Největší větrný park USA zahajuje provoz: Energie pro milion domácností po 18 letech čekání

Libor Láník
Libor Láník
21. červen 2026, 07:54
45 komentářů
nejvetsi-vetrny-park-usa-zahajuje-provoz-energie-pro-milion-domacnosti-po-18-letech-cekani

Obnovitelné zdroje energie nejsou ve Spojených státech amerických (USA) zrovna v kurzu. Současná administrativa sází především na fosilní paliva, která podle ní zajišťují spolehlivé a cenově dostupné dodávky energie. Navzdory tomu nyní po desítkách let povolovacích řízení vstupuje do provozu zdaleka největší větrný park nejen ve Spojených státech, ale i na celé západní polokouli – projekt SunZia.

Celkem 916 větrných turbín, instalovaný výkon 3 650 megawattů (MW), elektřina pro přibližně milion domácností a více než trojnásobná kapacita oproti dvěma dalším největším větrným farmám v USA – Alta Wind v jižní Kalifornii (1 098 MW) a Great Prairie v severním Texasu (1 027 MW). To jsou základní parametry projektu SunZia v Novém Mexiku, který bude prostřednictvím 885 kilometrů dlouhého vysokonapěťového vedení zásobovat elektřinou především Arizonu a Kalifornii.

Projekt společnosti Pattern Energy, který dokáže vyrobit a dodat více elektřiny než Hooverova přehrada, je nyní plně v provozu. Samotná výstavba byla zahájena v září 2023 a v období nejvyšší stavební aktivity vytvořila více než 2 000 pracovních míst. Tomu však předcházelo téměř dvacet let povolovacích procesů, posuzování vlivů na životní prostředí a právních sporů. První návrhy projektu totiž vznikly již v roce 2008.

„Plné zprovoznění projektu SunZia je milníkem, na jehož přípravě se pracovalo více než 18 let a za který jsem bojoval od chvíle, kdy jsem poprvé nastoupil do Kongresu,“uvedl americký senátor Martin Heinrich z Nového Mexika.

„Výsledkem je historická energetická infrastruktura, která bude v příštích desetiletích zásobovat energií miliony amerických domácností a podniků. Tento projekt nastavuje nový standard toho, co je možné, a my na něm hodláme dále stavět,“doplnil generální ředitel společnosti Pattern Energy Hunter Armistead.

Větrná farma se rozkládá na území tří okresů. Severní část projektu v okresech San Miguel a Lincoln zahrnuje 242 turbín, zatímco jižní část v okresech Lincoln a Torrance tvoří dalších 674 turbín.

Díky nové kapacitě vzroste celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Novém Mexiku na 7 647 MW. Větrná energie se tak bude podílet přibližně 45 % na výrobním mixu státu. Následovat bude solární energie s podílem 19 % a stejně vysoký podíl budou představovat zdroje spalující zemní plyn.

Libor Láník

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (45)

Ivan Novák21. červen 2026, 10:11

Čtu na Wikipedii, že náklady, v r. 2023 odhadované na 11 mld.USD, kryje mj. PPA s Shell, tuším, že se tomu říká "greenwashing".

Milan Vaněček21. červen 2026, 11:25

Pane Nováku, myslete racionálně. Je to úžasný úspěch, taková obrovská výroba elektřiny z větru, postavená do 3 let (nepočítám byrokratické papírování a boj "pseudozelených" proti VtE). A jestli jste jel přes Arizonu a Nové Mexiko - tam by se takových velkých elektráren vešlo mnohem více.

Tomu nemůže nějaká nová JE v Arizoně či Novém Mexiku konkurovat. Ani finančně, ani dobou výstavby. O nebezpečném radioaktivním odpadu ani nemluvím.

Ale abychom se vrátili do naší Evropy, nyní začíná i boom velmi malých větrných elektráren, které si dáte třeba v přelidněném Nizozemí ma svůj pozemek či dokonce balkon.

Takže zase: i VtE lze škálovat, podobně jako fotovoltaiku, od kW po GW výkonu a stavět rychle. Vždy rozhoduje místo, v Nizozemí pak i obrovsky dlouhá tradice....

