Dánská energetická společnost Orsted a společnost Yara vyrábějící hnojiva <a href="https://www.montelnews.com/en/story/orsted-yara-plan-100-mw-green-hydrogen-plant-in-holland-/1154248">zahájily diskusi</a> nad možnou výstavbou elektrolyzéru o výkonu 100 MW s cílem výroby zeleného vodíku v Nizozemsku, který by byl dále využit pro výrobu amoniaku. Elektrickou energii by měly dodat offshore větrné elektrárny.
Dodávka elektřiny by byla zajištěna z offshore větrných parků společnosti Orsted, konkrétně Borssele 1 a 2, které mají být uvedeny do provozu do konce letošního roku. Větrné parky Borssele 1 a 2 se mají skládat z celkem 94 turbín od společnosti Siemens Gamesa o <a href="https://orsted.nl/-/media/WWW/Docs/Corp/NL/171116-Leaflet-Borssele-12-EN.ashx?la=en&amp;hash=8CB128AB2D7E8DD42D80974057006916D6D4A19B&amp;hash=8CB128AB2D7E8DD42D80974057006916D6D4A19B">celkovém instalovaném výkonu 752 MW</a>.
<blockquote>„Pokud bude zajištěno požadované veřejné kofinancování a bude nastaven správný regulační rámec, tak může být projekt provozuschopný v letech 2024/2025,“ uvedly společnosti v tiskové zprávě. Finální investiční rozhodnutí by mělo padnout během příštího roku.</blockquote>
<h2>Výroba amoniaku</h2>
V případě, že by byl projekt na výrobu zeleného vodíku realizován, mohlo by se dle odhadu společností s jeho pomocí vyrobit až 75 tis. tun amoniaku ročně. To představuje přibližně 10 % kapacity jednoho ze závodů na výrobu amoniaku od společnosti Yara ve Sluiskilu v nizozemské provincii Zéland.
Amoniak se dále využívá právě ve výrobě průmyslových hnojiv, kyseliny dusičné, výbušnin, polymerů, farmaceutických výrobků a dalších.
<blockquote>„Orsted je připraven investovat do výroby obnovitelného [též zeleného, nebo čistého] vodíku v takto velkém měřítku a s vhodnou podporou bude tento společný vlajkový projekt znamenat nejenom výrazné snížení emisí CO₂, ale také pomůže rozvoji technologie umožňující širší dekarbonizaci evropského průmyslu,“ uvedl Martin Neubert, výkonný ředitel Orsted Offshore.</blockquote>
<h2>Vodíkové cíle</h2>
Nizozemsko plánuje mít v elektrolyzérech, pro výrobu zeleného vodíku, do konce roku 2030 vybudováno mezi 3 až 4 GW. Na konci minulého měsíce jsme informovali taktéž o úsilí o prohloubení spolupráce mezi Nizozemskem a Portugalskem v oblasti zeleného vodíku, více <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nizozemsko-portugalsko-posilili-sve-usili-oblasti-zeleneho-vodiku">zde</a>.
Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">si dala za cíl</a> mít do roku 2030 v elektrolyzérech 40 GW, přičemž do roku 2024 by měly být podpořeny instalace elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milionu tun zeleného vodíku ročně.

Energetika v zahraničí

Společnosti Orsted a Yara chtějí ve společném podniku vybudovat elektrolyzér o výkonu 100 MW

