Německo plánuje do konce roku 2025 vypsat aukce na 40 GW ve větrných a solárních elektrárnách
Německo plánuje dle nového draftu novely zákona o obnovitelných zdrojích (EEG 2021) mezi lety 2021 až 2025 vypsat aukce na 40 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách, jakožto součást snahy o dosažení svého cíle pro rok 2030, kdy mají obnovitelné zdroje energie pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi.
Návrh z 25. srpna letošního roku je aktuálně konzultován mezi ministerstvy, přičemž vláda by měla o konečné podobě rozhodnout na konci září.
Onshore vítr
Stěžejní roli mají i nadále hrát, alespoň dle draftu zákona, onshore větrné elektrárny, u kterých se plánuje vypsání aukcí do konce roku 2025 na 16,7 GW instalovaného výkonu celkem, se zvláštním zaměřením na jih Německa.
Loni byl přitom navýšen výkon onshore větrných elektráren o pouhý 1 GW. Pro letošní rok se očekává navýšení o 1,3 GW a při pohledu na výsledky aukcí, které se nedaří zaplňovat, nelze aktuálně očekávat výrazné zlepšení ani v následujících letech.
Soláry
U solárních elektráren se předpokládá s vypsáním aukcí na celkem 10,7 GW, z toho 2 GW mají být pro velké střešní projekty. Pro období mezi 2020-2025 předpokládají analytici z Platts růst instalovaného výkonu solárních elektráren na úrovni 4 GW/rok, německá vláda 4,6 GW/rok.
Menší instalace se o podporu v aukcích ucházet nemusí a dle tamní legislativy mají zaručenou výkupní cenu. V letošním roce byl zrušen limit, kdy při pokoření hranice celkového instalovaného výkonu 52 GW v solárech nebude dalším malým elektrárnám již přiznán nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny.
Offshore vítr
U offshore větrných elektráren má být vypsáno v aukcích 9 GW, přičemž detailní podmínky aukcí budou stanoveny v jiném samostatném zákoně. Oborové asociace v letošním roce upozorňovaly, že se výstavba offshore větrných elektráren v Německu zastavuje a změny, zejména pak z hlediska ekonomické podpory, by byly velmi vítané.
EEG 2021
Čísla jsou založena na odhadované poptávce po elektrické energii v roce 2030 na úrovni okolo 580 TWh. Pro obnovitelné zdroje by to znamenalo, aby byl splněn cíl 65 %, vyrobit 377 TWh. Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ale například počítá s růstem spotřeby elektřiny a odhaduje nutnou výrobu OZE, aby byl cíl splněn, na úrovni 389 TWh (v loňském roce byla výroba OZE cca 240 TWh a podíl na spotřebě elektřiny překročil 40 %).
“Jsou tu jasná rizika, že Německo nesplní 65% cíl OZE v případě vyšší (než očekávané vládou) penetrace elektromobilů, vodíku a tepelných čerpadel, které zvedají poptávku po elektrické energii,” komentuje situaci analytička z Platts Sabrina Kernbichlerová a upozorňuje na fakt, že předpoklad 580 TWh poptávky pro rok 2030 je pod 5letým průměrem z let 2015-2019.
Celkově návrh cílí na 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti současným 52 gigawattům ) a 71 GW v onshore větrných elektrárnách (oproti současným 54 gigawattům). U offshore větru se již cíl pro rok 2030 zvedl o 5 GW na 20 GW.
Na konci roku 2025 by se dle analytiků z Platts měl instalovaný výkon větrných elektráren pohybovat celkově okolo 76 GW, oproti současným cca 62 GW.
Mohlo by vás zajímat:
Ty přečerpávací elektrárny v tom koláčovém grafu podílu zdrojů vzali energii na čerpání/nabíjení z jakého zdroje? Není to hloupost aby v tom grafu vůbec byly, když je to pouhý akumulátor energie? A ve výsledku je tedy ta energie která jimi prošla v tom grafu započítaná dvakrát, jednou jako spotřeba na čerpání (nabíjení) z nějakého zdroje z grafu který ji vyrobil a podruhé jako "výroba" a tedy vybíjení přečerpávací "elektrárny".
