Domů
Větrné elektrárny
V USA se pokouší recyklovat listy vysloužilých větrných turbín

V USA se pokouší recyklovat listy vysloužilých větrných turbín

Americká společnost Global Fiberglass Solutions chce z vyřazených listů větrných turbín vyrábět pelety, které by mělo být možné dále zpracovat při výrobě nábytku, podlah a dalších výrobků. Společnost se recyklaci věnuje již delší dobu, její první továrna je funkční od roku 2017. Do konce roku chce zprovoznit svůj druhý recyklační závod.

Global Fiberglass Solutions (GFS), která má sídlo ve státě Washington, vytvořila způsob, jakým lze vyřazené listy turbín rozřezat na malé pelety, které mohou být dále zformovány do dalších produktů, například do desek, nábytku nebo obalů. V současné době má GFS v provozu továrnu v texaském Sweetwateru, její druhá továrna vzniká ve státě Iova u města Newton.

Provoz první továrny, který začal v roce 2017, se však neobešel bez problémů. Komplikace způsobil například nález azbestu v budovách nebo nutnost provést další modifikace pro umístění všech potřebných technologií. V současné době má společnost v obou svých lokalitách uloženo několik tisíc vyřazených turbínových listů.

Listy turbín jsou vyrobeny z inertních a stabilních materiálů, zpravidla ze sklolaminátu, uhlíkových vláken a balzového dřeva. Díky tomuto se sice jedná o velmi objemný odpad, při jeho uložení na skládkách ale nemá představovat zvláštní hrozbu. Dlouhodobé skládkování vyřazených listů však není příliš udržitelné.

Potřeba sladění nabídky s poptávkou

V současné době se společnost soustředí na propagaci svých pelet a snaží se získat dlouhodobé odběratele. Jedním z problémů, se kterými se GFS potýká, je sladění výroby s poptávkou. EcoPoly pelety, jak GFS svůj produkt pojmenovala, jsou totiž vyráběné na zakázku na základě požadavků konkrétního zákazníka a na jejich výrobu se používají různé směsi materiálu větrných listů.

„Chceme se ujistit, že našim partnerům budeme schopni dodat materiál na několik let. Jinak by pro ně byla změna jejich produkčních linek příliš rizikovou,“ uvedl Ronald Albrecht, viceprezident pro rozvoj podnikání v GFS.

Společnost plánuje další rozvoj v USA

Společnost v současnosti uvažuje o vybudování dalších závodů v USA. Podle Ronalda Albrechta existuje odhadem 30 tisíc turbínových listů, které jsou starší jak 15 let, a přesun takto objemného a těžkého nákladu je nákladné.

Další závody by tak mohly vzniknout v Coloradu nebo Wyomingu. Podle Ronalda Albrechta je o společnost zájem i v Číně nebo Evropě.

Zdroj úvodního obrázku: Global Fiberglass Solutions

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Milan Vaněček
1. březen 2020, 10:11

Samozřejmě recyklace laminátových vrtulí je řešitelná. To je nutná podmínka pro každý OBNOVITELNÝ zdroj energie.

Žádná likvidace odpadu hluboko pod zem.

Kamil Kubů
1. březen 2020, 10:27

A ty desky, obaly a nábytek se pak budou používat dokud bude lidstvo na Zemi? Nebo velmi záhy skončí na skládce jako objemny odpad, protože už nikoho nebude zajímat, že to původně byly listy rotoru větrné elektrárny?

Milan Vaněček
1. březen 2020, 11:12

Kamile, což takhle se naučit myslet positivně. Vzpomeňte: kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.

Ta drť z vrtulí to je velmi kvalitní konstrukční materiál, nenavlhavý, pevný, neradioaktivní. Nakonec může skončit pod novými rodinnými domky - se teď už většinou staví na betonovou desku a v ní můžete s výhodou utopit velké množství tohoto materiálu. Atd, atd ????

Kamil Kubů
1. březen 2020, 12:54

Tak si říkám, jestli by stejným způsobem nešla využít i betonová drť z neradioaktivních částí jaderné elektrárny. Třeba z takové chladicí věže by šly udělat základove desky pro menší městečko.

Martin Pácalt
1. březen 2020, 15:58

Daleko snadnější je použití do stabilních zásypů a navážek dopravních staveb - starý beton nebobtná a je čitelnější z hlediska fyzikálních vlastností. U základových desek potřebujete jasné deklarované vlastnosti cementového betonu a jde o tenkou konstrukci s výztuží. Když už použít starý drcený beton do nové směsi, tak u gravitačních hrází, opěrných zídek a velkých pásů či patek. On i takový prokládaný beton má svoje omezení z pohledu velikosti a poměru starého betonu/kamene k novému.

