmita a bylo by dobre to vzit v potaz.

DV
1. leden 2022, 12:19

Jistě, i vaši spratkove jsou obnovitelny zdroj, navíc nezávislý na počasí. Nafta v traktoru se nahradí tak, že farmář vás a vaše spratky zaprahne do pluhu, a bude váš Tříska bičem, abyste pořádně tahnuli. Těšíte se, až budete OZE?????

Josef
2. leden 2022, 00:07

U nás se půjde jadernou cestou stejně jako v jiných zemích - , Slovensko , Finsko , Francie , Maďarsko , Polsko , Slovinsko , Holansko. V EU se rozběhnou stavby desítek nových bloků v opačném případě nebude možný odklon od fosilních paliv.

Petr
2. leden 2022, 20:21

Naprostý nesmysl. Na světě nyní není projekt jaderné elektrárny, který by dával ekonomický smysl.

Josef
3. leden 2022, 00:33

Při dnešních cenách energie to jako myslíte vážně ?

Decarbon
3. leden 2022, 06:52

Pepicku, za pul roku se JE nezaplati. Dnesni vysoke ceny maji jepici zivot za rok jsme zase v normalu. V cele Evrope si lidi i firmy budou instalovat vlastni elektrarny a elektriny bude dostatek za maly peniz. Jaderna elektrarna se uz nevyplati.

Emil
3. leden 2022, 07:28

Trh si to rozhodně nemyslí a ani cena elektřiny na rok 2025 žádný návrat k normálu nesignalizuje. Sice je tu malá šance, že je nějaký Carbon chytřejší než všichni účastníci trhu dohromady, ale vzhledem k předvedené úrovni znalostí se zdá být dočista zanedbatelná.

Decarbon
3. leden 2022, 07:37

Zatim se vyjadruji k cenam ti, kteri z vysokych cen profituji. Stejne jako ryby si rybnik nevypusti, nebudou obchodnici s energii hlasat snizovani cen.

Uz jste mi odpovedel na moji otazku s ruskou siti od vychodu k zapadu?

Emil
3. leden 2022, 07:52

Nejde o žádné řeči ale o činy. A elektřina na dlouho dopředu se za ty vysoké ceny skutečně prodává. Takže i tahle vaše teorie kulhá na obě nohy.

A na vaši otázku s ruskou sítí vám odpovím jednoduše: UTFG!

Decarbon
3. leden 2022, 11:23

Fakt me to zajima. V rusku je cast roku vzdy nekde den a rusko by mohlo mit skoro nonstop elektrinu ze slunicka. Ale musela by byt sit propojena pres vsechny casove zony. A prave to je asi orisek

Jaroslav Loudil
1. leden 2022, 12:15

Budování úložných bateriových systémů výrazně zaostává za budováním samotných větrníků. Je to totiž velký výdaj navíc, který je parádně prodražuje. Názorný příklad. Vlastním akusekačku Greenworks ,kterou poháním Lion baterií o 6 Ah s napětím 60 V. Tedy kapacita v KWh je 60 x 6 = 360 Wh = 0,36 KWh. Dal jsem za ní 5000 Kč. Abych docílil "úložné kapacity" - 1 KWh , koupil bych 3 ks baterií za 15 000 Kč. A pro 1 MWh už pěkných 15 000 000 Kč. Tedy za 15 mil. Kč bych mohl do sítě po dobu 1 hodiny pouštět výkon 1 MW. Sledujte : Po dobu 1 hodiny !! výkon 1 MW. Samozřejmě když jde o velkou baterii vcelku vyjde její pořízení značně levněji , ovšem i tak je konečná cena - "parádní darda" !

Jiří Kelnar
1. leden 2022, 13:37

Tak pokud byste chtěl dělat Magapack ze sekaček z Mountfieldu, tak je jasný, že by to vyšlo draho. Klasický 3MWh Megapack vyjde na 1,2 miliony dolarů. Takže jsme na 2/3 částky a to včetně veškeré elektroniky.

petr
1. leden 2022, 12:16

Dobrý den v Novém roce, docela by mne zajímalo kolik ta legrace stála a předně kolik vyrobí elektrické energie za rok...