Omega21. červen 2026, 15:50

OK, nechal jsem si umělou inteligenci porovnat SunZia a ShinKori (JE dostavěná v roce 2016 v Korei)

SunZia (Větrný megaprojekt + HVDC)3 650 MW (916 větrných turbín)~11 až 12 TWh (Využití větru cca 35–38 %)11 miliard USD (Zahrnuje větrné farmy i 885 km přenosové linky)3 roky (Fyzická stavba 2023–2026)25 až 30 let (Poté nutný repowering/výměna turbín)

Shin Kori (Jaderné bloky 3 a 4)2 800 MW (2x reaktor APR-1400)~22 až 23 TWh (Stabilní výkon, využití přes 90 %)~6,3 miliardy USD (Korejská vysoce standardizovaná výstavba)7 až 9 let (Fyzická stavba 2008–2016 / 2019)60 let (Projekční předpoklad s možností prodloužení na 80 let)

Asi VTE dělá něco špatně (teda dotace sosá dobře)

Milan Vaněček21. červen 2026, 19:31

Nechte si umělou inteligencí porovnat tuto větrnou elektrárnu s poslední postavenou JE v USA. A hned budete jasně vidět, když srovnáte stavby v jednom státě ten cenový rozdíl ve prospěch levnější VtE + "palivo" má zdarma.

A taky velký rozdíl ve skutečné době výstavby, opět ve prospěch VtE.

Asi děláte něco špatně (když v USA máte možnost přímého srovnání za obdobných podmínek).

Omega22. červen 2026, 15:06

No nevím, jestli se dá porovnávat projekt, kde plánovaná cena byla 14 miliard a reálná byla 37 miliard s projektem, který se postavil podle projektované ceny.

Proto jsem uváděl elektrárnu, která se postavila podle projektované ceny. Pokud bych ten SunZia předražil tak jak se to udělalo u vogtle tak se taky cenově dostanu jinam.

Milan Vaněček21. červen 2026, 19:40

Tady jsem to za Vás udělal:

Parametr

Větrný projekt SunZia Jaderná elektrárna Vogtle (bloky 3 a 4)

Instalovaný výkon

3 650 MW (3,65 GW) 2 228 MW (2,23 GW – dva reaktory AP1000)

Celková cena

11 miliard USD (včetně HVDC) 36,8 miliardy USD

Doba čisté výstavby

3 roky (2023 – 2026) 11 let (2013 – 2024)

To je OBROVSKÝ ROZDÍL, že ano?

Vladimír Šťastný22. červen 2026, 07:32

OBROVSKÝ ROZDÍL? Já bych řekl, že ani ne. Zhruba čtvrtinové finanční a časové náklady ale také čtvrtinová životnost. Už tím jaderka vše maže. Dále instalovaný výkon ve VtE je nic neříkající údaj. Při využití okolo 30% (to ale onshore fakt fandím) je tam už zásadní rozdíl v množství vyrobené energie celkem. A to, že u zdroje založeném na přírodních silách nemůžete jaksi zaručit dodávku v množství a čase, který by si zákazník přál asi nemusím vůbec zmiňovat, že?

Milan Vaněček22. červen 2026, 08:11

Který zákazník by si přál mít elektrárnu postavenou mnohem později a mnohem dráže?

S mnohem vyššími provozními náklady?

Na JE se za těch 40, 60 či 80? let (co morální životnost zastaralé koncepce) vymění vše až na reaktorovou nádobu a betonový kontejnment. A pak ty další obrovské náklady s likvidací, včetně té do skály, pod zem.

Všechno má své plus a mínus.

Emil22. červen 2026, 08:22

1) Např. velké technologické společnosti si to evidentně přejí, když do nich investují.

2) Ty "mnohem vyšší provozní náklady" jste si vymyslel, ve skutečnosti jsou srovnatelné.

3) "Vymění se všechno až na to nejdražší co na té elektrárně je, na rozdíl od VtE, kde se za tu dobu vymění úplně všechno a víckrát než jednou.

4) "Obrovské náklady s likvidací" mají větrníky taky.

5) Ano, všechno má své plus a mínus, akorát vy uvádíte u jednoho jen plus a u druhého jen mínus.

