Recyklační průmysl v Německu volá po změně přístupu v konstrukci větrných turbín
Německý recyklační průmysl vyzval ke změně přístupu v konstrukci větrných turbín, aby byla umožněno opětovné využití použitých materiálů po konci životnosti těchto turbín. V opačném případě hrozí zemi ekologický problém. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na deník Handelsblatt.
Německá asociace odpadového hospodářství BDE podle zahraničního serveru Clean Energy Wire varovala, že země bude čelit dlouhodobému problému spojenému s odpadem z větrných turbín, pokud nebudou tyto turbíny vyráběny tak, aby byla umožněna jejich recyklace po konci životnosti namísto prosté likvidace.
"Německo po desítky let umisťuje na pole větrné turbíny, které nemohou být rozumně recyklovány," uvedl ředitel BDE Peter Kurth.
Největší problém představují podle BDE rotory větrných turbín vyráběné z uhlíkových nebo skleněných vláken. Asociace proto vyzvala dodavatele větrných turbín, aby změnili přístup k jejich konstrukci a vyráběli je tak, že budou moci být jednoduše rozebrány na dílčí komponenty určené k opětovnému využití.
Klíčový zdroj pro výrobu elektřiny
Zahraniční server Clean Energy Wire připomněl, že se větrné elektrárny mají stát nejvýznamnějším zdrojem elektřiny v Německu, a upozornil na skutečnost, že prozatím neexistuje kvalitní strategie pro nakládání s větrnými turbínami po konci jejich životnosti, což může vyústit v ekologický problém.
Pravděpodobně i z tohoto důvodu představilo německé ministerstvo hospodářství na začátku letošního roku aktualizaci strategie pro nakládání se surovinami, jejíž součástí je také důraz na recyklaci klíčových materiálů.
"Spoustě větrných turbín zprovozněných v Německu na začátku tohoto tisíciletí již vypršela nebo brzy vyprší 20letá doba nároku na provozní podporu, což znamená, že mnoho z nich bude pravděpodobně v nadcházejících letech likvidováno, aby často udělaly prostor novějším a více účinným modelům turbín," doplnil Clean Energy Wire.
Mohlo by vás zajímat:
Po 20 letech ztratili nárok na podporu ?
To je dobrý. U nás taky byl pivovar. Dostal 20 míčů a až skončila předepsaná doba tak to zavřeli. Asi shání další dotaci.
Jen blbci pracují, lepší je sosat.
Ale hlavně, že je to ekologické! VE sice neprodukují CO2 a mnohdy ani elektřinu, zato ve velkém produkují nereciklovatelný odpad. Takže se za chvíli Němci budou topit v odpadcích! Zelená za každou cenu! Jen se divím, že ty vrtule jsou stále ještě bílé. Navrhuji natřit je na zeleno!!! Budou víc Green.
topit se nebudou, někde to zahrabou, nejspíš součást rekultivace povrchových dolů hnědého uhlí které museli v rámci greendealu začít těžit ve velkém
Dobrý den,
Jak se občasným zdrojům energie občas posmívám, včetně těchto plachetníků, tak s kompozitovými díly rotorů a železobetony sloupů a základů recyklačně problém ekologicky nevidím. To je prostě inertní odpad, který lze zahrabat a nikomu a ničemu nebude vadit.
Že to nesedí do stávající ideologie cirkulární ekonomiky a redukce skládkování čehokoli, protože je to typické použij a zahoď, je věc druhá, ale to je spíše o té ideologii.
Mě spíše vadí, že do všech těchto materiálů se musí vložit ohromné množství energie a surovin (výroba špičkových kompozitů, výroba tisíců tun železobetonu) a za životnost té elektrárny to zase až tak moc energie nevyrobí. Návratnost je na pendrek. Jedna jaderka je sice železobetonová katedrála, ale její účinnost na zdroje a návratnost energie je asi 50x větší. A je regulovatelná dle potřeby, ne jak zrovna bohyně Gaia má náladu dýchat.
Ale fuj, já zase zapojuji mozek. Tak to jdu napravit:
Heil Gréta!
Ať žije Gaia!
K zemi hleď!
Do fotovoltaické elektrárny nemusíte vkládat žádný beton a je z 99-100% plně recyklovatelná.
Ať žije technický pokrok.
K slunci hleď.
A teď pro změnu jak to vypadá s recyklací ve skutečnosti:
"Od roku 2015 se materiálové využití FV panelů stalo směrnicí EU 2012/19/EU zákonem povinným a vyžaduje zajistit při zpracování solárních panelů 70 % recyklaci a 80 % využití. Pouze zbylých 20 % lze odstranit uložením na skládku."
