Skotsko získá až 700 milionů liber za pronájem míst pro větrné elektrárny
Skotsko díky pronájmu míst vhodných pro výstavbu offshore větrných elektráren získá téměř 700 milionů liber (zhruba 20 miliard Kč). Celkem 17 úspěšných projektů se bude rozprostírat v oblasti s rozlohou 7 000 kilometrů čtverečních. Mezi projekty s celkovým plánovaným výkonem téměř 25 GW jsou jak klasické offshore větrné parky, tak ty plovoucí.
Crown Estate Scotland oznámila výsledky ScotWind Leasing, prvního skotského výběrového řízení na pronájem místa pro offshore větrné elektrárny. Z celkem 74 přijatých žádostí Crown Estate vybrala 17 projektů, jimž nabídne uzavření opční smlouvy na pronájem mořského dna.
„Dnešní výsledky jsou fantastickým vyslovením důvěry ve schopnost Skotska transformovat energetický sektor. Jen pár měsíců po hostování COP26 jsme udělali významný krok k podpoře naší budoucí ekonomiky s obnovitelnou elektřinou," řekl Simon Hodge, generální ředitel Crown Estate Scotland.
Plocha mořského dna, která bude větrnými developery využita, skýtá něco málo přes 7 000 kilometrů čtverečních. Skotská vláda pro výběrové řízení uvolnila plochu s maximální rozlohou 8 600 kilometrů čtverečních.
Úspěšní žadatelé by měli v rámci opčních poplatků zaplatit částku 699,2 milionů liber (zhruba 20 miliard Kč). Crown Estate odhaduje výši investic do dodavatelského řetězce díky těmto projektům v řádech miliard liber.
25 GW nového výkonu ve větru
Úspěšné projekty se spoléhají jak na klasickou offshore technologii pevných základů v mořském dně, tak na rozvíjející se segment plovoucích větrných elektráren. Největší z projektů dosahují velikosti 3 GW, přičemž celkový plánovaný výkon činí 24,83 GW. Ke zprovoznění prvních projektů by mělo dojít okolo roku 2030.
„Kromě přínosů pro životní prostředí představují dnešní výsledky významnou investici do skotské ekonomiky. Rozmanitost a rozsah projektů, které postupují do dalších fází, ukazuje jak pozoruhodný pokrok v odvětví offshore větrné energie, tak jasné znamení, že Skotsko se v nadcházejících letech stane hlavním centrem pro další rozvoj této technologie,“ dodal Hodge.
Mohlo by vás zajímat:
A dají todo vyrovnávání přenosové soustavy.
Jenom, když jim umožní se účastnit a budou za to dostávat zaplaceno jako všichni ostatní.
jim? Zdroju nestability v sieti? S cim si sa zrazil?
Já s ničím a ty, Miro, si nejdříve nastuduje, co ten pojem (vyrovnávání sítě) znamená a přestaň se tady ohánět novinářskými pojmo-dojmy.
Zabraná plocha přes 7000 Km čtverečních je skoro 10 % území ČR. Tolik zaberou větrníky o 25 GW , které budou vyrábět kolem 50 TWh ročně. Podobné množství elektřiny mohou vyrobit 4 jaderné reaktory EPR-1750 postavené na jednom místě velikosti 2 x 2 km.
Jedná se mořské dno, elektrárny mají být z části plovoucí. Těch 7 tisíc km2 není rozloha samotných elektráren, ale území kde budou umístěny. To je jak jistě uznáte veliký rozdíl. Vaše srovnání s JE je proto zcela chybné.
Zkuste porovnat cenu takových 4 bloků JE a cenu těch větrných el. a rychlost jejich výstavby, ekologická a bezpečnostní rizika. Je to nesrovnatelné.
Až se v průběhu příštích let zdokonalí systém ukládání energie z větru třeba do zeleného vodíku, není tam, kde je vítr, co řešit.....
Těch 7 tisíc km2 je částečně znehodnoceno (moc lidí by na tomto území nechtělo bydlet), JE zabere mnohem menší plochu - to chtěl básník říci. JE vyrábí elektřinu pořád, tyhle větrníky jen když fouká, tak snad mají právo být o něco dražší.
