Polské státní energetické firmy budou společně budovat offshore větrné parky

Polsko je jeden z mála bývalých satelitů SSSR, který využívá více vítr. Jarerná mafie se nás snaží přesvědčit, že energii z větru může vyrábět jan stát, který má mořské pobřeží. Je to ale záměrně šířená dezinformace. Státy jako ČR, Slovensko, Maďarsko a Rakousko mají podobné větrné podmínky. Ve větším měřítku ale větrnou energii využívají jen v Rakousku, kde nemá vliv jaderná mafie. Využívají ji bezproblémově a úspěšně.

Polsko hlavně nemusí kupovat elektřinu až z Turecka, jako některé "vyspělé" Západní státy. Polsko přímo sousedí s jadernou Ukrajinou a Běloruskem, takže může zvládnutelně docela rychle začít používat vlastní uhelky jen na poloviční vypouštění CO2.

Polák chce jaderky z usa, vetrniky z helmutova a bude nakonec stále na uhlí. Jaderky z UA a beloruska nejsou s rozpadajici se soustavou EU zfazovane, pokud se nemýlím.

Neplácej ty vymatlanče z Rosatomu.

Bude zajímavé sledovat jestli to bude stejný vaporware jako polská jaderná výstavba nebo jestli to myslí vážně.

Myslí to vážně - legislativa je hotová, v platnost jde od 1. února.

Alokace financí pro 6 GW do poloviny roku, brzké nastartování aukcí.

Chtějí 3,8 GW do roku 2030, 10 GW do roku 2040 a 28 GW do roku 2050.

Štětín a Gdaňsk se změní na hlavní centra činností okolo uvedených aktivit.

Investice ve výši 29 mliard EUR, desítky tisíc pracovních míst.

https://www.evwind.es/2021/01/14/poland-adopts-historic-offshore-wind-energy-act/78943

Jestli plánují 28 GW offshore VtE, tak to je jednoznačný konec jaderné výstavby. V síti pro ni nebude místo.

Nevadí.

Ale bude místo. S tím, kolik se šílenci v EU zavázali vybudovat vodíkovek, úplně bez problémů.

Historicky nízké úrokové sazby nepochybně udržely miliony „zombie“ podniků a domácností naživu. Současně rozdrtily příjmy institucionálních investorů, jako jsou penzijní a pojišťovací fondy, které potřebují ke splnění svých povinností výnosy přesahující 5% (a některé přes 8%). Nepředvídatelným důsledkem toho je, že v letech po roce 2008 došlo k “search for yield”, díky kterému investoři začali být mnohem vstřícnějších k nákupu tzv. „junk bonds“. A jedním z průmyslových odvětví, které těží z tohoto trendu, byl jednak "fracking-boom" v USA a nyní i "off shore wind parks".Viz RENIXX.

Navzdory herkulovskému úsilí přivést sto let staré technologie na získávání EE z OZE na přijatelnou úroveň, nové OZE stále představují méně než pět procent celosvětové spotřeby primární energie. Ještě horší je, že nenahradily fosilní paliva; pouze byly přidány do globálního mixu. A zatímco vyspělé státy jako Německo a některé další země přecházejí k dekarbonizaci své domácí výroby elektřiny, velká část jejich skutečných emisí byla přesunuta do Asie,do Afriky a do latinské Ameriky.

Pouze pokud by byly vyspělé průmyslové země ochotny se vzdát veškerého dováženého zboží a komodit vyrobených pomocí fosilních paliv jinde, mohli by potom skutečně tvrdit, že zahajují novou průmyslovou revoluci. Do té doby je „green new deal“ jen jiným označením pro starý dobrý neokolonialní imperialismus, který dosud praktikovali.