Sklo tvoří 70–80 % hmotnosti FV panelu a výtěžnost činí 90 %. Zbylá procenta hmotnosti jsou tvořena hliníkem a stříbrem, jejichž recyklační účinnost je 99 % a měď, které se zpětně vytěží na 90 %. Dále plasty, které se nerecyklují kvůli emisi halogenů a křemík, který se také nerecykluje kvůli své ceně okolo 40 Kč/kg. Těmito parametry je naplněn recyklační požadavek a od roku 2015 bylo zpracováno dalších 300 t FV panelů."
aquatest. cz/cs/aktuality/39-recyklujeme-solarni-panely
Emil žije ještě ve "fotovoltaickém pravěku", neví nic o současnosti,
pro jeho informaci i pro informování zdejších čtenářů:
pv-magazine.com/2023/07/20/australian-team-claims-99-recovery-rate-with-solar-recycling-process/
Vaněčku, Emil nepíše o tom, co v Austrálii separovali někde v laboratoři, ale o tom jak recyklace vypadá v praxi. Laboratorní pokusy a patenty jsou totiž jedna věc, to co se skutečně v průmyslovém měřítku dělá a co je v průmyslovém měřítku ekonomicky dosažitelné věc úplně jiná.
Není důležité to co Emil píše či nepíše, důležité je to že fotovoltaická elektrárna je technicky zcela recyklovatelná (narozdíl od třeba JE). Vědu a technický pokrok nezastavíš.
Není důležité ani to, co píše nebo nepíše Vaněček, důležité je hlavně to, jak recyklace v praxi vypadá, ne nějaké laboratorní pokusy, od kterých je praxe zatím na míle daleko.
Něco k ceně jaderné elektřiny
Nová jaderná elektrárna ve Finsku snižuje ceny elektřiny o 75 %
Podle české Wikipedie mají VtE ERoEI 30-50, jaderné 10-15. To druhé mi přijde podezřelé málo. To první je podle již dost zastaralých typů VtE.
Ono to celkem dává smysl, 3 MW VtE s 25% koeficientem využití (držím se hodně nízko) vyrobí za rok cca 6600 MWh elektřiny, neboli ušetří 6600 tun uhlí, na vyrobení kila oceli se dnes potřebuje okolo 0.4 kila uhli, u cementu to taky není žádná hrůza.
Příště bych prosil, abyste si svoje dojmy nejdříve trochu ověřil, nejlépe před psaním textu a hajlováním.
Aktuální a dobře ozdrojované ERoEI u jaderné energetiky uvádí WNA, při 60leté životnosti vychází na 70. Anglická wikipedie uvádí dokonce 75-106. Údaj 5-15 na české wikipedii je na 100 % chybný, zdroj na který se wikipedie odkazuje, nic takového neuvádí.
world-nuclear. org/information-library/energy-and-the-environment/energy-return-on-investment. aspx
U VtE bych rovněž problém v ERoEI nehledal, bude na podobné úrovni, což vychází i z nízkých emisí v celém životním cyklu.
Když si kliknete na ten odkaz, tak dostanete kompilaci vytvořenou institucí World Nuclear association
obsahující řadu zcela nesmyslných údajů, které jsem už zde dříve (před lety) vyvracel (třeba spotřebu cementu či skla u FVE). Naprosto nesmyslných, které snad ani není možné vysvětlit stářím citací.
Reálnou a ověřitelnou metrikou v našem světě peněz se nakonec stane poměr peněz vložených do výroby elektřiny včetně ceny paliva ku počtu peněz vydělaných prodejem elektřiny pro tu kterou technologii.
To je i zhruba vyjádřeno tím, jaký, nyní Evropskou komisí doporučovaný, "Contract for Difference" vyžaduje nově realizovaná výrobní jednotka.
Před pár dny mne šokoval ten obrovský rozdíl ve Velké Britanii pro budoucí (ještě nerealizovanou) výstavbu JE a VtE na moři. Diskutovali jsme to zde bohužel jen velmi krátce a stručně.
1) Ten zdroj jsem uvedl proto, že je v něm podrobně rozepsané a vysvětlené ERoEI jaderné energie, což má světová jaderná asociace nepochybně dobře zmapované. Proč sem taháte ERoEI fotovoltaiky, o které jsem vůbec nic nepsal?
2) Že vy něco označíte za "naprosto nesmyslné" neznamená vůbec nic, vymýšlíte si tu v jednom kuse, takže proč zrovna tohle tvrzení by mělo být výjimkou...
3) Poměr peněz vložených do výroby elektřiny samozřejmě vůbec nic neříká o ERoEI, zvlášť když např. u té neustále vámi dokola omílané jedné elektrárny tvoří 2/3 ceny elektřiny splátky úvěru, které samozřejmě s ERoEI nemají vůbec nic společného. Ve skutečnosti jde tedy jen o další vaše manipulace.
