Domů
Větrné elektrárny
Vestas představil technologii pro recyklaci lopatek větrných elektráren. Ty doposud končily na skládkách
Zdroj: Vestas

Vestas představil technologii pro recyklaci lopatek větrných elektráren. Ty doposud končily na skládkách

Dánský výrobce větrných elektráren Vestas spolu s koalicí předních průmyslových a akademických partnerů představil novou technologii, která podle jeho slov umožňuje plnou recyklaci lopatek větrných elektráren a zamezí jejich skládkování.

Podle studie Cambridgeské univerzity z roku 2017 budou lopatky větrných elektráren v roce 2050 představovat 43 milionů tun odpadu. Většina lopatek končí na skládkách, protože jejich recyklace je obtížná.

Nová technologie bude "významným milníkem na cestě do budoucnosti, ve které při vyřazování lopatek z provozu již nebude nutné skládkování", uvedl v prohlášení Allan Poulsen, vedoucí oddělení udržitelnosti a pokročilých materiálů společnosti Vestas.

"S rostoucími globálními závazky k bilančně nulové budoucnosti je naprosto zásadní zajistit, aby se větrný průmysl mohl udržitelně rozšiřovat, což zahrnuje i splnění ambice společnosti Vestas vyrábět do roku 2040 turbíny s nulovým odpadem," uvedl Poulsen.

Větrné elektrárny jsou v současnosti z 85-90 % recyklovatelné, přičemž zbývající podíl tvoří materiál lopatek, který bylo vzhledem k povaze materiálu  velmi složité recyklovat. Listy rotoru větrné elektrárny musí být lehké a zároveň pevné, proto se pro jejich zhotovení osvědčil kompozitní materiál.

Epoxidová pryskyřice vyztužená skelnými nebo uhlíkovými vlákny kombinuje právě nízkou hmotnost a vysokou pevnost. Problém spočívá v tom, že tato silná vazba je zároveň vlastností, která ztěžuje recyklaci těchto materiálů.

Vývoj nové technologie, která umožňuje separaci jednotlivých materiálů kompozitu na konci životnosti elektráren, proto znamená významný pokrok v udržitelnosti výroby energie z větru. Dvoufázový proces nejprve kompozit rozdělí na vlákna a epoxid, v druhé fázi se epoxid dále rozdělí na základní složky podobné primárním materiálům. Tyto materiály lze poté znovu použít v nových lopatkách.

Zdroj: Vestas

Aby bylo možné tuto novou technologii zavést a podpořit oběhové hospodářství v celém odvětví větrné energie, byla založena nová iniciativa s názvem CETEC (Circular Economy for Thermosets Epoxy Composites). Cílem CETEC je do tří let předložit plně rozpracované řešení připravené k průmyslovému přijetí, založené na komercializaci nové technologie.

Na projektu spolupracuje Vestas s výrobcem epoxidových pryskyřic Olin, Dánským technologickým institutem a dánskou Aarhuskou univerzitou.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(35)
Martin Hájek
28. květen 2021, 10:52

Rozumím tomu správně, že se zrecykluje epoxid a ta vlákna z lopatek se budou dál skládkovat? Jinak věta: "Větrné elektrárny jsou v současnosti z 85-90 % recyklovatelné" je nejspíš nesmysl. Opravdu nevím, jak by chtěl někdo recyklovat betonový základ, který tvoří většinu hmotnosti celé elektrárny, ale třeba mě někdo vyvede z omylu.

Arimatejský
28. květen 2021, 12:37

Železobetonový fundament lze recyklovat jako každou železobetonovou konstrukci, například dálnice nebo základy budov, tedy rozbourat a zpracovat na recyklat a železo. Nicméně v zahraničí se většinou po ukončení životnosti větrné elektrárny nahradí novou elektrárnou a fundament a přípojku lze po případném zesílení využít, zesílení je nutné protože nové elektrárny bývají vyšší, mají větší rotor a výkon.

Martin Hájek
28. květen 2021, 13:34

A viděl jste někdy, jak ten základ té větrné elektrárny vypadá? To je armovaný monolit a tloušťce mnoha metrů. Jak a čím to chcete rozbourat? Fundament elektrárny staré 20 let je tak malý, že ho pro novou elektrárnu nevyužijete ani omylem, nehledě na to, že nebudou sedět rozestupy, takže ty nové elektrárny budou muset být jinde. A totéž se zřejmě bude opakovat za 20 let, až se budou likvidovat současné elektrárny.

Carlos
28. květen 2021, 15:32

Tím stejným čím rozbourali v USA pár přehrad... Hádám že se to bude den dva rozbíjet pneumatickým kladivem a ještě na místě se roztřídí a nadrtí. Alternativně to nějak chytře rozstřelí aby se s tím dalo dál pracovat.