Ano, lidstvo se nakonec vrátí k „zelené energii“, ale ne tak, jak si to technicko-utopičtí fantastové představují. Jakmile se energetická základna průmyslové ekonomiky zhroutí, těm, kteří přežijí, zůstanou hlavně energetické technologie, jako jsou vodní kola, větrné mlýny a plachty, které doplní lidskou a zvířecí pracovní sílu na ekonomické úrovni, přinejlepším nepodobnou té z počátku devatenáctého století.

Odkud jste to povídání opsal? Uvědomte si že ve vyspělém světě se metrika "primární energie" mění POZVOLNA na metriku "energie elektrická".

Už nebudeme tolik sledovat množství spáleného dřeva a uhlí (a s rozvojem elektromobility i spálenou ropu),

elektřina bude více a více důležitější

a obnovitelné zdroje budou mít ve výrobě elektřiny stále větší a větší roli.

Je to exponenciální růst, z počátku se mu můžete posmívat,

pak už ho zaznamenáte ale dál si ho jen linearizujete.

Ale ta exponenciela jede pořád, pojede i v 2030, i v 2040, ještě zdaleka nejsme na přechodu k růstu lineárnímu a pak k saturaci.

To Polsko třeba na grafu z roku 2020 ještě nemá položku fotovoltaika,

ale v tom roce 2020 poslavilo tolik FVE (má jich o dost více než my) že to tam příští rok 2021 už bude. Chápete?

V mém příspěvku jsou 4 teze, které pocházejí z článku"The narrative problem with peak oil" Zabývejte se prosím jeho obsahem, a pokud něco kritizujete, snažte se o věcnou argumentaci. Neplýtvejte energií na prázdné fráze.

V naší budoucí diskuzi bychom se měli ale raději soustředit na tyto základní otázky:

1. Jaká bude v budoucnu potřeba primární energie(PE)?

To bude jistě záviset od výši populace,jejím životním standartu a množství primární energie k dispozici včetně poměru fosilní a obnovitelné E. v ní obsažené.

2.Kdy bude energie z fosilních zdrojů vyčerpána?

Známe li odpověď na otázku č.1 a výši rezerv, dá se celkem snadno zjistit, kdy tento okamžik nastane. přičemž lze říci, že dnešní těžba nekonvenčních fosilních zdrojů je velikou ekologickou zátěží a příznakem nadcházející krize

3.Jak velkou roli bude v budoucnu hrát nabídka energie získaná z OZ?

To je určeno fyzikálními zákony, které popisují, jak probíhá transformace energie a je jenom je třeba důsledně uplatnit. Je třeba se ovšem obávat, že vznikne dnes zatím neznámá mezera mezi nabídkou a poptávkou PE z těchto zdrojů.

4.Jsou tu ještě další alternativní zdroje energie?

To je velmi důležitá otázka, na kterou lze z fyzikálního pohledu odpovědět rozhodně kladně. Jako jediná alternativa přichází v úvahu jaderná energie a proto je třeba se jejími vlastnostmi podrobně zabývat.

Rád bych se ještě zeptal, jestli existuje v češtině odborná publikace srovnatelná s knihou: "Die Zukunft unserer Energieversorgung - Eine Analyse aus mathematisch-naturwissenschaftlicher Sicht" kterou napsal Prof. Dr. rer. nat. (i.R.) Dietrich Pelte z Univerzity v Haidelbergu, fakulta fyziky a astronomie. Vydal Springer Vieweg v r. 2014.

Jelikož mým studijním oborem nebyla fyzika a termodynamika, nýbrž biologie a medicína, těžko kolikrát nacházím správné odborné výrazy v češtině a tím dochází mezi námi k nedorozumění.

1) Záleží také na transformačním řetězci. Už jsme to řešili, je dost rozdíl mezi tím jezdit elektrickým a dieselovým vlakem, mezi tím mít ve městě teplárnu a tím vyrábět teplo ve výtopně a k tomu ještě elektřinu... Záleží také na tom jak bude populace rozložená, na migraci, pokud bude růst populace na severu, bude potřeba více energie než pokud bude na jihu. To už je pak o volbách a preferencích, ale z pohledu dostupné energie a i surovin nemá cenu v Evropě cokoliv dělat, ale přesunout postupně průmysl a i obyvatelstvo na jih. Jenže to by se musely změnit zákony jižních států a zavést tam trochu německé procesy.