Martin Pácalt
1. březen 2020, 15:48

Pane Vaněčku, trvám na tom, abyste svoje tvrzení doložil nějakým odkazem. Rád bych viděl odkazy na :

1) použití drceného materiálu vrtulí do betonové desky (plus tabulku vlastností tohoto materiálu pro projektanty a statiky),

2) co se bude dít s nábytkem , až jej po 20-25ti letech někdo vyhodí z baráku?

Na ten bod 1 jsem zvědavý. Vzpomínám si, jak použili do podlah pod základovou desku struskovou drť na VŠB (tehdy ještě ZŠ Podéště) pod heslem "použijeme recyklát". Po pár letech se podlaha v přízemí u vstupu vyboulila a nezbylo než ji udělat znovu z vlhkostně inertního materiálu. Ano, chybami se člověk učí, z tehdejších projektantů v žádném případě nedělám blbce. Jen bych vám chtěl ukázat, že používat recyklát pod základovou desku se sice Milanu Vaněčkovi lehce napíše na web, ale praxe může být úplně jiná.

Jiří
1. březen 2020, 22:09

Dobrej nápad, mohli by to vyvážet do Česka, jsme smetiště Evropy, hodně se tu staví tak proč ne, že?

Martin Pácalt
1. březen 2020, 15:51

Mimochodem, úspěšným příkladem (ovšem nekonstrukčního!) použití odpadu je např. |Climatizer - mletý novinový papír -buničina k ničemu jinému již nepoužitelná (příliš krátké vlákna). Do obytné stavby bych si to sice nedal, ale pro průmyslové stavby paráda. Ovšem to už nic s větrníky, které jste tady chtěl zase vychválit do nebe, společného nemá.

Emil
1. březen 2020, 11:24

Že je řešitelná nikdo nezpochybňuje, to ale samo o sobě nic moc neznamená. Podstatné je, jak to vypadá v praxi. A protože provozovatelé, na rozdíl od některých jiných zdrojů, nemají povinnost shromažďovat prostředky na budoucí decommissioning, tak to v praxi vypadá třeba takhle: https://www. bloomberg. com/news/features/2020-02-05/wind-turbine-blades-can-t-be-recycled-so-they-re-piling-up-in-landfills?fbclid=IwAR39tbd5d-lHiSKSMjHQTngls6OB8a224ZfnlVixzDwlRmZvCy1-1sc-PJY

Milan Vaněček
1. březen 2020, 12:33

V USA, v Rusku, v Číně i EU, všude mají reálný kapitalismus. A kapitalista chce vydělávat, co nejvíc, tak kašle na recyklaci, bezpečnost, atd.

Ale potřebuje prodávat, elektromobilita, větrné a solární elektrárny by nevznikaly, kdyby o ně nebyl zájem, někde části, jinde většiny občanů.

To je realita.

Proto je důležitý tlak občanů (zákazníků) na výrobce. Chceme vyřešit recyklaci, chceme vyřešit radioaktivní odpad, chceme čistou energii, chceme v městských aglomeracích dopravní prostředky bez výfuku.

No a vědci mají: 1) nabízet řešení, to především

a 2) upozorňovat na možná nebezpečí.

A ty technologie, které se nezlepšují, které neřeší možná nebezpečí, ty jsou odsouzeny k pozvolnému zániku.

Tak to bylo, je a bude. Proto jsem rád, že se problém vrtulí VtE úspěšně řeší.

Je dobré, že upozorňujete na možná nebezpečí (můj bod 2), zkuste též nabízet nějaká řešení v oboru, který znáte (jaderná fyzika),

problémů je tam habaděj, buďte rádi, že na ně upozorňuji.

Emil
1. březen 2020, 12:54

Fajn, upozorňujte, ale objektivně. Tady máte další problém, na který můžete upozorňovat: https://www-instituteforenergyresearch-org.cdn.ampproject.org/c/s/www.instituteforenergyresearch.org/renewable/wind/big-winds-dirty-little-secret-rare-earth-minerals/amp/?fbclid=IwAR1nw3B29NxtNnWjh2ki60syY5664ZYA8bZCh_kMhwuJDQOvK3c_X73xJdw

O možných řešeních problému s jaderným odpadem se tu píše dost často, nezdá se, že by to k něčemu vedlo.

Milan Vaněček
1. březen 2020, 13:33

Pro Emila: s tím jaderným odpadem - to je selhání vědců.

