Britské offshore větrníky snížily cenu na polovinu, analytiky cena překvapila

No já bych spíše řekl, že po výsledcích Německé aukce se vracíme zpátky na zem.

Když připočteme náklady na vyvedení výkonu a záložní výkon, jsme zase na jiném čísle, takže porovnávat to jednoduše s jaderkou je jednoduše nekorektní.

A ještě přičteme náklady na svačinářku, obranu německého vzdušného prostoru, hodnotu Siemensu a nové brejle pro Angelu.

Tvaříte se jako by jaderné nebo uhelné elektrárny neměly náklady na vyvedení výkonu a na záložní výkon. Nekorektní jste tu zatím jen Vy.

Spíš bych čekal, že vytáhnete náklady likvidace po ukončení životnosti. To by byla určitě více relevantní připomínka než svačinářka a dalo by se s ní těžko polemizovat. Přestává mě to bavit, když Vám musím napovídat :-).

Pri vsetkej ucte pan Hajek, decommissioning "Jaderek" neni zrovna levny. € 1,14 mld za decommissioning nasej V1 sa Vam zda malo? A ako dlho to robia a este budu robit?

Vedení skrz celé německo od severu k jihu se mustí stavět jen a pouze kvůli větrníkům na severu, nikoli kvůli jaderným elektrárnám na jihu. Tendenci započítávat svačinářky do nákladů mají v povaze pouze zelení vylízanci a pouze když jde o JE.

Troll, NEKRMIT!!!

Musím říci že odvolávat se na náklady na záložní výkon u JE je dost, ale opravdu dost nekorektní.

Proč, když jsou značné. Třeba v případě JETE musí být systém neustále připravený OKAMŽITĚ a bez varování nahradit neočekávanou ztrátu výkonu o velikosti 2GW. To je hodně drahá legrace . A co taková 120 dní trvající odstávka reaktoru? Nebo měsíc trvající marné pokusy o nahození reaktoru?

A abych nezapomněl, ten druhý odkaz má pokračování. Po pouhých 14 dnech výroby byl reaktor opět mimo provoz.

Ale to přece postihuje vsechny zdroje.. jak neplánovaný tak i plánovaný odstavení.

Když loď poškodí kabel od offshore větrné elektrárny taky to zhasne naráz..

Pan Veselý dobře ví, jaký je rozdíl mezi zálohováním jednoho (byť největšího bloku) v systému a zálohování sestavy o 40 GW (v případě Německa), kterou může téměř celou vypnout najednou nedostatek větru v případě větrných, či západ slunce nebo inverze v případě fotovoltaických. Tady už se o tom mockrát mluvilo a troufám si říci, že každý z diskutujících (jsou tu pořád Ti samí) už dobře ví, jak to je. A třeba ty poznámky pana Veselého, o kterých on dobře ví, že jsou vcelku nesmyslným zjednodušením, slouží jen k popíchnutí lidí s jiným názorem na světlé zítřky se sto procenty OZE :-) Proto také nemá smysl na takové diskuze zde reagovat (jednou si mohu dovolit i nepříliš smysluplnou reakci :-))

Zadejte si do vyhledávače WNISR 2017 a přečtěte si alespoň souhrn reportu na str. 13. A uvidíte jak je na tom jaderná energetika (velmi) špatně, hlavně ve srovnání se slunečními a větrnými elektrárnami. Tu zprávu doporučuje i kolega Wagner, uvedená fakta v ní jsou objektivním popisem reality, interpretaci si každý ovšem udělá sám.

Vaněček blábolí, co si kdo má přečíst, přičemž je zcela mimo téma. To, že objektivní popis reality je takový, že díky masivnímu dotování na počasí závislých oze parodií na elektrárny se nevyplatí stavět, žádný nedotovaný zdroj, což může mít, pokud se tento trend udrží, katastrofální důsledky, si nepřipouští.

Mikeš:

Není jak by mohla loď poškodit kabel, ty jsou položeny na dně, nebo do něj zahrabány, takže to by někdo musel buď vypustit Balt, nebo postavit tak velkou loď. Co by se mohlo stát je že se poškodí nějaká měnírna, nebo plovoucí rozvodna, ale troufnu si říct, že tam výpadek bude v řádu stovek MW. Je trochu rozdíl mezi přípojkovým kabelem k VtE a přenosovým kabelem mezi stát.

Pane Wagnere,

nazývat něco záložním zdrojem v momentě kdy tato "záloha" bude mít patrně vyšší koeficient využití než má daný typ zdroje dnes mi nepřijde správné.

Navíc nemáme metou, nebo spíš dohodnutý postup jak náklady na energii a vůbec věci kolem OZE korektně spočítat. Myslím že jsme oba viděli různé fauly, například celkové nálady na roční výrobu se rozpočítají jen na produkci OZE a podobně.