4) Rád vám připomenu, proč jsme tak krátce diskutovali ty obrovské rozdíly mezi offshore VtE a JE. Bylo to proto, že se vaše tvrzení opět ukázalo jako nepravdivé, když jste
se tu rozčiloval, jak prý "vysoké ceny elektřiny z nového jádra táhnou ceny nahoru", přitom pravý opak je pravdou, u offshore VtE jsou úplně běžné i podstatně vyšší ceny elektřiny (i přes 200 liber/MWh), které už roky skutečně spotřebitelé v Británii platí, na rozdíl od té jaderné elektrárny, ze které zatím nezaplatili vůbec nic. To dokazuje následující odkaz, kde jsou všechny rozdílové kontrakty krásně vidět: lowcarboncontracts. uk/data-portal/dataset/actual-cfd-generation-and-avoided-ghg-emissions
Také bych rád připomněl, že u té "budoucí (ještě nerealizované) výstavby VtE na moři" se ukázaly vysoutěžené ceny jako nerealistické (po kolikáté už?), takže se výstavba ruší a nejlevnější offshore VtE, která skutečně vyrábí, má skutečnou výši rozdílového kontraktu více než dvojnásobnou oproti tomu, čím se oháníte. Za tuto vámi zmiňovanou cenu nikdy elektřinu vyrábět nebude.
Jelikož ten Váš zdroj (World Nuclear association) uvádí nesmyslné údaje o fotovoltaice nemohu důvěřovat ani jeho údajům o EROEI.
Vědecký článek by to diskreditovalo, v propagandě je to něco zcela běžného, že ano, Emile.
1) Čemu vy, po předchozích bohatých zkušenostech naprosto nedůvěryhodná osoba, můžete nebo nemůžete důvěřovat, je úplně irelevantní.
2) Že jsou ty údaje nesmyslné tvrdíte jen vy, takže je to stejné jako by to netvrdil nikdo. Že nejsou aktuální? Možná. Dejte zdroj na aktuální. Ostatní aktuální údaje to nijak nediskredituje. Vaše další ničím nepodložené dojmy jsou úplně k ničemu, vy propagandisto.
Současný odkaz na nesmyslné údaje jste dal Vy, emile.
Na údajích, na které jsem dal odkaz, vůbec nic nesmyslného není, Vaněčku. Přestaňte si laskavě neustále vymýšlet.
všiml si ten kolovrátek že článek je o nerecyklaci větrníků a že tahá diskusi do míst "mimo mísu" dozvíme se tedy něcosmysluplného od zarytých zastánců oze o nerecyklovatelnosti vte?
Recyklovatelnost VtE se též řeší, protože způsob "uložit něco pod zem", užívaný v jaderné energetice je pro ekology nepřijatelný.
V průmyslové škále se z drcených vrtulí v USA vyrábí voděodolné desky pro stavbaře,
v NREL řeší zatím v laboratoři i vývoj nových kompositů na vrtule, které pak lze zcela recyklovat na základní materiál k novému použití.
Jedině cirkulární ekonomika je akceptovatelná v dlouhodobém výhledu.
Namlít a ředit tím jaderné toxické odpadky na podlimitní hodnoty a pak je rozptylovat po okolí. Podobně jako to dělají i jinde , teď zrovna i ve Fukušimě. Podle vyjádření jaderných "odborníků" se to už nikde nezkoncentruje a vše bude krásně projaderné a na podlimitních hodnotách.
Píšou že v Číně teď ta největší větrná turbína má nylonové listy a nylon je možné 100% recyklovat, takže řešení existuje.
@Baton David: V článku to přímo je, fakticky jediný problém je s lopatkami. Dnes se dělají jako kompozit uhlíkových nebo skelných vláken a polymerové pryskyřice.
Dají se s tím dělat různé věci. Není na nich nic toxického, takže i skládkování není až takový problém. Dále se se dají pomocí hydraulických nůžek nastřihat na kousky a normálně spálit ve spalovně, zbydou z nich nanejvýše spečená skelná vlákna. Dále už existují různá materiálová využití, uvidíme, co se chytí.
Ale rozhodně to není žádný nepřekonatelný problém a není důvod to nějak nafukovat. Stejně tak není důvod nafukovat do obřích rozměrů faktický obsah tohoto článku, kde se jen hovoří o tom, že by se při návrhu konstrukce lopatek větrných turbín měla brát v úvahu i jejich budoucí recyklace, což je naprosto v pořádku.
Domnívám se, že teploty v konvenční spalovně, na rozdíl třeba od cementárny, na materiál lopatek nestačí. A zapečené sklo by byl problém - např. řepková sláma kvůli svému křemíku běžnému kotli může škodit.
V Malešicích mají spalovací teplotu okolo 900 stupňů a jejich kotlům sklo nevadí. Ti už pochroustali spousty mnohem těžších věcí na spálení.
Záleží, jak dlouho a v jakých směsích jsou materiály té které teplotě vystaveny, a co pak zvládnou filtry a j. zneškodňovadla toxických produktů hoření. Hodně vitrifikovaná struska by dokonce bránila louhování škodlivin do ŽP, ale takto koncipovaná spalovna KO by vyšla asi draho.
Vy toho o spalovnách moc nevíte, že?
Nic nemá přísnější limity do ovzduší a rotační roštové pece pochroustají prakticky cokoliv. To jsou fakt robustní zařízení.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se