V podstatě se jedná o 1 blok JE a ta pokud vím v tomto výkonu vyrobí asi 10 TWh...

Hezký rok 2022 všem a předně přeji všem, aby cena zemního plynu a elektřiny se dostala do mezí skoro normálních...

Jiří Svoboda
1. leden 2022, 12:50

Dukovany mají výkon 2,04 Gw a vyrobí 14 Twh. Takže to srovnání, že jeden blok JE vyrobí 10Twh příliš nesedí. Hornsea 2 má výkon 1,32 Gw

Hornsea 2 je oceněná na tři miliardy eur. Takže při přepočtu jejích výkonu na cenu současných jaderných bloků to je cena velice příznivá. Plánovaná cena nového bloku JE u nás je 200-300 miliard kč, to je od 7 miliard eur výše....

Podotýkám, že lopatky této elektrárny jsou recyklovatelné.

https://www.reuters.com/business/energy/orsted-launches-sale-hornsea-two-wind-park-sources-2021-07-07/

petr
1. leden 2022, 21:12

No nevím jak to nesedí 2040 MW = 15 TWh tedy 1320 MW = 9,7 TWh, dobrá spletl jsem se o 0,3 TWh... avšak nove JE mají vyšší využitelnost výkonu, takže šul nul...

Při ceně 3 mld euro a výrobě cca 5 TWh to i dle vás nakonec vyjde finančně stejně navíc pojede to i když nebude foukat vítr a to je dnes asi nejdůležitější...

Jan Veselý
1. leden 2022, 21:25

Ano, takto počítají trojčlenkoví takyinženýři. V reálu jste zapomněl na existenci takových "detailů", jako jsou úroky a provozní náklady. Ale nic si z toho nedělejte, jste v jedné partě s ing. Wagnerem.

Emil
1. leden 2022, 21:39

Úroky a provozní náklady nejsou uvedené ani u toho větrného parku, takže nezapomněl.

A kdo je ing. Wagner? Když vám někdo tak strašně leží v žaludku, že o něm musíte šířit nějaké nesmyslné pomluvy, tak byste si aspoň ten titul mohl zjistit správný.

Jaroslav Studnička
1. leden 2022, 21:45

no, p. Veselý je zase v partě s Bláhou a Carbonem...:-)

Jiří Svoboda
1. leden 2022, 23:18

Dukovany mají v současnosti, pokud mohu věřit zveřejněným číslům, výkon 2040MW a roční výrobu 14,30 TWh, což vztaženo na nový blok o výkonu 1200 MW odpovídá cca 7 TWh, nikoliv 10 TWh jak píšete. Hornsea 2 má mít výkon 1320 MW, kolik TWh vyrobí nevím, Vy uvádíte 5 TWh. Co jsou čísla 1320 MW = 9,7 TWh? Hornseal má tedy vyrobit 9,7 TWh? To by bylo skvělé.... Můžete to upřesnit?

To vše je nutné přepočítat na cenu a vidíte cenovou výhodnost této větrné elektrárny ( Hornsea 3 miliardy eur, jeden blok Dukovan od 7 miliard...) K tomu je nutné připočíst násobnou rychlost výstavby, minimální ekologické dopady a hlavně - vítr je zadarmo.....

Takže jen údržba, která se se složitou technikou JE, náročné na údržbu a bezpečnost nedá srovnat.

Po ukončení provozu je likvidace JE, jejíž část je kontaminovaná opět násobně nákladnější než u větrné e. Tato konkrétní má navíc již plně recyklvatelné listy rotorů.

A to nemluvím o jaderném odpadu.

Ale aby nedošlo k mýlce, osobně jsem výrazným zastáncem jádra, které je spolu s OZE zatím jedinou energetickou cestou v Evropě. Jádro ale v podobě SMR, ne mamutích elektráren, drahých a náročných jak finančně tak časově.

Emil
1. leden 2022, 23:34

Nelze vztahovat výrobu elektřiny z reaktoru II. generace na výrobu v reaktorech III+ generace, u kterých je delší palivová kampaň a kratší odstávky, takže mají ve výsledku vyšší roční výrobu na stejný výkon.