Společnosti Hornsea One a RWE se rozhodly dobrovolně zaplatit do nápravného fondu celkem 9 milionů liber jako kompenzaci za blackout, který nastal 9. srpna 2019 a postihl především oblast Londýna. Provozovatel distribuční sítě UK Power Networks do stejného fondu zaplatí 1,5 milionu liber, a to za nekoordinované připojování zákazníků po blackoutu bez toho, aniž by ji k tomu vyzval provozovatel přenosové soustavy. 
Britský energetický regulátor Ofgem vydal před několika dny <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/companies-pay-105-million-over-9-august-power-cut">tiskovou zprávu</a>, ve které informoval o ukončení svého <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/britsky-regulator-spousti-vysetrovani-nedavneho-blackoutu">vyšetřování</a> srpnového <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju">blackoutu</a>, který postihl především oblast Londýna. Důvodem blackoutu byl <a href="https://www.ofgem.gov.uk/system/files/docs/2019/09/eso_technical_report_-_final.pdf">zásah bleskem</a> do dvou zařízení v téměř stejnou chvíli, který vyřadil z provozu důležité prvky. Ty by ovšem měly být schopny takovou zátěž vydržet. Konkrétně jde o větrný park na moři Hornsea One, vlastněný dánskou společností Ørsted a paroplynovou elektrárnu Little Barford, vlastněnou společností RWE.
Dle zprávy zaplatí každá ze společností dobrovolně 4,5 milionů liber do nápravného fondu. Spolu s těmito společnostmi zaplatí 1,5 milionů liber i distribuční společnost UK Power Networks (<a href="https://www.ukpowernetworks.co.uk/">UKPN</a>). Dispečeři společnosti po nastalém blackoutu nepostupovali dle předepsaných pravidel a začali předčasně připojovat zákazníky bez toho, aniž by jim k tomu dal provozovatel přenosové soustavy pokyn.
<figure id="attachment_75347" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-75347 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-512x317.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-768x476.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-725x450.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-800x496.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images.jpg 1000w" alt="Blackout in London (9th August 2019). Zdroj: Yui Mok, PA Images" width="1000" height="620" /><figcaption class="wp-caption-text">Blackout v Londýně dne 9. srpna 2019. Zdroj: Yui Mok, PA Images</figcaption></figure>
<blockquote>„Spotřebitelé a podniky se spoléhají na výrobce a síťové společnosti, že jsou schopny zajistit bezpečné a stabilní dodávky elektřiny. Blackout z 9. srpna nám ukázal, jak velké narušení chodu společnosti může být, pokud tomu tak není. Proto je správné, že společnosti, které nedokázaly udržet výrobu, zaplatily do našeho fondu na odškodnění spotřebitelů.“
Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem</blockquote>
<h1>Přenosová soustava po blackoutu pod drobnohledem</h1>
Ofgem v tiskové zprávě rovněž zmínil, že během svého vyšetřování vyvstaly otázky týkající se provozu celého energetického systému ve Spojeném království. Ten je dnes zajišťován skrze <a href="https://www.nationalgrideso.com/">National Grid ESO</a>, dceřinou společnost tamního provozovatele přenosové soustavy (<a href="https://www.nationalgrid.com/">National Grid</a>). Společnost National Grid ESO je ve Spojeném království zodpovědná za takzvané systémové služby. Ofgem již dříve <a href="https://www.ofgem.gov.uk/electricity/transmission-networks/electricity-so-reform">oznámil</a>, že se na strukturu společnosti a její řízení zaměří. Dle zprávy zváží regulátor několik možností, spojených s budoucí strukturou společnosti.
<blockquote>„Naše šetření vyvolalo otázky týkající se provozovatele elektrické sítě, společnosti National Grid ESO, a proto se náš přezkum zaměří na strukturu a správu společnosti. Vzhledem k tomu, že se trh s energií mění, je životně důležité, abychom do budoucna zajistili, že spotřebitelé budou i nadále těžit z jednoho z nejspolehlivějších energetických systémů na světě.“
Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem</blockquote>

