V Dánsku se chystá instalace dosud největšího světového elektrolyzéru

Trochu jsem se na to díval a vypadá to, že hlavním zbožím, které budou, alespoň ze začátku, vyrábět je amoniak, tj. budou šetřit obludná množství zemního plynu, který se na produkci vodíku/amoniaku používají dnes.

Lepší než vodík. A bude ta výroba konkurenceschopná? I bez dotací? A se započtením aktuální ceny EE?

Se započtením aktuální ceny zemního plynu a emisních povolenek oproti přímé linky z offshore větrné farmy, kde budou nejspíše mít PPA, to vypadá dobře. Vysoké ceny elektřiny na burze jsou pro ně plus. Budou moci v době, kdy cena vylítne nahoru kasírovat velké prachy na tom, že utlumí výkon elektrolyzérů a budou prodávat elektřinu. A výroba pojede ze zásobníků.

Sotva. Přesněji: určitě ne.

Už jenom s ohledem na skutečnost, že přebytků z OZE je v rozvodných sítích (z časového pohledu) zatím velmi málo, a z toho mála se rozhodně podobná technologie vyžadující spíše kontinuální provoz 24hodin/7 dní v týdnu uživit nedá. Nakonec extrémně nízkou efektivitu produkce vodíku jste nedávno popsal sám v jednom z komentářů... Tady to rozhodně lepší nebude, byť dusíku máme ve vzduchu hodně a zadarmo. Pokud jej ovšem nemusíme napřed zkapalnit a separovat od ostatních plynů ze vzduchu.

Na výrobu dusíku stačí molekulární síta/membrány, nebo (pokud by byla potřeba vyšší čistota) tak PSA generátory. Není třeba zkapalňovat vzduch.

Moje poznámka se týkala skladování. Protože amoniak se skladuje podstatně jednodušeji a levněji než vodík. Jinak ta ekonomika bude ještě problematičtější, protože přibývá další reakce s výtěžností < 1 a navíc vyžadující vysoké tlaky (Haberova-Boschova syntéza 15 - 25 MPa a 400 - 500 °C).

Trochu jsem si započítal, tohle jediné zařízení má potenciál ušetřit něco mezi 0.75-1 miliardou kubických metrů zemního plynu ročně.

Technologie, která je závislá výhradně na přebytcích el. energie z Občasných Zdrojů Energie, ta bude mít jistě skvělou ekonomickou efektivnost. :-D

Kolik týdnů v roce bude schopná provozu, aby měla právo používat propagandistický termín "zelený vodík"?

10 ... a ve zbytku pojede na uhlí? :-)

Nebo ji budou odstavovat z provozu, když přestane foukat vítr?

Přečerpávací elektrárna také nejede furt. Toto zařízení je taková málo efektivní přečerpávací elektrárna, která pojede pouze v době přebytků elektřiny, což může být ze začátku třeba jen pár dní v roce. Do budoucna až se vybuduje ještě více větrníků a solárů, tak bude využití růst.

Takže ekonomická návratnost investice záporná... ;-)

Lze vůbec takové technologie provozovat podle náhodného výskytu "zelené energie", tzn. jako bezobslužný automatický chod s výstupem v obřím tlakovém zásobníku s vodíkem? :-)

Tak jen pár dnů v roce to jet nemůže, protože se ta produkce potom obrovsky prodraží odpisy. Musí rezervovat energii z nějakých větrníků nebo jinou energii, aby to běželo mnohem víc, třeba polovinu roku, aby to potom vyrábělo ekonomičtěji.

Ale to je tady bez znalosti čísel, pořizovací ceny, účetních odpisů a dalších jen prázdné plácání.

Prostě nemůže to fungovat jen na nadbytečnou OZE elektřinu, přotože by ta produkce byla přes odpisy obrovsky drahá. Musí do toho jít i nějaký díl běžné nenadbytečné elektřiny, která potom v distribuční síti nebude a bude se muset nějak vyrábět.

Přečerpávací elektrárna je „jenom" velký akumulátor. Proto (z principu) nemůže jet „furt". Musí se někdy „dobít". Většinou mimo špičku levnou EE.

Tvůj problém, Láďo, je v tom, že ty se vlastně ani o fakta nezajímáš a jen si spokojeně předpokládáš, a ještě blbě. Tohle bude přímo napojené na dedikovanou produkci offshore větrné farmy a solární farmy. A ve zbytku času (<20%) prostě nepojede nebo nakoupí elektřinu odněkud, kde fouká nebo tam mají řiditelné OZE (voda, biomasa/bioplyn).

Dánové jsou v situaci, že dnes tam OZE vyrobí 25 TWh/rok elektřiny, fosilní elektrárny 9 TWh/rok a 4 TWh/rok dovezou a jen schválené plány na nové offshore VtE jim mají zajistit dalších ~40 TWh/rok elektřiny.

Kolik vyrobí OZE za rok je naprosto matoucí údaj, který nevypovídá nic o tom, jak vypadá časový průběh jejich produkce (během dne a v noci i zásadní rozdíl mezi letní a zimní produkcí). A taky neříká nic o tom, že při jejich provozu musí být udržována fosilní záloha, aby nedošlo při výpadku OZE k blackoutu.

A tvoje aktivistické zelené plácání a výmluvy (zcela mimo realitu skutečné výroby el. energie) funkčnost zjevně už na první pohled nezaručuje.

