Největší offshore větrný projekt RWE ve výstavbě dodal Německu první megawatty

RWE ohlásila významný milník na svém největším rozestavěném offshore projektu: první dodávku elektřiny do německé sítě. Komerční provoz celého větrného parku předpokládá za tři roky. Turbíny dodává dánská společnost Vestas, jejíž zisk letos po loňských obtížích táhne právě offshore výstavba. Dosavadní úspěchy projektu jsou v kontrastu s fiaskem poslední německé aukce na větrné offshore instalace.

Nordseecluster je společný offshore větrný projekt dvou společností. Majoritní podíl 51 % má globální energetická skupina RWE. Její dceřiná společnost RWE Offshore Wind GmbH, která zajišťuje plánování, výstavbu a provoz offshore větrných elektráren skupiny, se hlásí k pozici druhé největší společnosti v tomto segmentu na světě.

Zbylých 49 % připadá divizi Norges Bank Investment Management, která spravuje aktiva norské centrální banky. Ta se stará o celosvětově známý norský penzijní fond určený ke správě příjmů z ropných a plynárenských zdrojů země.

Projekt spojuje lokality větrných elektráren ve východní části německého Severního moře a jeho udávaný kombinovaný instalovaný výkon činí 1,6 GW. 104 větrných turbín má ročně vyrobit 6400 GWh elektřiny, což podle RWE odpovídá spotřebě 1,6 milionu domácností. Teoreticky by tak  pokryly přibližnou spotřebu jedné třetiny českých domácností.

„Nordseecluster, největší offshore větrný projekt RWE, který je momentálně ve výstavbě, postupuje přesně podle plánu, přičemž první turbína nyní vyrábí elektřinu a dodává energii do německé sítě. Tento milník ukazuje výjimečný výkon našich týmů a partnerů v dodavatelském řetězci. Jakmile bude plně funkční, tento projekt o výkonu 1,6 gigawattu významně přispěje k energetické bezpečnosti Německa a zároveň pomůže dekarbonizaci průmyslu,“ slibuje Sven Utermöhlen, generální ředitel RWE Offshore Wind.

Hotovo má být v roce 2029

Větrná farma vzniká ve dvou etapách. První z nich, Nordseecluster A o výkonu 660 MW má tvořit 44 turbín. Minulý měsíc společnost ohlásila instalaci první turbíny, zbylé by měly být na svém místě do konce tohoto roku. Další významnou událostí je dodání první elektřiny do německé sítě z tohoto měsíce.
Se zprovozněním Nordseecluster A se počítá na začátku roku 2027. Druhá etapa Nordseecluster B přidá dalších 900 MW z 60 turbín. U té RWE příští rok plánuje položit základy a v roce 2028 instalovat turbíny. Komerční provoz by v takovém případě připadl na začátek roku 2029.

U Nordseecluster B podepsala RWE smlouvu o dodávkách elektřiny (PPA) s firmou Amazon na 110 MW. Jedná se o první spolupráci mezi oběma společnostmi mimo Spojené státy. RWE tak "podporuje cíle Amazonu v oblasti bezuhlíkové energie, zatímco Amazon Web Services poskytuje cloudové služby, AI a datovou analytiku pro rozvoj digitální transformace RWE".

V Německu má Amazon zasmluvněných šest solárních projektů a spolu s touto smlouvou čtyři velkokapacitní PPA pro offshore větrnou energii. Souhrnně přesahují v instalovaném výkonu 790 MW.

Vestas: světový lídr pod tlakem z Číny

Každá jednotlivá turbína bude mít instalovaný výkon až 15 MW, výšku 145 metrů a rotorové listy dlouhé 115 metrů. Výrobcem je dánská společnost Vestas. Podle dat mezinárodní asociace Global Wind Energy Council je lídrem z hlediska souhrnného instalovaného výkonu větrných elektráren.

Vestas jako první výrobce v roce 2025 překonal hranici 200 GW instalovaného výkonu. S odstupem za ní následovaly čínský Goldwind (163 GW), německo-španělská Siemens Gamesa (148 GW) a americká GE Vernova (125 GW). Zároveň Vestas instalovala turbíny v 36 zemích, což je nejvíce ze všech.

Z hlediska instalovaného výkonu pouze za rok 2025 globálnímu trhu v tomto odvětví dominují čínské firmy. Vůbec poprvé mělo pět největších globálních dodavatelů turbín původ v Čínské lidové republice. Vestas zůstala číslem jedna mimo Čínu s 12,9 GW instalovaného výkonu.

Právě offshore výstavba je pro ni tahounem momentálně příznivých výsledků. V letošním prvním čtvrtletí vzrostl provozní zisk před mimořádnými položkami meziročně ze 14 milionů eur (340 milionů Kč) na 127 milionů eur (3,1 miliardy Kč) a tržby stouply o 14 %. Finanční ředitel Jakob Wegge Larsen sdělil agentuře Reuters, že ve stejném období loňského roku firma nepostavila ani jednu ze svých nových offshore turbín.

Oproti tomu letos instaluje a vyrábí offshore turbíny na výrazně vyšší úrovni. Ačkoliv svůj celoroční výhled staví na předpokladu, že se geopolitické prostředí zásadně nezmění, varoval před geopolitickými a celními riziky spojenými s americkou politikou a cly.

Co bude dál?

Offshore větrné parky jsou jedním z pilířů transformace německé energetiky. Za první pololetí roku 2026 tyto elektrárny vyrobily v Německu 7,1 % elektrické energie. Výroba z nich vzrostla meziročně o 28 % a předběhla tak růst pevninských výroben.

Německá vláda vsadila na model, kdy místo pobírání provozní podpory měli developeři soutěžit o výši platby státu za lokality. Ten ovšem pokulhává. Loňská aukce nepřinesla jedinou nabídku a někteří z dříve úspěšných žadatelů zjišťují, jak se z výstavby vyvázat. Zůstává proto otázkou, jak bude rozvoj větrných instalací na moři do budoucna v zemi pokračovat.