Vyrobíte 10TWh z uhlí a pak k tomu připojíte akumulační elektrárnu , která vyrobí 8TWh , takže celková generovaná el. energie je 18 TWh, ale podíl fosilních paliv klesne na 56%... klesne i množství CO2 na 1kWh. A to samé platí když přiléváte biopaliva do benzínu a nafty, tam se to dokonce počítá jako OZE...
Tak v tom případě nechápu proč si tu někdo vymýšlel lež o tom že se na solární panely v noci svítí a velmi se mu to nelíbilo. Přitom to je úplně v souladu s tímto myšlením.
Vyrobíme 10TW z uhlí které připojíme na reflektory mířící na solární elektrárnu která vyrobí třeba 8TWh, takže celková generovaná energie je 18TWh a vše je tedy v souladu a v pořádku.
Zajímavá úvaha.
Podle této logiky by měly brzo přibýt také bateriové uložiště... :)
Co bude v roce 2030 s elektřinou v našem regionu? Němci plánují zdvojnásobení výkonu fotovoltaických instalací (z 52 Gw na 100 GW), což zcela vymaže (někdy s pomocí větru) po většinu jarních, letních a podzimních hodin všechny ostatní zdroje, které nedovedou rychle snížit svůj výkon na nulu. A u 100 GW fotovoltaiky německé plány nekončí, další meta je 160 GW.
A u větru mají plány obdobné, jen trochu pozvolnější.
Co na to naši plánovači energetiky? Blokování instalací fotovoltaiky a větrných elektráren a budování jádra v ČR Vás nezachrání, ale přivede do záhuby.
Pane Vaněčku,
němci nechť si vytvoří nestabilní síť z OZE. Baterie ani paroplynky to nezachrání. Obdobně dálkové vedení do/z Norska, dovozy ze zahraničí.
Němci se chytají každého stébla, aby neměli blackout. Vždy to je ze zahraničí. A nebo z uhlí.
Pro spotřebitele je rozhodující stabilní síť 24/365.
Ne mít jednou přepětí v sítí a podruhé blackout.
Cena stabilní elektřiny je úplně někde jinde.
Petře V, podívejte se na statistiky EU, německá síť je nejstabilnější, my by jsme je měli dohánět, výpadky v síti máme mnohem častěji. To je realita, ne to neustálé strašení různých "expertů" zde.
Pane Vaněčku,
asi takhle:
Německu chybí operativní zálohy za OZE.
Pak škemrá na všechny strany.
Četl jste vůbec ten článek? Němci nemají problém s OZE, mají ho s nenažranými poskytovateli regulačních služeb. Ale na to je jednoduchý lék, otevřít trh konkurenci.
Čím deformovanější trh, např. růstem rozsahu beztrestně fluktuujících dodávek povinně obchodované komodity, tím snáze se na něm nenažranost poskytovatelů vyvolaných zabezpečujících služeb uplatní. Centrica, Danske Commodities, Statkraft, Optimax a EVB dostali za problémy loňského června od BNetzA kolektivně za uši, formálně asi po právu, ale pro ochotu regulátora zvyšovat likviditu trhu je zrovna tenhle výběr obětních beránků špatný signál. Viz také nedávná historka o nevyužitelné kapacitě nového kabelu směrem z Norska.
Omyl PetrVe
pro spotřebitele není rozhodující 24/365 ale cena.
Nevím o nikom kdo by si platil 24/365 (možná ak datová centra a nemocnice.)
Jinak je to liem šumák fuk, ale platí za něco co nepotřebují.
Omyl milé pr, pro spotřebitele je rozhodující obojí. Jak cena, tak dostupnost. To druhé se ale většinou bere jako samozřejmost. S výjimkou příliš zaostalých nebo příliš pokrokových zemí.
Dokažte skenem faktury kde bude příplatek za 24/365.