Petr prochaska22. červen 2026, 08:51

Větrný projekt SunZia Wind (vlastněný společností Pattern Energy) má na poměry větrné energetiky velmi vysoký očekávaný kapacitní faktor.

Podle údajů developera a odborných analýz se kapacitní faktor tohoto projektu odhaduje v rozmezí 45 % až 50 %.

Proč je toto číslo tak vysoké?

Většina vnitrozemských větrných farem se pohybuje s kapacitním faktorem mezi 30 % a 35 %. SunZia dosahuje lepších výsledků z několika důvodů:

Lokalita (Nové Mexiko): Větrné zdroje ve středním a východním Novém Mexiku patří k nejlepším v celých USA. Vítr je zde silný a především velmi stabilní.

Větrný profil: V této oblasti fouká vítr nejsilněji od pozdního odpoledne do noci a v brzkých ranních hodinách. To je ideální pro doplňování solární energie v energetické síti (zejména pro dodávky do Kalifornie).

Petr prochaska22. červen 2026, 09:03

I při takto výhodných větrných podmínkách bude SunZia Wind dostávat 27,50 USD za MWh ve formě daňové úlevy po dobu 10 let.

Prostě v místech jako SunZia Wind lze větrníky postavit a s relativně malou dotací mohou fungovat. U nás je kapacitní faktor malý, takže mohou větrníky fungovat jen s vysokou dotací a ekonomicky je to nesmysl.

Jan Grmela22. červen 2026, 18:45

Na základě čeho tak soudíte? U nás je plyn 5× dražší. I s nižším kapacitním faktorem může být vítr jako doplněk do mixu dobrá volba. Vy znáte nějaký velký zdroj, který lze aktuálně v ČR postavit bez podpor a dotací?

Bob22. červen 2026, 09:24

Doba výstavby včetně fáze povolování:

Větrný projekt SunZia 18 let

Jaderná elektrárna Vogtle (bloky 3 a 4) 17 let

Jan Kropáč22. červen 2026, 12:05

Problém atomovek je, že:

1) Nemají-li vodu, tak nejedou.

2) Když jedou, tak nejdou jednoduše zastavit bez dodatečných nákladů Takže je to vlastně taková fotovoltaika naopak .....

3) Atomová elektrárna je výhodná pro naši generaci. Pro ty desítky dalších, co budou řešit její dopady už ne.

Myslím, že klima jasně říká, co má perspektivu.

Emil22. červen 2026, 12:16

Ad 1) Naštěstí se v drtivé většině případů staví tam, kde je vody dostatek, takže je to problém jen několika málo bloků, navíc omezený na pár týdnů v roce, které nejsou z hlediska pokrytí spotřeby elektřiny klíčové, protože bývá nižší spotřeba. Nestává se že by nejely kvůli tomu že nemají vodu, maximálně se stává, že se krátkou dobu omezuje výkon kvůli vysoké teplotě chladicí vody.

Ad 2) Jednoduše zastavit jdou, akorát obvykle jednoduše není důvod to dělat, protože poskytují základní zatížení, které se také nezastavuje.

Ad 3) "Atomová elektrárna" je výhodná hlavně pro následující generace, protože zvlášť pokud je investice již zaplacená, předáváme následujícím generacím nejlevnější zdroj vůbec, který je navíc spolehlivý a nízkoemisní k tomu. A také jim předáváme prostředky na likvidaci takové elektrárny až doslouží, i na uložení vyhořelého paliva, pokud pro něj nenajdou využití.

Ano, klima říká, že nízkoemisní řiditelné zdroje perspektivu mají, a moc dalších takových k dispozici nemáme.

Jarda22. červen 2026, 12:46

"A také jim předáváme prostředky na likvidaci takové elektrárny až doslouží", je čistá lež.

Emil22. červen 2026, 13:04

Čistě tu lžete jedině vy sám, milý "Jardo". Stanovuje to atomový zákon a výše prostředků uložená na vázaných účtech je snadno dohledatelná ve výroční finanční zprávě společnosti ČEZ.

