Domů
Větrné elektrárny
Vestas jako první na světě dodal přes 10 GW větrných turbín za rok

Vestas jako první na světě dodal přes 10 GW větrných turbín za rok

Výrobce větrných turbín, společnost Vestas, zaznamenala v loňském roce rekordní instalace svých větrných elektráren. Jako první na světě dánský výrobce překonal hranici 10 GW za rok s úhrnnými instalacemi ve výši 11,3 GW. Dařilo se i dalším velkým společnostem, první pětka největších větrných výrobců disponuje téměř 70% podílem na trhu.

Dánský výrobce větrných elektráren Vestas se stal první společností na světě, která za jediný rok nainstalovala více než 10 GW výkonu. Konkrétně bylo v roce 2019, podle dat Wood Mackenzie, v pětatřiceti zemích světa nainstalováno 11,3 GW větrných turbín tohoto výrobce. Oproti roku 2018 si Vestas polepšil o 1,5 GW. Instalace společnosti táhla zejména Amerika s více než 50% podílem, díky instalacím v USA, Mexiku a Argentině.

Na druhé místo se vloni vyšplhala společnost Siemens Gamesa Renewable Energy (SGRE), která ovládla offshore větrný trh ve Spojeném království s 1,9 GW. Více než 1 GW onshore elektráren instalovala v USA a Španělsku.

General Electric (GE) obsadilo pomyslnou třetí příčku s instalacemi ve výši 8,7 GW, což představuje 60% nárůst oproti roku 2018.

„Pětice největších výrobců turbín, Vestas, SGRE, GE, Goldwind a Envision, zvýšila svůj společný tržní podíl o 10 % za dva roky a disponuje 68 % globálního trhu,“ řekl Shashi Barla, hlavní analytik Wood Mackenzie.

Čínští výrobci hrají na domácím poli

Tři největší čínští větrní výrobci – Goldwind, Envision a MingYang – zaznamenali v roce 2019 své nejvyšší dosavadní instalace. Společnost MingYang, zdvojnásobila instalace v Číně na 4,4 GW. Navzdory tomu, že se mezi 15 největších výrobců na světě řadí osm čínských výrobců, exportovala Čína pouze 0,6 GW větrných turbín.

„Výrobci větrných turbín vystavení globálním dodavatelským centrům zahrnujícím Čínu, Indii a Španělsko v roce 2020 pocítí negativní dopady. A to především kvůli opatřením proti šíření koronaviru, která v těchto zemích znemožňují výrobu,“ dodal Barla.

Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas

Komentáře

(17)

Kozák

1. červen 2020, 00:49

Je jen dobře, že se mluví o tom, jak je větrná energetika dynamicky se rozvíjející. Obnovitelné zdroje jsou samozřejmě zdrojem budoucnosti a nic na tom nezmění ani ti, kdo dezinformují např. o tom, že větrné elektrárny brání proudění vzduchu na naše územi a tím způsobují sucho. Ať se jaderná mafie vzteká sebevíc, krach jaderné energetiky už neodvrátí.

Milan Vaněček

18. květen 2020, 13:54

Je to velký úspěch průmyslu malého dánského státu. A německý Siemens věděl proč opustit jadernou energetiku a prosadil se ve větrných elektrárnách.

U nás energetika, kdysi významný obor, zastydla v minulém století.

Josef

19. květen 2020, 00:20

Proč kupovat nestabilní drahé VTE od Němců, když české firmy mohou z 90% postavit nové jaderné bloky a vyplatit miliardy korun českým zaměstnancům. Navíc oni ten vítr mají u nás jsou týdenní periody kdy prostě nefouká, když byste chtěl z toho udělat stabilní zdroj dojdete nutně k procesu výroby syntetického plynu a celkové astronomické ceně za vyrobenou energii. Ono celkový podíl OZE v Německu je podobný jako u nás a podíl nefosilních substitucí je u nás vyšší, protože my jsme demagogicky nezavřely JE. Emise CO2 na obyvatele jsou v NSR jen o málo menší než u nás a to zejména proto, že Německo má mnohem vyšší průměrné zimní teploty. Němci dosáhnou s VTE úspěchu a přejdou na OZE , ale díky severnímu moři a VTE v něm umístněných nebo na umělých ostrovech to je skutečná náhrada fosilních paliv, drahá, ale reálná. U nás je cokoli kromě jádra nereálné. Teoreticky můžete pokrýt 1/3 el. energie větrem tj. nějakých 6,5% celkové energetické spotřeby státu. Možná díky inovacím a stavbě v CHKO to může být i 10% a to už bude VTE všude.... Jenže co a s tím zbytkem. energie větru stoupá 3 mocninou rychlosti tj. Dvojnásobná rychlost větru vede na 8 násobek vyrobené energie pomocí VTE o tom je severní moře. Jediný způsob jak přejít u nás na OZE je tu energii kupovat od Němců - ale to je špatná budoucnost…

Vinkler

19. květen 2020, 07:02

Mám dvě připomínky:

1 špatné? jak pro koho

2 rojí se hypotézy o vlivu větrníků na sucho. Co když se prokáží?

Milan Vaněček

19. květen 2020, 07:59

Pane Vinkler, když člověk píchne do vosího jaderného hnízda, tak se opravdu vyrojí hned různé hrůzoštrašné příběhy o OZE ....