Do té doby jsou to pouze Vaše ničím nepodložené plky.
Já jaksi zlogiky věci nemohu dodat něco co neexistuje. A to tvrdím. Že požadavek občanů na spolehlivost neexistuje.
To že někdo v hospodě řve neznamená, že bude ochoten za spolehlivost platit.
Naposledy nam nejela elektrika 28. 8. cca 2 hod neplanovane a planovane nepojede 25. 9. 8:30 - 15:00.
Takze ted premyslim, je to 24/365 nebo jsme prilis pokrokovi ci prilis zaostali?
Jediný kdo tu nepodloženě plká, a to dlouhodobě, jste vy. Na faktuře žádný příplatek není (z logiky věci) právě proto, že dostupnost 24/365 je s výjimkou banánových republik samozřejmá. A nikdo po vás nic dodat nechtěl.
Pavle K, když si přečtete celé vlákno, tak zjistíte, že řeč je o blackoutech. To je výpadek, který postihuje rozsáhlé území s velkým množstvím obyvatel. Blackout není když vám doma vypadne doma elektřina. O tom opravdu řeč není.
Diky, Emile. Takze ted vim, ze mam doma elektrinu 24/356. Zbyva mi jen vymyslet, jak to vysvetlit zene, az bude toho 25. nadavat, ze je ji zima, kdyz nepojede TC a pritom ta elektrika jde nepretrzite.
Pavle K, doporučuji číst příspěvky na které reagujete.
Pane Vaněčku, na tohle se pěkně hodí staré české přísloví: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu..."
... až je ten čert na zdi namalovaný.
Přečtěte si ten článek pořádně. Partička spekulantů si hraje na blackout. Až je pustíme i na náš trh, to se dočkáme překvapení.
A potom možná pan Hájek vytáhne přísloví (Havlíčkův epigram): Nechoď Vašku s pány na led....
Už jsme sem pustili spekulanty s fotovoltaikou (2009). Samotní češi by tak velký tunel nezvládli.
A jaderný tunel nám zde taky nainstaluje cizina. My jsme s naší českou cestou skončili u A1.
Plynová elektrárna umí bezesporu rychle najet. Pouze jsou zde dva problémy. Délka provozu (start - odstavení) a účinnost. Protože se předpokládá start plynovky jako záloha za solární energetiku tak v případě tohoto provozu je zde krátký provozní interval a tomu zase odpovídá krátká životnost spalovací turbíny. Druhý problém je účinnost spalovací turbíny. Běžně se účinnost zvedá postavením spalinového kotle za spalovací turbínu ale potom to není rychlý zdroj.
Přesně tak. Mně se moc líbí moderní combined-cycle(paro-plyny) jako Německý Irsching, ten konkrétně má efektivitu 6O%!
Bohužel paro-plyn není tak pružný, takže většina moderních plynovek jsou čisté plynové turbíny, efektivita nic moc.
Miluju spalovací turbíny ve vojenské technice, na zemi ale jejich fenomenální výkonovou hustota není až taková výhra, a účinnost při parciálním zatížení je katastrofa.
Američani zvažovali i na lodích s čistýma turbínama přidat parní okruh, takže na zemi by to podle mně měla být samozřejmost. Na maličkých projektech se chlubíme ko-generací, ale tady kde jdou do vzduchu GigaWatty tepla to nevadí...
Siemens a GE už nabízejí paroplynky s vestavěnou bateriovou akumulací. Jejich výroba je pak podstatně pružnější a jen s celkem malou ztrátou celkové účinnosti. A síťovou regulaci umí poskytovat i vypnuté.
To nezní špatně. Na velkých US lodích to řeší tak tak že ekonomicky křižují jen na jednu turbínu, a sprintují na všechny 4, vždycky na 100% "plynu". Menší lodě mají na pomalo diesel a na sprint turbínu, to je asi nejrozumnější.