Jarda22. červen 2026, 13:25

Dobře, to jsem si dohledal "výše prostředků uložená na vázaných účtech", cca 46 mld. Kč, našel jsem to správně?

Případně prosím o opravu.

Takže chcete říct, že tato částka na vázaných účtech je již na "na likvidaci takové elektrárny až doslouží, i na uložení vyhořelého paliva, pokud pro něj nenajdou využití." a budou na to stačit?

Emil22. červen 2026, 13:38

Na náklady na uložení vyhořelého paliva slouží jaderný účet, což jsou další úplně jiné prostředky, nesouvisející s vázaným účtem na vyřazování jaderného zařízení z provozu. A na oba účely prostředky bohatě stačí už jen tím, že se na tyto účty až do konce životnosti elektráren bude dál ukládat malá část výnosů z prodeje elektřiny.

Jarda22. červen 2026, 14:11

"A na oba účely prostředky bohatě stačí" tak to třeba ještě něco zbyde.

Emil22. červen 2026, 14:22

Logicky, když se původně životnost odhadovala na 30 let, a teď se stejné zařízení se stejnými náklady na vyřazení místo toho bude provozovat možná až 80 let, nasbírá se těch prostředků podstatně víc.

Jarda22. červen 2026, 14:36

To je spekulace a věštění, opustil jste vaše zásady ohledně předpovědi budoucnosti?

Emil22. červen 2026, 14:49

Ne, neopustil, protože to není ani jedno. Neříkám nic jiného než co říká jejich provozovatel, "možná až 80 let" není nijak ohraničené zdola, a že ty elektrárny poběží víc než 30 let je jasné, Dukovany ostatně už běží 40 let.

Jarda22. červen 2026, 15:08

Nerozporuji dobu provozu, ale finance.

Emil22. červen 2026, 15:18

Rozporujete že čím déle elektrárna odvádí prostředky na vázaný účet, tím jich tam bude víc? :-D

Jarda22. červen 2026, 15:32

Rozporuji vaše tvrzení "prostředky bohatě stačí".

Rozporuji, že víte, co bude za desítky let.

Emil22. červen 2026, 15:55

Jak můžou prostředky nestačit při mnohem delším provozu, když jejich ukládání bylo vypočteno tak, aby stačilo při provozu podstatně kratším, a ještě je jejich výše a dostatečnost pravidelně vyhodnocována?

Jarda22. červen 2026, 16:07

No třeba taková drobnost, jako navýšení ceny likvidace v čase.

Není ani jisté, že by byla původní částka dostatečná.

Emil22. červen 2026, 16:23

Takže nejdřív jste mě křivě obvinil že lži a teď se pro změnu dopouštíte "spekulací a věštění", což zároveň vyčítáte jiným...

Při tom pomíjíte, že navýšení ceny se eliminuje zhodnocováním prostředků na vázaném účtu a dostatečnost částky je podle atomového zákona pravidelně vyhodnocována nezávislými posudky.

Jarda22. červen 2026, 16:35

Dopouštíte se "spekulací a věštění", což zároveň vyčítáte jiným.

Hodnotíte současný stav, což nezaručuje stav budoucí.

Zvláště pokud se bavíme o desítkách let.

Emil22. červen 2026, 17:33

Ne, já jsem se žádných spekulací ani věštění, ani lží jako vy nedopustil. Když bylo získání prostředků na vyřazení z provozu vypočítáno na 30letou životnost, a tato životnost se více než zdvojnásobí, není žádná spekulace ani věštění, že ty prostředky na vyřazení stačí, zvlášť když máme poměrně přesnou představu kolik takové vyřazení stojí díky Jaslovským Bohunicím, a navíc se výše příspěvků pravidelně ověřuje.

Jarda22. červen 2026, 20:47

A jak je přesně zajištěno, že nějaká vláda s parlamentní většinou nezmění v horizontu desítek let atomový zákon a celý nebo část účtu "si nepůjčí", samozřejmě z vážný důvodů a pro blaho všeho lidu.

Jaké jsou pojistky, aby se to nemohlo nikdy stát?