Elektřina

Za londýnský blackout zaplatí firmy "dobrovolnou pokutu" 10,5 milionů liber

Britský energetický regulátor Ofgem spouští vyšetřování blackoutu který postihl 9. srpna v odpoledních hodinách Londýn a jih Británie. Šetření má odhalit, zdali jednotlivé společnosti postupovaly dle platných předpisů a zdali bylo možné blackoutu předejít. Vyšetřování se týká přenosových i distribučních společností a některých provozovatelů elektráren.
Energetický regulátor Ofgem vydal <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/ofgem-launches-investigation-power-cuts">tiskovou zprávu</a>, ve které informuje o zahájení vyšetřování výpadku dodávek elektřiny (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/blackout">blackoutu</a>), který nastal 9. srpna tohoto roku. Blackout tehdy postihl oblast jižní Británie a ochromil fungování Londýna a dopravy v jeho okolí. Důvodem blackoutu byl dle zprávy tamního provozovatele přenosové soustavy (TSO) současný výpadek <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju/">dvojice významných zdrojů</a>, který byl způsoben úderem <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/national-grid-za-rozsahly-vypadek-dodavky-elektriny-v-britanii-muze-uder-blesku/">blesku</a>. Dodávky elektrické energie pro konečné spotřebitele byly ve většině případů obnoveny přibližně za hodinu, ale například v oblasti železniční dopravy byly dodávky obnoveny až za několik hodin.
<figure id="attachment_75344" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-75344" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/offshore-wind-park-Hornsea.-Zdroj.-Dong-Energy-512x294.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/offshore-wind-park-Hornsea.-Zdroj.-Dong-Energy-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/offshore-wind-park-Hornsea.-Zdroj.-Dong-Energy-768x441.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/offshore-wind-park-Hornsea.-Zdroj.-Dong-Energy-725x416.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/offshore-wind-park-Hornsea.-Zdroj.-Dong-Energy-800x459.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/offshore-wind-park-Hornsea.-Zdroj.-Dong-Energy.jpg 1000w" alt="Offshore větrný park Hornsea. Zdroj: Dong Energy" width="512" height="294" /><figcaption class="wp-caption-text">Offshore větrný park Hornsea. Jeden z dvojice zdrojů, které přestaly po úderu blesku dodávat energii. Zdroj: Dong Energy</figcaption></figure>
<h1>Vyšetřování případných pochybení</h1>
Společnosti, které budou do vyšetřování zapojeny, jsou jak provozovatelé sítí TSO (<a href="https://www.nationalgrideso.com/">National Grid ESO</a>) a 12 DSO z Anglie a Walesu, tak i provozovatelé elektráren, u nichž došlo k výpadku. Konkrétně jde o společnosti RWE Generation (<a href="https://www.group.rwe/en/our-portfolio/our-sites/little-barford-ccgt-power-plant">Little Barford Power station</a>) and Orsted (<a href="https://hornseaprojectone.co.uk/">Hornsea</a>).
Vyšetřování by mělo objasnit, zda využil místní TSO (<a href="https://www.nationalgrideso.com/">National Grid ESO</a>) všech svých možností (mimo jiné např. <a href="https://oenergetice.cz/clanky/podpurne-sluzby">podpůrných služeb</a> – <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/podpurne-sluzby-prenos-elektriny">PpS</a>), které jako zajišťovatel systémových služeb (<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/">SyS</a>) má k dispozici. Dále se pak chce Ofgem zaměřit na důvody, které vedly u provozovatelů distribučních soustav (DSO) k dlouhému výpadku některých částí kritické infrastruktury. K vyšetřování bude proto přizván i regulátor železniční dopravy ve Spojeném království (Office of Rail and Road).
<figure id="attachment_75345" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-75345 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Little-Barford-Power-Station-CCGT.-Zdroj-JThomas-for-Geograph-Britain-512x384.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Little-Barford-Power-Station-CCGT.-Zdroj-JThomas-for-Geograph-Britain-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Little-Barford-Power-Station-CCGT.-Zdroj-JThomas-for-Geograph-Britain.jpg 640w" alt="Little Barford Power Station CCGT. Zdroj JThomas for Geograph Britain" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Paroplynová elektrárna Little Barford. Jeden z dvojice zdrojů, které přestaly po úderu blesku dodávat energii. Zdroj: JThomas for Geograph Britain</figcaption></figure>
Ofgem v tiskové zprávě zmiňuje, že šetření není zaměřeno na nikoho konkrétního a předem nepředpokládá vinu žádné z vyšetřovaných společností. Cílem je zjistit, zdali všechny zúčastněné společnosti postupovaly dle platných předpisů a zdali nedošlo k porušení povinností. V případě, že budou nalezena pochybení, využije Ofgem svého postavení a upraví pravidla tak, aby bylo příště možné podobným situacím předejít.