Nebo to může být přesun výroby do Texasu, Austrálie, k pobřeží kde je zároveň dost slunečního svitu, větru a hlavně neomezený přístup k moři. Všechny velké Evropské a světové mocnosti ten neomezený přístup k moři měly a mají.

Nemá cenu držet historický průmysl na místech kde už není ta energie dostupná, nebo nejsou dostupné podmínky, třeba suroviny, nebo dopravní infrastruktura. Čím dýl si budeme říkat že to tak není a zkoušet hrát podle starých map, tím víc to bude na konci bolet. Buď se dá současné rozložení držet, za cenu že lidem bude placeno méně, což se dá tak brát že obecně nižší mzdy ve východním bloku a ve vnitrozemí jsou dány tím že je tu horší dostupnost a horší infrastruktura + jazykové bariéry, ale to je vedlejší pro ten typ výrob o jakých se bavíme. Nebo se řekne že je neudržitelné, a holt se pomalu rozjede nějaká další migrace jakožto přirozený proces. Teď stále ale na to nejsou podmínky a situace, to by se prvně musely třeba rozdělit elektrizační zóny v jednotlivých zemích. Což by v Německu potáhlo energeticky náročný průmysl z jihu na sever.

V momentě kdy bude dostupná levná solární nebo větrná energie, levnější než dnes, průmysl se může stěhovat, navíc na pobřežích nikdy nebude problém s vodou, máme přeci jenom odsolovací technologie. A tento přesun vyvolá migraci, chtě nechtě. Nevidím důvod hrát si na tragédii s tím. Naši předkové také migrovali za prací a v dávnověku se vždy šlo kde bylo líp, ten feudalismus to trochu zkomplikoval akorát.

2) Doba kamenná neskončila pro nedostatek kamenů. Spotřeba fosilních paliv začne končit v momentě kdy bude levná alternativa pro dopravu, to je, akorát mnoho zemí stále kašle na elektrickou železnici, nic lepšího pro náklad nemáme, a k tomu bude získání jiné energie v dostatečném objemu dostatečně levné. Teď jsme v přechodném období, cena sluneční energie jde stále dolů, v momentě kdy bude ve vhodných lokalitách srovnatelná s cenou EE z fosilních paliv, nebo kdy dokonce cena bude stejná jako cena tepelné energie v těchto palivech, a pokud tam budou vhodné zákony, tak se tam začnou lidé i průmysl přesouvat. Že tu nějaké dva tři miliony lidí co tu zůstanou pak budou pálit nějaké uhlí, nebo plyn, to je už vedlejší a méně zajímavá záležitost.

3) Jo popsané to může být, ale zapomínáte na různé technologické skoky, změny v rozložení populace. Trochu si rýpnu, víte jak zásadní změnou by bylo vybudování katarského moře a průplavu? Představte si že v Egyptě je velká díra kterou od 50. občas chtějí zatopit, představte si že se ten vápenec vytěží a postaví se kanál, ten tam přivede buď nilskou vodu od Alexandrie, nebo mořskou. To se udělá, jednak klesne moře, jednak ale se objeví stovky kilometrů pobřeží a příležitost k produkci a uskladnění velkého množství energie, nové rozvojové oblasti... Ale to úplně změní možnosti využití OZE v oblasti, využití oblasti pro průmysl a lidi, ovlivní to zemědělství jak v Egyptě, tak v jižní Evropě.

Nejsme v Egyptě, jen pro úplnost: pokud vím, pod povrchem prolákliny al Qatara je sladká zvodeň. Mořská voda by to zasolila rychle, nilské by to trvalo déle, ale bez odluhu by se to stalo taky.