Emil22. červen 2026, 22:17

Připomínám že řeč je o tom, že dalším generacím "předáváme prostředky na likvidaci takové elektrárny až doslouží". Pokud se další generace rozhodnou ty prostředky použít jinak, tak je to jejich volba, ale nikdo nemůže říct že my jsme jim jen nepředali.

Jarda23. červen 2026, 06:39

A já připomínám, že řeč byla také o tom, že "A na oba účely prostředky bohatě stačí" což je čistá spekulace.

Emil23. červen 2026, 07:26

Já připomínám že to není žádná spekulace, důvody jsem uvedl, a také připomínám, že za "čistou lež" jste označil něco, co je ve skutečnosti čistá pravda. Tolik k té údajné "čisté spekulaci". A jelikož se tradičně diskuse s vámi dostala do nekonečné smyčky, ve které už jen omíláte dokola to samé, dále v tomto vláknu reagovat nebudu, pište si co chcete.

Jarda23. červen 2026, 07:54

Vaše spekulace a lež to byla od začátku a jasný důkaz jsem tu předložil.

Nakonec jste sám uznal, že to může být jinak, než jste tvrdil na začátku.

Milan Vaněček22. červen 2026, 12:28

To říká Emil Novák. Naproti tomu jistý Elon Musk říká něco úplně jiného. A hlavně: umí to i realizovat.

Emil22. červen 2026, 12:49

Emil Novák říká celkem známá fakta. Pokud "jistý Elon Musk" říká "něco úplně jiného" než fakta, je to možné, ale na uvedených faktech to nic nemění.

Milan Vaněček22. červen 2026, 12:55

To co jsou v Kocourkově "celkem známá fakta", je něco úplně jiného než kam jde vývoj v technicky a vědecky nejpokročilejších zemích světa.

Emil22. červen 2026, 12:59

Celkem známá fakta platí jak ve Vaněčkově "Kocourkově", tak "v technicky a vědecky nejpokročilejších zemích světa".

Milan Vaněček22. červen 2026, 15:41

Vidím, že téma nastolené nickem Omega bylo již opuštěno, protože srovnání nové VtE a nové JE v USA vyznělo z hlediska investorů jasně pro VtE, jak ukázala data AI.

Místo toho se Emil snaží odvést konkrétní, kvantitativní diskusi k obecným frázím o jaderných zdrojích ze slovníku zaineresovaných příznivců nového jádra...

Emil22. červen 2026, 16:01

Tak to vidíte špatně, Vaněčku.

1) Nic "z hlediska investorů jasně pro VtE" nevyznělo.

2) Emil se nic nikam odvádět nesnaží, Emil pouze uvádí na pravou míru nesmysly, které tu vy a vám podobní chrlíte. Na žádného (žádnou) "Omegu" jsem vůbec nereagoval.

3) Sám jste nic "kvantitativního" neuvedl, pouze své tradiční propagandistické plky.

Josef22. červen 2026, 17:47

Ono to srovnání investic je i celosvětově zdrcující a banky a investoři na jadernou renesanci nesází.

Ve fázi předběžné přípravy (plánování) se celosvětově nachází přibližně 282 GW jaderné kapacity a u větrných elektráren se pipeline pohybuje v řádu terawattů (globálně přes 2 700 GW plánovaných projektů)

⚛️ Jaderná energetikaAktivní výstavba: Ve světě se staví zhruba 75–80 reaktorů s celkovou kapacitou 74 až 78 GW. Více než polovinu všech rozestavěných bloků staví Čína.Ve fázi plánování: Na výstavbu se připravuje přibližně 120 dalších reaktorů. Podle organizace Global Energy Monitor dosahuje celkový objem jaderných projektů v raných fázích vývoje zhruba 282 GW.Trend: Z důvodu náročnosti výstavby a povolovacích procesů trvá realizace typicky 5 až 10 let, přičemž největší nárůst plánů je evidován v Asii.💨 Větrná energetikaNové instalace (2025/2026): Větrná energetika roste rekordním tempem a v roce 2025 přidala do sítě historických 165 GW nové kapacity (včetně rekordních 155 GW instalací na pevnině).Ve fázi plánování: Celosvětový projektový zásobník (pipeline) u větrných a velkých solárních projektů dosahuje celkem 4,9 terawattu (TW), přičemž samotné větrné projekty tvoří z toho zhruba 2,7 TW. Dalších více než 2 500 GW čeká v tzv. grid queues (frontách pro připojení do sítě).Trend: Hlavní boom pokračuje v Číně, avšak dlouhodobě roste význam mořských větrných farem (offshore). U větrných projektů jsou nyní hlavními investičními překážkami kapacity rozvodných sítí a dostupnost transformátorů, nikoliv samotná technologie