Rychlé zprávy

Britský regulátor spouští vyšetřování nedávného blackoutu

Společnost Elicio, výrobce energie z obnovitelných zdrojů, <a style="font-weight: bold" href="https://elicio.be/en/newsitem/elicio-total-and-orsted-join-forces-to-bid-for-a-wind-farm-offshore-dunkirk">spojí své síly s energetickou společností Total, a společností Ørsted</a>, světovým lídrem v oblasti offshore větrných parků. Nově vytvořené konsorcium má za cíl předložit společnou nabídku pro projekt přímořského větrného parku o výkonu do 600 MW, který se má nacházet u pobřeží Dunkerku ve Francii.
Záměr vybudovat v lokalitě přímořskou větrnou elektrárnu byl oznámen již v roce 2016 francouzským Ministrem životního prostředí, energetiky a námořní dopravy. Lokalita byla vybrána díky jejím příznivým podmínkám. 2 ze zmíněných společností již mají zkušenosti s přímořskými větrnými parky.
Společnost Elicio, která působí zvláště ve Francii a Belgii, se v současné době podílí na projektech přímořských větrných parků Norther, Rentel a SeaMade. Společnost Ørsted, která má centrálu umístěnou v Dánsku, v současné době spravuje více než čtvrtinu celkového světového instalovaného výkonu přímořských větrných elektráren. Jen v roce 2017 činily příjmy společnosti přibližně 8 miliard EUR. <a href="https://www.oedigital.com/news/462988-total-moves-into-offshore-wind">Naopak pro energetickou společnost Total se jedná o první vážnou investici do přímořských větrných parků.</a> Až donedávna se společnost v oblasti OZE orientovala hlavně na solární elektrárny.
<blockquote>
&#8222;Větrná energie má ve Francii významný růstový potenciál a je jádrem strategie společnosti Elicio jak přispět k vytvoření světa napájeného čistší a hospodárnější elektřinou. V návaznosti na úspěch společnosti v předběžném výběru do třetího kola výběrového řízení a na spojení našich jedinečných odborných znalostí a zkušeností se svými partnery Total a Ørsted jsme se zavázali, že naší nabídkou vytvoříme další milník ve francouzském větrném průmyslu.“ &#8211; Emile Dumont, president společnosti Elicio France
</blockquote>
<h2>Total může těžit ze svých zkušeností s výstavbou na moři</h2>
Podle Philippeho Sauqueta, ředitele divize „Gas, Renewables &amp; Power branch“ v Totalu poskytuje uznávané know-how získané díky těžbě ropy a zemního plynu z mořského dna, v kombinaci s vedoucím postavením společnosti Ørsted a Elicio na trhu s přímořskými větrnými elektrárnami, pevný základ pro úspěšný, bezpečný a cenově konkurenční projekt.
<blockquote>
&#8222;Účast společnosti Total na této nabídce pro přímořskou větrnou elektrárnu je v souladu s naší strategií rozvoje nízkouhlíkové energetiky v Evropě.“ &#8211; Philippe Sauquet
&#8222;Přímořské větry mohou ve Francii významně přispět k dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie. Jako vedoucí světový dodavatel větrných elektráren přinášíme do konsorcia bezkonkurenční zkušenosti s vývojem, výstavbou a provozováním přímořských větrných elektráren. Kombinace zkušeností společností Ørsted, Total a Elicio je ideální pro využití významného francouzského potenciálu pro výrobu čisté energie z přímořských větrných elektráren.“ &#8211; Martin Neubert, výkonný ředitel Ørsted Offshore
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Vattenfall's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/vattenfall/">Vattenfall</a>
</blockquote>

Větrné elektrárny

Elicio, Total a Ørsted se budou ucházet o projekt offshore větrného parku u Dunkerku

Dánská energetická firma Orsted podepsala dohodu o prodeji podílu 50 procent ve větrné elektrárně na moři Hornsea 1, která je nyní ve výstavbě, investičnímu fondu Global Infrastructure Partners (GIP). Celková hodnota transakce činí 4,46 miliardy liber (12,8 miliardy Kč) a částka má být vyplacená mezi roky 2018 a 2020. Větrná farma Hornsea 1 má začít vyrábět elektřinu v roce 2020 a má být největší větrnou elektrárnou na moři na světě. 
 Elektrárna se nachází v Severním moři u pobřeží Anglie. Bude mít 174 větrných turbín a kapacitu 1218 megawattů (MW), což stačí na uspokojení poptávky jednoho milionu domácností v Británii, uvedl server CNBC. 
 Celková kapacita <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrných elektráren</a> na moři v Evropě se loni podle údajů organizace WindEurope zvýšila o 25 procent. Nově instalovaná kapacita loni činila 3,1 gigawattů (GW) a celková kapacita tak stoupla na téměř 15,8 GW. 
 Instalovaná kapacita větrných elektráren po celém světě loni dosáhla 539 GW. To bylo o 52,5 GW, tedy 11 procent, více než v roce předchozím. Jedničkou v nových instalacích byla Čína.