Kanál do Mrtvého moře, včetně elektrárny využívající rozdíl výšky hladin 400 m, se projektuje už taky desítky let, Izrael a Jordánsko občas i ohlásí dohodu, a furt nic, hladina klesá, voda houstne (takže by ji voda z jiného moře nežádoucím způsobem naředila :-)).

Ve srovnání s obchody s globálními komoditami jsou tohle drobné, na optimalizaci unikátních jednotlivostí se vydělá málo. Tak tam raději všichni hledají ložiska uhlovodíků.

Na tu geologii se podívám, vím jenom o tom že se tam vyskytují slané bažiny. Také je možné že je tam nějaká jílová vrstva, nebo tak něco. Každopádně bych řekl že bez výstavby výstavby PVE s horní nádrží ve Středozemním moři by to nemělo smysl, to by pak řešilo problém se zasolením. Našel jsem k tomu zatím jenom toto, a mám to jenom zbažně proletěné:

energycentral. com/c/ec/qattara-depression-project-time-revisit

Sice jen text staršího data, ale myslím si že ten projekt je realizovatelný aniž by to mělo nějaké závažné problémy. Další výhodou je že by to vedlo, jak jsem myslím již psal, že by to stabilizovalo teplotu a zvýšilo srážkové úhrny.

A to že nejsme v Egyptě, vždyť jsem psal že ve světovém pohledu může dojít snadno k podobným pohybům a přeskupení obyvatelstva jako tomu bylo před 150 lety u nás a jako se to děje soustavně v USA. Severní Afrika a následně pak zbytek bude myslím poslední velká oblast kde dojde k industrializaci. Jestli tedy k ní dojde.

Kanál do Mrtvého moře znám, ale tam je myslím problém ve složení solí a v takové drobnosti že je to mezinárodní projekt a co se ještě pamatuji, tak to mělo snad být na odsolenou vodu. Což je další problém.

V oblasti Mrtvého moře by snad mělo větší smysl aby Izrael provedl jisté vodohospodářské úpravy a třeba kolem Afuly vybudoval přepadový kanál do povodí Jordánu, nemyslím si že je důvod k tomu aby se v takové oblasti přebytek sladké vody, který nejsou s to zadržet vypouštěl bez užitku do moře. Samozřejmě úplně nejvhodnější by bylo aby ta voda byla vedena kanálem do Galilejského jezera.

Pokud bych byl hodně velký optimista a věřil na to že se tam státy nějak dohodnou, mohlo by to jít, přece jenom by z toho měly poměrně značný užitek i Jordánci, tak bych čekal vybudování malé nádrže na Lítání v Libanonu a přepadového tunelu do údolí potoka Shir, Respektive by asi byl lepší přepad z Quaraounské přehrady.

No vidíte, že umíte psát i za sebe, takže za mě:

ad 1) Jo. Navíc považuji spotřebu primární energie za často zneužívanou a špatně interpretovanou metriku. Za mnohem vhodnější (a složitější na vyčíslení) považuji poskytnuté energetické služby (energy services provided).

ad 2) Oblíbený výrok tvrdí, že "doba kamenná neskončila, protože by došly kameny". V okamžiku, kdy by začal být oněch surovin nedostatek, vyletí cena nahoru a není lepší stimul pro aplikování alternativ. Těžba černého uhlí v ČR taky nekončí kvůli tomu, že by došlo. OKD má dokonce k dispozici dvě nedotčené těžní oblasti. Ale ekonomicky to už nedává smysl. Doba železná taky začala díky tomu, že kvůli civilizačnímu kolapsu kolem roku -1200 nebylo možné produkovat bronz. Železo bylo zpočátku z nouze ctnost, která se kvalitou bronzu neblížila ani z daleka.

ad 3) Z praktického hlediska není využívání solární energie omezeno množstvím. Chybějícím dílkem skládačky je tady dlouhodobé uskladnění energie. Mé vlastní odhady favorizují syntetická paliva, konkrétně methanol. Ale uvidíme.

