Švédsko kvůli bezpečnosti ruší přes 30 GW offshore projektů. Vláda zavádí aukční model

Ve švédské energetice došlo v minulém týdnu k zásadním událostem. Tamní vláda oznámila, že neschválí 11 připravovaných projektů offshore větrných farem o souhrnném výkonu takřka 34 GW. Učinila tak na základě stanoviska švédské armády, která projekty označila za významné bezpečnostní riziko. Jelikož se nejedná o první takovýto incident, vláda oznámila také chystanou reformu, v rámci které přejde na aukční systém rozvoje nových větrných zdrojů. Ten má zajistit, že k podobnému zastavení připravovaných projektů již v budoucnu nedojde.

Armáda znovu zastavuje švédský offshore

Zásadní otřesy ve švédské energetice vyvolalo čtvrteční prohlášení tamní vlády. Ta rozhodovala o schválení třinácti projektů větrných offshore farem, z nichž však nakonec schválila jen dvě. Odmítnuto bylo jedenáct projektů o potenciálním výkonu takřka 34 GW. Nedojde tak například k realizaci větrné farmy Gävle Öst Havsvindpark, kterou připravoval dánský Ørsted. Červenou dostal také megaprojekt Sylen o výkonu 8,6 GW, který měla na starosti španělská Iberdrola.

Stěžejním argumentem je stanovisko ozbrojených sil, dle kterého by realizace těchto projektů měla nepřijatelné dopady na obranné schopnosti Švédska. Vojáci varují, že rozsáhlé větrné parky v moři ruší radarové a sonarové senzory, vytvářejí „šum“ v obrazu a mohou stínit nízko letící cíle, čímž snižují čas, který má protivzdušná obrana na vyhodnocení hrozby a případnou reakci.

Nejde přitom o první takové rozhodnutí. V roce 2024 švédská vláda odmítla z bezpečnostních důvodů 30 GW plánovaných projektů, z nichž se některé měly řadit mezi největší na světě.

Švédská armáda tehdy ve svém vyjádření označila projekty za „neakceptovatelné riziko“ ohrožující obranyschopnost země v kontextu bezprecedentní hrozby ze strany putinovského Ruska. Ozbrojené síly Švédska se odkazovaly především na blízkost Kaliningradu, ruské vysoce militarizované enklávy.

Spousta z tehdy odmítnutých projektů byla zastavena po letech příprav, což vyvolalo velké znepokojení u dotčených developerů. Ti museli ze dne na den odepsat zmařené investice v milionech eur.

Na rozdíl od tehdy zablokovaných farem se aktuálně odmítnuté projekty nenacházely v blízkosti obávané ruské enklávy, což vyvolalo otázky ohledně argumentů vlády. Zatímco v roce 2024 Švédové zastavili pouze projekty v Baltském moři, nyní odmítli výstavbu větrných farem také v Severním moři a Botnickém zálivu, tedy v blízkosti spojenců – Dánska, Norska a Finska.

Větrnou energetiku má spasit aukční model

Ačkoliv je švédská vláda s dosavadním rozvojem offshore sektoru značně nespokojená, větrnou energetiku nezavrhuje. Společně s odmítnutím projektů zároveň oznámila přechod na aukční model po vzoru mnoha dalších evropských států. Ten má napravit dosavadní systémové chyby.

Doposud se v zemi aplikoval tzv. „open door process“, který poskytoval developerům velkou míru svobody, ale jen velmi málo záruk. Podle ministrů švédské vlády fungoval do značné míry chaoticky. Developerům nebyly poskytovány takřka žádné informace o tom, zda je jimi vybraná oblast rozvoje pro větrné farmy vhodná. Podle vlády zpomalil chybně nastavený systém rozvoj větrné energetiky v zemi o spoustu let. To se nyní severská země snaží napravit.

Další rozvoj offshore zdrojů má probíhat pouze v předem vybraných lokalitách, což má aukční model zajistit. Vhodné umístění větrných farem bude vláda vybírat s ohledem na stanoviska armády, ale také námořní logistické trasy či rybářský průmysl. V budoucnu by tak v zemi již nemělo dojít k dalšímu zablokování již připravovaných projektů. O konkrétní formě finanční podpory projektů v rámci tendrů ještě nebylo rozhodnuto.