Dánsko mělo už před energetickou krizí v loňském roce nejdražší el. energii v EU společně s Německem. Letos už jim konkuruje i Česko, ale pokud Dánsko chce provozovat svou elektroenergetiku na vodík a OZE, tak si určitě nejvyšší ceny v EU udrží i do budoucna. Budiž jim přáno. :-P

A podle jakého faktu, pane Veselý, dedikovaná offshore větrná farma a solární farma "nepojede méně než 20 % času, když vy si jistě jen spokojeně nepředpokládáte a fakta máte?

Já jen že když vyjdu z loňských dat Dánska o využití jejich offshore větrných a solárních elektráren a budu předpokládat GW elektrolyzér a např. systém s maximálním kombinovaným hodinovým výkonem 1000 MW ve větru a slunci (instalovaný výkon Vte:FVE 1:1), tak by takový elektrolyzér jel přes 80 % času na méně než poloviční výkon, a těch nejhorších 20 % času by jel na méně než 12 % instalovaného výkonu. Celkový koeficient využití by byl 31,8 %. To úplně nevypadá jako že by elektrolyzér nejel jen <20% času.

A proč by se měl neefektivně vyrábět vodík, když lze poslat elektřinu do Německa, které tak může vypnout uhelky nebo plynovky nebo zapnout přečerpávačky. Podobně lze poslat přes Německo k nám a do Polska.

Re: Petr prochaska 24. květen 2022, 15:48

Do německa by tu el. energii asi poslat nemohli, protože když v Dánsku a okolí fouká vítr a mají krátkodobý "přebytek" el. energie z fofrníků, tak v Německu na tom budou nejspíš stejně. Podle zkušeností z posledních let pak Německo neví, co si počít s krátkodobým přebytkem el. energie, která se přelévala přes propojené sítě do okolních zemí "cestou nejmenšího odporu" a hrozil nám blackout z přetížení sítí. Proto také museli naši energetici stavět za miliardové náklady (4 velké transformátory s regulací fáze), které dokáží regulovat (omezit) enormní přetoky el. energie z Německa.

„Transformátory PST (phase-shifting transformers – transformátory s regulací fáze) slouží k tomu, aby bylo možné měnit poměry v síti, s cílem zabránit nebezpečným přetokům elektrické energie. V tomto případě ze severovýchodního Německa,“

I to jsou důsledky obřích nesmyslných dotací do OZE...

Doplním, tento elektrolyzér bude schopen vyrobit cca 1,1 miliardy m3 vodíku za rok. Podobných zařízení budou v Evropě desítky. Dělá mi radost, že to bude realizovat Plug Power, akcie této firmy jsme zakoupil před několika lety. Aktuálně tato firma staví Gigafactory na výrobu elektrolyzérů v USA s roční výrobní kapacitě 2 GW.

V Absurdistánu jsou akcie firem pobírajících obří státní dotace zřejmě dobrý byznys. Ale pozor, až ty dotace jednou rozumná vláda zruší. To pak z těch akcií bude obratem bezcenný šrot.

Zatím je to jen zbožné přání resp. plán. Zatím (myslím) nekopli do země. Co budou dělat se skoro 6 miliardami m3 kyslíku za rok?

Ladislav Vieš koľko stojí 1 kWh v Dánsku ? Vieš aký ma napr. učiteľ dôchodok ? Vieš že ten dôchodca má má úsporný dom v hodnote 1 milión EUR . Vieš že firmy majú platia za elektriku menej v DK ako na SK ? Prečo stále porovnávate iba elektrinu? Prečo neporovnáš koľko stoji voda , chlieb? Porovnaj socialné zabezpečenie, zdravotníctvo, školstvo.

Je veľmi ľahké napísať že elektrina je v DK drahá ale je to hlúpe. Najlacnejšia elektrina je vraj v Bulharsku. ale napriek tomu sa Bulhari sťahujú za drahou elektrikou do Nemecka Dánska atď.

Jedno príslovie hovorí dobre tam kde je lacný chleb. Ale ekonóm povie opačne.

Danmarks Statistik : Pr. 1. januára 2022 je v Dánsku celkovo 847 041 imigrantov a potomkov. Prišli lebo tu je najdrahšia elektrika.

Cena energie se dá porovnávat proto, že máme navzájem konvertibilní měny s kurzy, které jsou tržní, a když něco nakoupím ve světě za světové ceny (komodity, zboží, služby), tak nikoho nezajímá při určování ceny, kolik u nás stojí chleba z pekárny někde v Česku.

A když vím, že výrobní cena el. energie v Česku vyrobená v uhelných a jaderných elektrárnách je v řádu 0,50 Kč/kWh a firmy a občané ji nakupují za ceny, které určuje Německo (záměrně nepoužívám pojem "burza v Lipsku", protože to žádná skutečná burza není) svou šílenou regulační "zelenou" energetickou politikou prosazenou i v EU/EK, tak nevidím důvod, proč bych nemohl porovnávat ceny energií v jednotlivých státech, z nichž navíc část je součástí měnové unie (EUR).

zaujima to spotrebitelov, ked v dansku zarobi 4000E mesacne, tak jeho 250e ucet za elektrinu sposobi v rozpocte mensiu dieru ako u spotrebitela ktory v cesku zarobi 1000e mesacne a zaplati "iba" 200e za elektrinu, lebo "u nas je lacnejsia"

ale ak niekto nedokaze rozmyslat v kontexte, tak tazko na to pride

V kontextu je výroba vodíku elektrolýzou pro energetické účely nesmyslem ve všech státech na planetě Zemi, protože stejně skoro všechny fotovoltaické panely musí nakoupit v Číně. A Čína, pokud vím, neprodává za "ceny v kontextu cenové hladiny" domovských zemí zájemců o koupi, ale za své ceny, které jsou stanoveny poptávkou a nabídkou na světovém trhu. ;-)