ad 4) Jaderná energie je jedno z největších technologických zklamání 20. století. Za 60 let své existence a masivní podpory se nebyla schopna ekonomicky postavit na vlastní nohy. Stejně tak se nebyla schopna dodnes zbavit svých vazeb na aplikace ve zbraních hromadného ničení. A technologicky zastydli.

ad kniha) Tu knihu sice neznám, ale podle názvu (a mé chabé němčiny) bych mohl nabídnout:

McKay David: Renewable energy - without hot air. Tak vyšla i slovensky jako Obnoviteľné zdroje energie - s chladnou hlavou a je volně ke stažení v obou jazycích. Mám k ní jedinou výhradu. Za těch 13 let od svého vydání v některých aspektech dost zastarala, technologie větrných a fotovoltaických elektráren šla za tu dobu hrozně dopředu.

Ad prof McKay a jeho kniha, před pár lety jsem s jeho vývody o fotovoltaice, presentované na You tube polemizoval, že jsou zcela zastaralé. Bohužel mi přišla odpověď jeho žáků, že již zemřel.

Milý Juane, na staré otázky hledáte a můžete najít staré odpovědi.

Ale nové paradigma energetiky již nestojí na těžbe ropy, kdy bude peak oil už není tak důležité.

Nové paradigma stojí na čisté výrobě elektřiny jako nejvýznamnějšího zdroje energie, a to pomocí obnovitelných zdrojů: slunce, vítr a voda.

Tedy FVE, VtE a VE (včetně PVE). Fyzikální omezení maximální získané energie jsou o několik řádů vyšší než veškerá energie potřebná pro naši civilizaci.

Když si to uvědomíte, tak odpověď na Vaše 4 otázky je velmi jednoduchá.

Spotřeba energie bude vždy bezvýznamná vůči energii která k nám přichází ze Slunce. I drihá otázka ztrácí význam, nezajímá nás to, nemusíme se obávat, pokrok v OZE je neuvěřitelně rychlý, ohlédněte se zpět o 20 let.

Takže role OZE bude dominující již za dalších 20 či 40 let (v různých zemích za různý čas.)

Odpověď na otázku 4 fyzika ještě nezná. Uvidíme, zatím nejsou.

Potvrzuji v celém rozsahu a podtrhuji to ještě tím, že to vyplývá ze samé nutnosti pro přežití většiny obyvatelstva. Vyhraňovat se proti uvedeným OZ nebo jim dávat menší smysl než jaký můžou mít, je zcela protismyslný. Čím větší důraz na tuto nutnou změnu, tím méně tragédie, jejíž největším hybatelem je právě ta stále rychlejší změna klimatu.

@ Milan Vaněček 28. leden 2021, 21:40

Vaněčku, věda nezná staré či mladé otázky.

Vaše příspěvek obsahuje pouze nedoložené prázdné fráze.

To, oč se tu snažíte, je jen tupá bezcenná propaganda.

Juane já to psal o Vás a Vašem hledání, ne o vědě. Co o ní víte? To co si o ní přečtete?

Vy zřejmě neznáte jaké jsou hlavní toky energie na Zemi. Vy ignorujete kvantitativní data o energii ci přichází ze Slunce.

Já zde neustále předávám informace z vědeckých i populárně vědeckých časopisů o fotovoltaice. V oboru neustále vědecky pracuji (recense publikací, posudky projektů, vědecké projekty, prakticky vše do zahraničí, v ČR zájem skoro není), co Vy?

Je vidět, že Poláci nestaví větrníky pro lidstvo, jako jsme my utopili 500 miliard za předčasné postavení solárů ekonomickým tunelem v oblati, která patří k 20% nejslaběji osvětlených na světě.

Ale jedou postupně pomalu, a teprve na rok 2030 si naplánovaly 20 let velké rychlosti výstavby nejekonomičtějších pobřežních větrníků.