Jan Veselý
1. březen 2020, 15:51

A víte jak se k tomu větrný průmysl k tomu postavil?

- Přibližně polovina VtE už se bez kovů vzácných zemin obejde. Nejsou tam nutně potřeba.

- Ti ostatní podstatně snížili potřebné množství a ti zodpovědní z nich (třeba Siemens) kupují jen od dodavatelů, kteří mohou doložit, že se při těžbě nechovají jako hovada a dodržují environmentální standardy.

Emil
1. březen 2020, 17:30

Teorie dobrá, ale v praxi se 95% kovů vzácných zemin těží v Číně. Odkud konkrétně je bere Siemens? Prosím odkaz.

Jan Veselý
1. březen 2020, 19:40
Emil
1. březen 2020, 20:55

Odkaz z roku 2015 je sice hezký, akorát se v něm už nepíše, že ten důl stihl hned v roce 2015 zkrachovat. Produkovat začal zase až předloni, takže kdo ví, odkud bral Siemens suroviny mezitím, a jestli je už dávno nebere někde jinde.

"The US produced 15,000 MT of rare earths in 2018, up from no production the previous year. Rare earths supply in the US currently comes only from the Mountain Pass mine in California, which went back into production in Q1 2018 after being put on care and maintenance in Q4 2015. It was run by Molycorp before it went bankrupt and then was bought by MP Mine Operation."

Jan Veselý
1. březen 2020, 12:40

Chce to mít účinnou environmentální regulaci a její vymáhání. Průmyslové podniky dokážou dělat bordel v průmyslovém měřítku a jejich vedení se až příliš často zajímá jen o okamžité zisky.

S tou regulací je v USA potíž. Zlatá EU.

Emil
1. březen 2020, 13:10

Jak konkrétně ta zlatá EU pomocí environmentální regulace zabraňuje třeba tomu, aby provozovatel po skončení životnosti turbín prostě nevyhlásil konkurs a elegantně se tak nákladů na decommissioning nezbavil?

Podobný problém v EU zatím není jen proto, že je tu těch vyřazených turbín zatím minimum.

Carlos
1. březen 2020, 14:41

Spíš je to asi myšleno z pohledu dalších věcí, které podniky umí dělat, nevím, například mizerná filtrace spalin, prachu a podobně. Srovnejme si třeba přístup v EU a v USA, kde se průmysl snaží o zrušení regulací platných od časů Ríši Nixona.

Jan Veselý
1. březen 2020, 15:46

Třeba tím, že konkurs mohou vyhlašovat pouze soudy. Jaderní bordeláři musí platit (nedostatečný) příspěvek na uložení jejich odpadu. Uhlaři musí posílat na zvláštní účet prachy na rekultivace. Jestli se vyskytne problém s vrtulemi, bude i recyklační poplatek na ně. Zatím se ovšem prodávají (zcela funkční) použité VtE na sekundární trhy jako "ojetiny".

To, co vy popisujete, je spíše oblíbená taktika uhelných a ropných společností v USA. Historie Peabody/Patriot Coal je do nebe volající prasečina.

Emil
1. březen 2020, 17:46

1) Když soud konkurz nevyhlásí, tak to jak konkrétně donutí provozovatele likvidaci zaplatit?

2) Vy jste asi nikdy neviděl, jak vypadá třeba takový mezisklad vyhořelého paliva, že? Jinak byste těžko psal něco o bordelářích.

3) Kde berete jistotu, že je ten příspěvek nedostatečný?

4)Problém s vrtulemi už se vyskytl v USA, v Evropě je to jen otázka času. Prodat turbíny několik let před koncem životnosti někam do Asie je opravdu skvělé řešení problému. Hádejte, co se s nimi stane tam.

Martin Hajek
2. březen 2020, 23:45

Jéje, pane Veselý, a copak myslíte, že budou dělat s těmi tisíci vysloužilými vrtulemi během 3 let v Německu? No jasně, skončí na skládce.

Milan Vaněček
1. březen 2020, 18:54

Musím se jenom opakovat. Jaderný odpad - to je selhání jaderných vědců a inženýrů, že nedokázali za těch 60 let něco vymyslet a v praxi realizovat. Že je stále jen jedno oficielní řešení: schovat to hluboko pod zem, do žuly.

Emil
1. březen 2020, 20:17

Sám jste na tomto serveru před měsícem diskutoval pod článkem, který popisoval konkrétní příklad toho, jak je jaderné palivo recyklováno a použito v množivém reaktoru, kde navíc vyrábí štěpný materiál znovu využitelný jako palivo v tlakovodním reaktoru. Takže jaderní vědci a inženýři už v tomto směru svoji práci odvedli.