Tohle pozemské řešení paroplynu kombinované s baterkou nezní vůbec špatně, že se nevýhody vykompenzují a umožní jet většinu času efektivně. To je podle mně cesta. Monokultury jsou vždycky méně odolné než diverzní systémy, musíme najít co nejvíc dobrých synergií které se doplňují a vyrovnávají nevýhody jednotlivých systémů. Ať je toho plynu potřeba co nejméně, i těch baterek ať nemusí být extra moc, protože to pak zbytečně kazí reálnou bilanci obnovitelnosti.
A přitom to není žádná novinka. Na stejném principu založené postupy se už dávno používají, viz. Toyota Prius od roku 1997.
Obchodování na burze s elektřinou je fyzikální nesmysl a příčinou mnoha black-outů např. v USA.
Výroba elektřiny se jednom okamžiku musí rovnat spotřebě aukce je nesmysl stejně jako Rakousko nakupuje pouze nejadrnou elektřinu z ČR.
Pokud energetická politiku bude řízena stejnými lidmi jako ČD a SŽDC tak je jen otázka času kdy dodávka elektřiny bude fungovat jako jízda vlakem (tu spadne most tam se srazí rychlíky....)
A co navrhujete? Centrální plánování státního monopolu?
SŽ (se přejmenovali) a ČD je právě důsledek mentality centrálního plánování. Prosím, ním se sype doprava nákladu z jihovýchodu na severozápad, jinak mezi Polabím a Panonií. Asi 50 let je v plánu elektrifikovat Jihlava-Znojmo, myslíte že to udělali? Ne, přitom z Rakouska se pod drátem jezdí na deset let. Pokud vyjednají s Rakušany jednu malou stavbu,kterou udělají velmi rychle, tak z Rakouska nebude muset jediný nákladní vlak přes Třebovou nebo Tišnov. Místo elektrifikace slyšme že to nejde. Svádí se to na distributora a nedostatečnou odolnost vedení a podobně když jsou k dispozici střídavé měnírny které by ty problémy nepůsobily a pověsíte je klidně na vedení do poslední dědiny. A fakt je rozdíl 1000t a 2000t
Snaží se za každou cenu nic nedělat, víte že třeba prskají proti ETCS protože jim to neumožní nadále jezdit jak jezdí, tedy ATB červená a vlak třeba plnou rychlostí? Tak se srazil ten osobák s poštovním vlakem. Nerespektoval předpis a prostě to neubrzdil. A proč protože centrální plánovači tvrdí že tři koleje stačí a pak problém vyřeší za hodně dekád VRT. Jenže problém je teď lidi chtějí vlaky, nákladní doprava chce vlakem. SŽ nechce utratit ani korunu, nebo spíš si o ni neumí říct. U Plzně se ozvali nákladní dopravci a hned do Bavorska povede moderní dvojkolejka. Centrální plánovače to ani nenapadlo.
Pokud budete chtít odstranit tržní vlivy z energetiky, tak se dostanete velmi brzy do stejných problémů jako železnice, která si dnes pozici dos zhoršuje svou neschopností, ale i tím že si někdy dispečeři pletou realitu a modelové kolejiště a zásilky si zbytečně dlouho trajdají po republice.
Liberalizace trhu tedy unbundling do "elektřiny" prostě nepatří, nelze oddělit fyzické a obchodní toky, elektřina teče po drátech podle fyzikálních principů a ne podle toho jak se obchoduje na burze.
Oddělení výroby - přenosu - distribuce je prostě chyba a vede k nesmyslnému utrácení distributorů např. přes leasingové a PR společnosti vlastněné mateřskou společností. Dělá to jak ČEZ, EON, RWE.
Vede k tomu že např. v Praze je nejdražší elektřina v Evropě v poměru ke kupní síle.
Vede k tomu že např. v Praze je nejdražší elektřina v Evropě v poměru ke kupní síle.
Sorry jako, jděte si stěžovat těm co tu soustavně odmítají euro (kurz šel na začátku koronakrize brutálně dolů),těm co odmítají provázat minimální mzdy po EU s poměrem mezi průměrnou výkonností ekonomiky EU a minimální mzdou v zemích. Těm co tu pořádají onanii nad tradičním průmyslem s nízkou přidanou hodnotou.