Snažíte se tu bez jakýchkoliv konkrétních a ověřitelných čísel porovnat výrobní cenu elektřiny z obou zdrojů, přičemž je to úplně zbytečná snaha, protože CfD na Hornsea 2 je známá, je to 63,3 €/MWh, což zhruba odpovídá ceně výkupního kontraktu na elektřinu z nových Dukovan, u které se představitelé ČEZu a státu shodují na tom, že bude ve výši cca 60 €/MWh.

Decarbon
1. leden 2022, 23:49

Tech uvadenych 60Eur/MWh bude asi stejne ruzovych jako udavana cena porizeni. Obvykle je na konci faktor 2-3x tolik. Uvadet cenu elektriny za 7-10 let je jako predpovidat pocasi na 3 mesice dopredu. Ve skutecnosti pak budou pripocitany ruzne koeficienty. A nikdo s tim uz nic neudela. Podle ceho lze kalkulovat cenu, kdyz nikdo nezna finalni naklady a delku vystavby? Politici lzou a Babis s Havlickem 5x tolik.

Emil
2. leden 2022, 00:02

Ukažte jediný příklad, kdy výsledná cena elektřiny vzrostla 2-3x a doložte jej zdrojem. Vsadím se že nic takového nenajdete.

Výsledná cena elektřiny závisí zejména na vážených nákladech kapitálu, které jsou zde díky schválenému způsobu financování docela dobře známé. To není žádný výmysl Havlíčka nebo Babiše, vychází to např. z materiálů OECD, kde se o tom můžete velice snadno přesvědčit. Na str. 110 je celkem výmluvný graf:

oecd-nea. org/jcms/pl_30653?utm_source=mnb&utm_medium=email&utm_campaign=pressrelease

Josef
1. leden 2022, 23:53

Ano jenže když si podělíte cenu životností pak JE jako Dukovany vydrží 80 i více let , kdyžto tyto VTE jen 20 let , Takže si to proti JE znásobte 4x a není to tak růžové. Další problém je cena provozu. Ono se to zdá že vítr fouká zadarmo jenže VTE , kterým skončila podpora byly zrušeny, protože si za běžnou tržní cenu elektřiny nevydělali ani na svojí údržbu - což asi při dnešních cenách elektřiny nehrozí, ale přesto cena provozu je vyšší než u JE včetně paliva.

Decarbon
2. leden 2022, 00:12

Vte kterym vyprsi dotace se bouraji proto, ze na jejich misto prijdou novejsi vykonejsi a efektivnejsi VtE. Vetrne parky maji renditu o ktere se jinym podobnym projektum jen zda. Nemecky sedlak, ktery ma na sve pastvine turbinu je ve vate a sedlak je uz jen jeho hoby. Z ktereho prstu cucate vase expertizy?

xoor
2. leden 2022, 12:39

"Vte kterym vyprsi dotace se bouraji proto, ze na jejich misto prijdou novejsi vykonejsi a efektivnejsi VtE." ... a ty nové mají také inversiční a provozní dotace. To je třeba zmínit.

Stále to znamená, že po skončení dotací (20 let) a taky morální životnosti jde zdroj dokopru a za podobné peníze budeme stavět nový. Kabel se asi měnit nebude a záleží na základech, jak byly dimenzovány.

Decarbon
2. leden 2022, 13:07

U JE to je nastesti jine. Na miste zbourane JE se uz nikdy zadna JE nepostavi.

Libor Booch
2. leden 2022, 18:50

A ty dotace se vezmou kde?

josef
4. leden 2022, 13:32

No pokud je někdo ve vatě , to je kvůli dotacím a ne kvůli výhodnosti té technologie. Jak říkám VTE ,kterým dotace skončily se nevyplatí ani provozovat proto se ruší , kdyby generovali zisk pak se nové postaví přece jinde. Zkuste příště trochu myslet než něco napíšete.....