Na te plose by nikdy nechtel nikdo bydlet - jde o more/morske dno. Bydleni je tam kapku vlhke…
Neříkej. V ČR ale mořské dno nemáme, proto to srovnal s JE.
az se bude psat rok 2006, az se vsicni prestehujem do velikych mest, pak bude pozde chtit se ptat, a co deti, maji si kde hrat se zelenym vodikem zdarma.
Jardo, Offshore VTE o výkonu 25 GW vyrobí za rok cca 100 TWh, tzn. že těch tvých reaktorů by muselo být 8 cena za tuto JE by byla cca 3 biliony Kč bez úroků z financování s financováním cca 5 - 6 bilionů
Osobně jsem se dopracoval k trochu jiným číslům:
Roční výroba by mohla být až kolem 120 TWh (beru v potaz koeficient ročního využití 65%, kdy vycházím z bakalářské práce p. V. Kučery, kde pro tuto oblast takový koeficient uvádí, ačkoliv za 1 čtvrtletí).
Tzn. Že bych potřeboval 9 EPR, které by mě vyšly na na 2.6 bilionů korun bez financování.
Při této výrobě 120 TWh by už 1 GW z větrníků vyráběl tolik, jako 1 GW z uhelné elektrárny a to se mi moc nezdá. Například v USA je nyní průměrná výroba z 1 GW větrníků 3 TWh ročně a to je jedno z nejlepších čísel na světě. U vodních je průměr 4 TWh, uhelných 5 až 6 a jádra asi 8 TWh.
Průměrná výroba je nejlepší číslo :-) Humor. Offshore větrné elektrárny ve Skotsku opravdu bez problémů mají koeficient využití okolo 60%, na Orknejích až kolem 80%. Tam totiž fučí tak, že stromy rostou nakřivo.
Zas tak úplně bez problémů těch 60 % nedosahují, když rekord za 12 po sobě jdoucích měsíců drží farma Hywind s koeficientem využití 57,1 % a průměrný koeficient využití má tato rekordní farma 54 %.
ieefa. org/equinors-floating-offshore-wind-project-in-scotland-posts-57-capacity-factor-in-2020/
Orkneje ... a co teprve Island, tam na většině plochy stromy nerostou vůbec. Zbývá jen výkon z těch ostrovů přivést do místa spotřeby, např. do Londýna. Kromě toho: tolik větru z jedné oblasti, až zabere najednou, se bude kanibalizovat. A období bez výroby VTE úplně nezmizí, jen budou kratší a méně častá, takže investice do ekvivalentní spolehlivé zálohy je i nadále nutná. Zkrátka, je to technicky možné, ale drahé, proklatě drahé.
A rozdíl je taky v tom, že investoři se o možnost stavět offshore VtE opravdu ucházeli, vybralo se 17 ze 70 projektů, kde investoři jsou ochotni za možnost stavět ochotni platit nemalé částky.
O jaderné elektrárny se soukromí investoři nesnaží. To jsou především státní ptákometrie.
dotace
Nevím co myslíte těmi „ptákometriemi", ale předpokládám, že to je něco primivního - vám vlastního a pochopitelného. Ona je vždycky sranda jak občas jeden člověk dokáže zpochybňovat inteligenci mnoha národů - USA, Indie, Čína, Rusko, Velká Británie. Všechny tyhle země jsou se svými jadernými projetky mimo, viďte pane Veselý.
Samozřejmě , že 7000 km čtverečních je plocha moře. Ale i moře je příroda, létají tam ptáci, žijí ryby, na mořském dně se pohybuje množství další živé havěti. A do toho se zapustí tisíce sloupů větrníků.
Jo, už dávno jsem vypozoroval, že větrné elektrárny mají ten efekt, že u lidí vybudí velice silnou potřebu chránit ptáky a netopýry. U pana Loudila je tady novina, chrání moře.
V reálu tohle budou, de facto, mořské rezervace, kde rybám bude hej, protože tam nebude možný průmyslový rybolov.
Takze i oblasti Cernobilu a Fukusimy jsou vlastne takove vitane prirodni rezervace.
Ale jo, neco na tom bude. Nevim jak u Fukusimy, ale v okoli Cernobilu fauna a flora pomerne slusne prospiva.
jestli ti nevadí zvířata s pěti nohama, tak určitě
Zadne takove jsem tam nepotkal. Ty ano?
ad Turby) Neexistence důkazů není důkaz neexistence.
Jsou, akorát už odtamtud nevyleze ani watt jaderné elektřiny.
Tenhle whataboutismus nebyl nic moc.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se