Dánský Orsted prodal polovinu projektu největšího offshore větrného parku na světě

Samotná výroba elektřiny mořských větrných elektráren neprodukuje žádné emise. Ovšem s tím, jak roste velikost mořských větrných parků, se rozrůstá i flotila lodí zajišťující trvalou provozuschopnost těchto OZE. Právě emise servisních plavidel spolu s celkovými náklady na provoz a údržbu se nyní dostávají do hledáčků společností, které musí obstát v tvrdé konkurenci aukčních mechanismů.
<a href="https://www.owjonline.com/news/view,service-ship-of-the-future-will-be-greener-and-much-more-costeffective_51750.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Náklady na provoz a údržbu představují 20-30 % z celkových nákladů vynaložených v průběhu životnosti offshore větrné elektrárny.</a> Jedná se tak o oblast, která představuje zajímavý potenciál pro hledání úspor a efektivnějších řešení. Aktuálně se například testují <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/pomohou-autonomni-plavidla-dalsimu-snizovani-nakladu-vetrnych-elektraren-mori/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">koncepty jako jsou autonomní plavidla</a>, využití baterií jako zdroje energie pro pohon lodí nebo napájení plavidel elektřinou z větrných parků. Tato řešení jsou zatím hudbou budoucnosti, prozatím se pro údržbu mořských větrných elektráren využívá konvenčních plavidel.
S dalším očekávaným rozvojem offshore větrných parků čeká také tento segment offhore větrné energetiky zajímavá budoucnost. Jen samotný evropský trh s plavidly zajišťujícími provoz a údržbu offshore větrných elektráren by se měl během <a href="https://www.owjonline.com/news/view,service-ship-of-the-future-will-be-greener-and-much-more-costeffective_51750.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">následující dekády zvětšit čtyřnásobně</a>.
<h2>Ørsted jde příkladem</h2>
Dánská společnost Ørsted představila plavidlo, které bude sloužit k zajišťování provozu a údržby světově největšího <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nejvetsi-offshore-vetrny-park-sveta-trumfne-vykonem-blok-temelina/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">offshore větrného parku Hornsea.</a> O servis největší offshore větrné elektrárny na světě se bude starat loď Edda Mistral, kterou navrhla <a href="https://www.rolls-royce.com/products-and-services/marine/ship-design/our-designs/offshore/wind-farm-support/ut-540-wp.aspx#section-overview" target="_blank" rel="noopener noreferrer">námořní divize společnosti Rolls-Royce</a>.

Edda Mistral se mezi stožáry větrných elektráren může pohybovat rychlostí 24 km/h. Plavidlo je dlouhé 81 metrů a široké 17 m.  Na palubě lodi může najít dočasný domov 40 techniků a 20 členů posádky.

Loď Edda Mistral je zajímavá i z pohledu emisí a hospodaření s energií. Jednak je do výfukových plynů vstřikována močovina, čímž dochází k redukci oxidů dusíku. Plavidlo také dokáže rekuperovat tepelnou energie z odpadního tepla motoru a je vybaveno systémem hospodaření s energií, díky čemuž má uspořit až 20 % paliva ve srovnání s obdobnou lodí.
Pro plánovanou druhou fázi projektu offshore větrného parku Hornsea pak jde Ørsted ještě dál, když objednala servisní plavidlo <a href="http://www.lda.fr/louis-dreyfus-armateurs-and-rsted-reinforce-their-partnership-in-the-renewable-energy-sector-8813" target="_blank" rel="noopener noreferrer">využívající hybridní dieselový pohon</a>. Lze tedy očekávat, že nastolený trend snižování provozních nákladů i emisí servisních plavidel bude v následujících letech pokračovat ještě intenzivněji.

Snižování provozních nákladů i emisí servisních plavidel, to je oč mořským "větrníkům" běží