Petr
2. leden 2022, 20:29

Jaderky mají životnost 30 let, pak radikálně rostou náklady na udržení bezpečnosti a provozuschopnosti.

hlpb
1. leden 2022, 16:50

Hornsea 2

cena = 3 miliardy €

roční výroba = cca 5 TWh

Jaroslav Loudil
1. leden 2022, 13:22

Čína loni zprovoznila největší přečerpávací elektrárnu světa o výkonu 3,6 GW ve Fengningu , rozdíl obou hladin je 424 m. Objem vody využívaný pro přečerpání je 40 milionů kubíků. Cena stavby = 1,87 mld. USD. Mám tak nějak lepší vztah k těmto betonovým kolosům o životnosti 100 let , než ke gigantickým bateriovým systémům na ukládání elektřiny. Význam přečerpávaček při stále nestabilnějším systému OZE bude rychle stoupat.

Jiří Kelnar
1. leden 2022, 13:42

Jestli se nepletu, tak bateriový systém stejné velikosti postavíte za 1,2 mld dolarů. Asi rychleji, bude to mít menší výdrž, ale větší účinnost. A teda půjde rozhodit mnohem lokálněji, klidně do každé vesnice jeden.

Jiří Kelnar
1. leden 2022, 13:45

Okej účinnost bude srovnatelná, ale rychlejší na výstavbu bude

Jaroslav Loudil
1. leden 2022, 13:57

Jaká bude ale spotřeba barevných kovů do obřích baterek, když bude životnost třeba 20 let , tedy asi pětinová proti přečerpávačce ? Jistě i v přečerpávačce se za 100 let bude měnit turbína a další věci , ale asi toho bude řádově méně.

Jan Veselý
1. leden 2022, 21:13

Dlouhé Stráně potřebovaly první generálku 10 let po dokončení. A máte k věci něco faktického nebo tady jen kladete zavádějící rétorické dotazy?

Josef
1. leden 2022, 23:58

Jo jenže pokud uděláte 2 cykly denně pak za 8 let je bateriové úložiště zničené. Takže cena té energie je ve skutečnosti velmi vysoká kvůli fixním nákladům.

Decarbon
2. leden 2022, 00:18

Vychazite porad z dnesni situace, ze nove baterky potrebuji nove suroviny. Casem bude vyslouzilych baterek pribyvat a jejich suroviny pujdou pres recyklaci do novych. Podobne se deje u olovenych baterii. Jen mala cast olova se musi doplnovat z nove vytezeneho. To samozrejme znacne snizi cenu.

Libor Booch
2. leden 2022, 18:48

Opravdu si myslíte že lze vše donekonečna recyklovat? Jestli ano, zkuste mi to vysvětlit. Já se loni zajímal o to, co se stane s FV panelem, který nám umřel a v podstatě se dá recyklovat kabeláž, rám a...? a dál nevím... a s bateriemi je to zatím podobné, a čím jsou pokročilejší, tím je to komplikovanější.

Koneckonců nemusíme chodit tak daleko. Myslíte si, že z PETky se udělá znovu PETka a tak donekonečna?

Erik
1. leden 2022, 15:39

Proč ten název offshore to se v redakci stydí za český jazyk?

Luboš Tocháček
2. leden 2022, 12:25

Další otázka je jejich životnost, náklady na výrobu a neposlední otázka co provádí jejich vybrace a hluk mořským živočichům .

Jiří Květoň
2. leden 2022, 18:14

Pořád srovnáváte Dukovany a větrníky někde v moři. Pokud by se Dukovany zbouraly a místo toho postavily větrníky tak se roztočí tak na jeden den v týdnu. Prostě tady nikdy tolik foukat nebude-

Libor Booch
2. leden 2022, 18:38

Problém je rozdíl mezi instalovaným výkonem a mezi výrobou když zrovna nefouká a dodávkou v době, kdy to potřebuju. Je fakt, že tam asi fouká skoro pořád, ale co když ne nebo naopak co když hodně... :(. Na druhou stranu asi lepši než FV panely, které mi vyrábí často když nepotřebuji a naopak. Prostě je potřeba mix, alespoň do doby, kdy někdo vymyslí levnou možnost akumulace.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se