Milan Vaněček
1. březen 2020, 21:04

Takže už můžete rozhlásit, že u nás nebudeme budovat trvalé úložiště jaderného odpadu? To si postižené obce oddychnou.

Doufám, že to bude zítra ve zprávách, hned za koronavirem.

Emil
1. březen 2020, 21:41

Tvrdil jste, že "to je selhání jaderných vědců a inženýrů, že nedokázali za těch 60 let něco vymyslet a v praxi realizovat". Tady máte konkrétní příklad, kdy to vymyšlené a v praxi zrealizované je. Že to společnost mnohdy z iracionálních důvodů odmítá, už není chyba vědců nebo inženýrů. Kdyby to záleželo na nich, tak věřte, že jsme v praktické realizaci uzavřeného palivového cyklu mnohem dál a nebudeme v uvozovkách sto let za Ruskem.

Filip Kondapaneni
1. březen 2020, 23:13

To Emil: Přesně, to že v jaderné energetice něco není a nebo nebylo uděláno je čistě následek politického rozhodnutí nekompetentnich politiků a úředníků kteří jsou pod vlivem různých lobbistickych skupin (uhelné, plynové, ropné, fotovoltaické, větrné, bateriové ...)

Pokud chcete v dnešní době, v Evropě, něco financovat v jaderné energetice, a je jedno jak prospěšné to je, tak vám nikdo na dobrý úrok nepůjčí, a pojištění za rozumných podmínek také ne, zatímco na OZE seženete levně nejen peníze a pojištění ale i dotaci, ale není to o volné soutěži který zdroj je lepší ale o prachsprostem politickém rozhodnutí pod vlivem zelenych aktivistů. Pak je snadné ukázat prstem na běžce kterého právě privazali za nohu a nenechají ho běžet, že je pomalý, drahý a neefektivní. Němci byli krok od toho mít energetiku bezemisni, ale ve jménu ideologie nechávají běžet uhlí a potřebuji nordstream a závislost na ruském plynu který je z hlediska skleníkových plynů na tom podobně v celém svém cyklu jako uhlí.

Martin Pácalt
2. březen 2020, 09:20

Opět zbytečná jízlivost. Úložiště bude třeba v každém případě. Zapomínáte na odpad ze zdravotnictví. Pod zem nějaký odpad půjde vždy, záleží ale na tom, kolik ho bude, jak moc bude aktivní a jak dlouho tedy nebezpečný.

Milan Vaněček
2. březen 2020, 09:59

Opět porovnáváte komára a slona. Radioaktivní odpad ze zdravotnictví neváží tisíce tun a poločasy rozpadu jsou taky jiné.

Martin Pácalt
2. březen 2020, 13:09

Znova říkám, ĺožiště bude potřeba vždy. BTW, pořád jste mi nedoložil praktické použití drcených vrtulí do betonu nebo násypů.

Filip Kondapaneni
3. březen 2020, 12:20

Tenhle odkaz jsem dávál i jinde a liší se od toho vašeho v tom, že i moc pěkně rozebírá finanční stránku věci

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211467X19301245

Dle mého skromného názoru, složeného ze všech těch názorů a diskuzí okolo, (a říkám to jako odpůrce fragmentovane energetiky, a bezhlaveho tlačení OZE za každou cenu a jako jedinou jedinou alternativu, nejsem odpůrce OZE jako takových) , aby OZE dávali z ideologického hlediska smysl, a byli hodný být označovány jako OZE, museli by se vyrábět pouze z druhotných surovin, bez emisí ve výrobě a dopravě, takže jen lokálně dle regulací platných v EU(tj. Pro Evropu v EU, pro USA v USA atd, atd) ,jinak se bude dít to, co se už delší čas zcela legálně děje, že se elektronicky odpad vyváží (60-70%) jako použitá elektronika za hranice EU kde se vytezí jen to nejhodnotnější a zbytek se hodí někam na hromadu kde se z toho postupně louhuji jedy (Asie, Afrika). Samozřejmě, by takové komponenty stály zcela jiné peníze než ty vyrobené z neobnovitelnych zdrojů a surovin třeba ve Vietnamu, Číně, ale ti co prosazují bezhlavě OZE za každou cenu by v nějaké další dotaci pro toto navýšení ceny a navazne zdanění energie pro prosté lidi, neviděli žádný problém. Pak by je lidé sice vzali na vidle, ale to už je jiné pokračování příběhu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se