Dánská společnost Orsted se zbavuje lukrativních dánských aktiv za účelem zajištění dostatečného kapitálu pro investice do offshore větrných elektráren v Severním moři. K prodávaným aktivům patří i distribuční soustava v Kodani s přibližně milionem zákazníků.
Společnost Orsted, která se v loňském roce přejmenovala z DONG Energy (Danish Oil and Natural Gas), s transformací nezůstala pouze u změny názvu a výstavby offshore větrných elektráren. Nově se zbavuje retailových aktiv a distribuční soustavy za účelem získání financí k rozvoji v sektoru obnovitelných zdrojů.
Orsted se přitom již v loňském roce zbavil aktiv v ropném a plynárenském sektoru. Dále na počátku minulého měsíce společnost oznámila, že v rámci divestic prodá poloviční podíl v Nizozemské paroplynové elektrárně Enecogen.
<blockquote>
&#8222;Aktiva jsou velice dobře provozována a spravována, ale nejsou v souladu s naší aktuální strategií spočívající v mezinárodním růstu společnosti v obnovitelných zdrojích, a proto se představenstvo rozhodlo zahájit proces, ve kterém vyhodnotí tržní zájem o tato aktiva.&#8220; Společnost Orsted 
</blockquote>
Divestice je do jisté míry překvapením. V případě ropných a plynárenských aktiv spadajících pod společnost Ineos šlo o strategickou změnu, kdy se společnost snaží zbavit byznysu spojeným s fosilními palivy.
<figure id="attachment_29416" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-29416" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Offshore-vetrne-turbiny.jpg" alt="Offshore větrné turbíny" width="725" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Offshore větrné turbíny. Autor: DONG Energy A/S</figcaption></figure>
Naopak u současného prodeje se jedná o regulovaná strategická aktiva. Distribuční síť obsluhuje přibližně milion zákazníků. Prodej takového aktiva se stabilním výnosem je proto překvapivý, zejména v situaci, kdy vlastníkem polovičního podílu ve společnosti Orsted je Dánský stát.
<h2>Transformace společnosti Orsted</h2>
Energetický sektor obecně v posledních letech prošel významnou transformací. Na nastálé změny musely reagovat i energetické společnosti, aby si i v období &#8222;nové energetiky&#8220; udržely své zisky.
Dřívěji DONG, dnes již společnost Orsted, nepochybně patří ke společnostem, které se transformaci přizpůsobily nejlépe. Současně načasování změny strategie společnosti bylo téměř ideální. Orsted se kompletně změnil, postupně opouští energetiku založenou na fosilních palivech a v posledních letech se stal hlavním developerem offshore větrných elektráren.
<figure id="attachment_15769" style="width: 967px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-15769" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Hornsea-FID-map.gif" alt="Hornsea" width="967" height="545" /><figcaption class="wp-caption-text">Vyznačení oblasti pro stavbu větrného parku Hornsea. Zdroj: Dong Energy</figcaption></figure>
Mezi nejvýznamnější offshore parky, které Orsted buduje a provozuje, patří především projekt Hornsea one u pobřeží Yorkshiru ve Spojeném království. Hornsea One má být v době svého dokončení v roce 2020 největší offshore větrnou farmou na světě.

Společnosti

Dánský Orsted pokračuje v divesticích, nyní dojde i na lukrativní regulovaná aktiva

Minimálně u dvou projektů offshore větrných elektráren, ve kterých je dodavatelem technologie společnost Siemens Gamesa, byla zjištěna koroze lopatek. Dotčenými projekty<a href="http://renews.biz/110465/london-array-braced-for-blade-fix/"> jsou London Array o výkonu 630 MW</a> a <a href="http://renews.biz/110279/anholt-grapples-with-blade-fix/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Anholt o výkonu 400 MW</a>. V obou projektech vlastní podíl společnost Orsted (dříve působící pod jménem DONG). 
V projektu britského větrného parku London Array začne letos v létě oprava lopatek u 140 z celkového počtu 170 turbín Siemens Gamesa 3.6-120. Problémy s korozí lopatek se u londýnského parku objevily po pěti letech provozu, což je dříve, než se předpokládalo. Kromě dánského Orstedu jsou vlastníky projektu také E.On, Masdar a investiční fond Caisse des Depot. Mluvčí větrného parku London Array odmítl tuto záležitost komentovat.
Obdobné opravy probíhají od loňského roku také na dánském větrném parku Anholt uvedeném do provozu v roce 2013. V minulém roce proběhla oprava lopatek u 24 turbín, letos pak budou opraveny i lopatky zbylých 87 turbín. Během oprav jsou turbíny osazeny náhradními lopatkami, aby byl minimalizován výpadek výroby elektřiny.
<h2>Koroze lopatek má negativní vliv na výrobu elektřiny</h2>
V obou případech je problémem tzv. leading edge erosion. Jedná se o korozi náběžné hrany lopatek turbíny, které jsou obzvlášť u offshore elektráren vystaveny velmi agresivnímu prostředí. Důsledkem koroze lopatek je zhoršení aerodynamických vlastností turbíny, což negativně ovlivňuje výrobu elektřiny větrné elektrárny.
<blockquote>
„Koroze náběžné hrany lopatek se objevila relativně brzy. V tuto chvíli je pro nás i společnost Siemens Gamesa společným zájmem najít dostatečně kvalitní technické řešení při co nejnižších nákladech,“ upřesňuje mluvčí společnosti Orsted. Specifikovat to, která ze společností bude opravu lopatek hradit, ovšem mluvčí dánské společnosti odmítla.
</blockquote>

