Vestas jako první na světě dodal přes 10 GW větrných turbín za rok
Výrobce větrných turbín, společnost Vestas, zaznamenala v loňském roce rekordní instalace svých větrných elektráren. Jako první na světě dánský výrobce překonal hranici 10 GW za rok s úhrnnými instalacemi ve výši 11,3 GW. Dařilo se i dalším velkým společnostem, první pětka největších větrných výrobců disponuje téměř 70% podílem na trhu.
Dánský výrobce větrných elektráren Vestas se stal první společností na světě, která za jediný rok nainstalovala více než 10 GW výkonu. Konkrétně bylo v roce 2019, podle dat Wood Mackenzie, v pětatřiceti zemích světa nainstalováno 11,3 GW větrných turbín tohoto výrobce. Oproti roku 2018 si Vestas polepšil o 1,5 GW. Instalace společnosti táhla zejména Amerika s více než 50% podílem, díky instalacím v USA, Mexiku a Argentině.
Na druhé místo se vloni vyšplhala společnost Siemens Gamesa Renewable Energy (SGRE), která ovládla offshore větrný trh ve Spojeném království s 1,9 GW. Více než 1 GW onshore elektráren instalovala v USA a Španělsku.
General Electric (GE) obsadilo pomyslnou třetí příčku s instalacemi ve výši 8,7 GW, což představuje 60% nárůst oproti roku 2018.
„Pětice největších výrobců turbín, Vestas, SGRE, GE, Goldwind a Envision, zvýšila svůj společný tržní podíl o 10 % za dva roky a disponuje 68 % globálního trhu,“ řekl Shashi Barla, hlavní analytik Wood Mackenzie.
Čínští výrobci hrají na domácím poli
Tři největší čínští větrní výrobci – Goldwind, Envision a MingYang – zaznamenali v roce 2019 své nejvyšší dosavadní instalace. Společnost MingYang, zdvojnásobila instalace v Číně na 4,4 GW. Navzdory tomu, že se mezi 15 největších výrobců na světě řadí osm čínských výrobců, exportovala Čína pouze 0,6 GW větrných turbín.
„Výrobci větrných turbín vystavení globálním dodavatelským centrům zahrnujícím Čínu, Indii a Španělsko v roce 2020 pocítí negativní dopady. A to především kvůli opatřením proti šíření koronaviru, která v těchto zemích znemožňují výrobu,“ dodal Barla.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas
Mohlo by vás zajímat:
Je jen dobře, že se mluví o tom, jak je větrná energetika dynamicky se rozvíjející. Obnovitelné zdroje jsou samozřejmě zdrojem budoucnosti a nic na tom nezmění ani ti, kdo dezinformují např. o tom, že větrné elektrárny brání proudění vzduchu na naše územi a tím způsobují sucho. Ať se jaderná mafie vzteká sebevíc, krach jaderné energetiky už neodvrátí.
Je to velký úspěch průmyslu malého dánského státu. A německý Siemens věděl proč opustit jadernou energetiku a prosadil se ve větrných elektrárnách.
U nás energetika, kdysi významný obor, zastydla v minulém století.
Proč kupovat nestabilní drahé VTE od Němců, když české firmy mohou z 90% postavit nové jaderné bloky a vyplatit miliardy korun českým zaměstnancům. Navíc oni ten vítr mají u nás jsou týdenní periody kdy prostě nefouká, když byste chtěl z toho udělat stabilní zdroj dojdete nutně k procesu výroby syntetického plynu a celkové astronomické ceně za vyrobenou energii. Ono celkový podíl OZE v Německu je podobný jako u nás a podíl nefosilních substitucí je u nás vyšší, protože my jsme demagogicky nezavřely JE. Emise CO2 na obyvatele jsou v NSR jen o málo menší než u nás a to zejména proto, že Německo má mnohem vyšší průměrné zimní teploty. Němci dosáhnou s VTE úspěchu a přejdou na OZE , ale díky severnímu moři a VTE v něm umístněných nebo na umělých ostrovech to je skutečná náhrada fosilních paliv, drahá, ale reálná. U nás je cokoli kromě jádra nereálné. Teoreticky můžete pokrýt 1/3 el. energie větrem tj. nějakých 6,5% celkové energetické spotřeby státu. Možná díky inovacím a stavbě v CHKO to může být i 10% a to už bude VTE všude.... Jenže co a s tím zbytkem. energie větru stoupá 3 mocninou rychlosti tj. Dvojnásobná rychlost větru vede na 8 násobek vyrobené energie pomocí VTE o tom je severní moře. Jediný způsob jak přejít u nás na OZE je tu energii kupovat od Němců - ale to je špatná budoucnost…
Mám dvě připomínky:
1 špatné? jak pro koho
2 rojí se hypotézy o vlivu větrníků na sucho. Co když se prokáží?
Pane Vinkler, když člověk píchne do vosího jaderného hnízda, tak se opravdu vyrojí hned různé hrůzoštrašné příběhy o OZE ....
Pan Vinkler nepíchl do žádného vosího hnízda. Jen doplnil pana Josefa co se týče argumentů, proč u nás je lepší se orientovat na jádro jak na nestabilní OZE.
Tady nikdo netvrdí, že OZE jako takové nefungují. Jen, že nejsou tak ekonomické a ekologické, jak nám někteří chtějí namluvit.
Pane Josef, jmenujte mi českou firmu co dodá reaktor. Žádná neexistuje. To bylo kdysi dávno, buď do zkrachovalého českého projektu A1, nebo podle ruské dokumentace a know how do "veverek" pro RVHP. V současnosti-nula. Nula, nula.