Martin Hájek
28. květen 2021, 20:21

Nebuďte směšný, nemudrujte a zkuste se podívat, jak to vypadá, než se to zalije tím betonem. Přítel Google vám rád pomůže.

Carlos
29. květen 2021, 20:13

Pane Hájku,

jak zhruba vypadají základy VtE vím, zase tak velký problém s tím myslím nebude.

Martin Hájek
31. květen 2021, 22:56

No když s tím problém nebude, tak se to jistě už dělá, takže pro vás nebude problém najít nějaký konkrétní příklad, kde se základ větrné elektrárny rozboural a zrecykloval. Těším se něj!

Milan Vaněček
28. květen 2021, 20:49

ad Hájek: směšný problém ve srovnání s betonovým armovaným monolitem jaderné elektrárny. Viděl jste někdy jak to vypadá?

Dokáže to ve Fukušimě či Černobylu či jinde vůbec někdo někdy demontovat?

Martin Hájek
31. květen 2021, 22:58

Ten jaderný monolit má pane Vaněčku ovšem minimálně trojnásobnou životnost a také v přepočtu na vyrobenou energii je zhruba o řád menší. Takže větrníky budou mít povinnost vykopat 90 % svých základů, jádro se může nechat a bude to fér.

Josef
28. květen 2021, 12:42

Ano je to pravda mluvit o 85% recyklaci je nesmysl stejně jako o skládkování lopatek - ty stačí přece rozřezat s spálit ve spalovně. Další věcí jsou kabely po ukončení životnosti VTE pokud bude instalovaná nová VTE bude větší a v poli jich bude méně a boudou na jiných místech celkově bude třeba silnější připojení. Chtěl bych vidět jak budou vykopávat km původních kabelových propojek kvůli recyklaci....

Martin Hájek
28. květen 2021, 13:35

Možná vás to překvapí, ale ty lopatky se dnes právě skládkují. Nevím o tom, že by je někdo energeticky využíval.

Atom
28. květen 2021, 14:28

Pozor na zdejší OZE fanatiky, pošlou Vám odkaz na dětské hřiště z lopatek :)

Petr Doležal
30. květen 2021, 05:53

Blázni. Zkusili jste někdy spálit kousek epoxidu? Je to snad horší svinstvo než PVC. Proti tomu je recyklace základny sranda.

Navíc, beton v zemi zas tolik nevadí, zato mi vadí ty obludy v krajně. Asi ji nikdo před barákem nemáte, co?

Jan Veselý
30. květen 2021, 07:02

Jo, jasně. A vy máte doma na pokusy pec jako ve spalovně, kde se věci pálí při 1000+ stupních a v přebytku spalovacího vzduchu, že?

Kamil Kubů
28. květen 2021, 10:54

A kolikpak budou ty nové lopatky z recyklovaných materiálů asi tak stát? Troufám si tvrdit, že budou o hodně dražší než ty vyrobené z primárních materiálů. Takže, buď dostanou dotace nebo budou ty recyklované VTE o dost dražší. Ani jedno nevede ke zlevnění produkované energie.

energetik
28. květen 2021, 11:54

Není nutné z toho vyrábět znovu lopatky, mohou z toho vyrábět například nádoby na odpadky, možná i na ty jaderné, vsadím se že by to vydrželo více než CASTOR.

Martin Hájek
28. květen 2021, 13:36

:-) Tak to byste prohrál, pane rádobyenergetiku.

energetik
28. květen 2021, 14:14

Pokud to nevydrží více než CASTOR, tak to je dobře pro ty lopatky, ale jak potom recyklují CASTORy?

Emil
28. květen 2021, 14:22

Vy nevíte, jak se recykluje ocel?

energetik
28. květen 2021, 15:06

Emil

vím, kradou staré lodní vraky které ještě nejsou zamořené radiací. S tou zamořenou ocelí z JE je to horší, oficiálně o její recyklaci není zájem. Potom nastává v jaderné energetice klasická likvidace odpadků - ředěním. Zamíchají to do ostatní oceli a podlimitní a stále navyšované hodnoty.

https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/vraky-valecnych-lodi-v-asii-znesvecuji-sberaci-kovu-prodavaji-je-jako-srot.A171104_121705_ln-zajimavosti_ele

Emil
28. květen 2021, 15:25

Sám jste "zamořený" radiací z přírodních zdrojů víc než ta ocel.

Kamil Kubů
28. květen 2021, 15:21

Článek vysloveně hovoří o recyklaci na vstupní suroviny pro výrobu nových lopatek. I ten obrázek hovoří celkem jasně. A žádná nádoba na odpadky na něm není.