Karel Valenta22. červen 2026, 20:14

Tak uvidíme, jak se větrákům bude dařit na poušti, na moři nic moc :

https://www.facebook.com/menschnaturbw.de/posts/pfbid0cT7vYP7p93Zpz5i8HPj7yPw3PZfwA4Wcacc7Q2DKTDgTTWHZM747fz1PYw7v2ZSCl

To jsou měnící se, často ledové mořské krajiny větrného Severního moře, Baltského moře a Irského průlivu, námořní zóny, které by měly poskytovat ideální podmínky pro turbínové parky – ale nedělají. Větrný průmysl a vlády už dlouho stavěly své finanční modely na předpokládané životnosti turbín 20 až 25 let. Nezávislé ekonomické analýzy však odhalují střízlivější realitu. Hrozné síly živlů jsou patrné v přelomové studii ekonoma v oblasti energetiky a životního prostředí profesora Gordona Hughese (University of Edinburgh).

Hughesova data ukazují, že výkon mořských turbín prudce klesá po pouhých 10 až 15 letech kvůli drsnému opotřebení. V důsledku toho jejich zatížení – objem vyrobené elektřiny jako procento kapacity – klesají mnohem rychleji, než oficiální vyprávění přiznávají. Mnohé z těchto masivních mořských struktur – hlavně vlastněných britskými a dánskými zájmy – se po pouhých deseti letech porážení nemilosrdným počasím Atlantiku posouvají Explodující náklady na údržbu je činí vysoce neziskovými.

Konkrétně studie ukázala, že schopnost větrné farmy na moři uspokojit potřeby elektřiny klesá po 10 letech nejméně o třetinu.

Místo toho, aby tato zařízení zůstala v provozu po slibované čtvrtstoletí, je nyní mnoho operátorů je nuceno vyměnit staré turbíny za zcela nový hardware, dlouho před 25letým cílem.

Karel Valenta23. červen 2026, 08:27

Tady je zase porovnávána výstavba cca tisícovky větráků na moři a 6 ks reaktorů EPR2 :

facebook.com/groups/674365535089075/permalink/1032987119226913/

„Výběrové řízení na pobřežní větrné turbíny zahájené 12. června se týká 700 až 1200 obřích větrných turbín, za zbytečnou přerušovanou elektřinu budou stát kolem 300 miliard eur. 6 reaktorů EPR2 vyjde na 72,8 milionu eur. Čistá sabotáž.

contrepoints.org/avis-de-tempete-sur-leolien-en-mer/

Poznamenává, že EDF odhadla náklady na šest reaktorů EPR2, schopných vyprodukovat 66 TWh ročně dispečersky řízené elektřiny po dobu 80 let životnosti, na 72,8 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že větrné farmy na moři mají životnost pouze 20 až 25 let, bude projekt AO10 podle Federace vyžadovat „tři až čtyři po sobě jdoucí generace větrných elektráren“ pro pokrytí stejného období, přičemž celkové náklady potenciálně přesáhnou 300 miliard eur. Ročně bude vyrobena přerušovaná elektřina pouze 36 TWh.“

I diskuse je zajímavá :

„Poivre řekl: 20. června 2026 v 9:15 Na trochu praktičtější notu jsem právě jel po dálnici A6, která na svém burgundském úseku z Auxerre vede mezi dvěma řadami větrných turbín, z nichž velká část (čtvrtina?) je zastavena… Zajímalo by mě proč?

Odpověď Alain Verse říká: 21. června 2026 v 8:06 @Poivre: Proč? Protože když je necháme běžet, vyrábějí příliš mnoho elektřiny a my nevíme, co s ní… „

Loading