St

19. květen 2020, 18:58

Pan Vinkler nepíchl do žádného vosího hnízda. Jen doplnil pana Josefa co se týče argumentů, proč u nás je lepší se orientovat na jádro jak na nestabilní OZE.

Tady nikdo netvrdí, že OZE jako takové nefungují. Jen, že nejsou tak ekonomické a ekologické, jak nám někteří chtějí namluvit.

Milan Vaněček

19. květen 2020, 07:57

Pane Josef, jmenujte mi českou firmu co dodá reaktor. Žádná neexistuje. To bylo kdysi dávno, buď do zkrachovalého českého projektu A1, nebo podle ruské dokumentace a know how do "veverek" pro RVHP. V současnosti-nula. Nula, nula.

V Praze byla řada firem za RVHP, co dělaly, např. armatury nedaleko nás. Zkrachovaly, zavřeno. Jediný pohrobek v Plzni, Škoda JS je plně v ruských rukou.

Naproti tomu větrníky bychom dokázali vyrábět i stavět, také fotovoltaické elektrány (pořád se diskutuje, a zřejmě to bude i realizováno, stavba gigafactory na FV panely made in EU). Mohlo by to být i u nás. Stejně tak několik gigafactories se v EU musí postavit na baterie pro autoprůmysl....

Ten taky není náš, ale zaměstnává spolu se subdodávkami největší segment našeho průmyslu.

Milan Smrž

19. květen 2020, 09:08

Milý pane Josefe, ve svém svatém protiobnovitelném a projaderném horlení zapomínáte na několik významných skutečností. Jak jistě víte Německo není žádná přímořská země, a že má jenom kousek pobřeží; je její klima velmi podobné ČR. Z dat energetický výkonů publikovaných Frauenhoferovým institutem plyne několik poznatků: Instalovaný výkon offshore VE činí v tomto roce 14,2% z celkové větrné kapacity; celková průměrná německá produkce obnovitelné elektřiny je letos 55%; jsou období kdy více fouká (zimní půlrok) a více svítí slunce (letní půlrok). Na pokrytí období s malým výkonem (jako třetí týden v lednu t.r.) je nezbytný systém P2G (metan nebo vodík), který lze postupně vyrábět z přebytků letní fotovoltaické výroby, nebo dovoz. Náklady na instalovaný výkon potřebné metanizace odhadují autoři v roce 2050 na 8% současných investičních nákladů na jádro. Mnohem častější denní fluktuace lze zvládnout účinnější elektrochemickou akumulací, či akumulací do kapalného vzduchu.

Výstavba současných nových EPR (Olkiluolo, Flamaville) v Evropě

se prodloužila o 10 let a cena vzrostla více jak trojnásobně. A to ve Finsku, které má tradičně jednu z nejnižší vnímané korupce na světě - jak to za 17 let bude u nás (v loňském roce na bídném 44 místě), raději nepřemýšlím.

Víte, že v EU v podobných klimatických podmínkách žije několik stovek tisíc lidí ve spolkových státech,okresech a městech plně elektricky zásobovaných OZE a některé jsou vývozci této elektřiny?

Víte, že elektřina z větru a slunce stále zlevňuje a z jádra stále roste?

Víte že dotace do fosilní energie a jádra jsou vyšší než do obnovitelných zdrojů?

Emil

19. květen 2020, 09:38

Pan Smrž se svým zkresleným viděním světa nikdy nezklame. Podle wikipedie má Německo celkem 2389 km pobřeží, tedy více než kdyby byla Česká republika ostrov.

Dál ani nečtu.

Milan Vaněček

19. květen 2020, 10:12

Trolluje, nekrmit!

Emil

19. květen 2020, 11:12

Relevantní by možná plocha území do 50 km od pobřeží byla, kdyby se běžně větrné farmy nestavěly mnohem dál, např. německá farma Sandbank stojí 90 km od pobřeží.

Relevantní tedy spíš bude tzv. Výlučná ekonomická zóna, která je v případě Německa 33,100 km2, což je 42% rozlohy ČR.

Jan Veselý

19. květen 2020, 12:24

ad Emil) A ty větrné elektrárny u Vídně jsou jak daleko od moře?

A děkuji za potvrzení slov pana Smrže, že Německo není nijak zvlášť přímořská země. Výlučná ekonomická zóna:

Dánsko - 105 989 km2

Norsko - 1 273 482 km2

Velká Británie - 773 676 km2

Nizozemí - 77 246 km2.

Emil

19. květen 2020, 13:21

O žádných elektrárnách u Vídně řeč není, a pan Smrž nesrovnává Německo s Velkou Británií ale s ČR - jestli jste si neráčil všimnout.

Milan Smrž

19. květen 2020, 13:42

Pakliže počítáte mořské parky na Baltu, tak můžete nahlédnout, že jich tam moc není: https://www.cleanenergywire.org/factsheets/german-offshore-wind-power-output-business-and-perspectives

Většina offshore je v Severním moři.

Milan Vaněček

19. květen 2020, 14:09

Nekrmte trolla, fraktály nepochopí a Rakousko jako příklad větrných elektráren bez moře nevidí.

St

19. květen 2020, 19:07

Pane Vaněček, myslíte tu zemi na jih od nás, která se z exportéra EE stala jejím importérem?

Země které má problémy se svou přenosovou soustavou?

https://www.euro.cz/byznys/v-lete-stejne-jako-v-zime-rakousko-je-na-hrane-blackoutu-1367471

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.