V Praze byla řada firem za RVHP, co dělaly, např. armatury nedaleko nás. Zkrachovaly, zavřeno. Jediný pohrobek v Plzni, Škoda JS je plně v ruských rukou.
Naproti tomu větrníky bychom dokázali vyrábět i stavět, také fotovoltaické elektrány (pořád se diskutuje, a zřejmě to bude i realizováno, stavba gigafactory na FV panely made in EU). Mohlo by to být i u nás. Stejně tak několik gigafactories se v EU musí postavit na baterie pro autoprůmysl....
Ten taky není náš, ale zaměstnává spolu se subdodávkami největší segment našeho průmyslu.
Milý pane Josefe, ve svém svatém protiobnovitelném a projaderném horlení zapomínáte na několik významných skutečností. Jak jistě víte Německo není žádná přímořská země, a že má jenom kousek pobřeží; je její klima velmi podobné ČR. Z dat energetický výkonů publikovaných Frauenhoferovým institutem plyne několik poznatků: Instalovaný výkon offshore VE činí v tomto roce 14,2% z celkové větrné kapacity; celková průměrná německá produkce obnovitelné elektřiny je letos 55%; jsou období kdy více fouká (zimní půlrok) a více svítí slunce (letní půlrok). Na pokrytí období s malým výkonem (jako třetí týden v lednu t.r.) je nezbytný systém P2G (metan nebo vodík), který lze postupně vyrábět z přebytků letní fotovoltaické výroby, nebo dovoz. Náklady na instalovaný výkon potřebné metanizace odhadují autoři v roce 2050 na 8% současných investičních nákladů na jádro. Mnohem častější denní fluktuace lze zvládnout účinnější elektrochemickou akumulací, či akumulací do kapalného vzduchu.
Výstavba současných nových EPR (Olkiluolo, Flamaville) v Evropě
se prodloužila o 10 let a cena vzrostla více jak trojnásobně. A to ve Finsku, které má tradičně jednu z nejnižší vnímané korupce na světě - jak to za 17 let bude u nás (v loňském roce na bídném 44 místě), raději nepřemýšlím.
Víte, že v EU v podobných klimatických podmínkách žije několik stovek tisíc lidí ve spolkových státech,okresech a městech plně elektricky zásobovaných OZE a některé jsou vývozci této elektřiny?
Víte, že elektřina z větru a slunce stále zlevňuje a z jádra stále roste?
Víte že dotace do fosilní energie a jádra jsou vyšší než do obnovitelných zdrojů?
Pan Smrž se svým zkresleným viděním světa nikdy nezklame. Podle wikipedie má Německo celkem 2389 km pobřeží, tedy více než kdyby byla Česká republika ostrov.
Dál ani nečtu.
Trolluje, nekrmit!
"Mandelbrot použil pro změření délky pobřeží Velké Británie nejprve satelitních map, v druhém případě pak map turistických. Došel k závěru, že délka změřená z map turistických je 2x až 3x delší než délka změřená z map satelitních. Důvod je následující: turistické mapy jsou mnohem podrobnější než mapy satelitní, což způsobí, že při měření délky pobřeží pomocí mapy satelitní je mnoho detailů zanedbáno či přehlédnuto a tyto detaily se projeví jako důležité při měření z map turistických. Richardson empiricky odvodil vztah mezi délkou a měřítkem. Mandelbrot pak našel souvislosti v tomto vztahu s Hausdorffovou dimenzí a mohl tak označit pobřežní linii za fraktál." To v konečném důsledku znamená, že délka jakéhokoliv pobřeží je nekonečná. Fraktál má v tomto případě (Hausdorffovu) dimenzi 1 (délka je nekonečná).
Abych to shrnul, délka pobřeží je irelevantní, relevantní je plocha území blízko (dejme tomu do 50 km od moře/oceánu), resp. plocha pobřežních vod. Obojí nemá Německo nijak zvlášť významné.
Relevantní by možná plocha území do 50 km od pobřeží byla, kdyby se běžně větrné farmy nestavěly mnohem dál, např. německá farma Sandbank stojí 90 km od pobřeží.
Relevantní tedy spíš bude tzv. Výlučná ekonomická zóna, která je v případě Německa 33,100 km2, což je 42% rozlohy ČR.
ad Emil) A ty větrné elektrárny u Vídně jsou jak daleko od moře?
A děkuji za potvrzení slov pana Smrže, že Německo není nijak zvlášť přímořská země. Výlučná ekonomická zóna:
Dánsko - 105 989 km2
Norsko - 1 273 482 km2
Velká Británie - 773 676 km2
Nizozemí - 77 246 km2.
O žádných elektrárnách u Vídně řeč není, a pan Smrž nesrovnává Německo s Velkou Británií ale s ČR - jestli jste si neráčil všimnout.
Pakliže počítáte mořské parky na Baltu, tak můžete nahlédnout, že jich tam moc není: https://www.cleanenergywire.org/factsheets/german-offshore-wind-power-output-business-and-perspectives
Většina offshore je v Severním moři.
Nekrmte trolla, fraktály nepochopí a Rakousko jako příklad větrných elektráren bez moře nevidí.
Pane Vaněček, myslíte tu zemi na jih od nás, která se z exportéra EE stala jejím importérem?
Země které má problémy se svou přenosovou soustavou?
https://www.euro.cz/byznys/v-lete-stejne-jako-v-zime-rakousko-je-na-hrane-blackoutu-1367471
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se