Větrné turbíny čelí na moři náročným podmínkám. Jejich lopatky degradují rychleji, než se očekávalo

Nizozemsko zahájilo svou cestu za offshore větrnými elektrárnami, které mají být provozovány bez státní podpory. V právě probíhající <a href="https://www.offshorewind.biz/2017/10/18/dutch-govt-to-launch-first-subsidy-free-tender-on-15-december/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">aukci se soutěží o výstavbu dvou parků o celkovém výkonu 700 MW</a>. Velké evropské utility se k soutěži staví rezervovaně, přesto však již například Vattenfall svou nabídku podal. Pokud z aukce nevzejde žádný vítěz, tak se v lednu pro soutěžené lokality uskuteční klasická aukce s možností získat státem garantovanou cenu elektřiny.
Nizozemsko se inspirovalo <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">výsledky letošní německé aukce</a>, ve které dosáhla společnost Ørsted (dříve známá pod názvem DONG Energy) historického milníku. Nabídka společnosti Ørsted byla unikátní v tom, že nepožadovala provozní dotace na vyrobenou elektřinu pro dva ze tří projektů offshore elektráren, se kterými v aukci uspěla. Země tulipánů a větrných mlýnů se nyní pokusí o získání obdobné nabídky také ve své aukci.
Právě probíhající nizozemský tendr je v pořadí třetím z celkem pěti plánovaných aukcí, ve kterých je ve hře výstavba větrných elektráren o celkovém výkonu 3,5 GW. V průběhu následujících šesti let pak mají být zdroje, které v aukci uspějí, uvedeny do provozu. Aktuálně probíhající aukce je unikátní v tom, že požaduje od účastníků soutěže dodávku elektřiny do sítě pouze za tržní cenu. V obou lokalitách, jež jsou pro aukci k dispozici, bude soutěžen výkon 350 MW. Zájemci mohou podávat své nabídky na výstavbu nedotovaných větrných parků od včerejšího dne až do 21. prosince.
<blockquote>
„Zajímá nás, zda zavedené společnosti podají důvěryhodné nabídky na výstavbu elektráren bez garantované ceny elektřiny. Uvědomujeme si, že také nemusíme dostat žádnou relevantní nabídku. Trh si musí sám zvážit rizikovost takovéhoto byznys modelu,“ uvedlo k třetí aukci nizozemské ministerstvo hospodářství.
</blockquote>
Ze strany velkých evropských energetických společností zaznívaly spíše skeptické hlasy, které se snažily mírnit očekávání nizozemské vlády související s touto aukcí. Například nizozemská společnost Eneco, jež patří k největším producentům zemního plynu, elektřiny i tepla v Nizozemsku a která také působí v oblasti výstavby větrných elektráren, považuje takovouto aukci předčasnou. Dle společnosti Eneco náklady na výstavbu offshore větrných elektráren zatím neklesly natolik, aby bylo možné obejít se bez garantované ceny elektřiny. Ovšem to, zda se Eneco nakonec aukce zúčastní, či nikoliv společnost nespecifikovala.
<h2>Bude Vattenfall jedinou společností v soutěži?</h2>
Skepticky se k aukci bez možnosti dotací původně stavěl také švédský Vattenfall, <a href="https://www.windpoweroffshore.com/article/1452992/vattenfall-bids-no-subsidy-duch-tender" target="_blank" rel="noopener noreferrer">který ovšem nakonec svou nabídku do výběrového řízení podal</a>. Za rozhodnutím Vattenfallu účastnit se tendru stojí silný závazek Nizozemska k podpoře obnovitelných zdroj, ze kterého plyne stabilní regulatorní rámec. Pro účast Vattenfallu v tomto tendru byla klíčová i státní podpora projektu ve formě poskytnutí připojení k síti.
Německá elektrárenská společnost EnBW vyjádřila svůj zájem umístit své projekty v soutěžených lokalitách. U EnBW však není zřejmé, zda se zúčastní již této aukce, nebo zda chce počkat až na případnou lednovou standardní aukci pro právě soutěžené lokality, ve které již bude možné žádat garantovanou cenu elektřiny. Tato dodatečná aukce se ovšem uskuteční pouze, pokud z právě probíhající soutěže nevzejda žádná relevantní nabídka.
<h2>Absence garantované ceny a brzký termín realizace jsou velkou výzvou</h2>
Otázkou zatím zůstává, zda skeptická prohlášení velkých hráčů vyjadřují skutečné obavy společností nebo zda se jedná o strategickou kouřovou clonu, která jim má pomoci v aukci uspět. Jasné je to, že kvůli absenci garantované ceny elektřiny, bude mnohem obtížnější předpovídat výnosy větrných parků. Pokud zůstanou ceny elektřiny nízké, mohou ohrozit ekonomiku celého projektu.
Výzvou je také termín realizace offshore parků, jež musí být v provozu už v roce 2022, tedy o dva roky dříve než v německé „nedotované“ parky Ørstedu. Dřívější termín realizace tak neumožňuje plně využít potenciál očekávaného technologického pokroku, který stojí za dlouhodobým trendem poklesu nákladů na výstavbu větrných elektráren. Na tento trend však spoléhají všechny společnosti, které o výstavbě offshore větrných parků bez dotací uvažují.