Náklady na vybudování doplňků jsou, respektive mohou, být mizivé, u PPE se bavíme o ceně asi 14mld/GW, v podstatě celou zimní potřebu výkonu jsme schopní postavit za cenu jednoho bloku JE. Náklady jsou otázka, ale v prozatímním scénáři by si na sebe měly PPE snadno vydělat.

Jediné co má podle mne cenu srovnávat je odhad nákladů a dopadů realizace každého scénáře, eventuálně srovnávat cenu již realizovaného + odhad do budoucna, vs. druhý nerealizovaný scénář. A to mnohdy vede právě na to že z tohoto srovnání vycházejí JE ne moc dobře.

Pane C myslím že oba víme co jsem tou lodí myslel. A když se teda budeme brát za slovo, jak hluboko ve dně jsou kabely? Myslím že jsem někde četl že asi jeden metr. Jak hlubokou rýhu do mělčiny udělá loď velikosti Concordie?

Samozřejmě, k selhání může dojít v mnoha místech.

Nemluvil jsem o kabelu mezi státy, ale o připojení zdroje, čili vyvedení výkonu.

Myslím že výpadek v řádu stovek MW je srovnatelný s výpadkem v řádu nízkých jednotek GW. ( 0,7MW a 1,2GW není tak velký rozdíl.)

S tou zálohou s Vámi souhlasím, pokud VtE má využití výkonu 30% a zbytek tahá fosilní flotila, je jasné, kdo by měl hrát prim, a kdo je záloha, když se to hodí.

Fauly, souhlas, a velkou část nepochopení na obě strany.

Náklady na PPE ale počítáte jen stavbu, kde je palivo? A ekologie? ( v dnešním měřítku čti emise co2)

Poslední věta se asi nedá rozporovat. Snad jen doplnit že JE má dlouhou životnost, a je otázka jestli oze budou opravdu schopny plnit vytyčené cíle. Resp. od kdy budou schopny.

U těch PPE udávám srovnání oproti tomu kolik by to stálo proti tzv. jaderné cestě, pak už jen čert ví kolik budou mít při kombinaci s OZE ročně najeto, jaké jsou náklady na údržbu a podobně. Jestli je to ročně za elektrárnu 100 milionů, nebo 1 miliarda, to nevím. Ale je pravda že se to dá zjistit ze situace v Německu. Při provozu by to mělo snad být někde kolem 30€/MWh navíc za zisk a technologii. Ale to je jen odhad z LCOE a ceny plynu. Ale to je při provozu.

Emise CO2 jsou asi tak polovina toho co u uhelných elektráren, takže na příliš levných emisenkách klidně polovinu ušetříte. Pokud tak plyn stojí zhruba tolik o uhlí, pak je to z ekonomického hlediska možná lepší. Mnohem spíše bych se ale zabýval bezpečnostními dopady takové plynové energetiky, protože nikdo nemá moc zájem, zdá se, aby se v Evropě udělal jen průzkum břidlic, začalo s prověřováním technologie hydrátů methanu a ani se nehledají způsoby jak generovat plyn z uhelných ložisek. Přitom z geopolitického pohledu je teď pro nás každý mimoevropský zdroj plynu potenciálně nebezpečný. Není důvod proč financovat Rusko, USA, nebo Arabský svět.

Rozdíl ve výpadku bude v tom jak velký zdroj bude třeba k jeho nahrazení. Předpokládám že v oblasti pobřeží se dá kabel mnohem snáze a lépe zahloubit než na otevřeném moři, takže to zase problém asi nebude, navíc tam kde se přechází mezi pevninou a mořem se už musí plnit normy pro podzemní kabel a ten to určitě nebude mít při 110kV jen pár čísel pod zemí. Na otevřeném moři to asi jinak nejde, ale u pobřeží bych čekal něco víc.

někde tady, tak před týdnem byl oslavný článek jak mikrosíť v USA jela celých 24 hodin na OZE. Trochu se v té oslavě ztrácelo, že při pokusu bylo OZE vytíženo jen cca na 1/4. Pojmenujme tedy, že asi 70% byl rezervní výkon. Byl to sice jen pokus a tedy s rezervami na neočekávané, ale...

Pane Winkler, prosím Vás doplňte si své vzdělání v OZE a zvláště ve fotovoltaice. Pochopte že "nameplate power" FVE je přesně definován za určitých laboratorních podmínek a že třeba v noci dává FVE nulový výkon. Přečtěte si třeba můj článek zde na webu (v Názorech).

Já taky nevím vše a rád se poučím například od pana Wagnera o jaderné energetice (o té ví mnohem víc než já, já vím zase mnohem víc než on o fotovoltaice).

Doufám, že podobné bludy jako Váš text výše nebudete říkat i na konferenci Energetika 2017.