Tyto problém se nedají řešit kompenzacemi, regulacemi atd.
Jen pro příklad, kdyby se místo slev na dopravu tyto peníze poslaly do rekonstrukcí drah, tak je to ročně 120km tratí, a vyvolá to úsporu třebas 30 minut na jednu cestu. Denně tam bez problémů přepravíte 2000 lidí, ale možná také 20 tisíc, podle toho kam ta trať vede. A lidský čas je mnohem cennější než to co se platí na mzdě, zvlášť když hrubá mzdy jsou asi jenom 2/3 nákladů. Snadno se tak můžeme vyšplhat třeba na 1000Kč za hodinu, denně to je milion korun úspor na čase, 365 milionů za rok, odhadovaná návratnost 20 let, životnost 30 roků. 3.6 miliardy v plusu. A kompenzace jízdného Vám čas nevrátí nikdy. Natož v důchodě.
Nebo jiný příklad znám fabriku zpracovávající fosfor, málem krachla na začátku milénia, koupil schopný člověk a z fabriky dělající suroviny pro průmysl v megaobjemu s minimální marží udělal podnik s koncovými výrobky pro zemědělství, potravinářství a domácnost (čisticí prostředky). Představa že se k prosperitě a bohatství dostaneme přes řeky ocele je hloupá, to nejde.
A jinak doporučuji si pustit pár přednášek pana Sedláčka, některé ekonomické postřehy má zajímavé, třeba že velká část lidí má, jak říká, sekundární rezidenci, tedy chalupu, což není ve světě běžné u střední třídy a vůbec ne u nižší. Samozřejmě na chalupě nemusí být úplně vše, ale je mnohdy obyvatelná celoročně.
Bohužel, český volič dnes a denně vidí, jak efektivně se peníze do tzv. infrastrukturních investic u nás používají, a proto jsou mu slevy při okamžité spotřebě bližší, než spotřeba odložená, třebas spojená se slibem lepších zítřků.
Ve starém Římě zjistili, že zrušením náhodně vybrané desetiny vojáků z povolání pronikavě stoupne produktivita nedostatečně úspěšného vojska jako celku, protože pokles tabulkové kapacity je překonán podstatným zvýšením motivace jednotlivce. Některé české úřady by to potřebovaly jako prase drbání.
Mohl byste uvést alespoň jeden příklad takové problematické investice? Sleduji to poměrně dost a nějaké pochybné investice do infrastruktury jsem si moc nevšiml.
Spíš se i zdá že českému voliči je z nemalé části milejší obětovat zítřek pro dnešek. Je to vidět na celé politice, ne jenom infrastruktuře. Naposledy se obětovala budoucnost důchodového systému. Do pěti let se bude muset schválit, hádám, odsun odchodu do penze minimálně o pět let, nebo něco podobného. Nejméně nápadné bude asi změnit přepočet koeficientů pro počet dětí na ženu. Už teď by lidé měli začít šetřit co to jenom jde mimo ten státní sytém a možná i mimo soukromé fondy zcela v jiné formě. (U soukromých pro něj bude až moc lákavé říct že toho část zabavuje nějakou daní nebo tak)
Což je tedy dost velký problém podle mne.
Rozvíjet infrastrukturu potřebujeme, o tom není sporu. Jen mne může vždy trefit šlak, když v televizi večer důležitě mluví o stavbách ŘSD, a druhý den pak jedu po (plzeňské) dálnici sloučené řadu měsíců do jednoho pásu, kde se údajně ve druhém pracuje, a na délce 15km potkám vedle max. 5 cestářů. Nebo silniční záplaty, co vydrží několik málo sezón, to snad musí být úmysl. Anebo (třeba se to zlepšilo, ale) nejméně do r. 2010 při přejezdu hranic vlakem u Bad Schandau trať, zrekonstruovaná v 90. letech, u nás drncala, a Němcům ne, hranice tím byla vyznačena přesně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se