Nizozemsko otestuje aukci na offshore VtE bez dotací

Dánský developer Orsted, dříve působící pod jménem DONG, uzavřel dohodu na <a href="http://www.dongenergy.com/en/investors/company-announcements/company-announcement-detail?omxid=1637354" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prodej 50% podílu ve svém offshore větrném parku Walney Extension</a> u pobřeží Spojeného království. Projekt, který je v současné době ve výstavbě, se po svém dokončení má stát nejvýkonnější offshore větrnou farmou na světě.
Polovinu z větrného parku od společnosti Orsted získá konsorcium dánských penzijních fondů PKA a PFA, kdy každý z investorů obdrží v projektu čtvrtinový podíl. Dokončení větrného parku s instalovaným výkonem 659 MW je plánováno na druhou polovinu příštího roku.
<blockquote>
„Jsme potěšeni, že můžeme přivítat dva dánské penzijní fondy jako spoluvlastníky Walney Extension. Již nyní máme silné partnerství s PKA v dalších třech offshore větrných farmách a těšíme se na budování stejně dlouhého partnerství s PFA na projektu, který se po dokončení stane největší větrnou farmou na světě.“
Henrik Poulsen, výkonný ředitel společnosti Orsted
</blockquote>
Prodejní cena, která zahrnuje získání 50% vlastnického podílu a závazek financovat 50 % plateb v rámci EPC kontraktu pro celou větrnou farmu, činí přibližně 2 miliardy britských liber, které budou vyplaceny v letech 2017 a 2018.
Transakci nyní ještě musí schválit příslušné úřady pro ochranu hospodářské soutěže, její dokončení společnost očekává do konce letošního roku.
<h2>Energie pro půl milionu domácností</h2>
Povolení k výstavbě větrné farmy Walney Extension, která rozšíří stávající parky Walney I a II, tehdejší developer DONG obdržel od Spojeného království v roce 2010. Na začátku letošního září společnost <a href="http://www.walneyextension.co.uk/en/news/articles/first-power-at-walney-extension-offshore-wind-farm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dokončila první fázi projektu</a>, kdy bylo instalováno celkem 40 turbín, které již dodávají elektrickou energii do britské sítě.
Větrný park, který se má rozkládat na téměř 150 kilometrech čtverečních, bude tvořen celkem 87 větrnými turbínami, kdy již stojících 40 turbín MHI Vestas V164 o výkonu 8,25 MW doplní dalších 47 7MW turbín SWT-7.0 společnosti Siemens Gamesa.
Podle serveru 4C Offshore by kapacitní faktor větrné farmy <a href="http://www.4coffshore.com/windfarms/walney-extension-united-kingdom-uk63.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">mohl dosáhnout až 45 %</a>. Větrný park Walney Extension by tak ročně měl vyrábět až 2600 GWh elektrické energie, objem dostatečný k pokrytí spotřeby až půl milionu britských domácností.