Juan
28. květen 2021, 11:17

výraz oběhové hospodářství mi připadá nepříznačný. Vhodnější se mi zdá říkat uzavřená ekonomika nebo používat originální termíny Kreislaufwirtschaft nebo circular economy.

Souhlasím s Martinem Hájkem, že nezodpovězenou otázkou zůstává recyklace železobetonových "fundamentů". Nikdo dnes neví v jakém stavu za 20 let, zejména ty v moři, budou a zdali půjde je znovu použít. Jsou to tuny materiálu: písku, cementu a železa, jejichž těžba,výroba a stavba představují obrovskou ekologickou zátěž.

JVr
31. květen 2021, 08:20

(Jen moje úvaha, co s tím..?)

S recyklací stavebních materiálů je obecně problém, staví se z velmi těžkých materiálů jako je beton, železo apod.

Pokud to vezmeme z pohledu energií vynaložených na recyklaci, je zde kritická doprava. Recyklace tohoto materiálu se skládá z rozbití (pokud možno extrakce železa – ta se recykluje v železárně), rozemletí (seprace) a produkce jemné frakce (písku), který se nasype do směsi na nový beton (ušetří se primární písek).

Pokud je to někde na pevnině, nebude ta doprava taková krize, a pokud se to podaří vyhrabat ze země, lze to někam odvézt a zrecyklovat (jako jiný stavební odpad), ale pouze za určitých podmínek, tou první, je to, že toho bude na recyklaci více v jedné lokalitě, a tou druhou je to, že to bude možné z té země dostat (jsou to základy pro věž, je to hluboko v zemi).

Ty na mořském dně jsou o úroveň dále, jen odvést to lodí někam na pevninu (alespoň do přístavu), a tam to recyklovat je velmi energeticky náročné (to nemluvím o náročnosti dostat to z mořského dna…). Tedy dává smysl dovést k tomu na lodi recyklační linku, což v případě, že se na místě bude stavět něco nového, a stojí tam toho už v současnosti dost, může dávat smysl. Jinak je „ekologičtější“ to tam ponechat, jediný problém co s tím je, je ten, že proplouvající lodi to může loď rozpárat dno, myslím, že dopady na mořský život jsou v případě tohoto minimální. Z toho lze celkem snadno usoudit, že pokud to nebude ničemu vadit, bude snazší to tam nechat, jinak se to odpálí trhavinou a buď nechá ležet a mořském dně nebo vyzvedne a zrecykluje.

Atom
28. květen 2021, 12:26

No zatím bych krotil nadšení, není jasné co to bude stát a pak je to zatím jen koncept:

When fully developed, the solution may also have an impact for other industries that rely on thermoset composite in production, such as automotive and aviation.

Milan Vaněček
28. květen 2021, 13:32

Pro 10 miliard obyvatel Země někdy v 2050 má smysl jen "circular economy",

tedy to čeho dosáhne fotovoltaika, větrná energetika i ostatní OZE.

Jádro to dosáhnout nemůže a ani se o to nesnaží.

Rostislav Žídek
28. květen 2021, 23:34

A neni to tak ze jadro vzhledem k mnozstvi paliva k dispozici a emisim ani dosahnout nepotrebuje?

...alespon prvnich par tisic let?

Keb
28. květen 2021, 14:45
Jiří F. Krist
28. květen 2021, 20:05

Jsem překvapen, že tu zatím nikdo nezmínil znovuvyužití lopatek VtE. Po vyčerpání životnosti ať už v dynamické pevnosti či z důvodu morálního zastarávání mohou dobře sloužit ve statické roli, rozřezané např.jako sloupy osvětlení (fotbalový stadion?), protihlukové stěny nebo elegantní nosníky lávek pro pěší přes řeky či základ konstrukce lehkých sportovních nebo skladovacích hal . Co vy na to, kolegové mostaři a statici?

Vinkler
29. květen 2021, 09:51

Myslím, že žádný statik se pod to nepodepíše. Nicméně již jsem viděl dávat jako přísadu do cementárny. To mě nepřipadá špatné. Pryskyřice a uhlík shoří, sklo se smíchá na cement.

Jaroslav Srba
29. květen 2021, 12:51

Klasika: když nevíš co s bordelem, tak to nacpi do cementárny

energetik
29. květen 2021, 13:36

Pravda, ještě že karcinogení a mutagenní jaderné odpadky nehoří, ale zase škoda že neplavou a klesají ke dnu moří :-(

Jaroslav Srba
29. květen 2021, 14:12

Tak karcinogenní nebo mutagenní ?

Jiří F. Krist
30. květen 2021, 07:41
Jaroslav Srba
31. květen 2021, 22:52

Takový legrační článek. Snaží se vší silou zamaskovat bezradnost, ale naprosto se to nepodařilo : Poutače fakt pobavily :)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se